Kynologická diskuse

- Kynologická diskuse - Odpovědět - Statistika - Registrace - Hledat -

Kynologická diskuse / Výchova a výcvik / začal po nás vyjíždět...

Autor	Zpráva
handula Člen	# Zasláno: 19 Říj 2005 15:42 - Nahlásit Ti kdo mě odsud znají vědí, že mám skoro 4letého psa HW. Nikdy bych tomu nevěřila, ale prostě na nás začal být zlej. Nevím proč, jsem z toho docela hotová, protože jednak mi nedochází důvod PROČ a hlavně jsme s ním dosud v podstatě neměli vážnejší problém. Když mu byl půl rok, zkoušel to na nás taky, hned jsme mu dali najevo, kde je jeho místo, co si smí dovolit a co ne a pak co se týče vztahu my a on od té doby nic. Máme ho od osmi týdnů, znám v podstatě každou vteřinu jeho života, vím, kde jsme udělali chyby, spousty věcí jsme napravili, s něčím jsme se prostě smířili, že už lepší nebude. Ale nikdy si vůči nám nedovolil to, co si dovoluje teď. Nikdy neprožil žádné trauma, nikdo mu nikdy neublížil, potrestán byl málokdy. Přibližně před měsícem z čista jasna na nás začal bez varování vrčet a vyjíždět, když dostal bůvolí kost. Stačilo projít kolem něj a už startoval. Tak jsem mu jí vždycky když zavrčel vzala, pak následně vrátila, pak zase vzala,a v moměntě kdy nezavrčel byl pochválen a dostal navíc piškot. Díky téhle "terapii" přestal na nás cenit zuby kvůli kosti. Jenže na nás začal cenit zuby kvůli něčemu jinýmu. Nemůžu na něj prostě sáhnout. Když leží a pohladím ho, vrčí, poté jde vzápětí provinile pro plyšovýho ráčka, aby si to se mnou udobřil. A za pár vteřin to udělá zas. Zase leží já ho pohladím, opět zavrčí, pak se jde omlouvat a pořád takhle dokola. Prostě ho nesmíme hladit, jsem z toho docela fakt mimo, byl to vždycky hroznej mazel, teď je takhle neuvěřitelně protivnej, rozmrzelej a nevrlej. Vůbec se k nám nechodí mazlit, je evidentně nasranej na celej svět. Jediný co ho zajímá je jít ven a dát nažrat, a nevotravujte jdu spát. O víkendu na mě vyjel, že mám modřinu na ruce, ne že by mě kousl ale prostě jak sekl hlavou, tak mě zubama přejel po ruce. Nebijeme ho, tak jsem ho vyhodila za dveře, pak byl zase jak mílius. Jo a s tím nošením plyšáka mám pocit, že je to z jeho strany vyčůranost, protože ví, že když ho donese, tak pak nejde za dveře a dosud jsem to od něj považovala za dostatečnou omluvu. Nejsem na něj moc měkká? Já fakt nevím, co mám dělat. Nemám ho hladit? Nemám na protivu sahat? To přece takhle nejde. Kdyby to začal dělat dřív, tak bych si řekla že to je puberta, ale období puberty v pohodě a začal to dělat teď když už jsem si myslela že má "rozum". Proč se tak začal chovat? Nevíte ....?
Kamca Člen	# Zasláno: 19 Říj 2005 15:49 - Nahlásit A nemůže mít třeba nějaký problém s kůží? Třeba ho pohlazení bolí a proto vrčí...Jinak nevím, nemám zatím moc zkušeností s pejskama. Snad vám někdo zkušenější poradí.
handula Člen	# Zasláno: 19 Říj 2005 15:51 - Nahlásit ne nic ho nebolí, prostě nás přestal mít rád....
Evik Člen	# Zasláno: 19 Říj 2005 15:53 - Nahlásit Já bych řekla, že nejdřív k vetovi a pokud se zjistí, že je pes OK, tak to je možná případ pro Rudu Desenského. Určitě by nebylo na škodu se s ním poradit. Tady jde nejspíš o psí psýchu - tedy duši a přes tu je pan Desenský odborník.
Eimy Člen	# Zasláno: 19 Říj 2005 16:08 - Nahlásit handula Já bych taky napřed zašla k vetovi... A pak bych viděla, co dál. Může ho něco někde bolet a proto je protivnej...
handula Člen	# Zasláno: 19 Říj 2005 16:14 - Nahlásit ne fakt ne, není mu nic, nikde ho nebolí, když ho hladím po hřbetě ve stoje a prošmatávám ho tak ho nikde nebolí, to bych si všimla, kdyby ho někde bolelo, tohle je vyloženě když prostě leží, tak nechce být rušen a je zlej.....
Lea	# Zasláno: 19 Říj 2005 16:39 - Nahlásit Nikde není psáno, že i v tomhle věku si pes nemůže zkoušet "vylepšit"své postavení ve smečce. Na pocity psí provinilosti a omluvy moc nevěřím. To jsou si myslím jen důsledky chování se k němu. A jak se chová venku na procházce a při hře?
handula Člen	# Zasláno: 19 Říj 2005 17:00 - Nahlásit Na procházce je to divoch, je veselej, nosí mi klacky, honí nás, válíme se, pereme se....prostě pohoda. Už když vidí že se jde domů, nechce se mu, doma si znuděně lehne a je z něj protiva. Nejradši by byl pořád venku, což mu v dané chvíli bohužel nemůžu poskytnout.
jary Člen	# Zasláno: 19 Říj 2005 17:28 - Nahlásit Ahojky, máme podobnej problém s našim 8letým vlčákem, začínalo to obdobně jako u vás, akorát že s tim rozdílem, že psa vychovával manžel a ten začal být pracovně hodně často mimo domov a my ostatní členové rodiny jsme se psa při těhle projevech nenávisti báli ztrestat. Zkončilo to u toho, že psovi se neustále ustupovalo, až dokonce bydlel totálně doma /předtím měl boudu na dvorku/ a v případě, že jsme po něm chtěli něco jinýho než on sám, tak po nás bez varování vystartoval a kousnul-ne s cílem ublížit, nýbrž zastrašit. Jedinej na koho si netrouf byl právě manžel, kterej tenhle jeho projev potrestal tím, že se jednoho dne doslova porvali - manžel psa přisržel přiškrcenýho na zemi a od tý chvíle měl pokoj, zbytek rodiny ovšem ne a tak jsme ho nechali vykastrovat /vim, že je to hodně drsný, ale pes už neni tak agresivní/, ale stejně si dělá více méně,co chce v případě, že neni doma manžel. Tak že já jsem z toho vysledovala to, že psovi chce při každým projevu nenávisti vůči páníkům dát jasně a tvrdě najevo, kdo je tu pán - nebít, ale zalehnout a dát svou hlavu nad jeho a cenit zuby /jako ve smačce/, ovšem v případě, že se ho nebojíte. Tak asi tak.
