| Autor |
Zpráva |
Anonymní
|
# Zasláno: 28 Led 2006 14:46
- Nahlásit
docela by mě zajímaly vaše příběhy kdy byl třeba pes v ohrožení života no a vy vlastně kvůli jeho záchraně taky má někdo z vás takový příběh?
|
aren
Člen |
# Zasláno: 28 Led 2006 15:14 - Změnil/a: aren
- Nahlásit
Jo, na to někdy vzpomínám. Můj pejsek Píďa je kříženec malého pinče, má necelé 4kg, chodí se mnou navolno. Jednou jsme šli kolem zahrady, kde hlídala brazilská fila. Já jsem si ji nevšimla, on taky ne, byla na druhém konci zahrady. Píďa prolezl pod plotem k něčemu zajímavému si tam čuchnout. Měla jsem svého prvního pejska, byli jsme spolu krátce, nevěděla jsem, co všechno se může stát. Tehdy se ta fila přihnala zezadu, šla po něm a začala ho likvidovat. Viděla jsem jak on se snaží utéct, už kulhající, jak ho dostihla, on se převrátil na záda a ona se mu zakousla do bříška.
Tak jsem přelezla plot, tak rychle, jako ještě nikdy a šla jsem jí ho sebrat. Ona ho popadla do tlamy a utíkala s ním pryč. Když jsem viděla, jak jí z té tlamy visí a bezmocně se kymácí, tak jsem brečela, honila ji a řvala: pusť ho, babo!
Byla to velká zahrada. Doběhla s ním k domu a tam ho položila na rohožku. Nehýbal se. Klekla jsem si nad něj, aby na něj už nemohla, a křičela jsem na lidi, ať otevřou, nevěděla jsem, jestli je někdo doma. Ona stála nade mnou a vrčela. Myslela jsem si, snad nezaútočí, ale hlavně jsem myslela na Píďu, jestli žije.
Naštěstí byli doma, odvezli nás k veterináři. Pejsek to přežil.
|
haha
|
# Zasláno: 28 Led 2006 15:22
- Nahlásit
já mám trošku jinej zážitek z dětství bylo mi asi 9 ,byla zima a chodili jsme s dětma k rybníku a měla jsme s sebou i našeho voříška Míšu,pes tam honil nějaký ptáky nebo co to už přesně nevím ale zaběhl na prostředek a propadl se s ním led a jak se škrábal ven tak se to pořád lámalo a on se nemohl vyškrábat ven asi by se utopil tak jsem se strašně bála a plazila jsem se po tom ledu po břiše za ním abych ho vyndala ,náhodou se to povedlo protože jinak jsme tam byli oba kamarádka běžela pro mojeho bráchu a já dostala doma na prdel.
|
evina
Člen |
# Zasláno: 28 Led 2006 15:24
- Nahlásit
aren:to je hrozný zážitek i když pravda ona byla na své zahradě.Měla jsi alespoň štěstí na lidi.No hlavně,že to pejsa přežil!Já něco podobného četla ale toho pejska ta paní nezachránila.Roztrhali ho dva ovčáci a ona stála za plotem se dvěma dětmi To já jednou musela vběhnout do silnice-dost frekventované.Sice jsem se rozhlídla ale i tak to byl risk.Auta i tramvaj kvůli nám zastavovali.A mohla za to volně "lítající" háravka,která si to namířila přes tu silnici(dost daleko od místa našeho venčení)Mému psu nebyl ani rok(a řešili jsme přivolání) a vykoledoval si za to pár na zadek.Já ale byla spíš v šoku,bylo mi 15let a byla jsem vůbec ráda,že se mu nic nestalo!!!
|
aren
Člen |
# Zasláno: 28 Led 2006 15:28
- Nahlásit
evina
Ach bože, pro tu paní to muselo být hrozné...
Háravky na druhé straně silnice, to je má noční můra. Radši ani nechodíme k silnicím, a když, tak se velice rozhlížím.
|
evina
Člen |
# Zasláno: 28 Led 2006 15:36
- Nahlásit
aren:no právě,že já u silnice vůbec nebyla.Potkali jsme čubu na volno v parku.No a ona hned před mým psem začala utíkat a on samozřejmě za ní.Jelikož to bylo v době kdy byl v pubertě a já s ním řešila to přivolání,tak byl malér!Myslela jsem,že toho chlapa roztrhnu:mad n totiž věděl,že tohle dělá!Ale jinak asi s pejskama občas trochu riskujeme všichni.Před zuřivcema jsem je zachraňovala už vícekrát.Ale pravdou je,že někdy může být situace o vlastní život...a já před takovými lidmi smekám.Bohužel na to i někteří už doplatili!
|
Lea
Člen |
# Zasláno: 28 Led 2006 15:44
- Nahlásit
aren
Fujtajxl, z toho tvýho příběhu se mi úplně udělalo zle, hlavně jak s nim lítala po zahradě v hubě. Brrr, si hned představim moje čivavy nebo malýho kníra viset nějaký obludě z tlamy.. Přeběhl mi mráz po zádech z toho, když jsem si uvědomila, jak je to v přírodě krutý.
