| Autor |
Zpráva |
eur
Člen |
# Zasláno: 13 Kvě 2005 14:09
- Nahlásit
Ahojte, chcem sa vás spytať, či mi niekto vie poradiť. Skúšam už naozaj všade...hľadám chovatela- chovatelov snuroveho pudla. Zial doteraz som mala absolutnu smolu. Nevie mi niekto oporadit?
|
Anonymní
|
# Zasláno: 15 Kvě 2005 00:18
- Nahlásit
Hledala bych v Německu, Čechách není a nebyl. Jednou ho údajně jedna chovka měla ale šlo evidentně o uměle vytvořené dredy ze srsti kadeřavé /kučeravé/.
Na světové výstavě v Brně v roce 1990 byl nádherný černý velký šňůrový pudl.... ale ten byl myslím z USA. Tam jsou běžnější než v EU...
Těžko radit...kde nic není, ani .... nebere.
Pokud najdeš, dej nám na net vědět ! dík.
milovníkpudlů 
|
Anonymní
|
# Zasláno: 16 Kvě 2005 08:43
- Nahlásit
Jen pro upřesnění - šńůrový pudl je normální pudl, kterému se srst nechá zešňůrovatět - proces je to velmi časově a i jinak náročný, psa není téměř možné koupat ani česat (stříhají a upravují se pouze ty části,kde to předepisuji střih) Největším problémem je asi to,že kvůli "nemožnosti" pečovat o srst tito pejsci často trpí kožními potížemi!!!!!!!
Jen málokterý pudl je vhodný na to,aby měl šňůrovou úpravu srsti. Osobně se mi takto upravení psi docela líbí,ale jako vlastník pudla bych to svému pejsovi nikdy neudělala.Péče o srst pudla je docela náročná sama o sobě a pokud by měl šňůry,tak se ta péče ještě několikanásobně zvýší a psa šíleně omezíte v pohybu venku kvůli různým nečistotám atd.
Jako předmět upoutání pozornosti je šňůrák super, ale jinak v tom vidím jen nevýhody!!!!
|
Anonymní
|
# Zasláno: 18 Kvě 2005 10:42
- Nahlásit
no pokial viem ja, tak snurova varianta je uznana FCI a je geneticky dana. Nemyslim, ze by to malo nieco spolocne s pudlom klasickym snurovy je ma gen ohladom osrstenia. Co sa tyka webov- hladala som aj v amerike
http://www.poodleclubofamerica.org/
avsak bezuspesne. Jedine co som nasla:
http://www.groomers.net/discus/messages/126/1989.html?108715589%204
http://www.royaume.com/~baladin/corde.htm
velmi by som chcela najst chovatelov.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 18 Kvě 2005 11:45
- Nahlásit
No jiste, snurovy pudl ma urcite geneticky dane predpoklady ke kvalite srsti,aby z ni bylo mozno udelat snury,ale jinak je to pudl jako kazdy jiny. Neumim si predstavit,ze by se kvuli tomu delala u tech psu anylyza DNA,aby se urcilo,zda je snurovy nebo ne
|
eur
Člen |
# Zasláno: 18 Kvě 2005 11:58
- Nahlásit
Hm...bola som ako anonim... co sa tyka genetickej analizy- neviem ci sa vôbec u psov vykonava- samozrejme mimo urcenia rodicov pri stenatach...pokial je to nevyhnutne. Ohladom jednotlivych konkretnych ras neviem. Mozem odporucit www.havko.net je tam dost aj ohladom genetiky. Vie vôbec niekto ohladom tychto otazok odpoved? Mna by to velmi zaujimalo a chcela by som najst chovatelov snurocvych pudlov.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 18 Kvě 2005 12:35
- Nahlásit
http://www.pudl.cz/nov.htm
.......zde je odkaz na chov.stanici, kde byl šňůrový pudl. Tak se zeptat tam.
|
Misha
Člen |
# Zasláno: 14 Čec 2005 10:33
- Nahlásit
Ahoj Jak to tak čtu, tak asi nejsem jediná, co hledá šňůrového pudla . Tak vás všechny moooooooooooooooooooc prosím jestli někde seženete kontakt na nějakého zahraničního chovatele tohoto pudla napiš te mi na můj e-mail: Mishelle.h@seznam.cz. Mocinky děkuju.Plosíííííííííííím
Nebo jestli bude mít někdo nějaké info tak ať se taky ozve. Nebo kdyby někdo chtěl, tak můžem hledat spolu=). Papa
|
Nikita
Člen |
# Zasláno: 14 Čec 2005 13:52
- Nahlásit
|
Nikita
Člen |
# Zasláno: 14 Čec 2005 13:53
- Nahlásit
|
Nikita
Člen |
# Zasláno: 14 Čec 2005 14:06
- Nahlásit
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 14 Čec 2005 14:30
- Nahlásit
tedy já si nemůžu pomoct, ale mě skoro ze všech těch obrázků připadá, že ty "šňůrky" byly psům vytvořeny lidskou rukou....je možné, že mají někteří pudlové genetické předpoklady pro to, aby se jim srst takhle pěkně kroutila, ale nedokážu uvěřit tomuk že by se to všem tem "šňůrkáčům" tvořilo takhle pravidelně... Osobně je mi těhle psů docela líto, protože k těm kožním nemocem musí mít opravdu velké sklony...
