| Autor |
Zpráva |
Eimy
Člen |
# Zasláno: 12 Říj 2005 18:31
- Nahlásit
Procházím stránky městského útlku v Brně a zaráží mě, jak se tam množí v kolonce "nalezen" věta "vrácen opatrovníkem". Většinou u toho není ani poznámka, proč byl pejsek vrácen do útulku, vrtá mi hlavou, proč lidi hafany do útulku vrací zpátky, i pejsky, kteří se třeba v utulku projevují kamarádsky a klidně...
Asi není moc o čem diskutovat, ale vzpomínám si, jak to bylo, když děda s babičkou měli ze začátku pejska z útulku a poprvé ho nechali doma úplně samotnýho. Ondeslo to vytrahný linoleum a trošku oškubanej koberec, i přes jeho občasný utíkací nálady, který ho časem, jak k nám víc přilnul a získal důvěru, přešly, dědu s babičkou nenapadlo ho do útulku dát zpátky. Chápu, že pro někoho je určitý chování psa nežádoucí, ale kdo si bere hafíka z útulku, tak by s tím snad měl počítat a chtít i zabojovat... Nevím...
Asi píšu hrozný nemysly, ale potřebovala jsem to ze sebe dostat ven 
|
Anonymní
|
# Zasláno: 12 Říj 2005 18:43
- Nahlásit
Píšete mi ze srdce. Ono je sice šlechetné vzít si psa z útulku, ale musí k tomu být podmínky. Dost často se mě někdo ptá proč nezachráním psa z útulku, že jsem bezcitná. Ale já potřebuji psa, který mi vydrží doma v pohodě než se vrátím z práce. Pes z útulku by ze mě měl větší trauma než v útulku. Já prostě na to nemám.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 12 Říj 2005 22:16
- Nahlásit
Trošku mi vadí,když slyším jako obhajobu."když on je z útulku"....A to pes podle nich může napadat lidi i psy.
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 12 Říj 2005 22:20
- Nahlásit
Anonymní
neměl by, ale nemůže nikdo chtít po psovi, co byl x měsíců v útulku, aby byl 100%, jako pe, kterej je s pánečkem od štěněte... Ze dne na den páneček toho psa z útulku asi těžko něco odnaučí, ať už je to cokoliv...
Nehledě na to, že ten člověk ani nemusí vědět, že ten jeho pes po tom kterým psovi vyjede, když ho ještě pořádně nezná... Myslím, že když už se mezi pejskařema najdou takoví, kteří vyhodí psa na ulici a dál nezjám, měli by se ti ostatní psům z útulku a jejich majitelům snažit spíš pomoct...
|
haha
|
# Zasláno: 12 Říj 2005 22:22
- Nahlásit
ale já to u těch zvířat jako omluvu beru ,mají taky právo zvyknout si na normální prostředí když před tím prošli bůhví čím,jasně že normální majitel si je má ohlídat a zabránit jim aby někoho nekousli apod. ,ale když po mě vyjede pes kterýho si majitel před měsícem přivezl z útulku tak docela chápu že se nemůže chovat jako vyrovnanej pes vychovanej od štěňátka
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 12 Říj 2005 22:28
- Nahlásit
Tak mi to nedalo a něco jsem k tomuhle tématu napsala.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 12 Říj 2005 22:31
- Nahlásit
haha
Ano,když ho mám chvíli....Znám několik případů,kdy si vzali pejska 3 měsíčního a ještě ve 3 letech ho omlouvali....To už si myslím,je moc
|
haha
|
# Zasláno: 12 Říj 2005 22:45
- Nahlásit