Lenka + T.	# Zasláno: 19 Říj 2005 18:16 - Nahlásit pro Handulu: myslím, že je dost nejistý a vlastně neví, kde je jeho místo ve smečce. Asi bych za ním nechodila, když se s ním chceš pomazlit, ale přivolala ho k sobě povelem, můžeš mu i něco za to dát, tím si zároveň utvrzuješ postavení a taky by neměl nevrle vrčet. Pokud má kost a leží třeba na místě kde ti překáží, tak pokud je pes takový, že od něj hrozí napadení, tak ho přesuň tím způsobem, že třeba vem židli, sedni si na ni a šoupni se po podlaze ke psovi Nebo tu židli jdi vedle něho položit a on ještě rád uhne nebo ho židle přejede. Měl by mít svůj pelíšek, který není umístěný tak, aby byl pes jako hlavní osoba, která vše řídí, ale měl by ho mít zasunutý někde v rohu. Tu kost bych mu nebrala pokaždé, protože z toho začne být dost nesvůj, když mu ji dáš a pak zase bereš. Občas mu ji třeba vyměň za jinou. Pak bude mnohem radši a nebudou vznikat napjaté situace. Já bych se do takového trestání psa škrcením a povalením moc nepouštěla, protože u toho, kdo to neumí hrozí pokousání.
Lea	# Zasláno: 19 Říj 2005 19:38 - Nahlásit Já taky souhlasím s Lenkou +T. My jsme lidi a máme tu moc pejsky přelstít i hlavou. Jinak se mi moc líbily stránky Psí školy Falco, někdo sem dával odkaz. Pro radu bych se zkusila obrátit tam. Držím palce
wami Člen	# Zasláno: 19 Říj 2005 20:28 - Nahlásit Vecnym ustupovanim ovsem dojdete akorat ke kompromisu, nikoliv k vyreseni situace. Pes zidli nepochopi... Je to neco ciziho, tak tomu uhne, ale vztahy v jeho smecce to nevyresi... Osobne jsem pro to mu ukazat, kde je jeho misto ve smecce. Jednak ho naucit chodit na misto, ktere by melo byt (jak uz to nekdo psal) nekde v rohu. Kdykoliv pes prekazi, nebo ja o nej nemam zajem, odeslu ho na misto. Hladit kdyz mam ja naladu a pak si psa privolam k sobe. Kdyz on prinese hracku, neni to omluva!!! Pro psa je to neco jako: "Tamto jsme k me spokojenosti vyresili a ted si pojd se mnou hrat, ja chci!" - a clovek zase podlehne a zase psu ustupuje... Pokud mate moznost poradit se s nekym osobne, tak si nechte pomoct. Klidne napiste Rudovi Desenskemu na forum ( www.erbak.com/PES ), ale podle meho tim, ze pes nikdy nebyl bit, ve ctyrech letech dospel a zkousi, jestli se muze dostat vys - a mysli si, ze fyzicky (a tudiz i psychicky) na to ma. Jestli se vrceni a jeho natlak objevuje pravidelne pri nejake situaci, tak mu dejte kos, navodte dotycnou situaci a reste. Pokud zavrci, okriknete (hrubym hlasem, skoro vrcte), pokud vrceni zesili, tak chytit seshora za tlamu a pritlacit k zemi. Pokud by vylozene vyjel, tak ho chytte za kuzi na krku, pritlacte na zem (nejlepe na zada brichem vzhuru, ale staci i na bok), klidne si na nej kleknete, abyste ho v te pozici udrzela, vrcte na nej nebo ho hrubym hlasem servavejte. Sama musite poznat okamzik, kdy se pes podvoli (nemel by se snazit vstat i kdyz lehce povolite tlak na nej), pak rychle vstante a okamzite provedte poslusnost "sedni, lehni, vstan, k noze" - v rychlem sledu, bez presnosti, ale proste ho zcityrovat. Pozor na samotne pouziti kose, nemuzete ho pouzivat casto a vzdy, hledal by pak okamzik, kdy ho nema, ale nejdprve to udelejte s kosem, az vite, jak na to, tak v mene nebezpecne situaci i bez kose. Jde to, ale je lepsi, kdyz vam to nekdo na zivo ukaze, jak se psem spravne jednat (treba prave Artemis - Ruda Desensky), navic je nadale potreba dodrzovat pravidla dominance: pes nezere ze stolu, sve zradlo si muze vzit az po panove povelu, musi uhnout z cesty, kdyz jde pan, nesmi na gauc, kreslo, postel (na zadne vyvysene misto, na to mate narok jen vy jakozto vudci smecky), vchazi a vychazi vzdy az za vami, ... Na vychazkach ho ignorujte, hrajte si az so vas na moment prestane vsimat, pak teprve privolejte a zacnete si hrat (proste vy urcujete pravidla a dobu hry), radeji vynechte silove hry, abyste ho nepodporovali v tom, ze fyzicky nad vama vitezi... Kazdpadne je treba to resit a zmenit pristup ke psovi. Nejlepe co nejdriv. Proste si zacina budovat prvni misto ve smecce a podle popisu mu v tom docela pomahate (hracka jako "omluva", kdyz vrrci, ustoupite mu,...). Doporucuju ted psa co nejvic ignorovat, zacit ho vykazovat na jeho misto, zacit uplatnovat pravidla dominance. Fyzicky natlak (jak jsem popisovala vyse) az po porade s nekym, kdo tomu rozumi a uvidi psa nazivo...
Artemis Člen	# Zasláno: 19 Říj 2005 21:28 - Nahlásit Myslím si, že děláš více hrubých chyb naráz, i když jen z neznalosti. Zatím jsem si všiml jen těch základních. Pejsan ti prostě dospěl a skutečně si nejspíš myslí, že jsi v pozici smečky jen na rovnocenné pozici-chůva a ne ta, která je nadřazená. Pokud budeš mít zájem, rád vás oba osobně poznám, než se to zvrtne do slepé uličky.
handula Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 09:03 - Nahlásit Artemis chystám se k tobě, ale tuhle situaci u tebe nikdy nenavodíme. Náš pes to dělá zásadně v momentě, kdy v klidu leží ať už ve svém pelechu nebo v mé posteli nebo na gauči to je jedno, prostě když v klidu leží. To na návštěvě nebude. A jindy to nedělá. Tak mi prosím napiš co dělám špatně. Jak ho můžu trestat, když si lehá na záda, vzdává se a u toho vrčí a mlaská? Když na něj houknu Co to děláš? Tak ihned vstává, vrtí ocáskem a jde mi donést plyšáka. Zkoušela jsem to vyřešit po dobrém, když vrčel, hladila jsem dál, jako když to neslyším a on mi postupně usínal v náručí a přestával vrčet. Pátrala jsem v paměti a poprvé takhle v leže vrčel, když jsem mu tahala z břicha klíště, před cca měsícem měl hnusnej bolák na kulkách, tak jsem mu to musela mazat framikoinem, tak tohle se mu taky nelíbilo. Tak si myslím jestli to jeho vrčení nepramení z toho, že se bojí, že mu budu zase něco dělat. Protože při tom hlazení je zezačátku v pozoru, úplně na něm vidím, že je v křeči a když to řeším po dobrém, mluvím na něj, hladím ho a ignoruju jeho vrčení, tak se to postupně zklidňuje... Co se týče tý kosti. Když bych mu jí chtěla násilým sebrat, tak bude vrčet, ale v momentě kdy ho zavolám a řeknu mu ať mi kost donese, tak to udělá. Prostě nemá rád, když se řeší věci násilým. Tak to nedělám, snad to není špatně...Nechci mu zbytečně dělat věci, který nemá rád a vyvolávat konfiktní situace. Ale možná fakt dělám chybu. Já už nevim....
