| Autor |
Zpráva |
Eimy
Člen |
# Zasláno: 17 Led 2006 21:46
- Nahlásit
Dneska sme se vydali s Eimynčinou kámoškou na procházku, všechno probíhalo super, jen páneček od té její kámošky řekl, že "objevil" včera novou cestu a že teda nepujdem normální okruh, ale touhle cestou. a jak se říká, "bylo to sice delší, ale o to horší cesta". sice se nešlo do kopce jako při našem normálním okruhu, šlo se hezky z kopečka, ale ten kopeček měl jednu, za to dost podstatnou, nevýhodu - byl celej od vrchu dolů pokrytej ledem. Naštěstí vedlo kolem zábradlí a tak jsme za jeho pomoci sjeli, psice pochopily, že musí jít z druhé strany zábradlí, jinak sjedou po čenichu dolů...
Já, plná dojmů, že jsem celej kopeček bez pádu sjela jsem se na posledním metru tý ledovky pustila zábradlí (to už byla rovinka), udělala jsem krok a už jsem se na psice koukala zespodu. Neřeším, co sem si obrazila, protože na pravé části těla to je snad všechno, ale reakce psic byla taková, že:"Huráááá, ona je tady s náááámáááá, deme si hráááát". Z toho tak nějak vyplynulo, že muj první pokus o postavení se byl neúspěšnej, dokud jsme psice nedostali do vzdálenosti, kdy na mě nemohly hupsnout.
Mě by zajímalo, jak se vaši hafani chovají, když se ocitnete neplánovaně na jejich velikostní úrovni?
|
monika
Člen |
# Zasláno: 17 Led 2006 21:56
- Nahlásit
před dvaceti lety jsem cvičila s NO na zkoušky.pes byl supr,poslouchal uplně perfektně,ale měl někdy takový zkrat škodolibých chvatů.byl únor, mrzlo až praštělo, šli jsme z cvičáku a já si chtěla opláchnou špinavé ruce v potoce.sotva jsem se sehla tak na mě ten magor skočil zezadu a já letěla po hlavě do toho potoka.já myslela, že ho přetrhnu.strašně se mu líbilo jak jsem se z toho potoka snažila vylézt a padala tam zpátky.pak jsem šla takhle zmáchaná dva kilometry a oblečení nešlo doma sundat.pes šel hned na teplý pelíšek a já se pak dávala dohromady svařákem.ještě dneska když si na to vzpomenu je mi zima.
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 17 Led 2006 22:04 - Změnil/a: Eimy
- Nahlásit
monika
No to Eimy má pocit, že každej člověk, co se klouže na ledě, tak si chce hrát, potom vznikají situace, že někdo z nás jde a sotva se drží na nohách, nohy kloužou do všech stran a psice považuje za báječnou zábavu ty nohy "lovit", ale naštěstí jen do doby, kdy jí to zakážu, ale stejně si to neodpustí 
Ještě že v trase našich procházek není žádnej potok, protože to bych se už určitě vykoupala taky 
|
Lara
Člen |
# Zasláno: 17 Led 2006 22:29
- Nahlásit
Eimy
Na mě okamžitě hupsne a celou mě olíže
|
Vcelka
Člen |
# Zasláno: 18 Led 2006 07:31
- Nahlásit
Já se tuhle na procházce taky válela, byli jsme na takovym kopečku na poli, byl pokrytý umrznutym ledem. Viky mně furt otravoval, tak sem mu hodila tenisák, jenže sem ho měla na stopovačce a nevšimla jsem si že jí mám omotanou kolem kotníku, takže se rozeběhnul za míčkem, škub a já měla podrhnutý nohy. Jak měl viděl se tam válet, tak hned ke mně a chtěl na mně skákat a dorážel. S týhle procházky sem si pak ještě k tý naražený prdeli odnášela dva šrámy na obličeji. 
