| Autor |
Zpráva |
Anonymní
|
# Zasláno: 30 Říj 2005 18:02
- Nahlásit
Ahoj pejskari,
umeli byste mi prosim poradit rasu pejska? Rada bych poridila psa k domku s malou zahradkou, bude moci byt i uvnitr (tedy deda protestuje, ale myslim, ze to projde, alespon nekde urcite), prochazky zaruceny. Nejvice casu na neho bude mit babicka s dedou, kteri se moc tesi, ale ... ja si stale nejsem jista rasou. Vzhledem k veku rodicu bych radeji klidneho psa (labrador, retrivr), ale zas bych chtela, aby se ten pes nelisal ke kazdemu pripadnemu zlodeji. 
Mate nejaky typ? Radu?
Diky moc.
Sisi
|
Anonymní
|
# Zasláno: 30 Říj 2005 18:14
- Nahlásit
Já bych netvrdila, že retrívři jsou klidná plemena...
|
Anonymní
|
# Zasláno: 30 Říj 2005 18:34
- Nahlásit
co český strakáč?
umí se přizpůsobit tempu majitelů
(náš web: www.kocovi.com/bela )
a nebo co nějakého staršího pejska z útulku?
zuzka
|
Anonymní
|
# Zasláno: 30 Říj 2005 19:02
- Nahlásit
Strakac je hezky, vypada to, ze kazdy pejsek je jiny? Original
Jo, premysleli jsme i o pejskovi z utulku, asi se take podivam.
Ja nepopsala situaci uplne presne. S nasima bude asi obcas bydlet i moje dospivajici dcera, a ta si od malicka vysnila labradora. Nevim, jak snadno by slo ji pripadne presvedcit ... ale zkousim to.
A stene bychom radeji, protoze bychom chteli poridit i kocicku, tak aby si zvykli...
Napada mne, je rozdil v povaze mezi labradorem a retrivrem?
Sisi
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 30 Říj 2005 19:04 - Změnil/a: Eimy
- Nahlásit
Anonymní
Labrador je taky retrívr.... Já bych si zkusila napřed najít co nejvíc informací o jednotlivých retrívrech a pak bych se ptala už konkrétně, třeba chovatelů...
|
Axa1
|
# Zasláno: 30 Říj 2005 19:31
- Nahlásit
No, já nejsem odborník, mám dva trpasličí pudly. Ale syn si pořídil fenku zlaťáka, mám ji strašně ráda, doma se s ní muchluju jak blázen, ale jen ji krátce vyvenčím. Delší procházky musí absolvovat syn. Je mi 54 a fenka má pořádnou sílu, když zabere. Nevím, kolik je tvé babičce s dědou, ale já bych ve svém věku volila rozhodně menší plemeno. Přeju hodně štěstí při výběru a babičce s dědou moc radosti z pejska.
Marie
|
Anonymní
|
# Zasláno: 30 Říj 2005 19:35
- Nahlásit
labradorský retrívr je krátkosrstý
jinak existují i menší retrívři, mám obavu, že takového rozjíveného puberťáka labíka, by babička s dědou nemuseli zvládat?
také nejsou moc hlídací a ví se to o nich
mimochodem dobrý internetový atlas je na www.mujpes.cz tam jsme si vybrali my, nejdřív jsme vybírali podle vzhledu, pak jsme nastudovali potřeby každého plemene a nakonec vyhrál strakáč 
|
Martina
Člen |
# Zasláno: 30 Říj 2005 19:42
- Nahlásit
Souhlasím s Marií, pro babičku a dědu určitě nějakého menšího pejsu.
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 30 Říj 2005 20:25
- Nahlásit
S velikostí hafa taky docela souhlasím... Babička má má asi 10 kg voříška a když ho venčila a on zatáhl, tak ji strhnul s sebou a ona skončila se slomeným ramenem.... 