jasně , malý štěně i když z útulku by se mělo naučit chovat se normálně ,to je věc majitele,u dospělých psů je to horší, z vlastní zkušenosti vím že pes kterýmu kdosi rozkopl čumák se nenaučí nechat k sobě přiblížit cizího člověka aniž by se mu do nezakousl do nohy,že pes do kterýho bodali pubertální chlapci drátem nenechá kolem sebe projít kluka aniž by alespoň nezavrčel atd. ale tohle není vina psa ,není to ani vina toho kdo se ho v tom útulku ujal,za to jsou zodpovědní ti kdo tomu psovi ublížili
|
haha
|
# Zasláno: 12 Říj 2005 22:47
- Nahlásit
Eimy
máš hezkýho pejska ,měla jsem podobnýho ,jak píšu výš ,našla jsem ho z tim rozkoplým čumákem,předloni umřel na mozkovou mrtvici ,byl jako zmenšenina tý tvojí fenečky.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2005 08:11
- Nahlásit
já souhlasím s haha
jeden z mých psů je také z útulku. Protože je to velký pes a víme, že prožil hodně zlého (byl týrán, naprosto nesocializovaný, neuměl jediný povel) tak když jdem na prochajdu a jde proti nám pes bez vodítka, voláme na majitele slušnou prosbu, aby si svého psa přivolal k sobě. Většinou se setkáme se slovy "ale on je hodnej" - spousta majitelů tím jen zakrývá skutečnost, že kdyby zavolali, pes by je stejně neposlechl. Takže pak se musím vytasit s argumentem, že mám psa z útulku, že nemůžu říci jak se ke psu zachová, že ho proto pro jistotu upozorňuji. Spousta lidí pak reaguje tak, že "když mám agresívního psa, tak co s ním lezu mezi lidi". V takových případech mám sto chutí říci "a to mám snad chodit kanálem? Já mám psa zabezpečeného, je na vodítku, popř. má i košík, takže já nikoho neohrožuji."
Ono je problém, že spousta psů z útulku má špatnou zkušennost jak s lidmi tak se psy a nový majitel psa vlastně nikdy neví, jak se pes v dané situaci zachová....Člověk může mít psa z útulku léta a vychovat ho v dobře socializovaného psa, který se ve výsledku snese s lidmi i se zvířaty, ale....nikdy nevíme, co pes přesně pes v minulosti prožil a zda mu náhodou nějaká situace nepřipomene něco negativního z minula a on pak zareaguje naprosto nečekaně. A právě toto "ALE" musí mít majitel psa z útulku neustále na zřeteli a chovat se opatrněji než, když má psa od štěněte.
Já mám 3 psy (dva od štěně a toho z útulku, kterému cca 5 let). U těch dvou od štěněte dokážu s velikou přesností odhadnout, jak se v daných situacích zachovají, ale u toho třetího jen málokdy.
Jinak k tématu - hodně lidí vrací osvojené psy zpátky do útulků např. nejen proto že něco zničili, ale podle mě právě kvůli těm nečekaným reakcím, v různých situacích. Nezkušení majitelé pak třeba dospějí díky tomu k závěru, že pes je agresívní a raději ho vrátí.
Kdybych to měla brát podle sebe, tak by náš pes musel být v útulku zpátky už aspoň desetkrát on sice vůbec nic nezničil, ale co je u nás už se pokusil pokousat nejen páníčka,ale i návštěvy...jenomže jsme zasáhli a víme jak na něj. Takže dnes (po 4 měsících u nás) už pejsa není vůči lidem agresívní, návštěvy pod dozorem pustí do domu a dál si jich nevšímá, pokud mu nejsou sympatické...a nás s přítelem jakožto páníčky naprosto a oddaně respektuje.