|
Kalliope
Člen |
# Zasláno: 18 Led 2006 09:30
- Nahlásit
Hezké příběhy, fakt, to já si jdu takhle pěkně na procházku, kochám se krásami přírody, pes si čmuchá za mnou, zjevně něčím silně zaujat. A tak si jdu dál, načež pes zjistí, že se mu podezřele vzdaluji, a tak ve snaze mne dohonit se v plné rychlosti otře o mé pravé stehno, podlomí mi kolena, v důsledku čehož se sesunu k zemi jak pytel brambor. Celkem fajn, kdyby si toho nevšiml pes a nezačal na mě dorážet, tahat mě za boty, za rukavice, pak když uznal, že panička má zřejmě dost, ležérně se opřel packou o můj krk a pozoroval co já nato. Celkem fajn a vtipné, kdyby pes nevážil 40 kilo. Když jsem po značné námaze počala zvedat své utýrané tělo, celé pomlácené a s vyraženou tlapou na krku, napadlo mého psa zahrát si na honěnou, a tak mi sprostě ukradl čepici a počal s ní utíkat na pole, děsná sranda, opravdu, málem jsem se uchechtala, asi mi nebudete věřit, ale já toho zatraceného psa po tom poli honila dobrou půlhodinu, kdy už se mi ho podařilo lapit (zřejmě ho hra už přestala bavit, jinak ho tam honím doteď), bylo v jeho tváři dobře rozpoznatelné normální nepokryté vychechtávaní, ten pes mě ze mě děsnou srandu, a pak že rotvajleři nemaj mimiku. 
|
Jirikovo
Člen |
# Zasláno: 18 Led 2006 09:39
- Nahlásit
zkracene receno jsem si dneska na cerstve napadanem snehu pri rannim venceni pekne nabil drzku .... nebudu zde ani psat, ze za to muze pes rozbehnuvsi se za nejakym strasne moc nepostradatelne dulezitym ptakem, ze to bylo pred takovou partickou deti skolou povinnych, ktery chodej k nam za roh kourit a ze muj pad u nich vyvolal zachvaty veseli a ani nebudu psat, kolik sprostych slov z mych ust vyletlo smerem k tem smradum, k psovi, ke snehu, k silnicarum, k sobe ....
zajimava byla reakce ®onie. podivala se po mne takovym tim pohrdavym pohledem, jako co zase zdrzuju a cekala. kdyz jsem se konecne zvedl (ono dostat 95 kilo zpet do stabilni polohy neni zadna sranda) udelal jsem tri kroky smerem k voditku. ®onie pockala, az se budu ohybat pro voditko a uskocila, cimz mi voditko vzdalila o dalsi dva kroky. a takhle to bylo asi desetkrat, nez mi dosla trpelivost a po voditku jsem predvedl tygri skok s umyslem ho zaslapnout a pak chytit. bohuzel jsem si opet rozbil hubu se vsemi pruvodnymi jevy popsanymi vyse ...
|
Kalliope
Člen |
# Zasláno: 18 Led 2006 09:40
- Nahlásit
jo jinak, asi o dva dny později se Píďákovi rozjely nohy na ledě, koukal na to jak tydýt, ještě se s tim nesetkal, tak opatrně vstal a čuchal co to, tak tojsem se pro změnu smála já jemu, holomek, pěkně se mu to vrátilo, jo jo boží mlýny melou pomalu, ale jistě
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 18 Led 2006 10:01
- Nahlásit
Shodil mě z běžek (vlítnul mi zezadu mezi nohy) a když jsem byla na zemi tak mi málem vyrazil zub jak mě olíz a cha cha sranda, začal mi kousat všechno co šlo.
Holomek, ještě aby si zapamatoval, že když mě shodí, tak je sranda. Musela jsem mu vyčinit, díval se na mně velice nechápavě.
ALe můj předchozí pejsa byl ještě lepší vykuk, vážil 80 kg a když se někdo z rodiny ocitl na zemi, nenechal ho vstanout, prostě na něj naleh a dělal takové skopičiny, že se to nepodařilo.
To bylo modráků...
