| Autor |
Zpráva |
ca521337
Člen |
# Zasláno: 28 Led 2005 19:38
- Nahlásit
Moje beauceronka od své první jízdy autem od chovatele nesnáší cestování. Zvrací každou cestu několikrát, vyzkoušela jsem Nokinal, Kinedryl i Cocculine, nalačno, nasyto, nic ale není stoprocentní. Proti autu nic nemá, s chutí do něj skočí. Nyní je jí pět let, za svůj život jsem s ní cestovala asi 15x a už do dalších cest nemám chuť. Máte někdo podobné zkušenosti, dá se z toho "vyrůst", nebo se to dá uklidnit hodně častými cestami?
|
Anonymní
|
# Zasláno: 29 Led 2005 01:25
- Nahlásit
KOUKÁ ZA JÍZDY VEN? - ZKUS TO ZAMEZIT /ZÁCLONU AP./.
TÉMĚŘ VŠICHNI MOJI PSY ZVRACELI, ALE ČASEM SE TO ZCELA SKLIDNILO...NEJLEPŠÍ JE HODNĚ DLOUHÁ TRASA...A ZA JÍZDY NEUKLIDNOVAT, NECHLÁCHOLIT-TO PSA PSYCHICKY JEŠTĚ VÍC ROZHODÍ...
|
ca521337
Člen |
# Zasláno: 29 Led 2005 15:24
- Nahlásit
Máme auto s "hatch backem", buď měla možnost vykukovat, nebo jsme jí vrch zavřeli a bylo to možná ještě horší, protože jsem jí nemohla podat pytlík. Takže tví psi zvraceli taky běžně a pak čím více jezdili, tak si na to opravdu zvykli a úplně přestali? Nemůžu s ní jezdit sama, protože ji musím pořád sledovat a hlídat.
|
Evička
|
# Zasláno: 31 Led 2005 09:49
- Nahlásit
To je zvláštní. U nás blijí jen štěňata, která se vezou k veterináři, a to jen mému muži, který jezdí poněkud divočeji než já. Jinak už od mala s námi jezdí všude možně, leží většinou u nohou spolujezdce nebo vzadu na zemi mezi sedačkama. Když jede celá smečka (6ks), tak se složí zadní sedačky a jsou ve velkém kufru. Cestujeme naprosto bez problémů a bez zvracení a to i velmi dlouhé vzdálenosti. Myslím si, že základ je v tom, zvykat už od štěňete. Začínat kratšími cestami a postupně prodlužovat. Jinak nevím co poradit. Je fakt, že co vím od známých, léky nepomáhají a pes je stejně vyzvrací, i když se podají správně dle návodu.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 31 Led 2005 11:19
- Nahlásit
Taky si myslim, ze je treba zacit hned od stenete. Ja si se svym psem prozila naprosto sileny prvni tyden, pak se to ze dne na den zlomilo a ted jezdi naopak rad. Auto jako takove nevadilo, mohl byt i nastartovany motor, ale jakmile jsem se rozjela, zacal takovy plac, jaky jsem u psa jeste nikdy neslysela. Pri zacpach po Praze do auta nakukovali chodci, museli si myslet, ze ho tam tyram. Bylo to psychicky docela narocny, ale vyplatilo se vydrzet. Vim, ze to se zvracenim, nema nic spolecneho, ale jen jsem tim chtela rici, ze to chce pravidelny cvik. Pro zacatek, treba jen objet blok, ale kazdy den.
|
niniel
Člen |
# Zasláno: 31 Led 2005 12:13
- Nahlásit
No musim rict, ze u meho psa je to dost individualni. Vydrzel cestu i 300 km a zvracel na poslednim kilometru. Nekdy nevydrzi ani 30 km. U nej to zalezi na ridici. A taky se mi osvedcilo, ze pokud jede jeste s jinym psem, tak je to v poradku. Vozte psa nalacno a dozadu dejte plachtu, ktera jde jednoduse omyt.
|
Maya
|
# Zasláno: 31 Led 2005 15:59
- Nahlásit
Některý pes si nezvykne nikdy. Můj první pes celých 15 let svého života zvracel snad každý kilometr, nepomáhalo nic, a to jsme s ním jezdili zpočátku dost často. Ale jezdil rád, jak viděl otevřené auto, sám nastupoval. Teď mám psa stejného plemeno a ten nezvracel ani jednou, klidně si kouká z okna nebo spí.