Sali Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 09:13 - Nahlásit Artemis když jsme u tématu-mě se před 5 lety stalo něco vzdáleně podobnýho-dobrman cíleně vytažený až těsně pode mne,nad zbytek světa,dělanej na prakticej sport,dominantní,ale trochu znervený rodinnými rozbroji,žijící se mnou v paneláku,spárovaný se mnou do funkční dvojice a nikým jiným v pozici neohrožovaný,se profiloval až tak,že při jakémkoli konfliktu s kýmkoli si mě bez váhání razantně odkopl za zadek a šel dopředu bránit své hodnoty(konec konců byl tak vedený,přepadačky kdykoli a kdekoli,trénované samostané a rychlé obranné reakce),ale pořád byl přitom ovladatelný!!!!! akce se dala zařváním zastavit!!!!,byl v pěti letech se mnou přestěhovaný na barák,kde šel do kotce a já dovnitř k partnerovi..... V létě a na podzim to ještě šlo,ale v zimě se pes usnesl že půjde do domu taky a neprošlo mu to( a taky tou dobou se omezily tréninky-tma zima a sníh).....a tak se doslova hrubě nasral a přestal se mnou na pár dní mluvit...chodil kolem mě mírně hřebenatý,hudral na mě,ztuhlej se odmítal pomazlit,nedal mi balonek,prostě zaťal zuby a ztuhnul,.....když jsem se to pokusila rozhladit a rozmasírovat rozvrčel se dost v nervech až to bylo nepříjemný.... Jediný řešení bylo zatít zuby,překopat pracovní dobu a denně ho vzít na plac,kde se ta nasranost jednak rozcvičila poslušností a hlavně tím,že jsem se mu sakra věnovala,a druhak mu poskytnout co nejvíc kousaček,kde si mohl odreagovat konfrontační vyladění a pak ke mně přijít se pochlubit s kořistí.... Po výměně partnera za necelý rok a tedy kompletní změně přístupu ke všem zvířatům(funkční tým bez prostorových omezení,pořádně vytížený prací a tréninky,tedy s náplní života) se podobná situace už neobjevila......teda objevila,ale jiného druhu a naprosto oprávněná a ničemu nepřekážející-psa v sedmi letech převzala na strážní službu kamarádka,co u nás bydlela a pro úraz z hodiny na hodinu přišla o svého psa,a vytáhla si milého dobrmana tak vysoko,že kromě ní byl nadřazený celému světu,a vůči nám v rovnocenné pozici. Což ale vůbec ničemu nevadilo-služebák není určený k průběžnému přehazování z ruky do ruky,a když byla kamarádka v nemocnici,pes se nám srovnal po dobrém do ruky za dva dny....
Evik Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 09:15 - Nahlásit handula hele náš pes z útulku je taky háklivý na ošetřování ran apod....na přítele přestože jeho jinak poslouchá nejvíc při nějakém takovém ošetřování taky povrkává. Už mu to bylo přítelem několikrát vysvětleno jako nežádoucí chování, ale stejně tyto "akce" přítel raději už nechává na mě. Přišli jsme totiž na to, že pes vrčí z důvodu, že je nejistý, neví, co s ním chceme dělat apod. Když mu případné oděrky a ranky ošetřuju já, nechá si to bez problémů a v klidu udělat. Na mě v tomto případě zavrčel jen jednou. Já ho v tomto případě netrestala psychologickým nátlakem - (nedokazovala jsem mu po psím, že já jsem výš než on), ale snažila jsem se ho uklidnit, neboť jsem věděla, že vrčel ze strachu. Chvíli jsem na něho nesahala (hladit ho přitom když vrčí - to bych nedělala), sedla jsem si k němu a chvíli jsme si "povídali". Pak jsem to zkusila znovu s klidným vyrovnaným hlasem " to je dobrý, nic se neděje, tak jsi hodnej apod". Nejdřív jsem ho (když už byl zticha) jen hladila a jakmile se pes fyzicky uvolnil, už jsem mohla v klidu udělat, co bylo třeba. Od té doby mi pes v těchto situacích bezvýhradně věří a nevrčí ani když ho něco skutečně bolí.
Garfield Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 09:19 - Nahlásit handula Docela je mi Tě líto. Musí to být hrozně nepříjemnej pocit stát "proti svému psovi". Já mám obdobnou zkušenost nikoli však vůči mě. Na mě Garfield nikdy nevrčí, nedává mi najevo nechuť k jakémukoliv kontaktu apod. ale jediná situace je, když má pravou skutečnou kost a já mu ji chci vzít, tak ztuhne, čučí na mě bělmem a vrčí. Většinou stejně plynulým pohybem, jak jsem se k němu nahla, tak mu vsunu ruku mezi hlavu a packy, kost uchopím a s hlasitým káravým "Hej hej Gááárfíííílde!" mu ji vemu. Pak následuje pár povelů, pochvala a kost zpět. Podruhé už je v klidu. Tak ho i já nechám být. Ale svou starostí jsi mi připomněla mé rodiče. Často k nim se psem chodíme, oni ho milují, on je vnímá jako ty hodný, co si s ním hrají a vždycky dostane něco móóc dobrýho. Občas se ale stalo, že byl už po hře unavenej a šel si někam lehnout (zatímco my třeba pili kávu nebo tak) a máti vstala a šla něco někam udělat a když procházela kolem něj, tak jej pohladila a on jí vyštěkl po ruce, nekousl, ale štěkl a tak jako by chňapl do vzduchoprázdna. Já to třeba viděla, ale nevím /vůbec nevím/, jestli jej mám seřvat a zbuzerovat já, nebo jestli to musí udělat obratem má mamka.... Bylo to to samé - "Už jsem si s tebou dohrál, mě už to nebaví, jdu si lehnout a ty mě nech být, nemám na tebe už náladu".
Sali Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 09:21 - Nahlásit handula poradit ti opravdu musí člověk,co se specialisuje na srovnání psa do pozice,která mu logicky náleží v normálnmí rodině... My děláme pro Tebe skoro opak-taháme si každý osobního psa co nejvýš těsně pod sebe při zachování plné ovladatelnosti,ale taky respektování jeho naturelu...a v tom to je,člověk to umí udělat,zachovat naturel psa a přitom si udržet plnou ovladatenost,a to je slovně nepřenosný,chce to žít ten životní styl a mít mnohaletý zkušenosti,zpětná vazba je pes a jeho výsledky....
Evik Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 09:36 - Nahlásit Garfield náš miláček z útulku taky projevuje silný majetnický pud ke kostičkám, hračkám apod. Do misky se žrádlem si v klidu nechá sahat, nechá si krmení i sebrat, ale když jde o míček či kost, tak má taky tendenci vrčet....Nejdřív s tím, co mu chci sebrat utíká a "hraje si na honěnou", to já ale neberu, takže ho přivolávám k sobě. On přijde, ale tu věc, kterou mu chci vzít cestou vyplivne....tak já se s ním k té věci vracím a většinou mu to nestihnu vzít včas, takže on pak zkusí vrknout, když mu to chci vzít. Okamžitě je srovnán do pozice, kam patří a pak už nevrčí a nechá si to v klidu sebrat, pak uděláme nějaké cviky poslušnosti a věc mu taky pak vrátím a po chvíli zkusím odebrat znova....už ví, sice zase zkouší "zdrahat", ale když když mu to chci vzít, tak už nevrčí....
