| Autor |
Zpráva |
Garfield
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 07:34
- Nahlásit
Vždy jsem cítila jako hrozně bolestný a krutý, když pes žijící celé roky s jedním pánem, milovaný, opečováváný, rozmazlovaný o pána (úmrtí starého člověka) přijde a pozůstalí jej dají do útulku. Přišlo mi strašné, že pes, který zná celý život, lásku, domov a pozornost skončí někde, kde to snad ani nemůže psychicky zvládnout.
Chci se zeptat, jaké jsou vaše osobní zkušenosti? Né každý si může dovolit mít 2 psy a né vždy se najde někdo bez pesa, který si sirotka vezme.
Předesílám, že si neumím představit, že bych to pejskovi udělala, řešení bych prostě našla.
|
fromeli
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 07:53
- Nahlásit
No já bych ho přitáhla domů a muž by nás vystěhoval. Mám přísný zákaz nescháněti jiného pejska. V létě jsem přivedla domů psa, který zdrhnul majitelei a 2 dny se toulal, majitel ho nemohl chytit, mně se to podařilo a pak se mi podařilo i najít toho pána přes pejskaře na sídlišti, pejsek totiž neměl známku.
Asi před rokem se u nás v sadech potuloval pes, 2 týdny jsem se snažila ho chytit, dokonce jsem po něm i párkrát skočila vzduchem, ale vždy se vysmekl, používala jsem svoji fenku jako návnadu, ale byl dost vyděšený, tak jsem mu aspoň něco dávala k jídlu, snad to snědl on a ne nějaký jiný hladovec.
No a završilo se to vloni na podzim, kdy jsem u Botiče sbalila nějakého malého bílého chlupatého, dala jsem ho na špagetino vodítko a táhla domů, bohužel nebo bohudík ten měl známku, takže bych volala majiteli, ale až skoro u baráku sem potkala pobíhající asi 10leté slečny, kterým vzal roha. Musím podotknout, že pejsek si to mířil zcela jiným směrem.
Jen můj muž pro tyhle moje aktivity nemá pochopení.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 07:55
- Nahlásit
Já osobní zkušenost nemám, ale určitě bych se taky snažila nějaké řešení najít, i když už mám 3 psy....Ukecala bych nejspíš tetu nebo babičku 
Moje kamarádka ale výše uvedenou zkušenost má.......Jedna její tetička na Moravě zemřela a zůstal po ní asi 3letý ovčoun. Nikdo si psa nechtěl vzít, protože na každého vrčel, "uzavíral se do sebe", nekomunikoval a nežral....Když to takhle trvalo pár dní a pes byl pořád na zahradě sám a byl možná rozhodnut umřít....Někdo ze sousedů si vzpomněl na kámoščiny rodiče a zavolal jim. Kamarádka s rodiči si pro psa z Prahy dojeli a i přes jeho protesty a i přes fakt, že kámošku pokousal, si ho vzali domů. Po dvou dnech pes prý přestal na kámošku i rodiče vrčet, začal přijímat potravu, ale pořád byl rezervovaný.....Po měsíci už pes členy domácnosti radostně vítal a mohlo se začít s učením chůze na vodítku a dalších cviků poslušnosti (pes předtím žil u domku s obrovským pozemkem, ta tetička psa prý milovala, ale chodila s ním jen po zahradě a bez vodítka... pes uměl akorát "ke mně" a "sedni"). Teď už ho má kamarádka něco přes 2 roky - pes je mazel, kamarádí se s ostatními psy a dobře snesl i kámoščinou kočku.
|
viky
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 08:05
- Nahlásit
Tohle je hnusny, ale ja znam pripad, ketrej je pro psa snad jeste horsi v tom, ze mu toto udela jeho vlastni pan .9 let zil pes se svym panem, potom si pan poridil stene a po 9 letech starocha dal nekomu na zahradu. Pes uz nezije, utekl od novych panu a prejelo ho auto.
|
monika
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 08:07
- Nahlásit
EVIKU všechno nejlepší ke včerejším narozeninám.
|
monika
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 08:11
- Nahlásit
Já se starala 3 roky o psa v sousední zahradě.Majitel zemřel a dědicové se na psa vykašlali.Barák byl v prodeji.Po třech letech si ho koupili manželé středního věku, kteří už psa měli.Byli ale supr, nechali si i tu čubinu co tam byla.Sice byly boje mezi fenama, ale dneska jsou v pohodě.Jenom po dědině se říká, že koupili ploťáka ta 960 000,-Kč.Tak dobře, ale jak se má ten pes teď se nikdy neměl.Ani za původního majitele.
