Kynologická diskuse

- Kynologická diskuse - Odpovědět - Statistika - Registrace - Hledat -

Kynologická diskuse / Výchova a výcvik / Štěká, když je sama doma

Autor	Zpráva
xanti Člen	# Zasláno: 11 Říj 2016 20:44 - Nahlásit Ahoj...obracím se na Vás se stále dokola věky omílaným dotazem, co se psem, který štěká v bytě, když je sám. Bohužel to v poslední době dopadlo se mnou tak, že se pracovně přesouvám co půl roku a psa logicky beru sebou - při pořizování jsem nepředpokládala takovýto životní styl, ale přece se kvůli tomu teď psa nebudu zbavovat, navíc jinak problém není, snáší to dobře. A teď ke konkrétnímu dotazu: moje fenka je na mně dost fixovaná, než si zvykne, trvá to třeba měsíc dva, než přestane štěkat - což je pro sousedy prostě děsné, což samozřejmě a naprosto chápu. Vydrží to třeba dvě až tři hodiny po mém odchodu a pak je unavená a spí, ale i to je pro jejich uši dost. Průšvih je, že mi postupné navykání nepomáhá, stačí se obléci, zavřít za sebou dveře od pokoje, kde zůstává a kde spím i já, a i když neodejdu z bytu, už vyštěkává. Prostě ví, že stejně odejdu, a je konečná. Nějaké rady? Existují nějaké přírodní "uklidnováky" nebo tak něco? Děkuji za jakýkoli tip! P.S. Nutno ještě podotknout, že mi to z její strany přijde trochu spíš jako ukřivděnost než jako separační úzkost - je prostě uražená, že já někam jdu a ona zůstává doma - je dost vychovaná a poslouchá na slovo, ale je zvyklá v rámci socializace na různé prostředí a také jí na mnoho míst beru, ale do práce to prostě nejde. Ale můžu se samozřejmě mýlit.
cernej caj Člen	# Zasláno: 12 Říj 2016 10:27 - Nahlásit a neda se na to jit stejne jako s odchodem z domu ale aplikovat uz v situaci ze se oblecete - uz rve? tak odmenovat jak prestane, prodluzovat dobu kdy nesteka, pak uz muzete oblecena chodit za dvere pokoje a zase trenovat... zkusit aplikovat rady na odchody z domu uz do situace, kdy zacne stekat a odmenovat necim pro ni cennym kazdy kyzeny chovani...
Walda Člen	# Zasláno: 15 Říj 2016 23:04 - Změnil/a: Walda - Nahlásit xanti ...Vydrží to třeba dvě až tři hodiny po mém odchodu a pak je unavená a spí... V téhle citaci je přesně návod, co s tím. Nejdřív je třeba nauřit jí, že má ležet a odpočívat, kdekoli, třeba v pelechu, když jste doma, sedíte a čtete si, zvednete se a jdete vedle do místnosti a zase se vrátíte - musí zůstat ležet a klidně odpočívat a neřešit váš pohyb po bytě. Pokud po ní nic nechcete, nemá za vámi chodit "jako pejsek", je třeba jí naučit, že si může v klidu odpočívat, a že když po ní něco budete chtít, řeknete jí, aby za vámi šla. Než to pochopí, bude třeba jí několikrát gestem vrátit na místo (nemanipulovat s ní fyzicky), krátce jí jen slovně pochválit a zese se vzdálit. Její setrvávání na místě moc neřešit a neodměňovat - musí pochopit, že uvolněné odpočívání na místě je v dané situaci normální chování, za které se neodměňuje, to se odmění samo (klidem). Až tohle bude umět, až potom se to dá extrapolovat na odcházení z bytu na chodbu, pak s odpadky před dům a tak dále. Dřív to nemá smysl. Výhoda tohohle postupu je v tom, že to jde velice rychle (oproti odměňování za prodlužující se intervaly klidu) a je to samoodměňovací - jakmile pes zjistí, že v takové situaci se dá být v klidu a odpočívat si, už to zpět něvymění. Je to pro něj přirozené, jen je třeba mu takové chování v té situaci ukázat. ...mi to z její strany přijde trochu spíš jako ukřivděnost než jako separační úzkost... Možná to není ani jedno z toho. Jen s tímhle chováním začla, opakováním se jí osvědčilo ( ..pak je unavená a spí,..), tím, že se nakonec unaví a může spát, se pokaždé odmění a chování se tím upevní, tak nehledá a proto nenachází jiné řešení. Je třeba jí ho ukázat a provést ji tím.