|
Usanda
Člen |
# Zasláno: 31 Led 2005 16:22
- Nahlásit
niniel
Můj pes taky blinkal v autě a vyzkoušely jsme snad všechno.Bohužel jsme ani nevěděli,jestli to nemůže být psychikou,protože je z útulku. Nicméně taky někdy vydržel 3 hodiny a někdy 10 minut.Zkoušely jsme Kinedryl,Lexaurin, vše nalačno,koukat z okna,nekoukat z okna.....nic nepomohlo. A teď jsme byli 2x na agility,jela jsem s kámoškou a jejím psem v jejím autě(takže vše neznámé),pes mi seděl na klíně a koukal z okna a byl úplně v pohodě!!!!!
Zkuste vzít do auta ještě jednoho psa,třeba mu pomůže vědomí,že tam není sám,bude klidnější. Nebo spojit každou jízdu autem s příjemným koncem-agility,velká procházka po poli,v lese atd atd.
Ale je pravdou,že někteří psi se toho nezbaví.
Mému psovi možná bylo hůř,když jsme jeli našim autem celá rodina,nebo aspon víc členů.
|
niniel
Člen |
# Zasláno: 31 Led 2005 16:23 - Změnil/a: niniel
- Nahlásit
Maya
Souhlasim. Jela jsem v aute s panem, co mel s sebou pince, ta fenka jezdila odmalicka a zvracela taktez. Zkousel vsechny mozne prasky, nic nepomahalo.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 10 Úno 2005 10:04
- Nahlásit
Oba mí psi jezdí autem od malička - starší zvracel jen jednou, když jsme si ho jako štěndo vezli domů a mladší neblil v autě nikdy (jak napapaný tak na lačno.) Toho mladšího můžu v autě klidně i "krmit" a nepozvrací se. Já si myslím, že u většiny psů, kteří v autě zvrací je to psychického původu. Těch pejsků, kteří mají žaludek citlivý na otřesy je myslím mnohem míň. To že pejsek zvrací, když jede v autě více osob bych i chápala - víc lidí - rychleji se vydýchá vzduch - z toho plyne více větrat....
Ještě mě napadá jeden případ - jeden rodiný známý si strašně zakládá na svém veteránu . Vozí v něm i svého psa, který zvrací skoro při každé jízdě...... to auto při jízdě hrozně smrdí, takže se pejsovi nejspíš dělá blbě i z toho puchu....
|
ola
Člen |
# Zasláno: 22 Dub 2005 10:56
- Nahlásit
Ahoj všichni,moje čubina v autě taky zvrací. Když jedu na cvičák tj. v našem městě,tak je v pohodě,ale jak jedeme někam dál,tak většinou vrhne. Někdy vydrží déle,někdy začne krkat,slintat atd. už na prvních kilometrech. Zajímá mne toto : je nějak přesně stanoven způsob převážení psa v autě? Myslím,že kdyby seděla v nohách spolujezdce ve předu,tak by to snážela líp. Ale co na to policajti?! 
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 22 Dub 2005 11:53
- Nahlásit
Takže pokud vezeme dva, max. tři naše malé teriery, tak zásadně jezdí na podlaze u spolujezdce. Jsou na to tak zvyklí, dostanou tam kobereček, aby to nestudilo, všichni si olehají, namačkají se těsně na sebe, aby to s nima neházelo a jsou v naprosté pohodě. Učíme je tento způsob převozu hned od malička, aby při jízdě neobtěžovali a musím říct, že fakt neblijí vůbec. Nekoukají ven, netočí se jim hlava, jsou v pohodě. Pokud bereme celou smečku, tak složíme zadní sedačky, vznikne velký prostor a všichni jsou tam. To už ale většinou stojí a dívají se ven. Ovšem tento způsob je jen velmi zřídka, např. když jedeme hromadně na očkování k veterináři. Jinak v nohách spolujezdce je vozíme všude, včetně zahraničí a zatím jsme neměli sebemenší problém. Já na místě spolujezdce sedím, takže nohy mám tak všude, ale můžu psy sledovat, když vidím, že se některý začne podezřele olizovat, okamžitě zastavujeme a děláme přestávku. Ale tohle je jen u štěňat. Dospěláci nepotřebují žádné zastávky a auto milují.
|