Garfield Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 09:39 - Nahlásit ...a zrovna včera se s ním rval brácha o jakousi hadru a skákali po sobě a váleli se po zemi a Gaf se do té hry docela zabral a rval se s ním jak o život, jakož hadra je to nejdůležitější na celým světě a teď ukaž kdo z koho. A pak tu hru brácha nějak utnul a pes pořád votravoval a dorážel a tu hadru mu nosil. Tak se brácha postavil a nachystal si nějaký kokino a chtěl mu dát pár povelů. Povely jdou obvykle v podobném sledu (Sedni, lehni, vstaň, štěkej, dones míček, pusť, dej pac...) a pes poslušně došel k němu, sedl si a pak začal plácat všechny povely zaráz (lehal si, štěkal, odbíhal pro balónek, mlátil oběma packama, skákal po něm) a byl k neutištění. Choval se takovým způsobem jakože: "Kurva tak už jsem ti udělal úplně všechno, tak mi dej to kokino, no dělej, štěk haf baf baf, já si pro něj teda vyskočím sám, už stačí, já už nic dělat nebudu, dělej dej mi to!!!!" což by si u mě nikdy nedovolil. Poslušně mlčí a plní vzorně povely tak jak je udávám, baví ho to a těší se na odměnu nebo aportek.
handula Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 10:00 - Nahlásit ok, zeptám se Vás jinak. Má pes právo dát vrčením pánovi najevo, že se mu něco nelíbí? A je správný tyto projevy respektovat nebo si to pes prostě v žádném případě dovolit vůči pánovi nesmí?
Garfield Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 10:03 - Nahlásit handula Na tutéž otázku mi zpětně někde odpovídal Artemis. Zkusím to najít.
Sali Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 10:20 - Nahlásit handula jak kdo,jak kdy a jak kde....ono je vrčení a vrčení.....
handula Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 10:24 - Nahlásit Sali je to vrčení bez cenění zubů, pomlazkává u toho a olizuje se....
fromeli Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 10:32 - Nahlásit No naše fenka taky někdy povrčává, když jí drbem na břiše, ale spíš bych to přirovnala k předení kočky, prostě tak dává najevo, že se jí to líbí.
wami Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 10:37 - Nahlásit handula to se neda posoudit bez presne znalosti situace... Pes by to delat NEMEL, ale existuji i jedinci natolik dominantni, ze prestoze jsou odsunuti na konec smecky, presto si dovoli dat najevo odpor. A zase - zalezi na lidech, jak to berou a jak na to reagujou. Kdyz dam povel lehni, a pes vrci a lehne, tak to ignoruju. Ale kdyz dam povel lehni a pes jen zavrci, dostane po tlame (obrazne receno). U toho mazleni a vrceni, zkus si ho nejdriv privolat k sobe, dat povel lehni a pak se pomazlit. Jestli to takhle pujde, tak bych pak akceptovala, ze jeho misto ma jen a jen pro svuj odpocinek, kde nechce byt rusen. Musi byt z toho mista odvolatelny a pak uz by mela fungovat poslusnost bez odporu, nicmene treba ma proste pocit, ze nema zadne soukromi, zadne sve misto...
handula Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 10:48 - Nahlásit Musi byt z toho mista odvolatelny tak to odvolatelný je, to je v pohodě, radši ke mně přijde dobrovolně sám, než aby akceptoval,že za nim přijdu já. Je to úplně stejný jako s tou kostí. Radši mi ji sám donese, než aby si ji nechal násilým vzít. Jen mě zaráží, že mu to najednou z ničeho nic začalo vadit...když předtím to nedělal...
Garfield Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 10:52 - Nahlásit V mém oboru existuje teorie "Hodných zlých koní", ona to není ani tak teorie, jako spíš fakt. Např. jsem měla kobylku, která byla opravdu zlá, agresivní a nebezpečná. Útočila kdykoliv, na kohokoliv prostě stačilo se jen objevit dýchat a žít a už vystřelila jak raketa se staženýma ušima, vyceněnýma zubama a mlátila do všeho kolem sebe. Psi zabíjela na počkání. Lidem obvykle pomohla rychlá lékařská. Zkoušela jsem to s ní po dobrým, ani nevím proč. Vystartovala po mě, kopla, kousla a postavila se do útočné pozice a jen čekala co bude. Nebylo nic. Tiše jsem promluvila, natáhla ruku s kokinem a pohladila. Ona si kokina vzala, nechala mě na sebe sáhnout i se kolem ní pohybovat, ale jakmile jsem od ní odešla a vrátila se byť za 2 minuty, rituál kopanců a kousanců začal nanovo. Nikdy ode mě za rok a čtvrt nedostala. Vždy jen vlídným slovem, cukrem a pohlazením. Bylo to lepší a lepší, ale úrazů jsem si užila dost. Pak následovalo 5 let pohodovýho soužití, kdy jsem si užívala pozice jediného ze dvou lidí, které k sobě pustila a nechala s sebou manipulovat. Stačilo, aby se špatně vyspala a nálada kopanců a kousanců tu byl jako dřív a za dva dny třeba přešla. Až pak jsem zjistila, že kdysi kdesi někoho zkopala (ještě jako mladý nezprasený kůň s dobrou povahou) a věřím, že k tomu měla důvod. Ti tehdejší majitelé ji zavřeli do železného boxu a násadama od tyčí ji v tom boxu mlátili hlava nehlava bez možnosti koně se bránit či cokoliv udělat. Samozřejmě přes mříže (lidi venku, kůň uvnitř) a tak to pak párkrát zopakovali a stalo se jim, že už ten box ani neotevřeli, protože jakmile se rukou dotky dveří, kůň byl schopen ty dveře vyrazit a rozplácenout je jimi jako mouchu. Takže šla na prodej neboť byla hezká a sportovně nadaná. Takže te zlá kurva zákeřná bylo jen malý vystrašený koňátko, který se tak strašně bálo toho, co by od lidí mohlo přijít, že každého preventivně vítala útokem a zastrašováním takové razance, že ji každý člověk v jejím dalším životě raději uctivým obloukem obcházel... Trochu podobně je to i u některých lidí (a mám takové nejraději) a myslím, že totéž platí u psů bez stálého domova se špatnými zkušenostmi, jen si myslím, že pes je mnohem hůř napravitelný než kůň a je mnohem nebezpečnější.
wami Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 10:58 - Nahlásit handula driv nebyl dospely... Velka plemena psu dospivaji pozdeji, bezne se uvadi mezi 2-3 rokem. A v plne sile je pes okolo 5 roku zivota. Takze se proste nestalo nic jineho, nez ze vas pes psychicky a fyzicky plne dospel a zkousi si najit lepsi misto ve smecce, nez mel doposud. Zlepsujte ovladatelnost, necekejte, az vam kost donese a nechte si ji prinest vy na povel. Nechte mu jeho misto, kde muze byt sam a v soukromi, a kdyz se chcete pomazlit, privolejte si ho. Zacnete dodrzovat veskera pravidla dominance... A presto prese vsechno zkuste OSOBNE kontaktovat nekoho, kdo se danou problematikou zabyva, pres net se radi strasne blbe!