|
Anonymní
|
# Zasláno: 14 Čec 2005 15:22
- Nahlásit
šňůry se pudlům skutečně dělají "od přírody", když jakéhokoli pudla denně pravidelně nečešete, tak se mu tyhle šňůry začnou dělat, ale aby byly skvěle oddělené jako mají králováci na obrázcích výše, tak to chce šílenou piplačku a takového psa vpodstatě nelze vykoupat!!!!!!!!!!!! K takhle upravenému psu je třeba au-pair a pes sám vpodstatě nic nesmí, aby si srst nezničil
pudl, kterému upřete volný pohyb a možnost šaškovat a řádit ztrácí svou duši
|
Nikita
Člen |
# Zasláno: 14 Čec 2005 18:08
- Nahlásit
Tady jsou další, co jsem našla:
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 15 Čec 2005 07:26
- Nahlásit
Anonymní
s tím naprosto souhlasím....ti výstavní pudlové mají houby život......Moje kámoška má pudla - středního,barvy aprikot. Je to veselé kudrnaté psisko, kámoška mu jen občas přistřihne přerostlé chlupy, přestože je pes s PP a po výborných rodičích, na výstavě byla snad jen jednou a jinak se psem dělá agility a jeho to strašně baví. Já si taky myslím, že pudl může být pudlem jen pokud má nějaké zaměstnání, co ho baví a může ho dělat se svým pánem.
|
shiba
Člen |
# Zasláno: 15 Čec 2005 07:41
- Nahlásit
Nejsem vůbec milovník pudlů, ani se mi nějak nelíbí, ale ta první fotka - to je krása!  Jinak souhlasím s tím, že je to nejspíš trest pro pudla, protože jak znám ty svých známých, nezaměstnaný pudl je tragédie a tohle se dá asi zaměstnat max. ležením na gauči...
Fakt pudlům nerozumím, ale není to tak, že šňůrovitost je genetická "úchylka" a dělá se z ní vzácnost? Jako u jiných plemen z jiných vad... Docela by mě zajímala fundovaná odpověď.
|
Nikita
Člen |
# Zasláno: 15 Čec 2005 15:11
- Nahlásit
chudák pes.....
|
Nikita
Člen |
# Zasláno: 15 Čec 2005 15:12
- Nahlásit
|
Nikita
Člen |
# Zasláno: 15 Čec 2005 15:14
- Nahlásit
|
Nikita
Člen |
# Zasláno: 15 Čec 2005 15:16
- Nahlásit
Ono tedy výstavní pudl obecně - no já nevím...
|
Nikita
Člen |
# Zasláno: 15 Čec 2005 15:21
- Nahlásit
tenhle je z Austrálie
|
Nikita
Člen |
# Zasláno: 15 Čec 2005 15:25
- Nahlásit
|
Anonymní
|
# Zasláno: 18 Čec 2005 08:35
- Nahlásit
nejsem sice nějak vyjímečný odborník na pudly, ale i tak si myslím, že toho o nich vím docela dost (snad ) a taky jednoho mám.
Šňůrový pudl určitě není taková ta pravá genetická "úchylka", pro šňůrovou úpravu srsti jen musíte vybrat pudla s vhodnou srstí (pudlové mají velké rozdíly v kvalitě srsti - záleží to i na barvě) a pak můžete zkusit zešňůrovatět - kdysi jsem o tom četla článek, je to vážně fuška a psa odstřihnete od normálního psího života, proto si myslím, že ať je takový pes sebekrásnější, nestojí to za to - jestli ovšem psa chcete jako módní doplněk a nepovažujete ho za přítele a živého tvora
|
shiba
Člen |
# Zasláno: 18 Čec 2005 10:28
- Nahlásit
Anonymní
Díky za vysvětlení!
|
klára
|
# Zasláno: 18 Čec 2005 12:02
- Nahlásit
PUDL - PES ŠŇŮROVÝ ?
čas. Pes přítel člověka 6/96 foto Ing. Doležal
( kniha Jaroslava Ovesná - PUDL)
Pudl je plemeno s opravdu dlouhou historií. Byl velice oblíbeným na přelomu 18. a 19. století. Tehdy se vyskytovali pudlové s několika druhy srsti. Ruští a někteří němečtí pudlové měli srst drátovitou a hrubou, která se nekadeřila, natož aby tvořila šňůry. Francouzští pudlové nosili srst spíše zkadeřenou, lehkou. Jejich vzájemným pářením vznikali psi se srstí charakteristicky šňůrovitou. Jejich držení a chov byl velice náročný. Byli šlechtěni nejen na kontinentě, ale i v Anglii a za oceánem. Tito šampioni byli drženi ve speciálních vacích, jejich svoboda byla omezená a život nepohodlný. Pudlové viktoriánské éry, jejichž nemyté šňůry drhly podlahu, byli popisováni jako odpudiví, ďábelsky zapáchající a plní cizopasníků. Šňůrovitá srst byla upravována na "lva", jak o tom svědčí řada dobových vyobrazení. Můžete se přesvědčit třeba "U hvězdy" v restauraci pana Browna v Bond Street v Londýně.
