| Autor |
Zpráva |
Stelli
Člen |
# Zasláno: 25 Úno 2019 20:58
- Nahlásit
Dobrý den 
Minulý týden jsme si dovezli fenečku -kříženec NOXborder kolie. 11týdnů. Je trošku bázlivá ,hlavně co se týče chlapů, i když od mala byla zvyklá na přítele a jeho tátu -máme ji od rodiny přítele. U chovatelky se takto bojácně vůbec neprojevovala. Teď po týdnu je to trošku lepší, ale na ulici se nenechá skoro pohladit od cizích a někdy je vystrašená i z pejsků. Dnes má za sebou 2.očkování Zajímalo by mě, jak štěňátko co nejlépe a hlavně nenásilně socializovat v tomto věku, abychom něco nezameškali, ale zároveň aby něco nechytlo.
Děkuji 
|
Fousisko
Člen |
# Zasláno: 27 Úno 2019 09:02
- Nahlásit
Stelli
A jaká je matka fenky ...Je taky venku a na cizí lidi bojavá a nedůvěřivá? Základy chování předává štěňatům nejprve matka. Od ní vše odkoukávají a napodobují, než se dostanou do nových rodin... Věnoval někdo socializaci štěňat čas už v době, kdy byla ještě u matky? Pokud ne, tak je pro Vaši fenečku teď vše úplně nové a musí si zvykat na spoustu věcí včetně nového domova a Vás. Pokud její nervová soustava není zrovna z nejodolnějších, pak jí vše pravděpodobně bude trvat déle, než průbojným a sebevědomým pejskům, kteří si z ničeho nelámou hlavu už jako mrňata.
Doporučuji malé dopřát čas, mějte s ní velkou trpělivost, choďte s ní hodně ven, mezi lidi i psy, ale postupně, netlačte na ni. Neberte ji rovnou do davů, ale nejprve na klidnou ulici, kde sem tam přejde člověk...Nároky na ni zvyšujte velmi pozvolna; vždy až uvidíte, že daný "level obtížnosti" již zvládá tak, že nic neřeší.
Pokud na sebe nechce nechat sahat od cizích, je třeba ji přitom sledovat a číst její řeč těla. Nemusí jít vždy nutně o strachovou reakci, ale prostě jen nechuť o kontakt s konkrétní osobou. (Ačkoli u štěněte většinou asi půjde spíš o strach a nedůvěru)
Já mám třeba velmi sebevědomého a nebojácného psa, ale k cizím lidem je neutrální, nevítá každého na potkání a když ho někdo cizí podrbe za uchem, záleží vždy na tom, zda se mu dotyčný zrovna líbí nebo ne. Je mazel, takže často se hladit nechá a užívá si to, ale někdy prostě dá najevo, že nechce a před pohlazením uhne...zcela beze strachu, ale prostě dá najevo, že o něj od dané osoby zrovna nestojí. A pokud by to dotyčný nepochopil, klidně by i zavrčel. Dobře socializovaný pes používá celou řadu upozornění ještě předtím, než opravdu kousne, když už nevidí jiné východisko (tj., že dotyčná osoba je takový ignorant, že jeho signály nechápe  Ale od toho jsem tady já, aby se toto nikdy nestalo...Svého psa musím před takovými ignoranty chránit).
Co se týče pejsků, domluvte se s někým, kdo má hodného, klidného psa, který Vaší malé dopřeje čas, aby se s ním mohla seznámit sama (který nechá iniciativu na ní a nebude na ni dorážet).
Když už máte 2 očkování, nebojte se s malou chodit ven. Osobně jsem toho názoru, že je lepší trošku "riskovat", než tu socializaci opravdu zanedbat, protože to se pak napravuje mnohem hůře. Hlídejte malou venku, aby nic nežrala, nechce ji komunikovat s prověřenými psy. Doporučuji přihlásit se do psí školičky na nějakém kvalitním cvičáku.
Domluvte si s malou signál, který pro ni bude znamenat "tohle je správně" a příslib odměny. A tento signál používejte vždy, když se fenka zachová tak, jak chcete. Dávejte ji najevo, co je správně za všech okolností, ale zároveň ji rozhodně fyzicky netrestejte za nežádoucí chování. Na to, co nechcete, aby dělala, je také dobré mít povel (NE, FUJ apod.). Nikdy ji ve chvílích, kdy se bojí, neutěšujte a nechlácholte. Naopak Vy musíte vystupovat sebevědomě a fenečce předávat svou jistotu. Takže začít musíte nejprve u budování důvěry štěněte ve Vás a všechny, se kterými má nadále žít.
Omlouvám se za dlouhé povídání, ono se to nedá říci tak úplně v krátkosti....
Určitě ale kontaktujte někoho zkušeného, kdo Vám poradí přímo v reálu, kdo si Vaši fenku obhlídne a řekne Vám přímo, na co se zaměřit nejvíce.
|
Stelli
Člen |
# Zasláno: 28 Úno 2019 19:38
- Nahlásit
Moc děkuji za odpověď
Fenka byla hodná, klidná, cizích se nějak nebála, co jsem si všimla, ale zase je pravda, že je z malé vesničky, málo lidí, žádná auta...