|
WhiteWolf
Člen |
# Zasláno: 18 Led 2006 11:44
- Nahlásit
Jakmile se natáhnu, tak pes hup na mě, chytí mě za ruku a že se budeme přetahovat o mojí bundu :
|
Anonymní
|
# Zasláno: 18 Led 2006 11:47
- Nahlásit
Neodolám a napíši Vám náš příběh s válením ! Bylo to tehdy na únorové výstavě v Brně. Dojeli jsme, zaparkovali a dali se na cestu k pavilonu. Byli jsme domluveni s mojí sestrou, že za námi příjde. Já se celou cestu k pavilonu rozhlížela jestli ji někde neuvidím. Cesta klouzala celkem slušně, tak jsme šli pomalu. Najednou se ozval hlas mé sestry jak volá našeho psa ( moloss ). Ten nastražil uši, zabral a běžel za sestrou . Mě tím pádem strhl na zem a táhl za sebou . Nadávala jsem jako špaček, mé oblečení taky nebylo dvakrát čisté. Ale to nebyl všemu konec. Nastoupili jsme do kruhu kde nebyl koberec a dlažba byla pěkně mokrá. Při obíhání kolečka se mě smykla noha a hodila jsem držku. Ten náš blb si myslel, že si snad s ním jdu hrát a skákal kolem mě, pokousával mě a měl radost že nevstávám. Já si totiž zvrkla kotník. do kruhu musel doběhnout můj muž, mě zvednout a odvést z kruhu a psa dovystavovat on.
Ale jedno Vám musím říct, diváky jsme opravdu skvěle pobavili. Jana
|
monika
Člen |
# Zasláno: 18 Led 2006 11:50
- Nahlásit
naše dogina teď chodí jak baletka po cestě.všude je led a ona jak je střelená a pořád běhá tak je teď spíš pořád na zemi.už ji to asi přestalo bavit tak chodí fakt pomaloučku.
|
Verca
Člen |
# Zasláno: 18 Led 2006 11:56
- Nahlásit
Já nemusím ani padat, stačí když si lehnu do postele a už ji mám ve vlasech, nos mi ožužlává, skáče po mě... Na zemi s ní blbnu tak, že válím sudy (samozřejmě doma  )a ona šílí a štěká a snaží se mě chytit kousnout. Prostě idylka . Dělám to schválně a ona už bere to, že si lehnu, jako výzvu ke hře. Prostě jsem se vrátila do dětských let. a přítel dělá podobné blbosti. i lidi venku si myslí, že jsem asi nějaké děcko či co....jednou jsem s ní venku blbla... utíkali jsme, honili se, já ji házela do sněhu a jeden chlap (tak přes čtyřicet) mi normálně začal tykat a říkat, jakého mám krásného pejska! A to na svůj věk vypadám, nevypadám mladší...
|
Meta
|
# Zasláno: 18 Led 2006 12:05
- Nahlásit
My jsme tak prohráli "Srandazávod". Při běhu v hlubokém sněhu mi podklouzla noha a už jsme ležela, pes hurááá - jdem si hrát -mi přistál na hlavě, než jsem ze vymotala na nohy, měli jsme totálně nejhorší čas...
|
monika
Člen |
# Zasláno: 18 Led 2006 12:19
- Nahlásit
naše dogina je pošuk a podařilo se jí jednou v noci děsně vyděsit pána, který se třemi promilemi čural u stromu.Dora vyběhla z baráku (nemáme to oplocené),viděla u stromu stín chlapa tak vystartovala a začala na něho děsně štěkat.chlap se tak lekl, že sebou sekl a jenom dodal: "tak a teď jsem se i postral,co to máte proboha za obrovské zvíře".Dorina nad ním stála už v pohodě a pána jsem s omluvami zvedala ze země.Naštěstí to vzal sportovně,ale už jsem ho u nás nikdy neviděla.