xanti Člen	# Zasláno: 19 Říj 2016 21:38 - Nahlásit Děkuji všem za reakci! Waldo, taky mě ta Tvá rada došla o chlup před tím, než jsi to napsal No chodila jsem vždy z pokoje do zbytku bytu..a sama.Musela na mně čekat v oné místnosti. Ze začátku seděla vždy za dveřmi, dnes jsem jí však už načapala, jak leží v pelechu. V čem však vidím potíž a přes co se opravdu nemůžu dostat je ten fakt, že pozná, kdy jsem doopravdy na odchodu ven a kdy pouze pobíhám po bytě - to je klasika. Dnes jsem zkusila dvě věci. Ráno jsem jí nechala v pokoji a vyšla jsem z bytu (ve čtvrtém patře) úplně ven - byla v klidu jen čekala. Večer po návratu z práce (kde byla se mnou), jsem jí hned šoupla do pokoje a na rychlo zase seběhla dolů - takže v ně domácím oblečení....to byl zas děsnej jekot, a to jsem byla pryč jen 5 minut. Jak se přes toto překlenout?
PetraK Člen	# Zasláno: 20 Říj 2016 11:46 - Nahlásit xanti máme teď velmi krátce novou členku domácnosti, desetiměsíční feňule, doteď žila v kotci, společnost jí dělali ostatní psi. Na režim běžné domácnosti nebyla zvyklá, a odchody se jí nelibily. Vzali jsme si na to dovču, děláme to tak s každým přišlíkem, aby byl dostatek času ho naučit být v klidu sám. Je jedno, jestli přijde domů štěně, nebo už dospělý pes. V počátcích přesně jak bylo řečeno-učíme odchody do jiné místnosti, aby byl pes v klidu, že odcházíme a zase se vracíme. Když feňule začla ráno pískat (manžel odešel, já vstala a šla do koupelny), udělala jsem to, že jsem v rychlém sledu udělala slušnou sérii odchodů do různých pokojů. Neříkala jsem vůbec nic, jen prostě rychle přecházela z místnosti do místnosti, otvírala zavírala dveře. Feňule si kecla na pelech a ztichla, protože já se furt objevovala, mizela, objevovala, mizela a nic hroznýho se nedělo. Pak jsem se vrátila do ložnice, kde jsem si ještě na chvilinku lehla, abych měla možnost ukázat feňuli, že se objevím, až když je opravdu ticho delší dobu. Pak když zvládala pohyb po bytě, přidaly se krátké odchody z bytu - nejdřív opravdu jen otvevřít dveře, vyjít, zavřít vrátit se - návrat vždy v momentě, kdy je zticha, tedy zpočátku opravdu otočení se na obrtlíku. S tím, že k odchodu máme takový klidný tichý rituál - pes leží na pelíšku a čeká až dostane svou papírovou krabičku /ruličku od WC papíru a v ní nějakou tu dobrůtku, kterou musí vydolovat. Tenhle odpustek přijde opravdu až v momentě odchodu z bytu, tím pádem se pes těší na to, co dostane a neřeší můj odchod. Dobré je, pokud pes umí povel čekej a vydrží se nevrhnout na krabičku, dát ji před pelíšek, kde pes leží, dát psu čekej a pak se obléknout a jít a mezi dveřmi říct vezmi - tím se zvýší motivace a těšení se a pes se modlí, abych už vypadla z domu a neřeší můj odchod. Pokud pes preferuje hračky, tak tam dám hračku, můžete dát několik krabic do sebe, udělat matrjošku takovou a dát psu možnost povolené demolice , což ho zabaví, odplaví stres. Můžu doporučit plnící kong, který psa pochopitelně zabaví na delší dobu. Ten momentálně používám v situaci, kdy jdu ven s druhým psem a ji nechávám doma. Aby měla něco na co se těší. Kong nenechávám volně ložený, dávám ho hlavně v téhle situaci a nebo večer, když chci, aby si pesani odděleně někde lehli a v klidu si žouželili. Pět minut je na ni moc, musíte jít opravdu po mnohem menších časových úsecích. Při nácviku dělám taky to, že jednou jdu ven v domácím oblečení,podruhý si vezmu věci do práce, jako když odcházím opravdu, pak zase domácí, pak věci na venčení, prostě aby nebyl v ničem systém a psu se to ochodilo a zvyknul si na všechny varianty. Držím palce.