Sali Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 11:03 - Nahlásit handula Wami má úplnou pravdu,má svý zkušenosti a to takový,na jaký já nikdy nedosáhnu....
wami Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 11:04 - Nahlásit Garfield Potkala jsem se s podobnou kobylkou. Prisla jsem jako nova do staje, nikdo ji nechtel cistit, osetrovat, byla zla, kopala, kousala. Neznala jsem jeji minulost, ale byla pro me "splneny sen", prvni "moje" kobylka. Pres urazy jsem ji nikdy neprastila, jen si ji ziskavala cukrikem. Diky tomu, jak se predtim o ni nikdo nechtel starat, mela hnilobu kopyt, dostala jsem ji z toho (nikomu jinemu ty nohy nezvedala, zacala kopat). Kdyz byla zdrava, prodali ji a ja z te staje odesla, protoze mi rekli, ze ji dali na jatka, lhali jen proto, aby neprisli o par stovek prispevku, kdybych sla za kobylkou do jine staje... Ale proc to rikam - tahle kobyla reagovala uzasne na cizi lidi, kteri ji neznali. Kdyz o ni nekdo nevedel nic, byla mila, hodna, privetiva. Jakmile se nekdo zacal chovat jinak, jakmile predpokladal, ze by mohla ublizit a choval se podle toho, tak zas byla divy vitr. Sebenaplnujici se predpoved, se to jmenuje v psychologii - ja si o tobe myslim, ze jsi takovy a takovy, a protoze ty poznas, ze si to myslim, budes se tak chovat (je to jednodussi, nez dokazovat opak). U psu je to podobne - k urcitemu typu lidi po spatne zkusenosti uz nebudou mit duveru nikdy, typ milych, hodnych lidi si je po dlohe praci ale nakonec muze ziskat...
Sali Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 11:04 - Nahlásit handula je to vrčení bez cenění zubů, pomlazkává u toho a olizuje se.... kombinace strachu z toho,co dělá,a potřeby se ozvat...
handula Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 11:07 - Nahlásit wami tak jen pro rekapitulaci. Nemám k němu chodit když leží, ale když si ho budu chtít pohladit, zavolám si ho k sobě. Nemám zbytečně vyvolávat tyhle situace, co se týče kostí to samé. Je to tak? Jo a ještě něco. Leží na gauči, jdu k němu, pohladím ho, zavrčí, jaký správný trest má následovat? Já ho vyhazuju za dveře a nechávám ho cca čtvrt hodiny samotnýho. Dělám to tak dobře?
handula Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 11:09 - Nahlásit Sali kombinace strachu z toho,co dělá,a potřeby se ozvat... myslím že to je přesný.
Garfield Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 11:12 - Nahlásit wami To je obecně známá věc a platí u zvířat 100 %. S čím ke zvířeti přistupuješ, tím tě obdaruje. Ta zmiňovaná kobyla byla extrém (když přistupuješ k boxu, který se třese v základech, jak tam ten kůň šílí, tak tam nikdo nemůže vstupovat s blaženou nevědomostí, že ano ), ale ráda jsem se s přáteli bavila svým dalším koníkem, který byl obdobně zlý na ty, co se ho báli, jinak míšáánek na pomazlení do postele. Posílali jsme tam nové členy stále a děti určené k převýchově s tím, že hodný kůň, o nic nejde, skoč tam udělat to a to. Dítě se vrátilo naprosto v poho, bezstarostné spokojené samo se sebou. Tak jsme se zeptali, jestli to proběhlo v poho, že kůň je občas "šklebivej" (krásně opatrný slovo) a holčička jen žasla. Příště tam šla už s tím, že si ho zvídavě prohlížela, jestli odhalí nějaké znaky agrese a to byla její poslední návštěva mého koně. Příště to už nezkusila. Ale šlo jen o její vnitřní pocit. Zvířata jsou mrchy vyčůraný.
wami Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 11:16 - Nahlásit handula Ano, pro pomazleni si ho privolejte. Pokud ma kost, nechte si ji donest, odeberte, pochvalte a vratte mu ji a dal si ho nevsimejte. Na gauc uz nesmi - to je jen a jen vase misto a vysada. Takze kdyz ho na gauci objevite, zalezi na situaci a jeho reakci. Okamzite servat a vyhodit na jeho misto (musi to opravdu byt jen a jen jeho misto a musi se tam odebrat), pokud odporuje - a mate strach, ze by vyjel -, dejte kos a placnete pres cumec, sundejte ho za kuzi na krku z gauce dolu a odvedte na jeho misto, jde to i pomoci retizkoveho obojku na nestahovani - chytit seshora za obojek a vyskubavat az na jeho misto. Na miste musi zustat lezet a vy ho jeste nejakou dobu ignorujte, z mista by mel odejit az na vas povel "volno" a nadale ho jeste chvili ignorujte. Pokud ho chcete odmenit, tak za nejakou poslusnot (sedni, lehni, vstan), pokud by vam chtel donest hracku, tak ho podlete na misto a nevsimejte si ho. S tim sundavanim z gauce - zalezi na situaci a na tom, jak moc pes narostl, jak moc by kladl odpor, pokud psa staci hlasem servat a on na to reaguje, nemusite pouzivat fyzickeho nasili, i kdyz to placnuti pres tlamu pro zesileni sve pozice bych pouzila. Neznamena to psovi tlamu urazit, ale chytit seshora za cumak a stlacit trochu dolu, nebo jen placnout,... Tohle se fakt blbe radi po netu, zalezi na tvrdosti psa, tomu by mela odpovidat tvrdost reakce. Kazdopadne: odted NESMI na gauc, nesmi na kreslo, nesmi jist driv nez vy, musi se uhnout z cesty, do dveri vchazite vy jako prvni (ze dveri taky), kdykoliv ho odeslete na misto, musi se tam jit uklidit... + poslusnost, cim lepsi, okamzitejsi reakce, tim lip.
wami Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 11:19 - Nahlásit Garfield nevim, jestli "mrchy vycurany", ale kazdopadne umi krasne cist v lidskem chovani a pachu a poznaji i to, co clovek sam o sobe nevi...
Garfield Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 11:23 - Nahlásit Mimochodem jistě jste všichni jako malí blbí důvěřivý děcka zažili to své: "Jéééé pejsééék" a utiky utiky za bafánkem a malá malá mazli mazli, nóóó to je kláčnej hafánek, mami já chci taky takovýho. A pejsek uvázanej před obchodem byl přesně ten typ kamaráda, který vám v životě scházel. A náhle vyšla z prodejny panička. Uviděla u svého psa dítě. Vaše maminky viděla tu její smrt v očích a studený pot na čele. A paní se jala psa od vás odtrhnout takovou rychlosti, že až rozbila vajíčka. On byl totiž pejsek strašně zlej a nesnášel děti. No jo, za komárů se takový pejsci uvazovali kdykoliv kdekoliv a bylo jen na maminkách si ohlídat ratolesti.