O tom,jak podrazil mojí mamce nohy, se ani zmiňovat nebudu Takže na to pozor, oni i ti prcci mají občas pořádnou sílu ....
|
Aida
Člen |
# Zasláno: 30 Říj 2005 23:34
- Nahlásit
Anonymní
Vzhledem k veku rodicu bych radeji klidneho psa (labrador, retrivr)
No, já nevím, ale Aida - retriever - dokáže zamávat i s mým přítelem a to je co říct... Právě kvůli tomu věku a předpokládané kondici rodičů bych velkého psa nepořizovala, takže se připojuju k hlasům za menší plemeno.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 31 Říj 2005 07:15
- Nahlásit
zkuste se podívat na:
Nova Scotia Duck Tollin Retriever
je to retrívr, ale trošku menší
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2005 07:17
- Nahlásit
S tím klidným psem je to u LR velice individuální. Jsou kliďasové a jsou nadupaní temperamenti, lační pracovat. Ale obecně je to velice přizpůsobivý a vděčný pes, snadno a rychle se učí a po odeznění štěněcích a pubertálních lotrovin s ním při správném vedení nejsou problémy. A takový černý LR "hlídá" pouhým svým vzhledem.
|
Verca
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2005 07:21
- Nahlásit
Taky bych volila menší plemeno. Něco ze společenských, to by se jim nelíbilo?
Vždycky mě fascinovalo, jak jsem potkávala jednu babičku se stafordem.  Pohled fakt k popukání. Babička nikdy nestíhala. Asi neodhadla plemeno....
|
Břetislava
|
# Zasláno: 31 Říj 2005 08:27
- Nahlásit
Musím říct, že štěně labradora je VELICE temperamentní. A bohužel znám i případ, kdy pořídíla neteř babičce a dědovi labradora a dopadlo to samozřejmě špatně, protože prarodiče ho absolutně nezvládali. Nedokážu si představit, jak jde babička s dědou s tímto divochem na procházku. Pro starší lidi je vhodné určitě menší plemeno. Ono se to nezdá, ale labradoři jsou silní psi a rádi si dělají co chtějí. Takže labradora k prarodičům určitě ne.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2005 08:47
- Nahlásit
Břetislava
S tím zevšeobecňováním bych byla opatrnější
Vše je také o vedení. Kdo nezvládne LR, který má přímo geneticky danou ochotu spolupracovat, nemusí zvládnout ani menší plemeno.
Asi ne nadarmo se LR cvičí mj. pro nevidomé.
|
Břetislava
|
# Zasláno: 31 Říj 2005 09:05
- Nahlásit
S tím souhlasím. LR by měl být vycvičený, protože si rád dělá co chce. Pochybuju ale, že by s ním babička nebo děda chodili na cvičák. Osobně si myslím, že labrador je pro aktivní lidi, co mu dopřejí dostatek pohybu a výcvik.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2005 09:15
- Nahlásit
S poslední větou naprosto souhlasím.
Jinak myslím, že asi každý pes si rád dělá co chce, pokud se mu to dovolí... to není žádné plemenné specifikum.
Jen jsem chtěla tím vším říct, že jsou i klidňoučcí labrouši, kteří se spokojí s procházkou klidným tempem na vodítku a jinak budou rádi trávit čas s babičkou v kuchyni na gauči. Podle mě to není úplně typická LR povaha a moji psi takoví nejsou, ale vím, že i tací existují.
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2005 09:19
- Nahlásit
Ketrin
Dá se taková povaha odhadnout už u malýho štěnda? Já osobně bych si asi totiž nelajzla koupit dědovi s babičkou labradora a potom doufat, že možná to bude ta klidná vyjímka
U těch slepeckých a asistenčních psů... Tuším v sobotu mě zarazilo, když jsme byli na psím výběhu, že tam přijela paní na vozíčku s asistenčním psem, aby se proběhal. U vozíku to byl užasně klidnej spořádanej hafík, ale jakmile ho pustila, začal lítat a řádit jako každej jinej... (byl to teda zlaťák...)
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2005 09:32
- Nahlásit
Eimy
Něco se odhadne, ale nedá se na to 100% spolíhat. Třeba mého psa jsem odhadla dobře už v 1 dni věku, kdy jsem mu začala říkat "Rambo" a to jméno sedí. Byl nejaktivnější, nejpodnikavější od začátku a je to nadupanej pracant. I jeho sourozence jsem povahově odhadla docela dobře. Ovšem já jsem s tím vrhem byla dva měsíce 24 hodin denně.