xanti Člen	# Zasláno: 20 Říj 2016 11:54 - Nahlásit PetraK dobrý den, moc děkuji, zkouším to podobně, vy jste mi dala pár náhledů navíc, uvidím Jen ten kong absolutně fungovat nebude, to už bylo zkoušeno několikrát...ona nežere a nikdy nežrala, pokud jsem nebyla doma. Jak dlouho Vám to tak obvykle trvá, takový nácvik?
PetraK Člen	# Zasláno: 20 Říj 2016 12:29 - Nahlásit xanti to je škoda s tím kongem - protože krom toho že ji to zabaví, tak tím žouželením jí to trochu pomůže se vyrovnat se stresem. Nemůžete vymyslet něco, co by si mohla žvýkat. Jak je velká, nemohla by mít nějakou velkou syrovou kost? Ta doba nácviku je pochopitelně individuální. Ale fakt začínáme na tom, že nejdřív se jede to domácí prostředí, plus to, že venku psa učíme na povel čekej někde zůstat v klidu nevyšilovat a neřvat, když poodejdeme, odejdeme, schováme se. Zase vše opravdu postupně, vždy to musíte přizpůsobit tomu co pes zvládá. Pokud je pro něj pět minut problém, musíte začít tím, že fakt otevřete dveře a klidně se hned vrátíte. Víte mně pomáhá hodně i to, že jsem tupo sklerotický, furt někde něco zapomínám, tak se vracím a ten pes brzo zjistí, že nemá cenu stresovat, že ten magor, co ho má doma, se zas hned vrátí . Takže klidně otevřu dveře,vykročím a pak se hned vrátím, aby se pes nedostal do toho stresu, abych mu nedala šanci se tam dostat, vrátím se na obrtlíku, klidným hlasem pochválím, pohladím, odejdu do kuchyně na chvllinku-a protože to už je věc, kterou pes zná a ví, že to není nic neobvyklého. Pak vyjdu, věnuju se mu chvilku, jdu do koupelny, nechám otevřené dveře, něco tam dělám, pes je tam se mnou, povídáme si a pak zase jdu odejít "ven", otevřu dveře, vyjdu, nedovřu, vrátím se, opravdu tak, aby pes byl v klidu, aby se nedostal do stresu. Nevím, jestli tu někdo zmínil Františka Šustu - nácvik klidnýho pobytu o samotě - to bylo jedno z témat v PPČ - umí velmi dobře vysvětlit i v těch článcich - tu cestu, kudy jít, jak to udělat a proč. On mívá i semináře, vč. účasti se psy - zkuste pohledat, má někde na FB stránky (na FB se nepohybuju).
Walda Člen	# Zasláno: 21 Říj 2016 00:39 - Změnil/a: Walda - Nahlásit xanti Ze začátku seděla vždy za dveřmi, dnes jsem jí však už načapala, jak leží v pelechu. To je chyba hned ze začátku nácviku, sezení za dveřmi není dobré místo ani výchozí postavení. Začít odcházet z místnosti má cenu až když se pes naprosto u volní a tím i zklidní někde na místě. Sezení za dveřmi určitě představuje nějaké napětí. V čem však vidím potíž.....pozná, kdy jsem doopravdy na odchodu ven a kdy pouze pobíhám po bytě.... To není nic neobvyklého, to pozná každý pes levou zadní. Co je špatně je to, že výsledek svého pozorování řeší a stále ještě ho to excituje. Z obou citací podle mě plyne, že je třeba se vrátit ve výchově o kus zpět a cvičit klid v přítomnosti psovoda. Já si často beru do výcviku zhruba roční fenky z útulků nebo od lidí, co už je nechtějí, a nácvik klidu, uvolnění a odpočívání je jedna ze dvou věcí s kterýma začínáme úplně nejdřív, od prvního dne. Jak dlouho Vám to tak obvykle trvá, takový nácvik? Je to samozřejmě individuální, hodně to zálež ína psovodovi. Mám tu teď asi deset dnů roční fenku ze dvorka na venkově a už moje od chody moc neřeší. Řekl bych, že když se dobře usadí ten klid na začátku, je to pak otázka dnů.
