| Autor |
Zpráva |
HonzaNX
Člen |
# Zasláno: 29 Lis 2018 11:18
- Nahlásit
Zdravím, po letech v paneláku jsem se s manželkou přestěhoval zpět na venkov a plánujeme pořízení psa/psů. Chceme štěňata z útulku, křížence německého ovčáka. Pročetl jsem nějaké články o tématu "jeden nebo dva psi". Všude se ale píše o pořízení druhého psa již k tomu, kterého doma nějaký ten rok máte. Jak se díváte na možnost vzít dvě štěňata z jednoho vrhu rovnou? Máte někdo osobní zkušenost? Jak jste řešili výcvik? Se psy mám zkušenost z dětství, měli jsme fenku vlčího špice a otec ji velice důsledně vychoval / vycvičil, byla úžasná, sebevědomá a zároveň věrná a hodná. Rád bych výcviku věnoval také velkou péči, na jednoho psa si bez váhání věřím, ale nevím, jestli by pořízení dvou sourozenců výchovu zásadně nekomplikovalo. Manželka mi s výcvikem nepomůže, miluje všechna zvířata, ale především je rozmazluje, nedokáže být na žádné přísná a má u nich velmi malou autoritu.
|
Maya
Člen |
# Zasláno: 29 Lis 2018 11:50
- Nahlásit
Dvě štěňata musíte vychovávat a cvičit každé zvlášť, jinak se navážou na sebe a na vás jako na člověka hodí bobek. Pokud máte dost času věnovat se každému zvlášť a každého zvlášť brát na procházky, tak klidně, jinak si koledujete o to, že budete mít dva nevychovance. Za mě pro normální člověka je prostě lepší mít jedno štěně a druhé pořídat až po pár letech a nebo musí být dva lidé a každý se věnovat jednomu.
Pokud chodíte do práce a manželka nepomůže, tak bych do dvou nešla ani omylem.
Vlčí špicové jsou bezva, taky jsem měla. 
|
Fousisko
Člen |
# Zasláno: 29 Lis 2018 12:48
- Nahlásit
Naprosto souhlasím s Mayou, dvě štěňata najednou jsou hrozný záhul na jednoho člověka. Dle mého názoru, pokud by člověk chtěl zodpovědně vychovat a vycvičit najednou dva psy od štěňat, pak by nesměl chodit do práce a musel se věnovat prakticky pouze těm dvěma štěňatům. A přesně jak říká Maya, musel by cvičit a venčit každého zvlášť, aby byli oba více navázáni na svého člověka, než na sebe navzájem. I dva psi už jsou smečka.
Kdysi jsem měla současně dva psy. Jednomu byl rok, když jsme mu pořídili o něco staršího kamaráda z útulku. Mladšího jsme měli doma od štěněte, výchově a výcviku jsem věnovala nemálo času. Starší pejsek byl původním majitelem zjevně týrán a co se týče výchovy a výcviku byl "tabula rasa". Jediné, co uměl byla čistotnost v domě. Takže aspoň to jsme nemuseli řešit.
Musím říci, když na tu dobu vzpomínám, že jsem to tenkrát nebrala nijak úkorně. Psům jsem věnovala takřka veškerý svůj volný čas, mladší pes byl puboš, který zkoušel, co vydržím, starší útuláček se všechno učil. Procházky jsem absolvovala s každým zvlášť, ale i dohromady. Ale i přesto, že už nešlo o štěňata, byl to stejně vážně záhul. Dneska už bych do toho nešla. Tenkrát jsem byla o skoro 15 let mladší a ještě bezdětná...všechno se teda mohlo točit "jen" kolem psů.
Dneska mi úplně bohatě stačí jeden pes. :-D
Ono je fajn, když má pes doma svého psího kámoše, ale fakt si myslím, že lepší variantou je pořídit si dalšího hafana až když už ten stávající má opravdu zvládnutou poslušnost a člověk může více řešit toho nového....
Manželka mi s výcvikem nepomůže, miluje všechna zvířata, ale především je rozmazluje, nedokáže být na žádné přísná a má u nich velmi malou autoritu.
