Kynologická diskuse

- Kynologická diskuse - Odpovědět - Statistika - Registrace - Hledat -

Kynologická diskuse / Chov psů, chovatelství / jeden pes, jen pán

Autor	Zpráva
klára	# Zasláno: 13 Čen 2005 16:00 - Nahlásit už delší dobu uvažuji o tom, že si pořídím druhého psa (zatím to jsou vážně jen úvahy,ale nevzdavám se) a zajímá mě, jestli tvrzení, že když je více psů a lidí v rodině, tak každý pes si najde "svého" člověka a tomu je pak oddán duší i tělem, je pravdivé.
klára	# Zasláno: 13 Čen 2005 16:02 - Nahlásit zajímají mě ZKUŠENOSTI lidí, kteří mají 2 a více psů DÍK
Tery	# Zasláno: 13 Čen 2005 16:22 - Nahlásit My máme dvě fenky bígla - mladší jsme pořídili, když ta starší poprvé zůstala bez štěňátek. Snáší se velice dobře, obě poslouchají všechny členy domácnosti včetně dětí, ale je pravda, že ta starší je přímo zamilovaná do manžela, který ji cvičil, kdežto ta mladší - rozmazlovaná má raději mě. Takže to máme rozdělené - můj pes a tvůj pes a když něco provedou tak se popichujeme stylem " to udělal tvůj pes". Jsem velice ráda, že jsme pořídili druhou fenku a když vidím, jak jsou spolu spokojené, pořád jedna vedle druhé - tak už bych ani jednoho samotného psa nechtěla. Pokud máš pro to podmínky, tak neváhej a do toho!!! Je fakt, že záleží na plemeni a pohlaví a stáří toho psa, kterého máš doma, aby tam nevznikla rivalita, protože pořízením druhého, který se možná bude snažitř dostat na vedoucí postavení by se mohl ten starší cítit ohrožený. Říká se, že nejproblematičtější co do vztahů je chovat dvě fenky, ale u nás rivalita nehrozí - starší si prostě udržela vedení, protože tu mladší brala od začátku jako své šteně. Takže pohoda
klára	# Zasláno: 13 Čen 2005 16:32 - Nahlásit šla bych do toho hned a už dávno, ale nezáleží to jen na mněNicméně si jdu za svým a jsem smířená s tím, že to bude trvat delší dobu než se mi podaří zlomit odpor. Kombinace by byla fenka+fenka. Jako druhého psa chci afgána a doufám, že to nebude takový citový závislák jako moje současná pejsina, která je vážně mimořádná (není to můj první pes, ale vždy jsem měla psa sólo). ale je to tak, že i když je doma více lidí, péče o dalšího psa by byla 100% na mě - údržba srsti, procházky, krmení, dělání vylomenin...... a asi by nebylo vhodné, aby pes visel na jiném členu rodiny, ne ze žárlivosti ale z výše uvedených praktických důvodů
Evicka Člen	# Zasláno: 13 Čen 2005 16:35 - Nahlásit Takže v současné době máme doma 4 feny a 2 psy. Je to asi zjednodušeně tak, že dvě fenky jsou moje holky, milují nejvíc mě, třetí je osmiměsíční štěně, tam se to vyvíjí a čtvrtá je někde uprostřed, má nás s manželem oba stejně ráda. U psů je to tak, že starý dědek preferuje mě a moji provianťáckou péči, ale když jde o lov, je oddán páníkovi tělem i duší a mladší pes miluje pána z celého srdce a všechny ostatní má jen rád. Takže je to zhruba tak, že téměř každý pes ve smečce si vybere jednoho páníka. Je to dáno nejen povahou psa, ale také projevy a chováním především člověka. Já jsem kliďas, zbytečně nekřičím, jsem v pohodě. Můj muž je náročný nervák, který vyžaduje disciplínu a stoprocentní výkon a každý pes podvědomně tyto nároky není schopen splnit. Jinak feny jsou vždycky problematické, pořád mají něco k řešení. U psů k tomu dochází v našem případě zcela výjimečně, ale pokud by k tomu došlo, tak je to boj opravdu na život. Zatím je vše OK, ale feny, to jsou pořád nějaké třenice. Jo a jinak se taky popichujem s mužem, to ten tvůj pes to a nebo ono. A nejlepší je, že když vyhrožujeme, že se rozvedeme, tak si v první řadě dělíme dítě a pak psy.