Jinak to co píšeš o tom asistenčním psovi, to je přesný. Když jim pán sundá postroj a dá volno, je z něj úplně normální pes jako jakýkoli jiný, lítá a blbne. A je dobře, že jim to páníci dopřávají (doufám že většina).
|
Břetislava
|
# Zasláno: 31 Říj 2005 09:32
- Nahlásit
Ketrin
A jak máš staré hafany? Náš labrouš byl asi do 10 měsíců hyperaktivní. Pak se uklidnil a teď je ok. Znám labradorů celkem dost a musím říct, že všichni byli jako štěňata dost hyperaktivní. Mluvím o psech, protože fenku znám jen jednu a ta je o poznání klidnější
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2005 09:45
- Nahlásit
Břetislava
Já mám:
1. Fenu skoro 10 let, ta je klidná a byla klidná i jako štěně. Ovšem taky nikdy nechtěla moc cvičit a pracovat.
2. Fenu 5 let, cíleně vybrána jako nejtemperamentnější z vrhu (12 štěňat). Skvělá povaha na práci i jako společník, ovšem první rok byl poněkud náročný
3. Psa 20 měsíců, syn té mladší. Povahou po matce, umocněno ještě tím že je to samec. O pracovním potenciálu nejlépe svědčí, že už v tomto věku má 5 zkoušek, přičemž vrcholné všestranné zvládl v necelém roce a půl.
Já mám radši temperamentní povahy, protože se s nimi dobře pracuje a snadno se motivují a vůbec s nimi je řeč. Ovšem uznávám, že to není pro každého.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2005 09:46
- Nahlásit
Břetislava
Co přesně míníš slovem "hyperaktivní" ?
|
Břetislava
|
# Zasláno: 31 Říj 2005 10:00
- Nahlásit
Hyperaktivní myslím tím, že i když se mu hodně věnuju (dlouhé procházky, výcvik, hry ...), byl do toho 1.roku jako utržený z řetazu. Doma ničil věci, venku neustále zkoušel, co si může dovolit. 10x přišel na přivolání a po jedenácté chytl tzv. amok, kdy začal neskutečnou rychlostí kolem mě lítat a držel si odstup tak, abych ho nemohla chytnout .... No jsem ráda, že už je to za náma. Ovšem na labradoří dobromyslnou povahu nedám dopustit. Jsou to fakt zlatíčka
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2005 10:05
- Nahlásit
Břetislava
Koukám, že tomu jevu všichni říkáme stejně (amok) 
Jo, jsou skvělí, já nikdy jiného psa nechci.
|
haha
|
# Zasláno: 31 Říj 2005 10:37
- Nahlásit
rozhodně bych nekupovala velkého psa pro staré lidi pokud s ním mají chodit na procházky,pořídila bych jim nějakého menšího a klidnějšího, třeba nějakého hezkýho voříška z útulku.
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2005 10:44
- Nahlásit
Pro staré lidi je vhodný starší pejsek z útulku. Jemu pomůžou, on jim přinese radost a oni mu poskytnou klidné stáří a dožití. Ideální výběr je osobně na místě podle citu.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2005 10:45
- Nahlásit
Taky si myslím, že v tomto případě by byl asi vhodnější starší pes z útulku...
Na druhou stranu, my ty lidi neznáme a možná podléháme stereotypům o babičkách a dědečcích. Mnozí dnešní prarodiče jsou záviděníhodně aktivní.
|
monika
|
# Zasláno: 31 Říj 2005 14:11
- Nahlásit
já mám babi a dědu (78,76 let) a těm jsme na stará kolena pořídili malého špice.Je to dáblík,ale oni s ním omládli a jsou v pohodě.