A ještě k výše uvedenému....Prosím nezaměňovat přísnost z důsledností! Ve výchově a výcviku je důležité být důsledný, spravedlivý, ale laskavý a chápající. Totéž ostatně platí i u dětí. Pokud na psa (potažmo dítě) budu přísná, možná, že nebude zlobit a bude poslouchat, ale bude to za cenu toho, že z toho nebude mít radost, bude poslouchat proto, že kdyby neposlechl, dostal by trest. Pokud ale u psa (dítěte) prostřednictvím jasně nastavených pravidel (laskavost, důslednost) cíleně buduji přátelství a vzájemný respekt, bude poslouchat rád. A o to nám jde, že? 
|
Maya
Člen |
# Zasláno: 29 Lis 2018 14:00
- Nahlásit
Fousisko
s tím posledním odstavcem souhlasím, aby se pán nakonec nedivil, že pes poslouchá manželku víc než jeho 
ale asi taky záleží na plemeni a pohlaví, někteří by se pro trochu dobrého slova a rozmazlování přetrhli a jiní toho vmžiku využijou pro sebe
|
Fifi
Člen |
# Zasláno: 29 Lis 2018 19:38 - Změnil/a: Fifi
- Nahlásit
HonzaNX
Zdravím, po letech v paneláku jsem se s manželkou přestěhoval zpět na venkov a plánujeme pořízení psa/psů. Chceme štěňata z útulku, křížence německého ovčáka. Pročetl jsem nějaké články o tématu "jeden nebo dva psi". Všude se ale píše o pořízení druhého psa již k tomu, kterého doma nějaký ten rok máte. Jak se díváte na možnost vzít dvě štěňata z jednoho vrhu rovnou?
Dve stenata podobne/stejne stare nebrat. Ani ne kvuli tomu, ze byste nezvladli jejich vychovu (coz je u dvou stejne starych stenat obtizne, jak uz bylo psano vyse, ale da se to). Hlavne je dobre si uvedomit, ze za par (10-15 let) najednou bude mit clovek doma dva psi duchodce, kteri muzou odejit velmi kratce po sobe. Ne vsichni lide psychicky zvladnou prijit o pejsky v rychlem sledu, coz se muze stat, kor jak popisujete svou manzelku.
Kdyz si chcete brat pejsky z utulku - byt na vasem miste, vybrala bych si bud treba rocni zvire, ktere se vam bude libit a bude mit vhodnou povahu, to si rok ci dva vychovavat a tvorit k obrazu svemu. A pak ke dvou/triletemu zvireti poridit treba to stene. Vychovany starsi pes usetri majiteli hodne prace, bude steneti oporou, nauci ho spravne veci (samoze i lumparny). Ale je neco jineho vencit vychovaneho dospelaka+stene nez dve stenata.
No, anebo si vzit coby prvniho stene, to si vychovat a poridit k nemu zase za dva, tri roky dalsi stene.
On i ten vekovy rozdil dela sve, psiska maji mezi sebou lepe vyjasnene sve pozice, rad a mantinely, nedochazi k nejakym velkym trenicim. Coz se u sourozencu muze snadno stat.
|
HonzaNX
Člen |
# Zasláno: 30 Lis 2018 08:49 - Změnil/a: HonzaNX
- Nahlásit
Děkuji za zprávy, v podstatě jste potvrdili mé obavy a půjdu raději cestou jednoho štěněte teď a za pár let další.
Hlavne je dobre si uvedomit, ze za par (10-15 let) najednou bude mit clovek doma dva psi duchodce... Dobrá poznámka, také jsem na to myslel a nebylo by to nejšťastnější.
|
Fousisko
Člen |
# Zasláno: 3 Pro 2018 15:56
- Nahlásit
Maya
ale asi taky záleží na plemeni a pohlaví, někteří by se pro trochu dobrého slova a rozmazlování přetrhli a jiní toho vmžiku využijou pro sebe
To je taky fakt. Mí předchozí dva psi byli jako nebe a dudy. Pro jednoho byla největší odměna žrádlo, druhý byl naopak mazel extrémista a dát mu pamlsek např. za přivolání, no to by bylo skoro za trest Ale podrbání za ušima a na břiše, pro to by se býval přetrhnul....Největší odměnou pro něj bylo kartáčování kožichu , což druhý naopak milostivě strpěl jenom pro ten pamlsek na konci.