Tery	# Zasláno: 13 Čen 2005 16:42 - Nahlásit Kláro, pokud budeš ty hlavní člověk, který se bude o psa starat, tak ten pes potom nemá žádný důvod být závislý na jiném členu rodiny. Pokud ho budeš cvičit, budeš pro něho samozřejmě nejvyšší autoritou ty. Na tvém místě bych spíš měla obavu z toho, jak se ty dvě fenky vyrovnají s tím, která bude šéfová, protože dva psi to je už smečka a tam musí být samozřejmě hierarchie a jedna z nich musí být dominantní, aby potom spolu pořád nesoupeřily. Záleží na povahách - afgány povahově neznám a nevím ani jak moc dominantní je tvoje první fenka, ale pokud na sebe narazí dvě tvrdohlavé dominantní feny, pak by to mohl být i problém. Zkus se zeptat někoho zkušenějšího přímo na povahy těch plemen, která chceš kombinovat. A nebo potom musíš nastudovat literaturu a jedné z nic - zřejmě té starší pomáhat upevňovat to její vedoucí postavení a eventuální výbušnost té druhé potlačovat...
Tchor Člen	# Zasláno: 13 Čen 2005 16:44 - Nahlásit No hlavne si v ty smecce musi udrzet clovek alfa pozici coz je u vice psu mnohem tezsi nez u jednoho.
Tery	# Zasláno: 13 Čen 2005 16:45 - Nahlásit O tom jsem ani nemluvila, to považuji za samozřejmost.
Tchor Člen	# Zasláno: 13 Čen 2005 16:46 - Nahlásit No ona to bohuzel zas az takova samozremost neni.
Evicka Člen	# Zasláno: 13 Čen 2005 16:58 - Nahlásit Přesně tak. My s mužem jsme alfa pár a smečka bude šlapat podle nás. Tohle musí platit a je třeba tuto pozici uplatňovat neustále a bezpodmínečně. Vyhnete se tím případným komplikacím. Ale u dvou psů by to mělo být v pohodě a já bych se toho nebála.
iva Člen	# Zasláno: 13 Čen 2005 17:47 - Nahlásit Máme 4 fenky - 3 malého plemena a 1 boxerku. Každá má "svého oficiálního" páníčka. To se dá domluvit a ovlivnit jen u některého pejska. Fenka brabantíka, ač měla být pejskem mladšího syna, přilnula ke mně a je to prostě moje druhé já. Naopak u čivavek - máma byla náhrada za brabušku pro syna, perfektně to klapalo. Při prvních štěňatech rodinná rada rozhodla, že nejhezčí fenečka zůstane ještě doma (pro manžela, který jediný neměl ještě svého miláčka). Ukázalo se, že je to náramně učenlivá sportovkyně milující pohyb, syn se začal zajímat o agility a tak si muž se synem naplánovali a provedli předání feneček - každý se začal věnovat té své a druhé si nevšímal. Po asi 2 měsících si holky zvykly. Syn už jezdí s čivkou po závodech a manžel má svou čivavku neustále na klíně - ta si totiž na nějaké sportování moc nepotrpí. Pro celou smečku jsem však "šéf" já - když zavelím, poslechnou všechny bez rozdílu. Venčím všechny najednou, s poslušností nemám problém (všechny holky mají minimálně základní výcvik, boxerka ZM a mladá čivka ZOP). Manžela zdaleka tak nerespektují, raději je venčí na 2 party - placaté čumáky a čiviny. Starší syn zvládá smečku celou také, ale jen na základní poslušnost - přivolání, zákaz apod. Speciálnější cviky musí děla¨t s fenkami jednotlivě. Mladšího syna poslouchá perfektně jeho čivavka, s láskou ho respektuje boxeří babička, zbylé dvě holky ho poslechnou, protože musí, ale nesmí toho po nich chtít moc. Venčí též nadvakrát - malé holky a boxerku. Dvou psů bych se určitě nebála, chce to trochu taktiky a hlavně důslednosti, určit pořadí ve smečce a donutit k dodržování. I když hodně lidí uvádí, že fenky se snášejí společně hůř, nejmladší naší čivce jsou 3 roky a nikdy jsme nezažili ve smečce žádný boj ani neshody.