Za oceánem byli do konce minulého století chováni pudlové se šňůrovitou srstí. Ale již v roce 1896, jak se můžeme dočíst v časopise America Stock Keeper se na amerických výstavách objevovali první kadeřaví pudlové dovezení z Anglie a kontinentu, kteří začali plemeni ve své domovině získávat opět oblibu. Na rozdíl od domácích neoblíbených šňůrových pudlů byli kadeřaví líbivější a na výstavách vítězili. Přesto ještě v roce 1896 byli šňůroví pudlové v Anglii na výstavách v početní převaze. Mezi kadeřavým a šňůrovým pudlem je zřetelný rozdíl, proto se chovatelé snažili, aby obě varianty byly posuzovány odděleně. Žádný kadeřavý pudl nebude tvořit šňůry a naopak. Další rozdíl chovatelé spatřovali v růstu srsti. Srst kadeřavého pudla nikdy nedosáhla takové délky jako u jeho šňůrového kolegy. Někteří kadeřaví psi nebyli stříháni přes dva roky, ale jejich srst zůstávala lehká a po určité době přestala růst. Po první světové válce kadeřaví pudlové vytlačili zcela šňůrový chov. Pudlové viktoriánské éry byli zapomenuti.
Po celá desetiletí se šňůrový pudl neobjevoval. Standardy FCI, americké i anglické ho sice zcela neodvrhly, ale zájem nebyl. Šňůry připouštěly standardy americké z let 1886 - 1908, anglický z roku 1901. Z amerického standardu byli zmínky o šňůrách r. 1959 vypuštěny a až v roce 1978 se k nim navracely. Tyto standardy varují, že kadeřavý pudl nesmí mít ani náznaky šňůr.
Přes velkou oblibu kadeřavých pudlů chovatelé nezapomněli. Je jisté, že dnešní šňůrový pudl musí vypadat úplně jinak, moderněji. Srst nesmí být mastná, šňůry musí být dlouhé, perfektně pěstěné. Již v několika zemích se chovatelé rozhodli, že to stojí za námahu. V Americe se věnují šlechtění této srsti v řízeném chovatelském programu.
Snad by tedy již mohla odpadnout otázka, co dělá v dnešním výstavním kruhu šňůrový pudl? Je tady a vyhrává!
První zmínky přišly, jak jinak, z Ameriky. Michael Pawasar byl inspirován kresbami pudlů z počátku 19. století. Nikdo nevěřil, že se mu to může podařit. Spojenými silami s chovateli komondorů vypěstoval šňůrový kabát své feně velkého černého pudla Sáře (vlastním jménem Am. Champ. Hasting s Ten).
Ale domnívat se, že se ponechají narostlé šňůry svému osudu, je chyba. Péče o srst je daleko komplikovanější než-li u kadeřavého pudla, kterého před výstavou vyfénujeme, ostříháme a načešeme do žádané podoby. Příprava feny na výstavu trvala deset hodin. Z toho plných osm hodin je třeba srst vysoušet, jinak by zplesnivěla. Výsledkem přípravy byla okouzlující fena s 35 cm dlouhými šňůrami. Byla upravena do klasického střihu s korunkou vázanou rudou pentlí asi jako u anglického sedlového střihu. Reakce byly nejednoznačné. Od výkřiků nadšení až po vyslovený odpor. Sára byla první vlaštovkou. Pasawartovi však radí - chcete-li mít šňůrového pudla, vyberte si pro svůj experiment jen vynikající jedince, nejde o levné cirkusové představení, ale o propagaci alternativního stylu.
A co Evropa? Ani ta už nezůstává pozadu. Když jsem se setkala s Jocelyn Carouche z Anianu, majitelkou chovatelské stanice velkých černých pudlů de I ame de Prince des Hortillons a dozvěděla jsem se, že má doma šňůrové pudly, byla jsem nadšená. Těšila jsem se na světovou výstavu v Brně, kde skutečně pes z jejího chovu byl předváděn ve šňůrové úpravě. Francouzský a mezinárodní šampion Arius zaujal rozhodčího natolik, že obsadil třetí místo. Vynikajícího úspěchu dosáhl i další šňůrový pudl, mimořádně kvalitní a dobře stavěný pes na jedné z nejvýznamnějších výstav Francie v letošním roce a stal se nejlepším psem výstavy v Paříži. Odborníci jeho pohyb podtržený zvláštní srstí připodobňují plavbě šalupy po oceánu. I paní Carouge potvrzuje, že péče o srst takového psa je mimořádně náročná.
Dr. Jaroslava Ovesná
Klubový oznamovatel Pudl klubu 2/91
|
