Biluška
Člen |
# Zasláno: 1 Led 2010 20:59
- Nahlásit
davidkova renata
popiš podrobnosti!
No bylo to drajvový. Napřed sme přivezli zahraniční účastníky z Ostravy. To bylo drsný, páč zabiják Fred okupoval skoro celé zadní sedadlo a tudíš si tři lidi neměli kam sednout. Ale pak se nějak složili. Muchoš se furt ptala "kdy už tam budem", horší jak malé děcko, fakt  Na zahradě sme dali sraz v počtu - čtyři hlavy mojí saně (Aron, Tex, Lilátko, Puma), čtyři tibetdogy (si prd pamatuju jak se menujou, znám akorát Gorbačova, ten mi nějak utkvěl v paměti  ), jeden Muchošin vrah, jeden Leilin foxteriér, jeden zlatý retrívr, dva australští ofčáci, jeden papilon od Papilon_girl a jeden kavalír. Hned za bránou hodila paní od tibetdog děsnou dršku jak ji ty obludy táhly. Tak sem si to s ní čenžla za Arona, páč já mám ráda gdyž mě psi táhnou, se pak tak nenadřu  . Asi na osmém kilometru byl najednou přes cestu ohradník. Místní znalkyně říkala,že tam jsou býci. Já sem jim tvrdila, že tam byli už na podzim gdyž sme dělali dogtrek a že to všichni trekaři prošli, tak projdem taky. Působila sem asi dost přesvědčivě, tak šli. Po dvou kilácích tam najednou bylo to stádo . Napřed ho viděl Mášenek, páč je vysokej jak ajfelovka a vidí daleko. Já sem říkala "dem vpřed, nějací býci nás nezastaví. Našim cílem je hřbitov v Pelhřimově a ten je prostě za těma býkama"  Zbytek skupiny dost znejistěl (páč ti býci nebyli fialoví, tak to ty městský lidi mátlo, chápeš, ne? ) . Ale voni fšichni že né, že přes býky nepudem. Sem se jim snažila vysvětlit, že máme Pumu a štyry dogy, takže každej býk, byť sebeblbější před náma zdrhne. Maji pud sebezáchovy. Býci k tomu evidentně chtěli taky něco říct, tak začali bučet a dívat se směrem k nám. Přiznávám, že pastvinu sme opustili poněkud ve spěchu
Pak teda cesta ubíhala dost jednotvárně, nikdo nikoho nesežral, ani černý vrah od Muchoš. Až jsme došli do hospody a tam se mi ztratila Puma. Našla se v kuchyni, fakturu za sežrané potraviny teprve očekávám Taky tam byli nějací místní haranti, kterým sme udělali kanysterapii. Dost nedobrovolně teda. Než jsme vypili čaj tak se haranti zmocnili vodítek a tahali psi kolem hospody. Asi někde slyšeli, že pes po zátěži musí vychládat pomalu . Zajímavé je, že když je drželi ti tříletí piškoti tak kolem sebe dokázali bez problémů projít degeni, kteří si jinak šli natvrdo po krku. Třá Gorbačov a Aron  . Sem teda docela čuměla. Kecám, napřed sem měla infark gdyž jsem zahlídla jak harant s Gorbačovem přichází k Arošovi. Zaječela jsem "LEHNIZŮSTAŇHODNYTICHO" tak šíleně, že si nějaká paní vylila pivo do klína, ale Aron lehnul, ztichnul a nechal Gorbíka projít těsně kolem . Půlka startovního pole v té hospodě odpadla, sehnala si odvoz a zabalila to. Někteří jedinci chabé nervové soustavy dokonce tvrdili, že na tuhle procházku nikdy nezapomenou ( nechápu, asi nemají moc jiných zážitků, nebo co ). Se zbytkem (čtyři lidi, dvojnásobek psů) jsme vyrazili na ten šílený hřbitof. Samozřejmě sme tam došli v mlze a potmě. Neva, o to byla lepší atmosféra  Muchoš si cvrnkla do trikotu gdyž na ni z křoví čučel upír a podruhé když zjistila, že stojí na hrobě . Pak pořád křičela "počkejte na mě, já se bojím". Ostatní předstírali, že se nebojí, ale kostel si prohlídnout nešli . Páč už byla tma jak v prdeli tak jsme si zavolali taximášenka. Telefonická komunikace proběhla na úrovni, páč nikdo neměl signál. Akorát Leila jo, ale ta zase neměla baterku . Takže jsem do toho chrčícího signálu ječela na Mášenka "přijeď pro nás. Co??? Neslyším tě, co řikáš???Jak kam? Do Piskořova přece!!!! Do Piskořova!!!ŘIKÁM DO PISKOŘOVA!!" Poslední slovo co jsem slyšela bylo "kde to je?" Pak mi zdechl signál. Sem přemýšlela, že ho zabiju a zahrabu na tom hřbitově, ale to by byla škoda masa
Nevim jak jsou na tom ostatní, ale mě děsně bolí noha. Jenom jedna . Asi byla nějaká namáhanější než ta druhá, nebo co. Psy nebolí nic, Puma prudí jako dycky a Aron se chová jako kdyby vůbec nebyl venku. Musím přijít na to gde se té borderce vypínají baterky
|