Evik Člen	# Zasláno: 14 Čen 2005 07:04 - Nahlásit Podle toho, co stále někde čtu či slyším dochází mezi dvěma fenami častěji k rozepřím, než u dvou psů....Feny to berou víc vážně a tak se lze i dočíst, že dominantní fena smrtelně zranila svou "podřízenou", když se jí tato nechtěla podřídit.....(to by se ale zodpovědnému majiteli samozřejmě nemělo stát) Podle toho, co jsem už slyšela od několika známých, kteří mají dvě a více fen spolu tomu věřím. Dva psi spolu, i když se občas porafají, jsou víc tzv. "splachovací".... My máme dohromady 3 psy....dva bydlí spolu a třetí u babičky. Náš mladý se staroušem jsou úplně v pohodě, ve všem si vyhoví, s mlaďochem chodíme za třetím psem na návštěvu každý den a taky v pohodě,psi si vydrží třeba dvě hodiny v kuse spolu hrát, pak padnou vedle sebe a chrápou - znají se teprve měsíc, ale prostě si padli do oka. Někdy se sice taky chytnou, ale stačí jen zvýšit hlas a okamžitě přestanou. Nikdy to nejsou vážné rvačky.
Tchor Člen	# Zasláno: 14 Čen 2005 07:17 - Nahlásit Evik Vzdicky jsem mel doma nekolik fen a krome par skrabancu mezi nima nikdy nic nebylo, ale jak jsem mel doma vic nez jednoho psa tak by se na potkani zabili.
Evik Člen	# Zasláno: 14 Čen 2005 07:58 - Nahlásit Tchor to jen dokazuje, jak je každý pes i fena individualita a nelze to jednoznačně srovnávat....Já mám známé, jejichž dvě feny (jedna NO a druhá černá kníračka) se mezi sebou pořát do krve rvou a to spolu vyrůstali od štěňat (NO je nalezenkyně a přišla ke kníračce jako jen asi o měsíc starší štěndo).... Naproti tomu, náš nový pes z útulku, který bydlí u babičky, ačkoli si jinak své teritorium děsně hlídá, k sobě na zahrádku klidně pustí našeho mlaďocha, hrajou si spolu a už se je nebojíme nechat chvíli samotné. Oba si sednou před dveře a svorně čekají. Občas si jeden druhému snaží dokazovat, kdo je šéf, ale všechno pořád v takové té "vážnější hře", když to začne přerůstat, kam já už nechci, opravdu jen důrazně křiknu "dost" a oba přestanou. Prostě, každý pes je opravdu jiný, já jsem třeba si měla štěstí, že si psi padli do oka, ale je to taky hodně dáno povahou plemene. Mlaďoch je choďák- pohodář a ten z útulku choďák s howavartem....(u něj převažuje ta klidná povaha, vybuchuje zřídkakdy )
klára	# Zasláno: 14 Čen 2005 08:38 - Nahlásit [b][/b]Tery Nejsem si jistá, že získání autority je to samé jako upřednostňování lidského člena smečky - teda aspoň já v tom cítím rozdíl. Jsem přesvědčená, že bych s autoritou u nově příchozího psa neměla mít problém (psi mě respektují víc než mnoho lidí:cool Pokud teda nenarazím na psa s nějak pokaženou povahou,ale tomu se budu snažit maximálně předejít. Afgán není pes na výcvik a povahu má dost specifickou - to se mi na něm právě líbí a co se týká sporu dvou fen - nechám to na nich (samo, že bych je nenechala zabít se mezi sebou, ale jde o vztah mezi nimi,tak by to měly vyřešit ony,ne?) Žiju totiž v domnění,že na 1. místě je člověk(pán), pak vůdce psí smečky a další pořadí si určují psi mezi sebou a vůdce smečky hájí jen své postavení a nevměšuje se do sporů o další příčky v hierarchii. Jestli se v něčem mýlím, tak pište, ať neudělám chybu
Tery	# Zasláno: 14 Čen 2005 20:15 - Nahlásit Kláro, to záleží na povahách psů. Pokud by chtěly být obě dominantní a byl mezi nimi ten problém - samozřejmě nejdřív bude šéfová ta starší, ale v období puberty to na ni ta druhá začne zkoušet - potom musíš pomoct i ty jako vůdce smečky a usměrnit tu mladší. To znamená - první dávat žrát té starší, nasazovat jí jako první obojek když se jde ven apod. Někdy to nejde nechat jen na psech, pokud by spolu nevycházeli, asi by to nebylo moc klidné soužití. Ale jak ty píšeš, že veškerá starost o psy je na tobě, tak nevím, proč máš obavu z toho, že by přilnuli k někomu jinému. Nebudou mít důvod pokud budeš ta, která se jim věnuje. A tady ty otázky hierarchie nemá cenu řešit bez znalosti povahy psů - tu co máš doma znáš a pokud je dominantní, tak k ní prostě vyber spíš klidnější štěně a ne takové, které se nebojí a hned se dere dopředu - z toho asi vyroste taky silná osobnost. Ale pokud je tvá fena mírná a tvárná, tak se třeba nechá bez problémů sesadit z vedoucího místa a podřídí se té nově příchozí a problémy být vůbec nemusí. To je prostě můj názor. Ale určitě se soužití dvou psů neboj, není to tak problematické jak to vypadá. Zvlášť pokud vezmeš štěně a ne už druhou dospělou fenku.