|
smilers
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 08:32
- Nahlásit
Já mám dva pejsky z útulku... V létě mě přibude ještě další pejsek, je od tety. Jelikož se stěhuji do bytovky, a hrozilo, že jej dají do útulku, tak sem si řekla, že si ji vezmu Naštěstí v létě se stěhujeme do RD po babičče, ve kterém doteď bydlí teta, tak je dobré, že pes nepůjde do jiného prostředí ale zůstane ve svém, ale s tím, že tam přibude ještě ta jedna moje. Starší sem nechala u rodičů
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 09:34
- Nahlásit
monika
díky za přání...já jsem se tu někde zmiňovala, že jsem měla narozky? Už ani nevím )
|
pajinka
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 09:54
- Nahlásit
Tatik jednou privedl domu osireleho belgicana. Ujali jsme se ho, pan se nenasel, ale pes byl tulak a po jednom delsim vyletu se uz nevratil. Obrecela jsem ho. Pak jsem se dozvedela ze skoncil v utulku a vzal si ho nejaky pan na ostrahu objektu.
Jinac psiho bezdomovce, pokud se mi tak jevi (tady totiz pobiha spousta pejsku co se "vencej sami"), bych domu urco vzala, hledali bychom panika a pokud by se nenasel a nasi kluci by ho prijali, coz si myslim ze by prijali, tak by nam asi zustal...
|
ira
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 10:20
- Nahlásit
Ahoj,
to já jsem jednou šla večer z kurzu němčiny,zamyšlená,pohled do země,najednou vidím na silnici psa NO,jak se na něj řítí auto.Začala jsem na něj volat a on ke mě přišel,čapla jsem ho za kožich a čekala až auto projede.Pak teprve mě napadlo,že by mě mohl taky pes kousnout. Nekousl,dopadlo to dobře,zavolala jsem mužovi,psa jsme si vzali domu. Je to nádherný roční pes NO , už je u nás 3 měsíce.Původní majitele jsme dohledali a oni nám ho přenechali. Manžel si ho vzal do parády ( myslím výcvik ),vypadá dost nadějně,rád kouše. Nechali jsme mu udělat RTG. ( O/O ) Máme z něj radost. Kromě něj máme doma ještě 2 NO a 1 LR.
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 10:35
- Nahlásit
Takoveho vyhozeneho psa mam prave doma, je to zlaticko, i kdyz tedy druhou fenku, co jsem si k nemu chtela vzit, neprijal do smecky. Podle jeho zvyku soudime prave na vyhozeneho pejska po zemrelem majiteli 
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 10:36
- Nahlásit
Uz jsem mela jako pubertak doma vyhozenou kolii, dozila se u nas uctyhodneho veku a byla skvela. Te tedy nikdo neumrel, ale vedli ji utratit, protoze jejich ditko si domu prineslo stene a dva psy prece doma mit nemohli, prestoze meli barak se zahradou 
|
pajinka
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 12:22
- Nahlásit
dejavu, mam doma podobnyho chlapecka...
|
wensday
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 12:28
- Nahlásit
dejavu
takže tu fenečku, co jsi pro ni hledala jméno jste si nakonec nemohli nechat ????
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 12:48
- Nahlásit
wensday
bohuzel se nesnesli a rvali se jako kone
|
wensday
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 12:53
- Nahlásit
dejavu
Koukám, že jsem fakt měla štěstí......  , je teď v útulku ?
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 13:27
- Nahlásit
wensday
ano, ona byla z utulku Melnik, tak je zase tam. Bohuzel si nevybira clovek druhyho a dalsiho psa, ale pes, priste vezmu Indeeho s sebou
|
Mucholabka
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2006 13:30
- Nahlásit
Já mám svoji ovčandu dva roky. Přivezli nám ji na hlídání příbuzní majitele, že on sám je v nemocnici. Měla v té době 6 let. Zaplatili na tři měsíce, pak se ozvali, že pán umřel a nic. Ten, který ho dovezl, je docentem chirurgie, dost kapacita, ale barák je důležitější než pes, ne? Fena 14 dní nepřijala nic do huby, dávala jsem jí Nutridrink sondou do žaludku, do toho vodu. Zhubla šíleně. 24 hodin denně řvala, neviděla jsem ji spát. Padaly z ní masivně chlupy. Kousala kolem sebe, jakmile uviděla pohyb. Ale přirostla mi k srdci, a jen díky tomu, že jsem ji brala na procházky, se se mnou sblížila, pomalinku vzala do huby pár granulí...a teď je tlustá, chodíme na cvičák-sice moc nekouše, ale pracujeme na tom, vyhrála voříškiádu, v dubnu budeme dělat ZOPku...a poslouchá jedině mě, doslova na mě visí očima. Všimne si toho každý. Nemůžu sama ani na záchod Když ji osloví mamka, přítel, nebo brácha, jde ke mně, jako bych ji přivolala já
Pak máme ještě třináctiletého křížence pudla, u kterého si majitel až v devíti letech všiml, že štěká. Holt, být to slavík, tak zpívá. Měl celých devět let čas zjistit, že pes umí i štěkat. U nás je v naprostém klidu, neřekne ani slovo. Zas nějaký výmysl, aby se mohli zbavit
|
Zdenka
Člen |
# Zasláno: 16 Úno 2006 14:41
- Nahlásit
Mucholabko, je to obdivuhodný, kéž by bylo lidí jako jsi ty víc.
