| Autor |
Zpráva |
dasa
Člen |
# Zasláno: 4 Říj 2005 11:28
- Nahlásit
Zdravím všechny a prosím o rady, názory, zkušenosti!
Před 14 dny jsme si pořídili s přítelem od známých štěně - pejska. Maminka je NO a tatínek staford. Rok a půl máme doma fenečku - voříška střední velikosti. Do té doby jsem žádného pejska neměla a tak nemám moc zkušeností. S fenkou chodím už od malička na poslušnost,obranu,agility,trénuju stopy.Prostě mě pejskařina hodně chytla.Jenže ona byla od mala bezproblémová, kamarádská, šikovná - prostě skvělá. Takže jsem neměla obavy, jestli ji zvládnu. S psíkem ale začínám už mít určité obavy.Nedokážu odhadnout jakou bude mít povahu a vlastně se nevyznám v jeho chování.On má hroznou škálu vyjadřování. Sám si povrčívá,poštěkává,pokňourává.Teď mu jsou dva a půl měsíce.Chvílemi mám pocit, že je opravdu hodně dominantní - doma když má hračku a ta naše mu jí prostě chce vzít - tak už se ozve a klidně si třeba zavrčí.Což mi v jeho věku připadá dost drzý.Ale možná, že vrčení asi neznamená vždy to samé.Přitom venku je úplně vyjukanej strachy.Bojí se ostatních psů - pokud jsou větší.Snažím se ho rozehrát - aby měl dostatečnou socializaci - když je v něm kus stafíka.On na ostatní psy štěká a povrčívá /na větší psy/. Rozběhne se třeba proti nim a štěká. Ale bude to asi ze strachu.Protože pak se hned schová za mě a má stažený ocas.Nevím, jak se mám v takových situacích chovat.Mám strach,aby nebyl v dospělosti agresivní na jiné psy.Dá se už teď něco předpovědět a poznat z takového jednání?Včera když jsem měla v kapse jeho míček a přiběhl jiný /větší/ pes a chtěl si hrát - přišlo mi, jako by už snad i zavrčel a bránil si svoji hračku. Je to možný, už v tomhle věku?O čem to napovídá?K nám má skvělý vztah.
Předem děkuju za jakýkoliv názor!!
|
Martina
Člen |
# Zasláno: 4 Říj 2005 12:02
- Nahlásit
http://www.cz-pes.cz/bb-diskuse-index.php?action=vthread&forum=1&topic =984&page=3
http://www.cz-pes.cz/bb-diskuse-index.php?action=vthread&forum=1&topic =999
Daso, v prvním odkazu tak v polovině stránky jsem se na něco podobného ptala. V druhém příspěvku mi na ten můj dotaz odpovídala Evička. Určitě to tam najdeš. Než bych to vypsala, tak tohle radši pročti. Třeba ještě někdo hodí odkaz na něco jiného, ale já jsem teď našla tohle.
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 5 Říj 2005 09:38
- Nahlásit
Dášo, jen velice stručně. Mslím si , že kombinace těchto dvou plemen, jako je NO a amstaf je absolutně nevhodná a z toho budou plynout v celém dalším životě psa i lidí problémy s komunikací. NO i amstaf se vyznačují určitými protikladnými povahovými rysy, které pokud se nakombinují, mohou dát opravdu nepovedený a problémový paskvil, psa s nevyrovnanou povahou, který bude svými projevy neustále překvapovat. Rozhodně pokud nemáš dostatek zkušeností, měla jsi velmi pečlivě zvážit jestli si takového křížence vzít. Ale teď už ho máš a budeš to muset řešit. Nesmíš podcenit ranou socializaci, často střídat podněty, umožnit psovi poznat co nejvíc situací a důrazně v něm tlumit jakékoliv náznaky agrese. Doporučiji cvičák, ale dosti dobrý.
|
dasa
Člen |
# Zasláno: 5 Říj 2005 11:14
- Nahlásit
Ahoj Evičko,
Tak tohle mě nenapadlo, že je to takhle moc nevhodná kombinace. Myslíš, že se dá už takhle dopředu říct, že to bude špatný pejsek? Je to ještě štěňátko, krásný štěňátko - vím o někom, kdo by ho chtěl. Takže bych ho ještě mohla dát pryč. A teď mám z toho opravdu strach a chuť ho dát pryč. Zase na druhou stranu ho mám už ráda. Copak se ty povahový rysy nemohou nakombinovat i nějak jinak /převáží třeba většina pouze z jednoho pejska/? Není opravdu šance, že by z něho byl dobrý pes?