|
haha
|
# Zasláno: 13 Říj 2005 08:40
- Nahlásit
Kdybych brala to co mi psi zničili a za každou blbost je vozit do útulku neměla bych ani jednoho,jenomže taky musím uvažovat proč to udělali,nijak mě nevyvede z míry že mi pes pohltí bábovku na stolku než si přinesu do obýváku pití, je mi to spíš k smíchua příště si jí ohlídám, to že mi pes orval tapecírunk v autě byla taky moje vina ,neměla jsem předpokládat že tam vydrží spát během mého pokecu s příbuznými,většinou je vina i na mojí straněJinak já taky upozorňuju lidi aby si zavolali své psy nebo děti protože opravdu nevím kdy a jak to v těch psích hlavách docvakne, někdy nedělají nic a někdy je reakce překvapivá,např. Brit NO týraný nebyl, majitel mu zemřel ale zacházel s ním dobře,je přátelský nechá se hladit i od dětí ale překvapivě reaguje na dětský pláč,což jsem zjistila asi rok po tom co jsem si ho vzala,kdy začal ošklivě vrčet na dceru kamarádky,do té doby jsem to prostě nevěděla .
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2005 14:12
- Nahlásit
haha
Děkuju za pochvalu...
Zmenšenina mojí feňule? To ještě jde? 
Jinak souhlasím s tím, že pejsci z útulku občas můžou mít nepředvídatelný reakce, třeba ten haf u babičky se totálně "sesypal", když vzal děda v jeho blízkosti do ruky klacík, měli ho tehdy jen chvilku, pes se v lese zahrabal do listí a nechtěl jít dál...
Jinak vím, že důvodem nemusí být jen rozkousaný věci, ale to bylo asi první, co mě napadlo... Prostě podle mě je potřeba u hafíka z útulku počítat s tím, že se může stát, že bude agresivní, ale chce to se hend nevzdávat. Myslím, že si ještě někdo vzpomenete na labradora Enjiho, o němž tady blya diskuze. Ten je teď už v pohodě s novýma pánečkama, i když tomu bylo potřeba pomoct. Každopádně si jeho majitelů vážím, že ho při prvních problémech nedali do útulku, ale snažili se to vyřešit ke spokojenosti všech
|
jana33
|
# Zasláno: 13 Říj 2005 15:08
- Nahlásit
On je velký problém v tom,že lidi psy polidšťují a očekávjí,že když si vezmou pejska z útulka,tak ten jim bude strašně "vděčný",bude na ně koukat jak na svatý obrázek a poslouchat telepatickou metodou. Ale tak to ve většině případů nebývá
|
Petra
Člen |
# Zasláno: 14 Říj 2005 07:55
- Nahlásit
Ahoj Všichni, já i moje ségra máme psa s útulku a jsou to ty nejlepší psy. Ségra má malinkou kříženku a já Buldoga. Křížence to trvalo asi měsíc než je vzala jako svoje kámoše. a mojí Bertě déle, asi tři měsíce moc se jí stýskalo, byla v útulku asi dva dny, její panička měla astma a byla alergig, měli jí v bytě a tak to nešlo. Ale teď je ta nejlepší a moc hodná čubina, jen nemá ráda kočky.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 14 Říj 2005 09:40
- Nahlásit
Ono je to fakt, že lidé psy polidšťují a čekají za to vzetí z útulku vděčnost. Mnohdy se ta "vděčnost" projeví, ale až později, kdy pes pochopí, že konečně získal zázemí, že nemusí být v neustálém stresu, co s ním zase bude apod.....ale jsou i případy, kdy je ta vděčnost patrná od prvního okamžiku.
Můj taťka mi tuhle vyprávěl nádherný příběh a mně přitom normálně nekecám tekly slzy (štěstím) - musím se s Vámi podělit:
Tatínkova kamarádka je velký dobrodruh a cestovatel a letos byla se skupinou přátel na Kamčatce. Šli pořád pěšky, byvakovali pod širákem a často ve sněhu. V jednom místě se k nim přidal nějaký opuštěný pes. Oni mu dali najíst a pes byl tak přátelský, že zůstal s nimi a doprovázel je od toho okamžiku všude a pokud se třeba některý člen skupiny vzdálil od ostatních, pes ho dohonil, sedl si před něho a štěkal a doslova ho přivedl zpět ke "smečce", kterou si výborně hlídal. Pes si mezi tou skupinou lidí nejvíce oblíbil mladého kluka a když byli u cíle cesty, rozhodli se, že psa nemůžou nechat na Kamčatce a že si ho vezme domů ten kluk. Ve skupině byli i manželé veterináři. Ti zajistili veterinární a vývozní povolení a pes je nyní v ČR, bydlí s novým páníčkem, schází se se svou "původní smečkou" a je opravdu vděčný za všechno, co pro něho ten kluk dělá. Nepotřebuje ani vodítko...nehne se od svého člověka....