Ketrin Člen	# Zasláno: 15 Čen 2005 07:23 - Nahlásit klára Já mám feny 9 let, 5 let a psa 15 měsíců (syn té mladší). Souhlasím s tím, že je nejlépe respektovat takovou hierarchii, kterou si psi udělají sami. U nás je to podle věku-stará velí, mladá je pod ní a pes je takhle malinkej (i když ve hře si na ně dost dovoluje). S fenami není žádný problém, že by si pořád něco vyjasňovaly. Bylo to jen jednou, když mladá dospěla a jednou to prostě zkusila-nechtěla se podřídit (odevzdat nalezenou mršinu). Následovalo výchovné chňapnutí-1 cm jizva pod okem. Od té doby to mají vyřešené a není problém. Já to respektuju a odměny a jiné příjemnosti atd.se vždycky rozdělují podle toho - "ordonanc a disciplína musí bejt". Myslím, že jim to dává jistotu a hodně mi to pomohlo při výchově mladého psa, který je děsný drak a temperament a holky mi s ním hodně pomohly. Pokud jde o to, jestli si pes najde svého pána-no nevím, některá plemena asi jsou pes jednoho pána, ale u nás to funguje tak, že vůdce -pán je ten, kdo se o psy stará, tj.cvičení, krmení, hra atd., a to jsem já. V podstatě to jsou moji psi, i když samozřejmě všichni členové rodiny je mají rádi, ale mého muže i syny přecejen neposlouchají tak jako mě.
Ketrin Člen	# Zasláno: 15 Čen 2005 08:37 - Nahlásit klára Jo a k těm povahám jak píše Tery-asi to tak může být a nemusí. Právě že u nás je to úplně naopak, až se tomu někdy divím. Starší fena je úplná ťunťa, trochu poserka, ale doma prostě velí. Mladší je protřelá, aktivní, sebejistá, všude mezi psy spíš dominantní, ale doma je zkrátka druhá. Ale zaplaťpámbů že to akceptuje a nezkouší to měnit.
klára	# Zasláno: 15 Čen 2005 09:07 - Nahlásit ze soužití dvou psů (fen) obavu nemám, určo to zvládneme, pokud se mi podaří mít smečku (i když prťavoučkou), spíš mám obavu co na to lidi doma. Nemají ke psům zrovna vřelý vztah a pořád mají pindy ohledně výchovy a péče a současnou čubinu. Z toho důvodu by mě celkem mrzelo, kdyby potencionální štěndo srdíčkem přilnulo k někomu jinému,ale to se asi nedá nijak ovlivnit Jinak díky všem za rady a zkušenosti. Ptala jsem se na to hlavně po zkušenosti kamarádky, která měla briarda, měli fůru zkoušek, perfektní pracovní pes, cvičila s ním jen ona, starala se o něj, ale jeho srdíčko patřilo jinému členu domácnosti.
Ketrin Člen	# Zasláno: 15 Čen 2005 09:22 - Nahlásit klára To s tím briardem mi tedy připadá děsně zvláštní
klára	# Zasláno: 15 Čen 2005 09:37 - Nahlásit No ale stalo se to, briard měl kámošku rád, hrál i pomazlil se s i s ní, ale nejšťastnější byl, když mohl být s jejím tátou, toho skutečně miloval.Takhle se to těžko píše,ale stačilo vidět chování toho psa.