|
Denisa
Člen |
# Zasláno: 5 Říj 2005 11:29
- Nahlásit
Daso, jen k tomu hlídání si své "kořisti" u tak malého štěněte... to je u některých jedinců normální a už u chovatelů se štěňata perou o věci atd. Některý jedinec má prostě silně vyvinutý kořistnický pud, jiný nemá téměř žádný, je mu to šumafuk. Akorát je třeba podle toho jednat a naučit se s tím zacházet.
Asi to není úplně ideální kombinace, ale proč hned dopředu se toho tak obávat?! To si člověk nikdy nemůže být 100% jistý co ze psa vyroste, i když si třeba vybere jedince z extra linie a po jedinečných předcích...
Ale možná... pokud už teď tak silně o něm pochybujete, tak by bylo asi lepší dát ho někomu jinýmu.
|
dasa
Člen |
# Zasláno: 5 Říj 2005 11:55
- Nahlásit
Ahoj Deniso!
Děkuji za radu. Víš, já jsem o něm zase tak nepochybovala - dokonce jsem si říkala, že i ta kombinace těchto dvou pejsků není tak špatná. Myslela jsem, že si vezme od každého to dobré. Po nějaké době jsem zjistila, že se nevyznám v jeho chování a vlastně ani nevím, jaký povahově je. Tak jsem vděčná za každou radu. Teď poprvé slyším o tom, že je to tak špatná kombinace. Vlastně ani teď nechápu proč?
"Akorát je třeba podle toho jednat a naučit se s tím zacházet" - poraď mi prosím, jak tedy jednat v případě, kdy má štěně silně vyvinutý kořistnický pud?
|
dasa
Člen |
# Zasláno: 5 Říj 2005 11:57
- Nahlásit
Nemáte někdo přímo zkušenost s kříženci NO + staford?
Je to opravdu tak špatná kombinace?
|
moll
|
# Zasláno: 5 Říj 2005 12:09
- Nahlásit
já bych nad ním ještě hůl nelámala. Ale je úplně klidně možné, že při dané kombinaci genů to bude pes, na jehož chování a reakce bude potřeba dávat stále pozor a případně je korigovat, nebudou to nezstarostné procházky, kdy majitel sotva ví, co dělá jejo pes a vůbec si ho nemusí všímat. Vím co říkám, doma mám takových exotů 5 a třeba pouštění navolno na veřejnosti neexistuje. Ale důležité u štěnda je, jak vychází se svými pány a s kolegyní fenečkou. Je (bude) to pes a asi větší než střední velikosti, tak nad ní časem získá vyšší postavení. ale to je pořád v pohodě. Ke zvukovým projevům - jeden náš pes je taky strašně ukecaný, pořád si něco brumle, ňafká a kníká. Je to jeho způsob komunikace se světem, nic si tím nevynucuje, tak je klid. Jakoby útočné vrčení a schování se za velitele znám taky - je to ze strachu a náš 6-letý pes se toho přes naši velkou snahu nezbavil doteď - doma je velký frajer a na ulici jen kouká, odkud co přiletí. je to známka nevyrovnané povahy, ale jinak je velký mazel a zcela zapadá na své místo ve smečce, tak ho bereme, jaký je. zatím bych volila co největší péči o pejsana a směřovala ji spíš na výchovu než na výcvik. S časem bude on umět své potřeby jasněji vyjádřit a vy se naučíte lépe chápat a pak vám bude spolu dobře. držím palce. moll
|
Denisa
Člen |
# Zasláno: 5 Říj 2005 12:21
- Nahlásit
Daso, já mám prvního psa a sama musím často pátrat, spíš je to vše odpozorováno jak ta moje reaguje na různý situace a jak zareaguje když já zareaguju tak a tak... to se nedá obecně napsat bohužel. Ale hlavně, vždyť ho máš 14 dnů!!! To je strašně krátká doba na to, abyste se poznali! Asi byl ten tvůj druhý pes odmala bezproblémovější nebo čitelnější anebo možná tady toho moc srovnáváš s tím předešlým a aplikuješ na něj něco co platilo na toho předešlýho... Každý pes je úplně jiný a musíš se s ním naučit zacházet, na každýho platí něco jinýho atd. Začala bych být tebou docházet k někomu kdo se psy umí dělat a poradí ti i s maličkostma... nejlíp nějakej staforďák třeba. Tato plemena mají svá specifika. Hele, já byla z té své jakožto začátečnice docela zoufalá celý první rok. Teď jsem nadmíru spokojená, vyhovuje mi jaká je. Vždyť ona si chudák se mnou taky asi zobla. Dnes už bych si s ní jako se štěňátkem poradila hravě.  Když to nevzdáš, tak se zadaří!