|
Tina
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2005 15:18
- Nahlásit
Já bych se také přimlouvala za pejska z útulku. Když tak prohlížím nabídky pejsků v útulcích, tak u hodně z nich je napsáno, že se hodí ke starším lidem
|
Bora
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2005 15:34
- Nahlásit
Labradora bych asi starším lidem nedoporučila, přeci jen mám dost síly, potřebuje dost pohybu, má sklony k obezitě a v mnoha případech vím o psech s vyšším stupněm DKK. S touhle nemilou možností souvisí i péče o psa, kvalitní krmení, kloubní výživa, možné léky i zvýšené výdaje za veterinu. Myslím si že babi a děda asi moc peněz mít nebudou a jestli ano, tak by je jistě raději utráceli za hezké výlety s pejskem. Pokud by nebyli proti, vzala bych je nezávazně omrknout psy někam do útulku a doufala, že jim třeba některý přiroste k srdci. Udělají dobrý skutek a pejsek jistě bude vděčný!
|
Shadow
Člen |
# Zasláno: 7 Lis 2005 13:26
- Nahlásit
jsem taky pro hafíka z útulku už jenom ty smutný oči a ten pes to dobře ví že ho zachranili takže bude vděčný
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 7 Lis 2005 13:39
- Nahlásit
vzít si psa z útulku je bezva pocit, že člověk udělal dobrý skutek, sama to znám. Ale je potřeba si velmi dobře rozmyslet, jakého, obzvlášť je starším lidem. Z mého pohledu by pro starší lidi, byť jinak aktivní, byl lepší spíše menší pes, max. střední velikosti. Pokud by to měl být pes z útulku, pak by si ho určitě "dědeček s babičkou" měli vybrat sami, už v útulku si ho půjčit na "procházku", aby zjistili, jak se pes chová na vodítku, prostě se s ním blíže seznámit, a pak se rozhodnout, zda se k nim hodí nebo ne.....
Pokud by si brali pejska od štěněte, pak bych určitě (pokud jsou pejskaři začátečníci) nedoporučovala taková ta plemena, která přímo srší a překypují temperamentem, jako např. někteří "teriérovití".
|
Anonymní
|
# Zasláno: 7 Lis 2005 13:50
- Nahlásit
Mám 14ti měsíční labradorku. Je velmi temperamentní. Někdy, když ji chytne amok běhán doma slalom - na gauž, pod stůl, na křeslo, skokem na druhé, osmičku mezi křesly na gauč a tak pořád dokola asi minutu. Je zvláštní, že pořadí, které si vytvoří po celou dobu nezmění. Procházky ji dopřávám téměř denně v polích bez vodítka a to má k dispozici zahradu. Už jsem taky babička a nemám s tím problém, je mi ovšem teprve 50. Pokud byste chtěli velkého psa pro starší lidi, myslím, že vhodný je bermský salašnický pes. I zlatý retrívr je klidněnjší než labrador. Aspoň jsem to četla.
|
Verca
Člen |
# Zasláno: 7 Lis 2005 14:09
- Nahlásit
Jenže v útulku nikdy nevíte, co toho pejska potkalo a jestli náhodou nebyl týraný. Třeba se pak v určitých situacích bude chovat neočekávaně. Třeba agrese. Jednou jsem měla pejska z útulku a přítel má dodnes jizvy na rukou. Ale většinou to bylo z naší nevědomosti. Proto si myslím, že pro začátečníka je z útulku pejsek vcelku nevhodný(samozřejmě záleží, jestli babička s dědečkem začátečníci jsou...). Samozřejmě můžete mít štěstí a mít kliďase. Ten náš se jevil jako mírumilovný pejsek(i v útulku bezproblémový, neštěkal, jen dováděl ahrál, fakt skvělý) a pak přítel 3x pohryzal a to dost zákeřně. Bylo nám strašně líto ho dát zpátky, ale já už měla strach a on to ze mě cítil. Vrátili jsme ho...Nejsem na to vůbec hrdá a dodnes se za to stydím, ale jinak to prostě nešlo.