xanti Člen	# Zasláno: 22 Říj 2016 20:57 - Nahlásit Přátelé, strašně moc Vám děkuji, že se mnou zaobíráte. A upřímně máte můj obdiv,jelikož si před Vámi přijdu neschopně. Mám pocit že tohle nejsem schopná mého jinak velice dobře vychovaného psa naučit. Celý týden se snažím jet dle rad, které jsem se zde dostala, leč jsem se dostala opět na začátek. Zaprvé jsem zjistila, že je ten můj vořech tak strašně vychytralý, že kdykoli se vzdálím, je na místě, ale jakmile se zaklapnou dveře sedne si za ně.Jakmile pak slyší, že se vracím, způsobně čeká v plechu. Zjistila jsem to na základě několika málo drobností....ale došlo mi to právě teď. Doposud bylo vše relativně v pořádku - zvládla, kdy jsem šlado kuchyně, když jsem vyšla z bytu, další den před dům. Vždycky jsem si připravila nenápadně věci, abych je popadla a dooblékla se až venku. Kupodivu byl také klid. Dnes jsem ale chtěla skočit do krámu, který je za rohem. Absolutně nechápu, jak poznala, že jdu na "dýl" - bundu a kabelku jsme měla opět na věšáku v chodbě, dokonce jsem si nasadila boty deset minut před odchodem tak, aby to neviděla a chodila v nich po bytě. Jen co jsem sešla ke vchodovým dveřím, začlo to. Jsem fakt bezradná.
xanti Člen	# Zasláno: 22 Říj 2016 21:10 - Nahlásit P.S. Nutnou podotknout, že před tímto odchodem jsem jí nechala ještě večeři, kterou stihla sežrat, než jsem sešla ze schodů a pak začala. Jsem dost v úzkých, čas na to mám, tenhle týden jsem se tomu dost věnovala. Vím, pes je neskutečná zodpovědnost a s tím taky v životě funguju, ale tohle mě neskutečně omezuje a prostě propadám absolutní skepsi a frustraci, jelikož po týdnu jsem opět na bodě A. Průšvih je ale v tom, že prostě v životě potřebuju nějak fungovat, a tohle začínám pociťovat jako absolutní Taxisův příkop. V pátek večer potřebuji být na firemní akci (pracovně, žádné mecheche) a přítomnost psa tam nepřipadá v úvahu. Úplně mě mrazí, když si představím, co zase doma bude a jak namíchnu spolubydlící. Pardon za ten výlev, ale potřebovala jsem upustit páru.
Walda Člen	# Zasláno: 23 Říj 2016 10:19 - Změnil/a: Walda - Nahlásit xanti Hele, z tvých příspěvků cítím velkou snahu, ale taky stále jakýsi boj - "...ty něco děláš, ale já tě přechytračím..." - a to u vás platí z obou stran. Snažit se psa zmást tím, že se před odchodem jen pomalu převlékám a obuju si boty deset minut předem, je lichá snaha. To podle mě jen rozjitří jeho smysly a zbystří jeho pozorování, protože jindy jasné signály se trochu rozmažou, ale psa to neoklame. Dát psovi těsně před odchodem jíst podle mě taky není dobré, protože potrava znamená vzrušení, které právě při odchodu nechceme. Období klidu následuje až nějakou dobu po jídle. Moji psi se po jídle ulidňují automaticky, ale pokud to takhle nefunguje, může po jídle následovat období uklidňujícího drbání na pelechu, až do blaženého odpočinku. Takže doporučuji, nesnaž se psa přechytračit, nebojuj s ním a rozhodně to nevzdávej. Snaž se postupně se svým odchodem psovi asociovat pocit skuečného klidu (tedy vnitřního, ne jen na povrchu hraného, to psa neošálí). Klid musí vycházet z tebe. Vaše situace je o trochu složitější, protože pes už není při tvém odchodu jen ve stavu nejistoty, co se to vlastně děje, ale s už to má jasně spojené s neklidem a snahou se vlastní aktivitou unavit a taprve potom se vyčerpáním (psychickým) uklidnit. Ale rozhodně to nevzdávej, tohle je nejlepší cesta a když se společně naučíte prožívat klid, už to nevyměníte a pomůže vám to i v řadě dalších situací.