|
birma
Člen |
# Zasláno: 5 Říj 2005 12:29
- Nahlásit
dasa
Tuhle kombinaci má nejspíš známá (fenečka je z útulku, tak se to neví jistě). Brala si jí v roce a půl a teď jí jsou asi tři. Až na zdravotní problémy je to úplně super pes. Poslušná a aportovací, naprosto v pohodě.
Pokud má pes silný kořistnický pud a chrání si svoje věci před cizími psy, tak bych mu to razantně zakazovala (můj to dělal taky, měl velké tendence se prát, teď ví, že nesmí a je klid)
|
jindriska
Člen |
# Zasláno: 5 Říj 2005 12:39
- Nahlásit
dasa
ahoj, jak jsi psala, že se nevyznáš v jeho chování a jaký je povahově. Taky jsem se s tímto potýkala. Pořídila jsem si štěndo labrador-něm.ovčák-akita inu k již 10ti letému Dandíkovi. S Dandíkem jsme hned od mala byli na jedné lodi a nějak jsem cítila jistou vzájemnou empatii. Ale u nového štěníka jsem nevěděla, která bije. Ona se vůbec nijak neprojevovala, seděla, "mlčela", koukala, vůbec jsem nevěděla, jak se zachová v situaci, která nám byla již známá, prostě naprosto jiné reakce, než na které jsem byla zvyklá od Dandíka. A chce to čas, pozorovat a odkoukávat, teď bych jí nevyměnila za nic na světě. Je trochu strašpytel, ale neskutečně láskyplný, jemný a citlivý tvoreček, který vyžaduje odlišný přístup. Já bych to být tebou nevzdávala, dopřej mu výcvik, rozumný přístup a ono to příjde samo a budete naladěni na stejnou vlnu.
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 5 Říj 2005 13:56
- Nahlásit
Dášo,
zbavit se psa je to nejjednodušší řešení, které můžeš udělat. Ale
jak říká malý princ, jsi zodpovědný za to, co jsi k sobě připoutal. Takže tuhle variantu bych zavrhla. Jen je při výchově psa nutné důsledně dodržovat určitá pravidla, více se zaměřit na psí projevy, protože různá plemena psů různě komunikují a mají jinou mimiku. Bohužel u těchdle mixů povah nevíš, jestli bude reagovat jako NO nebo jako staf nebo úplně jinak. Reakce těchto dvou plemen, pokud je bereme v čisté podoobě může být na stejnou situaci naprosto jiná a ty nevíš, jak tady zapracovala genetika a jaké budou projevy v povaze. Rozhodně se hafana nezbavuj, zkus to, je ještě malý a při správné výchově vyroste z každého psa (téměř) snesitelný a přijatelný tvor. Jen to chce sledovat reace, vyvozovat z nich závěry, možná není od věci si u některých extrémních situací udělat písemnou poznámku, za čas se může hodit a sledovat svého psa v průběhu času. Rozhodně cvičák doporučuji nejne kvůli tomu, že jsou tam většinou zkušení pejskaři , ale také kvůli tomu, že starší psi naučí štěně, jak se chovat ve smečce, jak se podřídit silnějšímu, naučí ho psí komunikaci, kterou člověk ani při nejlepší vůli nemůže štěněti dopřát. Rozhodně to pro jeho socializaci a spokojený život bude přínos.
|
dasa
Člen |
# Zasláno: 5 Říj 2005 15:06
- Nahlásit
Denisa[b][/b]
Máš pravdu - mám ho velmi krátce. Je mi jasný, že to asi bude jinačí než s tou první fenkou. Jenom jsem prostě začala mít strach, jestli ho zvládnu. A teď ještě o to více, když jsem četla názor, že je to úplně pitomá kombinace křížení. Prostě bych hrozně ráda věděla, jakej bude.
|
dasa
Člen |
# Zasláno: 5 Říj 2005 15:11
- Nahlásit
Ahoj Jindřiško!