Takže štěňátka na toto taky nebyla moc zvyklá...to bude asi ono, všechno je teď pro ni nové...na procházky chodíme poměrně často, v okolí je hodně pejskařů,takže už se otrkává, po 14 dnech udělala velké pokroky...od cizích na ulici se nechá pohladit jak od koho, od chlapa skoro žádného, u žen jak kdo...do psí školičky taky chceme, ale v pondělí byla na očkování, tak ať má trošku "klidovější " režim ještě  ..
Co se týče chlácholení, na to si všichni dáváme pozor, snažíme se chovat normálně, s lidma si vykládat jakože nic
|
Fousisko
Člen |
# Zasláno: 1 Bře 2019 13:40
- Nahlásit
Stelli
Tak to bude jen chtít čas a trpělivost. Ono jinak se chová štěně v domácím prostředí, kde to zná ...Jinak pak, když se dostane do nového...To se pak teprve pořádně projeví konkrétní povaha.
Já když jsem si vybírala štěně, chtěla jsem původně fenku. ...Bylo to tak, že štěňátka měla sice fenka v majetku chovatelky, ale fenka žije u jejích známých na ranči a tam také vyrůstala štěnda. Tam jsem se také byla na prcky podívat a vyhlédla jsem si jednu fenečku, která mi připadala sebevědomá, až drzá, nebojácná...no prostě ideál pro mě...Na ten poslední týden před odjezdem prcků k novým páníčkům si už ale štěnda vzala chovatelka k sobě, ať se otrkávají a taky jim chtěla ještě před předáním upravit kožíšky apod. No a když jsem si přijela pro tu svou vyhlédnutou fenku, zjistila jsem, že vůbec není taková, jak jsem si myslela. V novém prostředí se chovala spíše zpátečnicky, nejevila zájem o hru....Naopak ke mně přiběhl hned jako první jeden pejsek, který se ve svém původním domovském prostřední neprojevoval nijak výrazněji. Nyní ale chtěl mazlit, hrát si, vše okusovat....No a protože byl ještě volný, odjela jsem domů právě s tímto pejskem a jsem šťastná, že jsem si nevzala tu čubinku. Eda splňuje přesně vše, co jsem od psa chtěla. Nebojácný, sebevědomý, do všeho jde s chutí a naplno, ale zároveň dovede být i rozvážný a hodit se do klidu, když je třeba.
To jen na dokreslení, že když si člověk prohlíží štěně v jeho domovském prostředí, může si o něm udělat někdy dost zkreslenou představu....Až v těch "zátěžových situacích" se začne projevovat povaha....
|
Stelli
Člen |
# Zasláno: 1 Bře 2019 19:21
- Nahlásit
To máte pravdu je to přesně tak...
U feny s ostatníma štěňatama se chovala sebevědomě, vůbec se nebála nikoho a ničeho , vypadala jako skoro nejzlobivější raubíř
...Proto nás to překvapilo,že hned jak jsme ji dovezli domů. uplně otočila..Ale myslím že se to lepší, chce to větší trpělivost
Teď ještě musíme zapracovat na tom,aby mohla zůstávat nějakou domu sama doma. Máme ji doma teď vlastně 14 dní, přes den zůstává s babičkou, když jdeme do práce, takže vlastně uplně sama byla zatím tak 20 minutek..někdy kňučí, tak jsme se dočetli, že hlavně postupně zvykat a nevracet se právě když kňučí..ale máme strach že až bude sama, zničí všecko co ji příjde do cesty ...
|
Fousisko
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2019 12:04
- Nahlásit
Stelli
Na tu samotu si štěně musí zvykat opravdu postupně, nejprve po malých chviličkách...chce to trpělivost a dát tomu čas...A máte-li strach, že Vám v době Vaší nepřítomnosti zničí "nač přijde", musíte udělat preventivní opatření, aby se tak nestalo. Znám spoustu lidí, kteří právě kvůli tomu s velkým úspěchem používají "klec". I já ji nějakou dobu používala doma přes noc a na chalupě. Dnes jsou mému psovi 4 roky a už se opravdu mohu spolehnout, že i když před něj postavím třeba svoje boty, že se jich netkne, a tak mohou zůstávat dvířka klece na chalupě otevřená i přes noc a doma už má jen pelíšek v chodbě.
Ta klec není týrání psa, pokud je na ni od štěněte naučen jako na své bezpečné místo, svůj pelíšek, kde ho nikdo neruší, když nechce, kam se může ukrýt před nebezpečím a kde právě také bude trávit čas v domě nepřítomnosti páníčka, pokud teda nepůjde o příliš dlouhý časový interval.
Musí se na to naučit postupně, přes hru. Můj pes už klec znal, když jsem si ho dovezla od chovatelky, ale i tak jsme hráli různé zvykací hry a výsledkem bylo, že už jako štěně tam mohl být zavřený celou noc a spal a zakňučel si jen "na čurání".
Pomocí té klece se také mnohem rychleji naučil i čistotnosti, neboť do svého pelíšku si pes "nadělá" jen opravdu v případě krajní nouze....(když to páníček nestihne)
Klec má výhodu i v tom, že v ní pes může cestovat v autě (předem vybrat takovou, co se mi do auta vejde a má tak svůj pelíšek všude s sebou. Takže i třeba na dovolené nebude nervózní z nového prostředí, neboť své bezpečné místo má pořád "u nosu".
Bylo napsáno mnoho o tom, jak zvykat na klec a samotu....Prohledejte net...určitě toho najdete spoustu.
|