Nebo když mi někdo vyprávěl, že mu psíka na poli prostě sebral nějaký dravý pták. Než se stačil vzpamatovat, pes už mu akorát zamával všema čtyřma tlapkama sbohem.
|
aren
Člen |
# Zasláno: 28 Led 2006 15:47
- Nahlásit
Lea
Fakt? Kruci, já jsem se už několikrát bála, když jsme ptáka viděli, ale pak jsem si řekla, že mi hrabe... Teď abych se bála z domu...
|
Břetislava
Člen |
# Zasláno: 28 Led 2006 15:48
- Nahlásit
Je už to 13 roků. Když měl náš kokřík půl roku, vydali jsme se všichni jako vždycky na vánoce na hřbitov. U hřbitova je řeka, na které byl tenký led. Ani nevím, co ho to tenkrát napadlo, prostě tam utekl a procházel se uprostřed řeky po tom ledě. Byli jsme tam tenkrát všichni 3 sourozenci a naše teta. Napřed jsme tam pro něho chtěli jít se ségrou, ale pod náma se do začalo podlamovat. Brácha byl nejmladší a nejlehčí, tak jsme mu se ségrou řekli,ať ho vytáhne on. Brácha stál na kraji řeky, my ho držely za ruku, led se pod ním prolamoval a teta neskutečně vyšilovala, ať ho okamžitě vytáhneme a tahala ho zpátky. My jsme se ségrou na něho křičeli: hlavně chyť Štěpána, vezmi Štěpána. Nakonec všechno dobře dopadlo, brácha ho zachytl, takže tam nespadl ani jeden. Ale risk to teda byl!! Teta na to vzpomíná každé vánoce!
|
WhiteWolf
Člen |
# Zasláno: 28 Led 2006 18:34
- Nahlásit
Neriskovala...protože psa u silnice nepouštím a nenechávám ho chodit k plotům.... nepouštím ho na led. Snažím se nejprve vyvarovat takovýmto situacím.
|
aren
Člen |
# Zasláno: 28 Led 2006 18:48 - Změnil/a: aren
- Nahlásit
Lea
Přeběhl mi mráz po zádech z toho, když jsem si uvědomila, jak je to v přírodě krutý.
No, byl to hrozný zážitek, ale nemyslím si, že v přírodě je to až tak krutý. Mnohem krutější je to v lidské "péči" - hospodářská a kožešinová zvířata, některé útulky, bezcitní majitelé...
|
Falco
Člen |
# Zasláno: 28 Led 2006 18:52
- Nahlásit
Život ne, ale zdraví asi několikrát.
Když jsem ho jako tříměsíční štěně bránila proti fence staforda, která neváhala vyskočit okýnkem z auta na parkovišti, aby si ho dala ke svačině (výsledek - pes roztržené ucho, já pěkný hryzanec na ruce).
Když jsem ho rvala z tlamy leonbergra, který se vyškubl 15-ti leté dívce a mlátil s ním o plot (výsledek - pes jedna podlitina vedle druhé, týden nechodil, já zlomený ukazováček).
Když jsem z něho stahovala haskiho, který přerval karabinu vodítka a zakousl se mu do hrudníku (výsledek - pes absces jako hrom, já vymknuté zápěstí).
Hlídám jako ostříž, ale přesto nás někdy někdo překvapí.
|
Lea
Člen |
# Zasláno: 28 Led 2006 20:08
- Nahlásit
aren
To jo, lidská krutost vůči zvířatům by bohužel vydala na nekonečné téma. Ale s tou přírodou mě to napadlo zrovna v téhle souvislosti, že to co ta fila udělala se nedá odsuzovat, tak to prostě chodí-menší, slabší, nezkušený a ještě k tomu drzý. Kdyby takovýho šmudlu potkala někde v buši jak chodí okolo mršiny, tak je po něm okamžitě, brr. Tak takhle nějak jsme to myslela.
No to se mi to mentoruje, když jsem právě vyprášila kocourovi kožich, protože jsem ho zase načapala na kleci s ptákama
Zalezl do pelechu a už je to asi hodina co nevystrčil nos, tak si zase vyčítám ,jestli jsem to nepřehnala
|
Lea
Člen |
# Zasláno: 28 Led 2006 20:13 - Změnil/a: Lea
- Nahlásit
Falco
To je taky děs a tady někdo v jedné diskusi radil, že je chyba brát malé psy do ruky, když je silnější pes na obzoru. Já čivavy teda beru v každym případě, taky už jenom proto, že jsou to mrňaví zmetci drzý
|
grendel
Člen |
# Zasláno: 28 Led 2006 23:00
- Nahlásit
jj, stalo se...málem mě už přejelo 2x auto( normálně by se to nemuselo stát, do silnice Mexa nikdy nevleze, ale stalo se to poprvé na petříně, podruhé v šárce), jednou jsem z Mexy sundavala bulteriérku, potom jsem z kamarádčinýho NO sundavala pitta... minulý únor jsem ještě půlroční mexu balila do mojí bundy protože skočila do Vltavy a pětikilovýho hladkosrstou vyzáblinu nemůžu jen tak nechat, sama jsem potom mrzla ve svetru...bylo toho dost, na víc si teď nevzpomenu
|
Šárka
|
# Zasláno: 29 Led 2006 13:27
- Nahlásit
Skočila jsem před auto na přechodě, protože šla číva na před a měla jsem o něj strach
|
wami
Člen |
# Zasláno: 29 Led 2006 19:35
- Nahlásit
lovila jsem psa v -20 z reky, kdyz se pod nim prolomil led, a sama jsem tam zapadla... nemohla jsem se dostat ven (breh byl docela vysoko) asi ctvrt hodiny - nakonec ale jo a prezili jsme ve zdravi oba...