Děkuju za podporu. Já taky doufám, že to přeci jenom zvládnu a budu mít hodného pejska!
|
dasa
Člen |
# Zasláno: 5 Říj 2005 15:28
- Nahlásit
Evička
Děkuju za rady. Na cvičák s ním už chodím. Zatím necvičíme, chodíme jenom, aby se okoukal. Ale on /ačkoliv doma je lump/ se tam neprojevuje, pozoruje okolí a pokud se k němu přiblíží nějaký větší pejsek - tak vrčí a už jsem ho jednou i viděla jak po něm ňafe. A přitom se schovává za mě. Jak se mám chovat - když začne štěkat a vrčet na příchozího pejska? To ta moje první holka, když přišla na cvičák - tak běhala a hned se s každým kámošila. Se štěnětem už si alespoň hrát začne - i když někdy on třeba honí to druhé štěn a u toho vrčí - tak jsem pak zmatená, jak to vlastně myslí. Venku, když potkáváme pejsky - většinou si jich nevšimne - někdy, pokud je to velký pejsek, začne štěkat. Mám ho napomínat? Na cvičáku mi radili, abych mu spíše dodávala sebevědomí.
Já vím, že jsem za něho už zodpovědná. Ale na druhou stranu si říkám: mít 10-15 let pejska, kterého se bojím pustit na volno a je problematický? Na jednu stranu si ani nedokážu představit, že bych ho nechala někomu cizímu - a na druhou stranu vím, že nechci pejska se kterým budou problémy.
|
dasa
Člen |
# Zasláno: 6 Říj 2005 07:49
- Nahlásit
FiST
Moc děkuju za rady a podporu - už se na to zase dívám trochu jinak. Odebírání hračky už ho učím - chápe a hračku pustí.
Včera jsme byli venku u jedné venkovní hospůdky, kde je vždycky hodně pejskařů. Začíná se rozehrávat - akorát u toho vypadá někdy až nebezpečně. Když někoho honí tak vrčí. Já osobně si myslím, že je to hra - doufám, že se nepletu.
"""mít 10-15 let pejska, kterého se bojím pustit na volno a je problematický?
Snad, když chodíte na cvičák, bude vás v parku poslouchat, ne?""""
No, měl by. Ale sama vím, že u té mojí nynější fenečky nemám 100% přivolání. Cvičím to dost poctivě. Vlastně příjde snad vždy - jen někdy nemá tu okamžitou reakci. Nejsem si jistá, že bych se někdy mohla spoléhat na 100% přivolání. A když už je pejsek v ráži?
|
VlastaK
|
# Zasláno: 6 Říj 2005 08:31
- Nahlásit
dasa
Ahoj.Stoprocentně podepisuju, co říká FiSt "ne každá rada je dobrá.Chce to trochu přemýšlet a uvažovat." "po netu se vám může dostat i zcela neadekvátních rad". Já sama jsem se na toto diskuzní fórum také obrátila z důvodu, že nám naše 3 měsíční štěňátko nechtělo žrát. Byla jsem vděčná všem, kteří mi radili, jak to řešili se svými pejsky, ale brala jsem to jako orientační body a řídíla jsem se celkovým chováním pejska. Rady od Evičky, že je to asi rozmazlenec a mám ho nechat vyhladovět třeba 3 dny, ty jsem fakt neposlechla. Nakonec se ukázalo po vyšetřeních u veterináře, která mi radili kamarádi na netu podstoupit, že má pejsek vrozenou poruchu jater a po měsíci, kdy jsme ho měli doma, si ho odvezl chovatel a musel ho nechat uspat, protože pojskovi už ta játra přestala zcela fungovat. Takže velký smutek!
Takže, užívej si stěně se všemi radostmi a starostmi, vyber si rady a zkušenosti, které budou na tvého pejska fungovat a pokud budeš mít pocit, že něco fakt nezvládáš, tak se obrať na odborníky na cvičáku popřípadě na chovatele plemen, ze kterých je tvůj kříženeček.
Přeju pevné nervy a mnoho radosti s tvými pejsky!
|
