| Autor |
Zpráva |
Anonymní
|
# Zasláno: 23 Úno 2005 15:07
- Nahlásit
mame stenatko irskyho setra, venujeme se ji jak jen muzem a rostlo z ni nekonfliktni vesely spolecensky zviratko...ale ve trech mesicich utekla a srazilo ji auto..od te doby se hrozne boji auta...kdyz jde po ulici tak to jeste zvlada, ale nasednout dovnitr a jet, to vzdycky hrozne oslinta, neklepe se, nezvraci (teda pokud ji mam v naruci, kdyz jede sama vzadu, tak i zvraci), jen straaaaasne slinta...nevim jak ji to odnaucit, pred tou nehodou jezdila autem uplne skvele, dojela s nama az do Tater...ted ale slinta tak, ze asi nebude moct vubec jezdit s nama autem, protoze je to opravdu trosku extrem a nevim co s ni...jak ji uklidnit, drzim ji vzdycky na kline, obcas ji i podstrcim nejakou namku...napadlo mne obcas ji nakrmit v aute kdyz jen stoji nebo obcas zajit do auta jen tak "posedet"...ale opravdu si nejsem nicim jista a NEVIM... 
|
jana33
|
# Zasláno: 23 Úno 2005 15:42
- Nahlásit
Přesně tak, krmte jí v autě, mazlete se s ní tam, hrajte si, ale také odpočívejte,třeba si čtěte a nechte ji v klidu, prostě se snažte, aby pochopila, že je to tam hrozně prima a nic jí tam nehrozí. Choďte do auta často, můžete to třeba taky zařadit na konec každé procházky, kdy je dostatečně vylítaná a unavená. Hlavně jí nelitujte, moc jí nechovejte na klíně, tím jí dáváte najevo, že se děje něco neobvyklého a její úzkost prohlubujete. Měla jsem podobný problém v trochu jiném vydání - přecházela jsem na zebře na zelenou a vyřítilo se na nás auto, já jsem stihla uskočit, ale pes, protože byl na vodítku už ne, naštěstí se mu nic nestalo, schytal to do zadku, ale odmítal přecházet velké křižovatky. Bohužel jednu musíme přecházet, když jdeme na prochajdu, takže se to nedalo tolerovat ani čekat, že ho to přejde. Ze začátku nechtěl přecházet vůbec, pak děsně táhnul, dneska už je naštěstí zase v pohodě. Chce to citlivý ale důsledný přístup a půjde to.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 23 Úno 2005 15:58
- Nahlásit
Když bylo mému mladšímu pejsovi 5 měsíců, byli jsme spolu s mnoha dalšími psy a jejich páníčky na výletě. Než všichni účastníci dorazili, psi si mezitím hráli na konci hlídaného parkoviště se závorou....V tom do parkoviště profrčel bez zaplacení otevřenou závorou nějaký blb a mého pejsu, který jako jediný už nestihl uskočit, trošku naťukl. Naštěstí se mu nic nestalo a vůbec žádnou negativní reakci na auta nemá - jízdu doslova zbožňuje. Zato staršího psa mi jednou málem přejel jeden blbec od nás na motorce a pejsa se jich od té doby bojí a nesnáší je. Kdykoli jede kolem nás motorka, naježí se, začne cenit zuby a štěkat.
|
Marvik
Člen |
# Zasláno: 23 Úno 2005 18:40
- Nahlásit
Tak se mi podarilo se i zaregistrovat, abych tu s vama nediskutovala jako anonym  ) strasne mne potesilo, ze mam nejaky reakce od lidi tak rychle...a ze v tom nejsem sama, pripadala jsem si hrozne neschopne, ze se neco takovyho stalo, ze jsem MELA a MELA...ze je teprve stenatko...ale nedalo se to, navic jsem ji nehlidala ja...spis jsem si rikala, ze jsem ji nemela nikomu sverovat...proste spoustu vycitek...jeste dneska nejak postupne zacneme a snad to zvladnem )
jinak...nase srazka s autem nemela tak stastny konec, ctyri dny na veterine, kapacka, jedna zadni tlapka zlomena (ted fixovana zelezem) a na druhy tlapce odstipnuta cast hlavice kycelniho kloubu, kterou jen vyjmuly, takze jak bude chodit az bude velka zalezi na tom jak bude tezka...a ted jak si odlehcuje zadni nohy, tak se ji hrozne moc zkrivila pater, nevim nevim...mate nekdo zkusenost s veterinou na namesti Dr. Holeho co se tyce ortopedie a traumatologie?Ja porad nevim co si myslet...
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 23 Úno 2005 19:05
- Nahlásit
Zkusila bych taky pomaličku polehoučku na auto zvykat. Mou psici taky srazilo auto, mou vlastní vinou, protože jsme přecházely na zebře a v dálce jsem sice auto viděla, ale taky jsem "spočítala", že než projede, budeme my s psicí dávno na druhé straně... Pejsuli jsem pustila přes silnici, ona běžela a ten debil v tom autě před přechodem dupnul na plyn... Já byla dva metry za pejsulí, takže se mi nic nestal, ale ta bezmoc, když sem viděla, že ji to auto srazí byla šílená... Takže následky jsem měla spíš já než psice, protože jí se díky bohu krom oděrek nestalo nic...
Pejsinu od jedné paní se kterou občas venčím srazilo auto taky, ale ta se opozdila pro změnu za ní, takže ta neviděla, jak se to stalo, ale pár dní po nehodě jsme se bavily a prý ji psice přes tu silnici nechtěla chodit, nevim jak to ted dopadlo, ani jí se naštěstí nic nestalo, jen dostala kapačku, protože měli podezření na vnitřní krvácení, naštěstí nic.