Garfield Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 11:25 - Nahlásit Dnes jsem s tou gramatikou a mluvnicí a jazykovým citem úplně na štíru. Že by alkohol na pracovišti?
handula Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 11:33 - Nahlásit wami díky přesně to jsem potřebovala vědět. Co se týče tvrdosti, není to tak zlý, fyzického násilí nemusím použít nikdy, když si lehne do postele nebo na gauč a já to nechci, stačí slovo i zlý pohled a jde pryč. Občas si to obrblá zavrčením - jak říkám zadržkuje - ale udělá to co chci v podstatě ihned. mate strach, ze by vyjel nemám z něho strach, to v žádném případě, nikdy jsem neměla a mít nebudu, ptala jsem se na to všechno, ne kvůli obavě ze své existence,ale proto abych pochopila proč to začal dělat a hlavně abych případný neduhy podchytila hned na začátku.
wami Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 11:42 - Nahlásit handula Pokud je ovladatelny a reaguje na zakazy, myslim, ze se to casem urovna. A pak vam uz veskera pravidla dominantniho chovani vejdou do krve a neprijdou ani tak divna, spis budete na lidi okolo pusobit jako "ta zla teta", protoze podvedome budete podobne chovani mit ke vsem psum... Zkuste to a uvidite. Ja vam drzim palce! (BTW - k tomu kosi. Ja si rovnam psa bez kose, ale ja jsem divna, kousance oplacim, vrcim a kdyz uz si nahodou rovnam psa, je okolo nas 5metrovy vylidneny kruh. Ale casem jsem pochopila, ze nekdy je ten kos treba, kdyz majitel jineho psika neni stejne sileny jako ja... - proto tvrdim, ze se neda zcela radit jen po netu, ale ze to clovek musi videt a zazit, aby neradil fyzicky natlak tam, kde je zbytecny, a psychologicky natlak tam, kde je potreba fyzickeho... )
handula Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 11:56 - Nahlásit wami Já jsem za tyhle rady vděčná, protože nátlak mého okolí je psa seřezat se slovy, tohle si pes nikdy v žádném případě dovolit nesmí, já jsem ten co tvrdí, že svýho psa nebudu bít a basta, takže jsem já ta divná, je mi to fuk.Takže jste mi více méně potrvrdili to, co jsem si myslela. Nemám žádnýho agresora, je to pes dominantní ano je a je dobře že takovej je, je seběvědomej, ale už mě dokázal dvakrát uchránit před romskými spoluobčany, kterým dal jasně najevo,že se za mě bude bít jestli si něco zkusej. Takže v tomto ohledu jsem na něj hrdá. Já věřím, že to bude v pohodě, jak říkám, myslela jsem že už je dávno dospělý a ono ejhle, dospělost teprve přišla, poperem se s tím.
wami Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 12:09 - Nahlásit handula On nekdy primereny fyzicky natlak pomuze... Ale clovek musi rozlisit, co je fyzicky natlak a co uz sproste "lamani psa silou". To jsem taky odmitla. A ja byla v jine, horsi situaci - nemam uz potrebu to nejak probirat, kdyby te zajimali mi psi, tak si najdi moje stranky a muzem pokecat by post, tady je to bezpredmetne... Jen to proste nenechej byt s tim, ze "on neni takovy agresor", protoze kdyz s tim nezacnes nic delat, tak takovy byt muze. Je nejvyssi cas zmenit k nemu pristup a jasneji vymezit pravidla vasi smecky...
handula Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 12:22 - Nahlásit wami ne jasně nenechám to tak být, proto jsem tady a proto se na to ptám zkušenějších, je to můj první velký pes, měli jsme dřív čivavy a to je úplně o jiným přístupu, jednání, výchově, návycích, hlavně to byli feny...takže prostě všechno jinak. Učím se pořád. Tím že říkám, že ho fyzicky netrestám, tak to neznamená, že ho neplácnu přes čumák. Měla jsem na mysli, vzít hůl...no znáš to. Prostě tohle se mi příčí. Vzít hůl a ukázat kdo je tady pán umí každej d...l (viz to co psala Garfield o koni) kouknu na tvý stránky a kdyžtak písnu...
wami Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 12:29 - Nahlásit handula jinak receno, nelames psa silou... to je ok. drzim pesti, at vse dopadne, jak ma...!
Sali Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 12:31 - Nahlásit handula Prosímtě jak říká Wami,nepodceňuj to ani to nepřehodnocuj....hlavně se kolem nesmíš potloukat s tím,že ho pozoruješ kdy jak co....chovej se normálně,trvej si na svém,a když se ti něco nebude pozdávat,a budeš mít pocit,že dojde na měření sil,dej mu předem klidně koš,abys zaručeně jasně a rychle vyhrála,když by na to došlo... Mě fascinovalo,jak zacházejí se svými maliňáky lidi od armády,co s nima jezdí po obranářských speciálech....naprosto klidně a jednoznačně,bez nervů,bez strachu,bez emocí,z pozice šéfa-profíka....mají vůči své osobě u nich nastavený režim,který pes musí respektovat,a ten zbytek reakcí vůči světu se řeší v klidu zákazem typu NECH TOHO!,ale hlavně včasným strhnutím nebo dostatečným podržením psa,jedna rychlá korekce a dost,víc není třeba...žádný drama s desetiminutovým výkladem,že tohle se nedělá...ono je to u služebáka o oboustranném respektu.
Sali Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 12:41 - Nahlásit handula wami hlavně u nás je to úplně jinak,já si teď všechny psy dělám na akce TART,na naprosto samostaný projev na stopě i obraně,a funkční poslušnost,a tak nějak bych se šíleně chytla za hlavu i nos,co jsem to zase pokorvila,že má pes ze mě ambivalentní projev,vrkání ze strachu,vrkání a předplazování-pomlaskávání....strach ze mě,nebo strach ze svého chování,to je moje noční můra,pes je můj par´ták a musí mi naprosto věřit,nesmí se takhle bát když udělá jakýkoli chyby....jednak musí být vedený tak,aby ho ani nenapadlo tu hranici mojí autority překračovat,a druhak se nesmí bát říct svůj názor na něco,co podle něj dělám já blbě...protože asi to fakt blbě dělám,když to pro něj není jednoznačný přikaz nebo instrukce... Pes si může polohou a omluvným hlasovým projevem říct o soukromí....a ví,že ho dostane,že to respektuju...a oni si říct umí,prostě nezvednou hlavu a neusmějou se,když je při odpočinku oslovím,maximálně zafuní ev.tiše vrknou jako výraz nechuti ke kontaktu....ale to nemusí,to se pozná z řeči těla,že chtějí klid...ale když cchi převléct postel a zavelím "všichi dolů",tak neochotně a se zíváním a dlouhodobým protahováním se slezou i ti,co to soukromí chtěli....ale bez komentáře a počkají,než zas můžou upadnout zpátky...
handula Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 12:48 - Nahlásit ok, předpokládejme, že vrčení mého psa je ze strachu - ale pak já se ptám - proč kurňa? jediný jak si to vysvětluju je to, že pes chce mít klid, jdu k němu, chci ho pohladit, pes ví, že se mi nelíbí jak na mě vrčí, ale zároveň mi chce říct, ať mu dám pokoj - takže strach spíš z toho, že mu nerozumím, že ho vykážu za dveře jen proto že chtěl mít klid. Takže to je jediný z čeho může mít strach, ale rozhodně ne strach že bude zbit, protože to nezná...
wami Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 12:58 - Nahlásit Sali no prave: delas se psama x let, s velkyma, vis, kam to vedes a proc... tady se ptaj na radu kolikrat lidi, co maji prvniho velkyho psa v zivote, nekteri nemeli doted potrebu nejak zvlast sledovat projevy psa osobne, a najednou koukaj, co to maji doma. A i kdyz ho maji radi, jeste nemusi mit cit pro vychovu zvirete, a ani cit pro to, co se vlastne deje, ne vsechno je u vsech nauceny, spousta veci je o instinktu nebo letech pozorovani... A pak uz musis predpokladat, ze lehka korekce nestaci, nemuzes dovolit psovi byt "tesne pod tebou jako psovodem", protoze proste tyhle lidi nebudou mit rychlou reakci a nedovedou psa strhnout ve spravny okamzik, kdyz dojde ke konfliktu vuci okoli, navic pes nemusi mit ten respekt k psovodovi, jaky by mel mit, bezni lidi nedelaji hundesport a nepejskari, ale proste maji doma psa a nezijou ve vakuu, ale ve spolecnosti dalsich lidi. V konecnem dusledku pak musis tlumit projevy, po kterych by ses ty mohla utlouct a podporovat projevy, ktery jsou u sluzebaka k nicemu... to neni kritika, jen co me tak k tomu napadlo; ze vychova TARTaka je zkratka neco uplne jinyho, nez vychova psa-pruvodce... Kazdemu co jeho jest (neni neco lepsi nebo horsi), ale kazdeho svoboda konci tam, kde zacina svoboda jineho (tzn. ze pokud mam psa, nesmim tim zatezovat okoli, ktere o to nestoji).
wami Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 13:00 - Nahlásit handula strach muze byt i nejistota - zkousi, kam az muze zajit, ale zaroven nedovede odhadnout dusledky sveho jednani...