Tery	# Zasláno: 15 Čen 2005 12:47 - Nahlásit Tak to už je zase jiná věc, že s pořízením dalšího psa nesouhlasí ostatní členové rodiny... A jestli brblají už nad tím jedním, tak teda nevím, nevím. To bych se asi spíš zaobírala tímto a ne tím, jestli budoucí štěně nepřilne k někomu, kdo o něho podle tvých slov vůbec nestojí.
klára	# Zasláno: 15 Čen 2005 14:23 - Nahlásit dalšího psa bych si pořídila, až by se mi podařilo odstranit odpor ostatních lidí doma, ten odpor není tak silný,ale otázky typu: ty už jdeš zase se psem ven? nepřeháníš to? mě přivádějí pěkně do varu hlavně kvůli tomu, že nezanedbávám žádné povinnosti a být se psem je pro mě nejlepší relax Navíc jsem přesvědčena, že mít 1 psa nebo třeba 4 vyjde skoro nastejno (kromě množství žrádla:confused
Terri Člen	# Zasláno: 15 Čen 2005 19:25 - Nahlásit klára otázky typu: ty už jdeš zase se psem ven? nepřeháníš to? mě Nežárlí náhodou? Něco mi to připomíná...
Tony Člen	# Zasláno: 15 Čen 2005 21:09 - Nahlásit klára Ještě donedávna jsme měli na jedné zahradě dohromady afgána (psa) a jezevčici, protože byli rozdílného pohlaví, tak jsme kromě zoufalství v období hárání nemuseli řešit vůbec žádné problémy (jo vlastně ještě byl problém, že si zásadně vyjídali misky - o svoje jídlo takový zájem neměli, takže jsme museli dávat hodně pozor, aby neměli oba stejný obvod pasu ). Co se týká povahy afghánů je někdy tak specifická, že je to fakt na zabití , ale úžasně to s lidma umějí. Afgáni jsou ale hlavně dost rezervovaní, ten náš byl na mne sice závislák, ale dával si hodně pozor, aby tu svoji lásku nedával příliš najevo...
Tony Člen	# Zasláno: 15 Čen 2005 21:18 - Nahlásit Jinak nevím jak jiní psi, ale ten náš miloval nejvíce asi mne (možná ale proto, že když jsem byla doma, byla jsem skoro 100% času s nim, ale nebylo to každý den, tak jsem mu byla vzácnější), co se týká respektu, přesně věděl, co si u koho může dovolit (např. já byla jediná od koho se nechal učesat, ale např. povel na místo plnil ochotněji švagrovi...)
niniel Člen	# Zasláno: 15 Čen 2005 23:01 - Nahlásit Ja se pridam s dalsim dotazem. Mam psa spolecne s pritelem. Bydlim s nim, ale protoze se ted na kolejich zakazali psi, odchazim na privat i se psem. Pes si vybral za panicka pritele a je na nem hodne zavisly(pritel s nim byl cele dny, nemel temer skolu ani praci). Pokud pritel odejde, tak pes to nese dost tezce a vyzaduje neskutecnou pozornost po mne. Za par hodin se relativne srovna, ale venku stejne porad kouka, jestli ho nekde nenajde. Myslite, ze pes se proste preorientuje na me, kdyz se mnou bude bydlet a pritele uvidi mene? Jak mam pristupovat k tomu, kdyz bude knucet v novem domove, nebude chtit od pritele odejit, atd.? Diky moc.
Tony Člen	# Zasláno: 15 Čen 2005 23:16 - Nahlásit niniel Už několikrát jsem se Tě chtěla zeptat, co to máte v Budějovicích za super koleje, že tam můžete mít retrívra. Tady (Olomouc) by mi to neprošlo, naštěstí mám po státnicích, takže pomalu plánuju nový přírustek PS myslím, že by se měl srovnat, ale osobní zkušenost s takovýmhle závislákem nemám...