Můj současný pes bere jako odměnu jak hračky, tak pamlsky, ale mazlení je taky TOP. Je to super, protože když náhodou na prochajdu zapomenu vzít dobroty, mazlení bohatě stačí. Ale je to taky ten vyčůránek, co to na paničku umí pěkně hrát, když se panička náhodou nechá....
|
HaZa
Člen |
# Zasláno: 4 Pro 2018 10:08
- Nahlásit
ze svého vrhu jsem si chtěla nechat psa ... tak nějak osudem doma zbylo i druhé štěně .... jsou to šeltie, byťáci, a řekla bych že se to dá zvládnout ... není na ně tolik času, vycházek "po jednom" bylo je pár a i přesto jsou schopni fungovat bez problémů i po jednom .... řekla bych že si to pak víc užívají, větší problém mám na cvičáku agility když chtějí na parkur oba - spíš všichni 3 mám doma i jejich maminu) - najednou - to ten "odložený" řve jak pavián ....
|
Fousisko
Člen |
# Zasláno: 7 Pro 2018 11:01
- Nahlásit
HaZa
jenomže to je zase úplně jiná situace...Ve Vaší smečce jste šéf Vy a hned po Vás je štěňatům nadřízená jejich máma. Navíc šeltičky jsou takoví psí "aristokrati", to nejsou - aspoň teda všichni jedinci, které znám - žádní prdlouši, machříci a průseráři Většinou (při dobrém vedení) jsou nekonfliktní s jinými psy a ostatními zvířaty, jakoby povznesené nad všechno (takové to "vy mi nesaháte ani po kotníky, s váma se nebudu zahazovat ) Prostě psí "šlechta" Ale ve své rodině jsou to strašně fajn psíci, myslím, že je docela znám.
problém mám na cvičáku agility když chtějí na parkur oba - spíš všichni 3 mám doma i jejich maminu) - najednou - to ten "odložený" řve jak pavián ....
No a tohle je právě průšvih, když ti psi nejsou zvyklí pracovat s páníčkem samostatně...bez vazby na sebe navzájem, tak to pak takto dopadá....štěkají, jsou vynervení.....Že nemůžou společně na parkur je ještě prkotina, ale co kdyby jeden onemocněl a nedejbože zemřel, nebo se ztratil apod....Když jsou víc navázaní na sebe než na Vás, to by pro ně pak teprve bylo trauma....
|
worick
Člen |
# Zasláno: 10 Pro 2018 20:49
- Nahlásit
S křížkem po funuse, ale také přidám. Brala jsem si dvě štěnda rozdílných ras, jen měsíc po sobě stará. Byla jsem ta, co byla s nima doma, takže čas na ně jsem měla. Nejsem s to posoudit jestli se navázali na sebe, jelikož samojed je prostě samorost, který si udělá co on chce a pak si vzpomene, že něco po něm chtěla i panička byli spolu do berňáčkovi smrti nerozlučná dvojka, nikdy jeden bez druhého. Přesto byl berňák závislák na mně, neudělal beze mne krok. Souhlasím s Fifi a její poznámce o dvou důchodcích...zažíváme teď něco podobného Umřel nám už berňák, umřela stejně stará kočička. Samojed s kocourem jsou také stejně staří, ale zatím se drží. Přesto to nade mnou visí jak Damoklův meč Cvičili jsme spolu, nikdy jsem nechodila na prochajdy s jedním nebo druhým, vždycky jen spolu, ale u cvičení byl prostě jeden odložený a čekal. Není přece problém naučit psa slušnému ,,čekej". Myslím tím bez nějakého řevu apod.
|