|
Kalliope
Člen |
# Zasláno: 18 Led 2006 12:23
- Nahlásit
Jana
tak to je teda hustýýýýýýý Já teda nevim, jsem slabší povaha, asi bych byla rudá jak za ušima, ještě že se to nestalo mě, u jinýho je to totiž mnohem zábavnější
|
Azoracek
Člen |
# Zasláno: 18 Led 2006 13:56
- Nahlásit
No tak já za poslední 2 dny 2 držky, jak jinak mám psa, kterej tahá i kdyby se dělo nevím co, já pěkně tapu ve sněhulkách s jak jinak než uplně hladkou podrážkou...všude tu led, nesype se tu solí, takže jen kamínky, jenže ty, jak známo, se brzo zašlapou...Takže mám parádně nabitej bok...a nejhorší to ale bylo na běžkách, to jsem sice spadla do sněhu, ale pes viděl zrovna srnku, což bylo příčinou jeho zatáčky do boku  A mého následného pádu do boku, kdy mě, 51 kilovou holku, ttento 15 kilový pejsánek téměř táhl za sebou po poli Má fakt nestkučenou sílu a čím je starší, tím je to hroší A to i s energií...já ho za boha nemužu utahatJe sice pravda že ted v zimě zas tak daleko nechodíme a na dlouho taky ne, větišnou tu vítr fučí jak něco, ale stejně
no a ke všemu na těch běžkách když jsme se jakžtakž vymotala a zvedla ze země tak milý pejsánek mi proběhl mezi nohama a začlo vše nanovo  
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 18 Led 2006 15:34
- Nahlásit
nedá mi to, abych se neusmívala nad vašimi příhodami s pesany....taky musím napsat....S naším nejtěžším psem, který na vodítku často tahá jak magor, se mi - nevím jak je to možné- ještě nepodařilo "hodit tlamu", ale s nejstarším a nejmladším už mockrát.. Když mi bylo asi 10 a náš nynější dědek byl tendy sotva dvouletý nevybouřenec, zakopla jsem jednou na chalupě na schodech (se psem na vodítku) sotva jsem vylezla ze dveří...hodila jsem tlamu a pes si toho vůbec nevšiml, protože vystartoval vpřed za kočkou, kterou uviděl...takže mě stáhl po betonové cestičce z kopečka dolů, kde jsem zabořila hubu to trávy...neschopná se zvednout....22 kilový knír mě zvládl utáhnout snad 20 metrů, než se mi podařilo zvednout (za žádnou cenu jsem nechtěla pustit vodítko aby nezdrhl za tou kočkou ) Skončilo to zaprasenou teplákovou soupravou a prodřenými koleny a prasklým rtíkem Pes dělal že se nic neděje......Stejný pes o několik let později: bobování na kopci, pes pozoroval jak jezdíme - nehonil nás, ale jakmile jsme se já nebo brácha vyklopili, okamžitě byl u nás a "zachraňoval" - olizoval a snažil se nás zvednout na nohy taháním za různé části těla. Už jsme mu to pak dělali naschvál - pořád jsme se vyklápěli a on to chytrák poznal a pak už na zachraňování kašlal
No a nejmladší pejsa, ten kdykoli se mi podaří upadnout v jeho přítomnosti (jakože teď na tom náledí všude je to snadné), přiřítí se a začne mě oblizovat, párkrát si na mě i lehnul a soustředěně oblizoval tváře, uši, oči...díkybohu, že má jen 24 kg, udělat tohle náš třetí pes, tak se asi nezvednu
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 18 Led 2006 16:17
- Nahlásit
Já jsem tak ráda, že s tím padáním nejsem sama Jen ty následky nejsou nic moc...  ale za tu "srandu" to stojí Včera sem se musela smát tomu jak jsem neschopná a zároveň mi bylo na nic z toho, jak mě bolel celej bok No, prostě sme holka šikovná
|
birma
Člen |
# Zasláno: 18 Led 2006 17:00
- Nahlásit
Tak koukám, že jsme na tom všichni dost podobně
akorát mám vychytávku - naučila jsem si pejska, že když mě jeho hopsání už přestane bavit, tak si mi stoupne k pravému boku, já se o něj opřu a používám ho místo zábradlí - na některých místech pomocník k nezaplacení
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 18 Led 2006 17:36
- Nahlásit
birma
Já se opřít o Veverku, tak jí zlomim páteř Takže mám smůlu I když babička se taky zvedá o svýho hafa a ten teda je menší než Veverka, ale zas je mohutnější (tlustší?)
|
birma
Člen |
# Zasláno: 18 Led 2006 17:43
- Nahlásit
Eimy
no tak to využiješ u dalšího psa
|
grendel;grendel
|
# Zasláno: 18 Led 2006 17:49
- Nahlásit
Mexinka je v pohodě, ale NO co ho venčím, Dídas, je jako magor, když se děje něco divného nedávnp jsem se snažila sešplhat dolů z petřína do kynských zahrad po super ledovce, která byla hezky z kopce dolů...při každém větším zklouznutí se Dída nadšeně rozštěkal a drapnul mě za botu tak, že jsem nutně musela 3x spadnout a on z toho měl hroznou srandu
|
grendel
Člen |
# Zasláno: 18 Led 2006 17:50
- Nahlásit
juj to přihlášení se mi povedlo nějak divně...
|