Ketrin Člen	# Zasláno: 16 Čen 2005 06:03 - Nahlásit Klára Fandím Ti, sama jsem se od 1 psa dostala (zatím) ke třem. A také nemám v rodině takovou podporu, jako mnozí jiní. Jen Tě upozorňuju, že mít víc psů NENÍ totéž jako mít jednoho, ani časově. Je to mnohem náročnější.
klára	# Zasláno: 16 Čen 2005 08:15 - Nahlásit Tony Můžeš mi, prosím, napsat odkud afgána máš ev. reference na nějakou dobrou chovnou stanici. a ještě by mě zajímalo, jak je to s česáním, dost se o to zajímám, ale v knihách jsem se dočetla 2 variaty 1) češe se pouze po vykoupání mokrá srst a pak až do dalšído koupání ne (připadá mi divné) 2) češe se často a pravidelně vždy suchou srst a u nevýstavních afgánů je doporučeno koupat 1x3 týdny, ne že by to pro mě byl problém, ale taky mi to přijde hodně často (pokud pes nestráví procházku v namoklé oranici) Jo a ještě je tu otázka línání - jak jdou luxovat chlupy? Jinak afgáni se mi líbí právě pro svou rezervovanost (jaký pán - takový pes) a že budí dojem, že jsou stále nad věcí. Chtěla bych mu dopřát i dobré vylítání,ale co jsem zjistila, tak všude se tvrdí - afgán je pes pouze na vodítko, to mi přijde taky trochu podezřelé, pes na vodítku nemůže mít takovou radost z procházky,ne?Jenže lepší pes na vodítku než pod náklaďákem
niniel Člen	# Zasláno: 16 Čen 2005 09:33 - Nahlásit Tony No nekolik let to bylo povoleno, ted to zakazali. Jsou to posuci, na jedny koleji je kolem 20 psu. To se ty lidi ted muzou zblaznit.
Tony Člen	# Zasláno: 16 Čen 2005 10:53 - Nahlásit klára Já psa dostala před 10 lety a byl to myslím poslední vrh té chovné stanice, jak pes stárnul přestala jsem být v obraze, takže dobrý typ na stanici Ti nedám, ale na Mujpes je přímo forum o afgánech, tam by měli poradit. S tím česáním: já na výstavy až tak pravidelně nechodila (ale u výstaváků doporučují, koupat a česat jen po koupání), nám více vyhovovala varianta B (česat na sucho), česala jsem 2x týdně půlku psa (takže vlastně 1x týdně), pak sem zkusím dát fotku, jaký byl efekt Protože pes moc neměl rád vodu, netrápila jsem ho koupáním až tak často. Tony trávil většinu času venku, doma převážně ležel na své dece, takže chlupů z něj tolik nebylo, ale sundat moc nešly - to je fakt. No a s pouštěním z vodítka je to těžký, afgáni zkrátka zdrhaj, Tonečkovi se to sice nikdy nepoštěstilo, ale spíš proto, že z vodítka jsem ho pustila opravdu v místech, kde moc neměl kam utéct a kde nehrozilo, že před náma proběhne zajíc, jenže mi máme velkou oplocenou zahradu, kde se sám pořádně vylítal. Slyšela jsem ale o dvou lidech, kteří nemají s pouštěním problémy (v obou případech jde o feny).
klára	# Zasláno: 16 Čen 2005 11:33 - Nahlásit Tony dík za info, ještě bych se chtěla zeptat na vyškubávání srsti v obličeji - někde jsem o tom kdysi četla, ale žiju v přesvědčení, že afgáni mají na hřbetě deku z krátké srsti a oličej mají taky krátkosrtstý sami od sebe. Co se týká pohybu, máme zahradu dloudou cca 50m, to se mi zdá pro takového psa málo Naštěstí to mám kousek do Kolína, pokud bych toho afgána fakt měla, tak určo vyzkouším dostihy nebou coursing. Neznám elegantnějšího psa než letícího afgána
Tony Člen	# Zasláno: 16 Čen 2005 11:59 - Nahlásit Co vím já, tak přebytečná srst se týká spíš psů - samců. Tony měl dlouhou na hřbetě, ale nechávala jsem mu to (jen před výstavou trochu protrhala). V obličeji jsme s tím problém neměli (a ani nevím, že by někdo měl). Štěňata mají dlouhé chlupy všude, jak rostou tak jim dlouhá srst z obličeje pomalu vypadá. Jinak jsme taky jezdili do Kolína, tam se sice pes vyřádí, ale oni potřebují pravidelný pohyb, náš dvůr má odhadem něco přes 50m, jenže je i dost široký, takže běhal kolečka (a když spočítám před kolika kočkama ho musel uhlídat...)