| Autor |
Zpráva |
Anonymní
|
# Zasláno: 14 Lis 2005 10:11
- Nahlásit
Ahoj, chtěla jsem poprosit o radu. Mám doma 4 měsíční fenečku ratlíka a vedu s ní neustálý boj, co se povelu KE MĚ týče. Doma to trénujeme s pamlskem a to povel ani nestačím pořádně vyslovit a už mi sedí u nohy. Ale když jsme venku, můžu jí volat různými tóny hlasu a ona si jenom čmuchá a ignoruje mě. Když už si opravdu nevím rady, tak jdu pryč a řeknu jí ahoj, tak to za mnou utíká, ale když si znovu podřepnu a rukou poklepu na zem, jen mě oběhne. A na pamlsky venku už vůbec nereaguje, jelikož jí zajíma plno různých věcí. A aby toho nebylo málo, tak vezme venku do pusy všechno, co jí do cesty přijde. Nejčastěji nedopalky od cigaret. Mám nacvičen povel fuj, když neposlechla, tak jsem ji bácla novinama nebo vytahala za kůži za krkem, samozřejmě ne surově, no a když tento povel teď venku zavolám, začně předemnou utíkat, protože tuší, že přijde trest. Občas poslechne a danou věc pustí, tak to jí samozřejmě pochválím, ale připadá mi, že to vůbec nechápe. Někdy mám strach, že mi uteče na cestu, tak když začne s danou věcí v puse utíkat, ani se jí nesnažím chytit. Máte někdo zaručenou radu, jak naučit alespoň jeden z těchto dvou povelů. Děkuji.
|
monika
Člen |
# Zasláno: 14 Lis 2005 10:18
- Nahlásit
Venku ji nepouštěj z vodítka, dlouhá šňura a trénovat přivolání.Když nepříjde tak škubnout s vodítkem a přitáhnout si ji.Pochválit a zase pustit vodítko.Nechat ji zase na tom vodítku běhat a znova.Ona se to naučí jen být důsledná.No a to žraní venku jsme my řešili náhubkem. Taky se to naučila zvládat a nežere venku nic.Jinak si tady pročti starší diskuze, je tady kolem tohoto problému celkem dost.
|
Niko
Člen |
# Zasláno: 14 Lis 2005 10:53
- Nahlásit
Já jsem teda od mala štěndo nechávala v parku venku na volno. Pamlsky miluje, tak to není problém, ale z počátku se mu taky nechtělo přiběhnout.... Pak jsem zjistila - a to i ze cvičáku, že bych si s ním měla venku pořád hrát, aby věděl, že když za mnou přiběhne, tak mu dám pamlsek a bude se mnou sranda  . Největší chyba je prý se štěndem chodit jen tak a sem tam si s ním pohrát. Ono pak ví, že je lepší zábava někde něco čmuchat a že s páníkem není zábava. Tak jsem to začala dělat a fakt to zabralo!! Teď mu je 5 měsíců a je to v poho. Samozřejmě, že to není 100% a někdy se mu nechce přiběhnout, ale i když na popáté přiběhne, tak ho šíleně pochválím+pamlsek a hraju si sním. Utíkám mu, schvávám se mu a on si mě střeží a chce být u mě.
|
evina
Člen |
# Zasláno: 23 Lis 2005 15:01
- Nahlásit
Já mám pejska půlročního a zatím v pohodě...když jdeme ven v jedné kapse pamlsky,v druhé aportek.Na obojí je vytíženej,takže přibíhá ihned v domnění,že si budeme hrát.A taky že každou chvilinku aportek házíme a přetahujeme se o něj.Když nehodím aportek,tak vždy dostane nějakou dobrotu.Děláš chybu také v tom,že jí voláš různými tóny.Zvol si jeden povel s jedním tónem a ten používej.Maximálně pokud neposlechne můžeš zvýšit hlas.
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 23 Lis 2005 15:04
- Nahlásit
evina
Umí aportek v tom věku už pouštět?Můj má obrovskou radost, že ho může ukořistit a kousat - a dá mi ho jen výměnou za dobrůtku...
Pokud chci "pust" a on se rozhodne že ne, tak stiskne tak čelist, že nemám šanci 
|
Anonymní
|
# Zasláno: 23 Lis 2005 15:06
- Nahlásit
mohu doporičit dlouhý provázek, neposlechne, přišlápneš, zavláš ke mě lehce škubneš, štěně bude v šoku že ho ovladáš na dálku. V žádnem případě provázek nesundavej, ale postupně zkacuj třeba o 30cm každých 5 dnů, podle reakce štěněte.
kdybys ho sundala štěně bude mít reakci : z provázkem poslouchám, bez nemusím, zato když ho zkracuješ nedocházé mu to a pak pěhá s ustřiženou šňurkou u krku a šlape jak hodinky
|
evina
Člen |
# Zasláno: 23 Lis 2005 21:17
- Nahlásit
Terri:já aportek momentálně předělávám...dělal mi ho,že předsedl a na povel pustil.Jenomže začal uhýbat hlavou protože se mu nechtělo dobrovolně se ho vzdát.Tak to teď dělám tak,že přiběhne,předsedne,chvilku počkám a pak se s ním tahám.V momentě kdy už nesedí(kvůli spojitosti)mu řeknu "pusť".Někdy pustí perfektně,jindy přikousne ještě víc a já mu hubu musím páčit.Když mu ale před čumes strčím něco dobrého,tak pustí ale dobrotu si nevezme.Převčírem jsem zkusila dřevěnou činku(trochu omotanou látkou)a tu jak asi nemůže tolik zkousnout pouští bez problémů.
|
zuzka
Člen |
# Zasláno: 23 Lis 2005 23:14
- Nahlásit
já bych maximálně využila toho, že když jdeš pryč, tak za tebou běží
tak jsme to trénovali my, když nereagovala na povel ke mně, utíkala jsem na druhou stranu (důležité je utíkat ne jen jít)
Druhá metoda je začít se na bobku šťourat v zemi, ale to funguje, jen když se zrovna nic neděje a přivolání se jen trénuje.
Případně využít skutečně lákavé pamlsky, jako třeba vařené kuřecí srdíčko, neznám psa, co by mu odolal 
Dnes když něco najde a nepomůže fuj, přivolám ji a vyměním za něco lepšího (srdíčka nenosím vždycky, ale to ona neví
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 23 Lis 2005 23:23
- Nahlásit
Pokud ti není blbý udělat ze sebe v očích ostatních lidí úplnýho magora, tak by mělo zabrat to, hraní. Já osobně bych se snažila, aby si hafik zvykl na odměňování hračkou, u svojí feňule sem to neudělala a teď to je špatný...
Když nechce přiběhnout, tak začít mávat hračkou a volat, když hafík přiběhne, tak ho nechat kousnout, potahat se a až po chvilce ho chytnout za obojek a nechat pustit. Takhle nám ot radila instruktorka na cvičáku aje fakt, že většina štěníků běhala k pánečkům spolehlivě.
|