Sali Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 13:23 - Nahlásit wami to neni kritika, jen co me tak k tomu napadlo; ze vychova TARTaka je zkratka neco uplne jinyho, nez vychova psa-pruvodce... taky to tak píšu,že poradit nemůžu,ani to neumím,nikdy jsem se nedostala do podobné situace,že bychh nevěděla co s tím,proč,jak na to....poradit musí ten,kdo má zkušensti s rovnáním dominance do společenského tvaru. Čtyrletý pes u mě už má hotový světonázor a praxi na to,aby mohl vyjet na větší akce a spoléhat se na svý sebvědomí a mě za zády...samci jsou podle mne ve vývoji trochu pomalejší,počítám že Ferdík bude mí ve 4 letech na to,na co bude mít Bobule už ve třech...ale pak to půjde na jistotu až do konce. Mě by to fakt strašně rozhodilo,kdyby se mi začal pes chovat jako ten HW,protože tam by byla šílená chyba na mojí straně od mala,to bych z toho musela chodit kanálama,že jsem si ho takhle srazila,že neví kde je jeho správný místo a musí být nejistý z toho,že něco chce co si myslí že by na to měl mít nárok a zároveň neví,co to přesně vyvolá....nastavení mantinelů vůči sobě je základ zařazení psa těsně pod sebe.... v dobře nastavených mantinelech je si pes jistej a může v nich růst a vyzrávat,protože není nejistý ve vztahu k svémi bossovi-ví že to je černá bílá a že tedy pohoda. Tohle je kšeft pro Artemis,zcela bez diskusí.....
Denisa Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 14:07 - Nahlásit Handule těžko říct z tvýho popisu, to co tu psali ostatní jsou určitě zajímavý rady, ale nikdo nemůžeme vědět jak to je v reálu, je potřeba aby vás dva někdo viděl... Mě k tomu jen napadla ještě jiná věc, ale nejsem odborník, takže to je jen tip na to probrat to třeba s Artemisem... Já bych to v tvém případě dělala tak, že se psem bych jednala jak kdyby žádný problém nebyl, téměř bych si ho nevšímala, jednala bych s ní velmi suše, příkaz, pochvala, ale vše "z patra", a pokud je z vás takovej znechucenej téměř, tak bych za ním v prvé řadě "nedolízala". Nechala bych ho být a žít, ale udělala bych to zároveň tak, aby musel být určitou dobu v mé těsné blízkosti, ale já si ho zároveň nevšímala, tzn. např. že budu se dívat na televizi, uložím si ho k nohám a dám mu tam povel místo, když by chtěl jít pryč, pak mu třeba jen položím ruku na bok, pak někdy ruku na hlavu, opřu si o něj nohy atd. Pak si za nějakou dobu odejdu, jeho propustím (běž) a nechám ho ať si dělá co chce... U žrádla - dám mu žrádlo na zem, sednu si těsně vedle třeba s časákem, nemluvím na něho, nic... Pak postupně mu třeba šáhnu do žrádla, s tím, že hm, máš to dobrý,... nic mu neberu zatím. Pak třeba ho zvykám na manipulaci s tlapama, zvednu jednu, druhou,... prohlídnu uši, všechno vklidu, bez chválení... Nevím jak jste zvyklí se s ním mazlit, ale vynechala bych všechny ťuti muti, když o to nestojí, je možný že pak se přijde pomazlit časem sám... resp. když ty na mě prdíš, tak já na tebe ještě víc, když ty za mnou nejdeš, tak nečekej, že já se budu obtěžovat atd. Píšu, třeba to není vůbec váš případ a třeba je to úplně mimo, jen mě to napadlo při čtení těch problémů... Určitě je to u vás nějak špatně nastavený, když si pes tohle dovoluje, a chtělo by to změnit přístup celkově zřejmě.
Sali Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 14:53 - Nahlásit Denisa Tak,jak to popisuješ jako radu,se lidi kolem výcviku dost normálně ke psům chovají...nikoli úmyslně odměřeně,ale prostě mají nabitý čas,jsou unavení z práce,mají třeba psů víc jako my,odvenčí je,odtrénují,vyprocházkují,ale nějak kromě konkrétních momentů práce s konkrétním psem se jim nějak intensivně nevěnují,že by za nima dolejzali a vnucovali se jim...přijdu domů,psi se se mnou aktivně pozdraví,ne já s nimi,oni jsou ti aktivní,vyženu je na zahradu si hrát a uklidím dvůr,barák,připravím si věci na trénink,naložím do auta v klidu bez nějakýho povyku ty co si beru,ostatním nechám otevřenou zahradu,postupně si odtrénuju koho mám s sebou,odměním,pohraju si s ním,ale taky ho pak nechám se v klidu proběhnout a oddechnout si,odvezu je domů,cestou je nechám si ještě poběhat v klídku po nějaké louce nebo lesní cestě,nekecám jim do toho,taky si odpočívám,oni si poklusávají a čenichají,sem tam si pohrajou,ale mě si moc nevšímají,jsou unavení.....Doma se znova pozdravím s těmi,co dneska byli bez tréninku,a nechám je si hrát,připravím večeři,jak kolem mě psi průběžně chodí a hovoří ke mě,tak jim odpovídám a pohlázím je,ale zas to jde od nich,nakrmím je a pak všichni někam popadají a já si sednu konečně taky...když jdu spát,všichni se poskládají kolem mě a dílem pod peřinu,přilísají se a usnou.... Nějak nestíhám za nima chodit a všímat si jich,maximálně si k nim lehnu na letiště na relax a přátelsky je ohladím,kdo chce zareaguje,kdo ne nezvedne hlavu a nebo tiše zabručí,a pak spí dál,už si ho nevšímám...oni se k sobě chovají stejně....