|
Puntík
Člen |
# Zasláno: 17 Úno 2006 18:38 - Změnil/a: Puntík
- Nahlásit
Jazvečíka Benyho máme z Bratislavského útulku na Poliankach a druhý pes - kríženec jazvečíka s tollerom(?) si nás "adoptoval" ked sme boli na našej chate na Lopeníku. Niekto ho tam asi vypustil do lesa v chatovej oblasti, aby sa ho zbavil. Nedokázali sme ho tam len tak nechať, tak ho manžel "prepašoval" lesom cez hranice na Slovensko. Keďže Beny vyjadroval intenzívny nesúhlas s jeho prítomnosťou v našej svorke, plánovali sme mu v Bratislave nájsť nových páníčkov. Ani sme mu nevymýšľali zvlášť meno, vraveli sme mu proste Punťo. Dopadlo to tak , že dnes s nami Puntík v zdraví a spokojnosti žije už tretí rok, po niekoľkých bitkách s Benym , ( v jednej prišiel o očný zub) pochopil, kde je jeho miesto v rodinnej hierarchii a darí sa nám udržiavať medzi nimi prímerie. Na spresnenie - Beny má 11 rokov a Puntík asi 8.
|
Mucholabka
Člen |
# Zasláno: 18 Úno 2006 21:42
- Nahlásit
Zdenka hm. Lidi jsou holt jednoduší a pohodlní. Je moc složité uvést psa do nového života, lepší je ho nechat utratit :-/
|
ola
Člen |
# Zasláno: 18 Úno 2006 22:13
- Nahlásit
Když mi bylo cca 13, tak jsem cestou ze školy viděla, jak z auta někdo vyhodil vlčáka. Byl to už téměř dospělý pes - dle veta cca 2 roky. S pomocí chleba se salámem od svačiny jsem ho dovedla vítězoslavně domů. Jelikož už jsme doma měli čubinu knírače, která zrovna hárala, tak jsem ho zavřela do kotelny. Když se vrátil táta z práce, tak aniž bych mu stihla něco říct, odešel zatopit. Z kotelny byl slyšet výkřik a dutá rána. Letěla jsem tam a můj otec stál zády připlácnutý na skříni a vlčák tlapama opřený o ramena mu lízal brejle... Když se táta vzpamatoval, řekl, ať dojdu se psem k vetovi, aby zjistil kolik mu je, jestli je zdráv atd. Mezitím zalarmoval celou rodinu a nakonec sehnal stejdova známého, který si hafana moc rád vzal, protože pomáhl hlídat někde v továrně. Takže nakonec pes ještě udělal kariéru a dožil se úctyhodného věku 13ti let.
|
arsiela
Člen |
# Zasláno: 19 Úno 2006 09:45
- Nahlásit
ola
tak tohle mě rozesmálo,dovedu si situaci tatínka přilípnutýho ke skříni dost živě představit.No já jako malá tahala domů kde co nesppočet koček,kterým jsme našli domov u příbuzných na vsi,toulavý psy,kterým se opbčas našel původní majitel,občas nový majitel.Já si tenkrát nemohla nechat ani jednoho.Jako desetiletá jsem doma moc slovo neměla a rodiče byli rezolutně proti,ale aspoň tu vždy dotyčného tuláka strpěli,než se našel majitel.Většinoui sehnali veta,když bylo potřeba a podobně.No museli se tenkrát děsit každého příchodu z práce.Prvního nalezence jsem měla až o kapku později,strejda mi tenkrát přinesl zuboženého jezevčíka,kterého kdosi vyhodil v lese.dělal mi společnost 17 let.Teď ve smečce sice přímo nalezence nemám,ale mám fenu zachráněno před utrcením,je jí už deset let,máme ji čtyři roky a je supr.Ale instinkt pomáhat opuštěným zvířatům mám doposud,takže u mě nachází azyl(i když dočasný)kočky,toulavý psi,dokonce nalezená andulka.Většinou se snažím najít všem nový domov,protože já už smečku dál rozšiřovat nemůžu,ale představa,že bych nechala opuštěného psa na ulici,tak to ani náhodou.No a kdyby bylo nejhůř,tak by tu stejně asi zůstal,i kdyby se soused stavěl na hlavu a odrážel ušima.
|
viveka
Člen |
# Zasláno: 19 Úno 2006 10:00
- Nahlásit
ola
To je fakt dobrý.
Taky myslím, že máš bezva tatínka.
|