|
jana33
|
# Zasláno: 14 Říj 2005 09:48
- Nahlásit
No ale to je spíš výjimka, i když je to krásný příběh. Já mám jednoho závisláka a jednu samostatnou jednotku. Oba mají pohnutou minulost, labrouš byl týraný, křížence jsem našli v zimě v noci vyhozenýho u potoka,kde by do rána zmrzl.Labrouš na mě visí, hlídá si mě, chodí se mnou i na záchod atd. Kříženec je totální nezávislák, náš sprateček jak mu říkáme, tvrdá palice, prostě je všechno, jen ne "vděčnej". Prostě každej je úplně jiný, má jinou povahu, vlastnosti, jinak se projevuje a to přesto,že se k oboum chovám stejně, stejně je vychovávám, cvičím.... člověk prostě musí počítat s tím,že ne všechno bude podle jeho představ, zvlášť když nezná minulost psa
|
Anonymní
|
# Zasláno: 14 Říj 2005 10:16
- Nahlásit
Mám tady pesanu z útuku, je to takový 40 kg kolos nejistého původu, asi No+ RR. Když jsem si jí vzala byli ji tři měsíce, byla očividně týraná, jak psychicky tak fyzicky. Fyzicky se dla dopořádku snadno, ale s psychikou to dalo dost úsilí od cele rodiny a taky to trvalo rok, než jsme začali zaznamenávat první větší pokroky .... myslím si, že někdo na to nemá prostě nervy. Denska jsou jí tři roky, je mamkou 7 prcků s ritchema na zádech, je očividně šťasná a tak vyrovnaného psa a bajéčného psa jsem ještě neměla.
|
kery
Člen |
# Zasláno: 14 Říj 2005 11:44
- Nahlásit
Zajímají vás důvody, proč lidé vrátí psa zpátky do útulku? Tady je máte:
- alergie dítětě na psí srst (důvod, často i výmluva)
- dědovi a babičce rodinka pořídí štěně a oni na něho nestačí, je moc divoký, takže je z něho nevychovaný "spratek" a za trest jde do útulku
- pejsek onemocní, léčba je nákladná a drahá, tak šup s ním zpátky, vždyť je to pes útulku
- něco rozkouše, uteče, zazlobí - nemáme trpělivost
- stěhování se z domku do bytu, psa v bytě nemůžeme mít (přesnější a pravdivější bývá nechceme)
- fenku nám nakryl pejsek a má štěňata, vemte si zptátky všechny
- neplánované těhotenství a jednoho svého psa už máme, toho si necháme a útulkový pse mazej tam, odkud jsi přišel!
- rozvod, ani jeden psa opět mít nemůže (resp. nechce)
- rozchod partnerů (viz rozvod)
- práce v zahraničí (často výmluva)
- utíká za háravýma fenama. Kastrace? Cože? To mu přece nemůžeme udělat, chudáček!
- začal utíkat, no přece chudáka nezavřeme do kotce (že by mu v útulkovém kotci bylo líp? Nevěřím.)
- na psa nemáme čas, to snad chápete, ne?
- pořídili jsme si jiného psa, se kterým chceme cvičit
- babička/dědeček umřel a my pejska nemůžeme mít (znovu nechceme je správně), on byl zvyklý na dvorku
Už mě víc nenapadá, ale během svojí praxe jsem slyšela spoustu důvodů, tohle jsou některé z nich.
|