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 30 Led 2006 07:20
- Nahlásit
Známí měli krásného psa NO. Na hlídání pozemku si pořídili ještě jeho syna. Nebyli to takoví ti hlídači na řetězu, co žerou zbytky, ale rodinní miláčci, opečovávaní a milovaní celou rodinou. Jednou v lese chytli stopu a utekli. Celá rodina včetně přátel je hledala celý den, celou noc, zpunktovali sousedy, lidi od koní, nic, psy nenašli. Druhý den dali do rádia a na obchody a všude vypsanou odměnu 10.000,- Kč za jednoho psa, logicky 20.000,- Kč za oba. Začalo je hledat celé město, všechny děti, důchodci, myslivci. Nic. Pak dostali anonymní telefon, že někdo ví o jejich psech, že si pro ně mají přijet k chatám u přehrady. Známý tam teda jel, nevěděl kdo a proč a kde psy má, prostě měl jen echo od anonyma, že má přijet, že tam má své psy. Známý dojel na smluvené místo a anonym tam nebyl. Volal tedy jména psů, pískal, volal toho člověka a jak tak chodil a rozhlížel se a hledal, najednou uviděl uprostřed přehrady cosi velkého tmavého. Rozběhl se tedy po ledě do středu přehrady. Uprostřed byla zamrzající díra. Do poloviny těla z ní čněl starší pes, předníma packama zarytý v ledu s hrůzostrašným výrazem v obličeji, mrtvý, umrzlý. Asi 2 cm pod hladinou, přimrzlý k ledové krustě byl jeho psí syn a vedle nich, zpoloviny ve vodě, zpoloviny na břehu umrzlý mrtvý divočák...
|
fromeli
Člen |
# Zasláno: 30 Led 2006 07:31
- Nahlásit
Nás naštěstí nic takového nepotkalo a doufám, že ani nikdy nepotká, ale myslím, že riskovala moje kamarádka, která bránila svého jezevčíka, v jehož krku byl zakousnutý pitbul. Kamarádka se na pitbula vrhla a škrtila, nakonec vše dobře dopadlo, jezevec se vykřesal, ale když jsem se to dozvěděla, běhal mi taky mráz po zádech.
|
Jirikovo
Člen |
# Zasláno: 30 Led 2006 09:10
- Nahlásit
v tomhle pocasi riskuju zivot kazdy den. ®onie si normalne venku libuje a ja mam vzdycky pocit, ze primrznu nohama k louce a nikym nenalezen tam na tom budu hur nez bezdomovci ve stanech na Letny a umrznu ....
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 30 Led 2006 09:17
- Nahlásit
Jirikovo
...zchoulostivělí jedinci si mají pořídit kanára, a ne psa...
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 30 Led 2006 09:18
- Nahlásit
Garfield
To je šílený :-/
|
Jirikovo
Člen |
# Zasláno: 30 Led 2006 09:22
- Nahlásit
Ketrin
spis to bude tak, ze jsem takovy magor, ze kdykoliv si pes jednoznacne rekne, tak se utika ven vencit a tudiz neni dostatek prostoru pro to se trochu oblict .... ja jsem rad, ze me necha obout si boty a uz u toho mam pocit, ze se uknuci k smrti ...
|
Anonymní
|
# Zasláno: 30 Led 2006 11:13
- Nahlásit
..já jsem jednou přesvědčovala rozzuřenou a pořádně rozběhlou středoasiatku, že si moje dva psy jako zákusky nedá.. Majitel ji měl na volno - samo přivolání veškeré žádné. Fena mu utekla a s řevem mazala na nás. Staršího psa jsem postavila za sebe a štěně vzala do náruče a rozhodla jsem se, že první musí ta fena přejít přeze mě, než se dostane na moje psy a asi jsem u toho musela vypadat dost odhodlaně, protože si to v okamžiku, kdy jsem ji kopla do tlamy rozmyslela a poodešla opodál ... majitel jenom čuměl a pak ji naháněl přes půl dědiny, protože nechtěla na vodítko a nakonec ji značně pochválil a ještě znovu vydráždil. Asi jsem tenkrát měla kopnou do držky i jeho.... ale stejně jsem měla tenkrát víc štěstí než rozumu.
|