xanti Člen	# Zasláno: 23 Říj 2016 10:59 - Nahlásit Walda Strašně moc děkuju, ještě jednou. Včera jsem o tom ještě v noci přemýšlela a dopracovala jsem se k něčemu podobnému, jako jste napsal Vy - snažíme se obejít jedna druhou a hlavně z mé strany je to špatně - se psem se musí jednat na rovinu. Opravdu bych se měla nejdřív uklidnit já a pak začít zase od nuly. Já to dokážu (ona ani moc není jiná cesta), jen je to vyčerpávající, hlavně psychicky. Děkuju.
xanti Člen	# Zasláno: 23 Říj 2016 21:56 - Nahlásit Walda Dnes jsem na to šla ještě z úplně jiné strany. Prostě jak jsem napsala před tím, na rovinu - prostě jsem se začala oblékat a ona musela zůstat na místě. Prostě to tak bude, že ven půjde, až když bude vyzvána. Na podesáté (je to fakt náročný) oblíknutá kaťata mě sice pozorovala, ale ležela v pelechu. Zakňourala řekla jsem "místečko a ticho" a šla jsem. Takhle jsem to dnes udělala asi 15x, než mě napadlo si poslední tři odchody nahrát na mobil: 1. štěk-vytí-štěk a pak ticho - byla jsem pryč 5 minut 2. 1x štěk - byla jsem pryč cca 7 minut. 3. 6x štěknutí (ne v kuse) během první půlky,blbá jsem nechala otevřené okno. Byla jsem pryč 12 minut. Při návratu jí vždycky najdu sedící v pelechu. Jsem na dobré cestě? Bohužel jí nebudu s sebou moci vzít ve středu a čtvrtek do práce- a budu pryč několik hodin. Je to výrazný zásah do výcviku nebo se to dá? Na další trénink jsem si vzala další volno zítra a pozítří...víc mi bohužel nedali.
Walda Člen	# Zasláno: 24 Říj 2016 00:55 - Změnil/a: Walda - Nahlásit xanti Na dobré cestě jste určitě. Ale jinak to vidím takhle: přestaň se takhle ptát, na každý krok, jestli je to tak správně a zapoj cit. Musíte si spolu najít vlastní cestu, informace máš, z nich vyjdi, pro vás optimálně už se musíte domluvit spolu. Já to mám tak, že při jakémkoli nácviku (výchově i výcviku) se snažím zatěžovat psa na mez únosnosti (abychom postupovali rychle a on si zvykal na zátěž), ale snažím se tu mez nepřekračovat tak, aby nedělal moc chyb. Nějakou samozřejmě udělat musí, abych mu neříkal jen co je správně, ale abych mu občas řekl, že tohle je špatně a byla z toho jasná mez chování. V případě tohohle nácviku - klidu, odcházení a odloučení - nepostupuju dál, dokud necítím, že je pes opravdu v klidu. Může se někdy stát, že třeba vstane a někam popojde, to je právě ta "povolená" chyba, ale i tenhle pohyb musí být v uvolněný, jen přesun na jiné místo a zase lehnutí. Já ho sice i tak vrátím zpátky, ale ani při chybě ani při její korekci nesmí být napětí. Navíc tyhle věci necvičím ve zvlášť vyhrazeném čase, jakoby záměrně, ale naopak průběžně v běžném provozu, což vede k dalšímu uvolnění. A není to pomalejší. Ono to ve finále zafunguje tak, že pokrok v tomhle nácviku není lineární. Čím líp na začátku dojdete k uvolnění a klidu, tím dřív pes najednou přestane řešit věci kolem a budeš moct chodit, kam budeš chtít a pokrok bude skokový. Takže bych přestal počítat odchody a štěky při nich, a přestal bych myslet na to, jak moc nebo málo času mám a co po něm budu mudet zvládnout. To vám nijak nepomůže, naopak. Soustředil bych se na tu samou podstatu, kterou jsem tu už několikrát zopakoval, a v pohodě na ní pracoval. Bez tlaku a snahy hnát věci dopředu. A až přjde doba, kdy bude potřeba tu nacvičenou dovednost použít, pes to dá, jak bude nejlíp schopen. Uvědom si, že jakákoli jiná snaha o rychlejší postup možná předvede nějaké dílčí kroky, ale ve finále lepší nebude. Prostě věř psovi.
