| Autor |
Zpráva |
Evik
Člen |
# Zasláno: 14 Bře 2005 17:49
- Nahlásit
Jestli se někdo zajímáte o psí medicínu hlouběji, přečtěte si článek na www.hafbezobav.cz pod názvem Pes a dárcovství krve I a II (články nejdou hned po sobě) Je to moc zajímavé čtení a některému pejskovi by třeba znalost toho článku mohla někdy zachránit život.....
Jinak pokud někdo máte psa - dárce krve hrdě se přihlašte. Ráda se poučím jak to funguje v praxi. Moji známí jednou pro svou fenku krev potřebovali a nikde nebyla k sehnání - čubinka nakonec přežila, ale měla na mále....
|
Anonymní
|
# Zasláno: 21 Zář 2005 14:51
- Nahlásit
Darovali jsme jednou krev na požádání svých známých. Měli kokříka, od rodiču na hlídáni a ten se jim sesypal. Vnitřní krvácení z prasklého vředu, před operací ho museli stabilizovat. Dost mě překvalilo, že jim hodně známých řeklo NE. Já sbalila naše dvě obludy a jeli jsme na kliniku do Brna asi 1,5 hod. jízdy. Když p. doktorka uviděla těch našich 90 kg váhly něla jiskřičky v očích. Normálě se bere kvev v sedě, ale naše lenívá Juli musela ležet. tak půl dne byli potom unavení, ale rychle se regenerovali. A kokřík to zvládl!
|
haha
|
# Zasláno: 21 Zář 2005 15:21
- Nahlásit
krevní skupiny lze v psí krvi odlišit,ale na rozdíl od člověka zde nejsou přirozeně vytvářeny protilátky proti krvinkám jiných skupin ,takže první transfuzi lze provádět i naslepo.Při použití krve jiné skupiny však cizí krvinky vykazují kratší přežívání. Vážné problémy reakce příjemce proti cizí krvi mohou nastat při opakované transfuzi. Organismus příjemce si totiž po první transfuzi vytvoří protilátky proti krvi dárce. Pokud to podmínky dovolujíje proto nejlépe použít krev stejné skupiny. Nejběžnější technika transfuze je přímo od dárce příjemci,např.pomocí injekčních stříkaček. Uchování krve v konzervách je možné ale velmi nákladné a prakticky se nepoužívá.
tak toto jsem se již před lety dozvěděla o transfuzi u psů na můj dotaz do časopisu Pes přítel člověka , možná že ted už jsou jiné poznatky a docela by mě to zajímalo
|
Artemis
Člen |
# Zasláno: 21 Zář 2005 21:41
- Nahlásit
Mám docela početnou smečku psů, proto patříme k pravidelným dárcům krve, kdykoliv nás o to veterinární nemocnice požádá. Podmínkou je řádně proočkovaný pes nad 40kg, který neužíval v krátké době nějaká antibiotika. Obvykle tam jezdím se psy mladými 40 až 100kg. Po dárcovství mohou být psi až dva týdny trochu unavení a skleslí, ale naše smečka je natolik statečná, že si ještě týž den po odběru hrají s ostatními, jako by nic.
Krev se psům odebírá obvykle z krční žíly, ze které to teče docela rychle, proto odběr vyžaduje slušnou ovladatelnost psa, který nemá ani vodítko, ale ani náhubek. Občas preventivně používám textilní medvěďák, ale během odběru jej sundávám, aby se pes nepřehřál. U hodně velkých psů je snazší odběr z žíly na přední končetině, kdy to trvá sice déle, ale nevadí, když se pes třeba ohlíží, což vadí při odběru z krku. Podle velikosti a váhy psa darujeme na jeden odběr 400-500g krve, u stokilových mazlíků i více, ale to už je skutečně unavuje. Někdy je možné psa "oblbnout" nějakou neškodnou injekcí, při které je zcela neschopný lékaře pokousat, ale to nám píchli jen jednou, tak ani nevím, co to bylo, jelikož po odběru pes odešel po svých, a to je samotný odběr docela rychlý. Nakonec dají pejskovi i nějakou kačku na dobré papání.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 22 Zář 2005 08:32
- Nahlásit
To je dobré. Sama dávám taky krev, kdyby někdo potřeboval určitě bych se svými psy ráda pomohla, jsou zdraví, jenže mají všichni těsně pod těch požadovaných 40 kg - cca od 36 do 38 ....
|
Artemis
Člen |
# Zasláno: 22 Zář 2005 13:48
- Nahlásit
Ketrin
...jenže mají všichni těsně pod těch požadovaných 40 kg - cca od 36 do 38 ....
Na nějaká deka si veti nehrají, jen z pětikilového pejska by k dárcovství asi nadšeni nebyli. 
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 22 Zář 2005 13:55
- Nahlásit
Já člověčí krev dát sice nemůžu, ale štěka ať si klidně vycucnou...
|
gracie
|
# Zasláno: 25 Říj 2005 11:52
- Nahlásit
my sme darovali krv tiez na poziadanie dobrych znamych. kedze moja suka bola v tom case hodne temperamentna a nevycvalana, nevedela som si predstavit, ako to prebehne.
vsetka cest veterinarom v trnave! vsetci boli velmi mili, dokonca ju ani nevyholili, lebo mala ist o dva dni na vystavu a trafili na prvy raz velmi presne! (co sa o mojich odberoch povedat neda...)
sucina bola prekvapivo pokojna, asi tusila, ze ide o nieco vazne. dnes som si ista, ak bude treba, pojdeme ihned znovu bez zavahania, nie je to nic strasne! okrem obvazu na tlape babulka ani nepostrehla, ze nieco bolo.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 25 Říj 2005 14:40
- Nahlásit
jejej to bych si měla pro zvláštní případy sehnat nějaké kámoše s velkými psy!!!
Naše feňule má 15kg, takže je výrazně pod limit, ale kdyby šlo o život jí, nevím, na koho bych se obrátila
|