Přeju vám i pejskovi, ať tohle všechno překonáte... 
|
jana33
|
# Zasláno: 24 Úno 2005 09:20
- Nahlásit
Marvik udělej něco pro svého pejska - okamžitě změň veterinu!!!! Jednoho psa mi tam zabili a vím nejméně o jednom dalším + o X případech, kdy šli úplně mimo (jen pro příklad o evidentně vykloubené noze mi tam řekli, že je to jen natažené). Bydlím naproti, ale ani já ani nikdo z pejskařů z okolí kromě důchodců tam nechodí!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
|
Bora
Člen |
# Zasláno: 24 Úno 2005 09:33
- Nahlásit
Ahojky, podobnou událost jsme naštěstí s pesanem nezažily a moc vám držíme palečky, aby jste stěníka měli zase v pořádku. Já bych to zkoušela tak, jak psala jana33, jen pokud by se moc bála tak jestli máte možnost, tak bych začala jen tím, že bych ji nechala v klidném prostředí chodit kolem otevřeného auta (dveře otevřené na obou stranách, aby fenka mohla proběhnout, kdyby měla strach) přitom bych se ji snažila zabavit nějakou hrou či pamlskem a do auta bych ji hned nenutila. Při hře, třeba s míčkem nebo hledání pamlsků bych jí míček či pamlsek zkoušela schovat do auta (třeba na zadní kobereček, aby hned nemusela do auta skákat). Po několika úspěšných pokusech (nalezení pamlsku či míčku, bez projevů strachu z auta) bych ji zkusila k sobě autem nalákat (opet otevřené dveře na obou stranách). Při jakékoli bázllivé reakci bych trochu ubrala a vrátila se o stupeň níž. Vše bych se snažila dělat formou hry, pejska mazlivě povzbuzovat, když hledá schovanou hračku, snažit se vydržet v povzbuzování i když výsledky zpočátku třeba nebudou hned vidět. Z vašeho hlasu i chování by měl pejsek poznat, že je to vše zábava. Pokud nebude mít se vstupem do auta problémy, pak jí tam zkuste dát třeba i nějaký lehký povel a po jeho splnění moooc chválit, pak dát volno a venku pohrát či odměnit pamlskem. Až se dostanete do fáze, kdy opět autem pojedete (stačí popojet i pár desítek metrů), tak se chovejte klidně, pokud bude potřeba uklidněte pejska klidným a pevným hlasem ale nijak nelitujte. Pes by měl cítit z vašeho chování jistotu, že je vše v pořádku a že mu věříte, že to zvládne. Po jízdě si pohrajte.
Já mám ovčouna, který má problémy s chůzí po hladkém povrchu (např. nástupiště v metru). Také jsem to trénovala podobně, hodně jsem ho povzbuzovala a když se bál spíš jsem to přehlížela a snažila se upoutat jeho pozornost na sebe. Mému psu hodně pomáhalo cvičení poslušnosti na nástupišti. Klidným a tichým hlasem jsem mu dávala povely a po jejich splnění ho moc chválila, on si pak víc soustředil na tu pochvalu za dobře provedený cvik a tolik už nevnímal, že mu klouzají packy. Hlavně to chce nikam nespěchat, dejte jí čas! Držíme palečky!
|
Marvik
Člen |
# Zasláno: 24 Úno 2005 10:06
- Nahlásit
nevim jestli jsem to chtela slyset, kazdopadne ze bych mela pocit odborniku, kdyz nam ji operovali, tak to ne...porad nejaky komplikace a kdyz jsme se na neco ptali, tak jsme se dozvedeli jen, ze stenatka se rychle hoji sama...a s tim ustipnutym kusem kloubu fakt nevim, ted zalezi pry na tom jak se ji ten pakloub zahoji a jak bude tezka, jestli bude potrebovat umely kloub (ale to je pekne drahy!!!) ale nerekli nam nic co delat, jak predejit tomu aby nam pak zchromla  a znate teda nekdo veterinare, ktery je ohledne urazu, kosti a tak fakt dobrej...?My normalne chodime v Petrovicich, ale tahle veterina byla nejbliz, kdyz jsme ji vezli a mela 24hodinovej provoz...ale pak chceme utyct jinam...
|
jana33
|
# Zasláno: 24 Úno 2005 12:42
- Nahlásit
Marvik - zkus se zeptat na Mujpes - je tam forum Veterináři v Praze, tak to projeď, jestli tam nic nenajdeš, tak se zeptej, třeba ti někdo poradí. Jinak tady bylo forum o dysplazii nebo tak něco a psala tam tttynka, že jdou s pesanem na operaci někam na prahu 2.
|
micina
Člen |
# Zasláno: 24 Úno 2005 13:20
- Nahlásit
Ahoj já jsem měla podobný problém, jen bez té nehody. Moje čuba nechtěla do auta ani nastoupit natoŽ někam jet. A tak jsem ji začala vozit hlavně za jejím kamarádem který bydlí kousek od nás. Trvalo to asi dva měsíce, ale povedlo se. spojila si to stím že jede si hrát. Ale to přemlouvání k nastoupení do auta. V pěti měsících vážila skoro třicetpět kilo. A Tibetská doga je docela tvrdohlavá. Ale i tak se to povedlo. Chce to trpělivost a určitě pamlsky a hodně chvály.
|