Denisa Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 15:38 - Nahlásit Sali, to je mi jasný, při tom způsobu života se psy to ani jinak nejde... taky stačí když je člověk "normální" pejskař a má vícehlavou smečku, už nemá jen jednoho mazlíka a chování tomu musí přizpůsobit. Tu první část jsem psala jako jakýsi návod na desentizaci (nebo desenzibilizaci?!) té manipulace se psem a doteků na psa atd. a druhou část jako možnost chování se ke psu, který si možná myslí, že je středem všeho dění a má majitele na háku, nebo spíš si je moc jistý tím, že se mu nic nestane a že se mu i přes jeho chování dostane přízně od majitelů... ale to jsou jen moje domněnky. Sama vím, že spousta problémů může pramenit jen z toho, že my milujeme psy víc, než oni nás. Asi blbě vyjádřený, ale někdy mi to tak přijde. Např. páníček se bojí, že pes zdrhne, místo aby se pes bál a hlídal si pána atd. S některýma psama člověk může klidně jednat jako s mazlama celej život a je to v pohodě, u jiných je potřeba furt hlídat hranice. Je to fuška!
handula Člen	# Zasláno: 20 Říj 2005 15:50 - Nahlásit páníček se bojí, že pes zdrhne, místo aby se pes bál a hlídal si pána ťukla si hřebíček na hlavičku, nebo jak se to říká...ano ano toť náš problém.. je to rozmazlenej spratek... vynechala bych všechny ťuti muti, když o to nestojí, je možný že pak se přijde pomazlit časem sám... resp. když ty na mě prdíš, tak já na tebe ještě víc, když ty za mnou nejdeš, tak nečekej, že já se budu obtěžovat máš pravdu, nebudu za ním dolejzat, když o mě nestojí, počkám až přijde sám...je si mnou moc jistej...
haha	# Zasláno: 20 Říj 2005 17:37 - Nahlásit Handula jsem si tu prostudovala celej ten problém s tvým psemjelikož mí psi zpočátku nebyli ti hodní mazánci který mi teď sloužej při televizi jako podložka pod hlavu,ze začátku taky brblali máme doma dva povely ten jeden je ´drž hubu´což v klidu používám při jakékoliv projevené nespokojenosti ze strany psa ,takže on si třeba při utírání tlap vydá nějaký zvuk čímž mi dává najevo jak se mu to hnusí,načež já mu tímto zdělím že mu ty packy stejně utřu i kdyby se s prominutím pos..l,ale kupodivu tahle věta vyslovená v klidu má ten účinek že pes okamžitě brblat přestane,další povel který máme je ´vypadni´což znamená že pes musí okamžitě vyklidit prostor ať už je to stůl ,křeslo, nebo moje postel,jaký si při tom vydává zvuky to už nechávám na něm ale poslechne vždycky,zacházím s nima fakt v klidu a hlavně bez fyzickýho násilí a můžu si s nima dělat naprosto všechno,je pravda že někdy vydávaj různý zvuky ale nikdy se po mě žádnej neohnal ani mě nekousl,a právo trošku frfňat jim ponechávám.
Azoráček	# Zasláno: 20 Říj 2005 19:48 - Nahlásit Celý jsem tohle přečetla a nedá mi něco nenapsat, podobné trochu tomu, co se tu psalo o koních. Někdy nad tím hodně přemýšlím, jak to, že někdo, např starší lidi, maj všichni pohodový psy, nemusí stále řešit problémy s nima někde na foru atak, neřeší to, jsou prostě v pohodě, o psy se ani třeba ani tolik nezajímají, nedávají jim to, jako většina lidí na psích astránkách, a jak to, že my, co neustále " tlacháme" o psech, jsme do nich blázni a řešíme s prominutím někdy každou blbost ( nemyslím ted tohlr vrčení!!To ne, spíš jako blbost typu " Muj pes udělal tohle...nemuže s emu nic stát?" nebo " sežral tohle a tohle, nestane s emu něco?" přesto že to bude uplná hovadina ) prostě máme o ně děsný strach, a " normální smrtelníci" se o toto nezajímají a ty psy maj bezproblému?Je to zvláštní...ale třeba je to právě tím, že oni ty problémy nevidí, neví o nich, jen proto,že se o to tolik nezajímají, jako my. Třeba já než jsem poznala plno psích for a když čtu ruzny problémy co se tu řeší, přemýšlím čímdál víc o svém psovi, o jeho chování...a to je někdy podle mě ta chyba...kdybych to někde nečetla, ani si na to nevzpomenu a vše je OK Co si o tom myslíte?
Azoráček	# Zasláno: 20 Říj 2005 19:50 - Nahlásit Ještě doplním. Než jsem např. začala číst forum R. Desenského, o chování psu jsem se nestarala, tak prostě jsem ostatním kolemjdoucím psum a jjeich páníčkum nevěnovala pozornost. A ja je to ted? Každího psa, který kolem nás projde, dalo by se říci že zkoumám, koukám co dělá třeba majitel za chyby, co psovi chybí, jakou má srst, prostě najednou je to uplne jiné, posuzuji ty psy, atd!!A vše je to jedině tím, že o těch psech vím o něco víc
pigie Člen	# Zasláno: 21 Říj 2005 08:27 - Nahlásit Azoráček Moja skusenost je, ze starsi ludia, pokial nemaju uz starsieho psika, vlastnia male krvilacne bestie, ktore musia mat pripnute na voditkach... To je ten ich kludny pristup a ustupky na vsetko. Pes je potom kralom.
haha	# Zasláno: 21 Říj 2005 17:03 - Nahlásit no vždycky to tak není, potkávám starý dědečky s velkejma psama kteří jsou neagresivní ,poslušní, přitom je nikdo necvičí,prostě jsou to takoví dobráci, neříkám že vždycky ale pár jich takovejch znám,u babiček je to horší ty maji většinou ty miniaturní krvelačné bestie, ale taky to není vždycky,připadá mi jako kdyby ten pes chápal že jeho majitel je starý a choval se k němu shovívavě,můj děda měl taky NO nikdy ho necvičil přesto ho pes respektoval,je pravda že děda s ním žil na vesnici a neměl takové nároky jako mají lidi na městské psy ale stejně, něco na tom je.
pigie Člen	# Zasláno: 21 Říj 2005 17:41 - Nahlásit haha Tak to bude tym, ja som v Bratislava este deduska s velkym psikom nevidela. Ale to verim, ze to je tak
Nela Člen	# Zasláno: 21 Říj 2005 18:19 - Nahlásit Handula víš, je velmi těžký posoudit situaci na základě těch informací, které podáváš. Musel by to člověk asi vidět. Ty přece svého psa znáš nejlíp, a tak musíš poznat, co ti naznačuje. Jestli je to vzpoura a pokus dostat se výš, nebo jestli nemá opravdu nějaký zdravotní problém, který s tím může souviset. Ale rozhodně musím souhlasit s wami, začni potvrzovat drobnostmi svoje dominantní postavení a mělo by se to zlepšit. Člověk někdy začne zvíře polidšťovat aniž si to uvědomí a je to v pytli. Výše bylo popsáno, jak svoje postavení potvrzovat. Rozhodně bych zvážila, jestli pes patří do postele. Já myslím, že nepatří, alespoň v tvém případě ne. A to ani na gauč. Už právě proto, že nevíš, jestli je to projev dominance. Neznamená to, že bys na svého psa měla být zlá, to ne, ale důsledná a přemýšlet vždycky o tom, jak si po psovsku tvoje jednání tvůj pes vysvětlí. Je to možná směšný, ale měla bys mu to vysvětlit tak, aby tomu rozuměl. Pokud jsi s ním dřív neměla problémy, mělo by se to zlepšit dodržováním pravidel, že jsi vůdce smečky. Pokud si už budeš jistá, že je to opravdu boj o pozici ve smečce, tak bych já přitvrdila. Ale na to je snad ještě čas. Podrobností je ale od tebe málo. Jen jsem z tvého povídání cítila, že sama nevíš, co si o chování svého psa máš myslet. Vkrádá se do mě pocit, že z něho začínáš mít respekt, nebo se mýlím a špatně jsem pochopila? Ale je tam určitě nejistota, a pes to asi z tebe cítí.