| Autor |
Zpráva |
zuzka
Člen |
# Zasláno: 25 Led 2006 22:12
- Nahlásit
to byste nevěřili, co se mi stalo:
bydlíme v domě, kvůli pesině máme vyříznuté dveře v dílně, aby mohla běhat ven. Mezi dílnou a obytnou částí jsou další troje dveře, které ale necháváme otevřené.
Jdu si takhle do kuchyně, šmátrám po vypínači a najednou něco seskočí z lednice, byla to kočka!
Samozřejmě se koček nebojím, ale teď jsem byla zralá na infarkt.
Už tam není a poslední dveře jsem zavřela, ale stejně teď chodím pokoji se staženým zadkem a očima na štopkách
|
pigie
Člen |
# Zasláno: 25 Led 2006 22:14
- Nahlásit
Nuz, zjavne tie dvere nepouziva len Bela Dufam, ze si to predychala
|
zuzka
Člen |
# Zasláno: 25 Led 2006 22:23 - Změnil/a: zuzka
- Nahlásit
jo a těsně po tomhle úžasném zážitku, volám manželovi, že máme v kuchyni kočku a on na moje hysterické kvílení odpověděl, ať jí dám mlíko, že máme ve sklepě myši a třeba nám je bude chytat,
tak jsem na talířek dala trochu psí konzervy a nesu to významně do sklepa, čehož si "významně" všimla Bela a projevovala o talířek větší zájem než o vetřelce!
|
pigie
Člen |
# Zasláno: 25 Led 2006 22:25
- Nahlásit
zuzka
Inak, moja mama robi to iste, ked sa k nam na chalupu zatula macka. Tiez sa ju snazi ziskat, aby k nam chodila
|
zuzka
Člen |
# Zasláno: 25 Led 2006 22:27
- Nahlásit
pigie
my totiž nemůžeme mít vlastní, bydlíme u hlavní
|
pigie
Člen |
# Zasláno: 25 Led 2006 23:05
- Nahlásit
zuzka
Ani my nemozeme, nasi tam chodia na dva dni do tyzdna
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 26 Led 2006 07:18
- Nahlásit
my jsme kočku měli a ačkoli jsem si stále připomínala ("pozor, číča, nesmím na ní nikde šlápnout" apod...), stejně se "micině" podařilo několikrát mě pořádně vyděsit....Jednou v noci, když jsem šla do koupelny - rozespalá-nevnímala okolí, pěkně jsem se lekla, když mi z ničehonic číča přistála na rameni....Taky jsem se pěkně lekla, když jsem ráno v posteli otevřela oči a přímo u mého nosu dělala kočka šílený škleb (zívala), šilhala u toho a vidět jí bylo tlamičkou až "do žaludku"....
|
monika
Člen |
# Zasláno: 26 Led 2006 07:33
- Nahlásit
no my máme číču veterána.je to nejstarší kočka v širokém dalekém okolí.přes zahradu nám jezdí vlak a všichni se diví, že ještě žije.je jí už šest let a ostatní kočky se prý nedožívají ani jednoho roku.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 26 Led 2006 07:59
- Nahlásit
monika
na kočku, která každý den přebíhá železniční přejezd nebo dálnici je Tvoje kočka opravdu "veteránka", ale pokud se týče věku jako takového, tak je ještě docela mladice. Moje kamarádka z ulice měla kočku, která se dožila 18 let (kočka byla o měsíc starší než kámoška). Celý život číča courala po venku a domů chodila jen spát.... A všechno přežila....
|
zuzka
Člen |
# Zasláno: 26 Led 2006 08:13
- Nahlásit
tak příběh měl ještě dohru
když jsem číču lákala z kuchyně, už jsem ji nenašla, ale protože jsem měla otevřené dveře, myslela jsem, že mi proběhla někde za zády
jak už asi správně tušíte, neproběhla
celý večer tam musela být s námi, nevím kde zalezlá (fakt jsem lezla i za skříně), Bela se vůbec nevzrušovala a ani gestem nedala najevo, že tam máme návštěvu
v noci jde manžel na záchod, otevře dveře do obýváku (spojený s kuchyní) a přes nohu mu vyběhne kočka!
Být to já, tak si pustím do pyžama.
Tak tahle číča nám asi myši chytat nebude, museli jsme ji tak vyděsit, že se k nám už neodváží.
Ráno jsem ohledala celou kychyň i obývák, ale nikde nic nepáchlo, tak to aspoň byla slušná kočka a nic si neoznačkovala.
|
monika
Člen |
# Zasláno: 26 Led 2006 08:42
- Nahlásit
Evik
no já to takhle myslela, že přežívá vlak a auta.Já jako dítě měla taky kočku 16 let a byla v pohodě.Pak ji přejel otec když se vyhřívala na sluníčku před garáží a a on ji chudáka neviděl.Měli jste vidět jak ho to sebralo.Takhle zlomeného jsem ho už nikdy neviděla.
|
Meggi
Člen |
# Zasláno: 26 Led 2006 08:44
- Nahlásit
Když mi bylo asi tak 6 tak jsme byli s našima na dovče na Zemplinské Šíravě a tam kolem chatiček chodil kocour. Možná ho tam někdo zapoměl, či nechal schválně, ale on tam prostě chodil v každé chatičce dostal nažrat a tak. No a pak jsme přijeli domu - jeli jsme celých 900Km a koukáme kdo se nám to sápe z auta. Ten kocour si při našem odjezdu nenápadně vlezl do auta po sedadlo spolujezdce a za celou tu dlouhou dobu to prochrápal tichounce pod sedadlem. Ani se nevzbudil, my jsme nevěděli vůbec že tam je. Tak jsme propašovali čičika až ze Slovenka, ale pak asi na měsíc zmizel (jsme si mysleli, že jde zpět těch x kilometrů) ale vrátil, cvíli u nás byl a pak odešel už na furt. Asi se mu podařilo najít cestu zpět na Šíravu
|