PetraK Člen	# Zasláno: 24 Říj 2016 14:50 - Nahlásit xanti xanti - ještě mě napadá - psalas, že ji bereš s sebou do práce, že jo? A tam to dává jak, když třeba jdeš na záchod a tak? předpokládám, že v pohodě? - když nic nezmiňuješ. Tak mě napadá, co jí pořídit látkový domeček, na něj ji navyknout v práci - bude to její zázemí, ať je kdekoliv. Psi mají rádi, když si můžou zalézt do krytého, menšího prostoru. No a až by si zvykla v práci, brát ji ten domeček i domů, aby jí to usnadnilo - ne vyřešilo, ale usnadnilo - řešení toho problému.
xanti Člen	# Zasláno: 24 Říj 2016 17:36 - Nahlásit PetraK Právě jsem chtěla psát ještě Vám aby to nevypadalo jako že poslouchám jen to, co se mi líbí, alias Waldu Dnes jsem koupila plastogumový míček, který má protilehle dvě díry a kýbl mlsek, které fakt může. Teď to tady asi 10 minut honila po pokoji (nedala jsem tam toho moc) a myslím, že to sklidilo úspěch + jsem koupila žvýkací kostičky, které déle vydrží. Tak snad to bude k něčemu až se vydám později opět pryč Dnes jsem byla pryč až hodinu a čtvrt, právě poslouchám záznam, štěkla dvakrát na začátku, už to běží 15 minut a od té doby nic....jestli neuslyším nic zbývající hodinu (pár štěků nikoho nezabije), zkusím jít zítra vzít na kolo, nechám jí tu výše zmíněné radosti a zkusím jít na půl den do práce....jelikož pokud zjistím, že zvládla skoro hodinu a půl, 5 už zvládne taky. S tím pelíškem je to super věc. Mám výhodu, že je malá, dříve jsem podobné věci nepoužívala, ale momentálně žiju v zahraničí, a tak jsem kvůli MHD koupila přenosnou tašku, která slouží i místo pelechu. Pravdou je, že takto můžu naprosto beztrestně položit psa na sedadlo (když je v tašce), pokud je v autobuse místo. Moje fena autobusy nesnáší, ale tohle jsem zjistila, že její stres podstatně zmírnilo. Tenhle pelíšek nosím právě kvůli MHD do práce, ale nespí v něm - pracuji v družině a buď chodí za mnou nebo za dětmi (miluje lidi; je docela asociál, než aby si hrála se psem, čeká, co bude se mnou. Bohužel jsem to zní neudělala já, je tak nastavená). Když má svišťů dost, lehne si v naší kanceláři, ale ideálně tak, aby na mně viděla. To, že má vedle sebe připravenej pelech, jí nechává absolutně chladnou. Mně strašně mrzí, že s tímhle tak bojuji, je to jinak naprosto senzační pes, který beze strachu poslouchá na slovo, nechá si sahnout do misky, když žere, všude může na volno...ideální povaha trapeuťáka. Dokonce i moje kolegyně, která se bojí psů se díky ní trochu "napravuje". Děkuji Vám, Waldo a Petro, za rady, jejichž kombinace moji situaci někam posouvá. A také moc děkuji za psychickou podporu. Mně v sobotu večer už opravdu tekly nervy. Vidina toho, že u nás ve městě opět hledám bydlení, je děsivá, se psem to není nic jednoduchého, a já teď bydlím za dobré peníze na fajn místě. Strašně si Vaší pomoci a snahy vážím. Ještě jednou Vám dvěma strašně moc děkuji!
PetraK Člen	# Zasláno: 25 Říj 2016 15:57 - Nahlásit xanti cest je vždycky víc, je důležitý najít tu, která vám konkrétně sedne. lehne si v naší kanceláři, ale ideálně tak, aby na mně viděla. hm - takže ona si ale nemá šanci odpočinout nikde a nikde se ani neučí být sama. To jde proti vám. Využijte toho, že jí míváte v práci a zvykněte ji na její boudičku, zázemí v kterým se jí nic nestane a kde se naučít být bez vás, tedy za zavřenými dveřmi i když jí zmizíte z dohledu.