Klidně se do mě pejskaři pusťte...
|
Kamca
Člen |
# Zasláno: 7 Lis 2005 14:14
- Nahlásit
já myslím, že stydět se není moc za co, prostě jste neměli štěstí a nebyl to ten pravý pejsek pro vás. Třeba příště dopadnete líp
|
jindriska
Člen |
# Zasláno: 7 Lis 2005 14:51
- Nahlásit
Sisi
já bych ti doporučila plemeno Dandie Dinmont Terier, pejsa ideální ke starším lidem. Je klidný, milý, když je potřeba dovede být bojovník každým coulem, má hlasitý hluboký štěkot, takže kdo ho nevidí, typuje obr hafana. Má rád dlouhé procházky, ale přímo je nevyžaduje. Mě osobně dandíka závidí leckterá postarší dáma či pán, kteří vlastní sice taky pomenší, ale rozhodně temperamentnější pejsky. A náš Matýsek přímo miluje babičky a dědečky. Navíc je to velmi rozvážný moudrý hafík se smyslem pro humor. Vřele doporučuji!
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 7 Lis 2005 17:06
- Nahlásit
Verca
koukej, vzít si psa z útulku samozřejmě nese svá rizika, jenomže kdyby k tomu takto přistupoval každý, tak by útulky byly ještě přecpanější než jsou teď a nikdo by si psa z útulku nevzal.....
Proto jsem psala, že když psa z útulku, tak je dobré si ho půjčit na vycházku pod dozorem pracovníka útulku, zjistit jak se chová k lidem psům apod. A když už si člověk psa vezme, všechno je v pohodě, a najednou pak nastane nějaký problém, musí se s tím člověk nějak vypořádat, protože vrátit psa do útulku je zbabělé a vůči pejskovi hodně ošklivé....
Já sama mám psa z útulku, kterého jsme si už s tím brali, že jsme věděli, že byl týrán a že nějaké problémy budou, ale prostě jsme mu chtěli pomoci a i přesto, že můj přítel od něj pár kousanců chytil taky, dneska už pes naprosto respektuje jeho i mě jako své pány, které miluje a snaží se poslouchat apod......Říci - "nevezmu si psa z útulku - co když byl týrán" je alibismus a lidem, kteří takto smýšlejí bych pak ale brát si psa z útulku ani nedoporučila, protože by na něm mohli napáchat víc škody než užitku.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 7 Lis 2005 17:17
- Nahlásit
Verca
za to, žes přímo ty vrátila psa zpět do útulku, ti tu samozřejmě nikdo nebude nadávat, ale neodpustím si poznámku.....Opravdu to tak muselo být? Víš, náš pes z útulku taky krátce, co jsme si ho přivedli, pokousal mého přítele, když se ho snažil potrestat za nežádoucí chování. On byl zpočátku vůbec dost agresívní vůči lidem i psům, ale ani na okamžik nás nenapadlo ho vrátit zpátky. On jen potřeboval čas, aby znovu nabyl ztracenou jistotu. My jsme vyhledali odbornou pomoc - konkrétně pana Rudolfa Desenského a od té doby se pes jen zlepšuje. Taky jsem si přečetla knihu o psím chování a zase vím líp, jak se ke psu chovat atd......prostě - já jsem v podstatě kynologický začátečník, ale našeho psa jsme se rozhodli zvládnout - pomoci mu, tak jsme to taky dokázali. Nemysli si, že se můj přítel, poté, co ho pes kousl nebál - bál se a hodně, a mě to stálo hodiny a hodiny přesvědčování, že chyba je v něm a ne ve psovi. Já ke psu přistupovala pořád stejně, i když se třeba někdy na mě taky pokusil zavrčet, vůbec mě nenapadlo, že bych měla mít strach, a protože pes cítil ze mě jistotu a já mu dala jasně najevo, že řvát na mě nebude, tak přestal a příště už si nedovoli......Ono to chce prostě vytrvat a nic nevzdávat.Chce to spoustu ovládání se a pořád si uvědomovat o co se snažím...mám psa ráda a chci mu pomoci. Dneska jsem moc ráda, že jsme to před tím skoro půl rokem nevzdali a teď máma 40kilovýho domácího mazla.
|
Adela
Člen |
# Zasláno: 10 Lis 2005 16:51
- Nahlásit
i já se připojuji k myšlence vzít jim pejska z útulku, navíc ještě uvažujete i o kočičce, těch tam taky není málo... mrkni sem:
http://www.nalezenci.cz/
|
Meggi
Člen |
# Zasláno: 11 Lis 2005 10:38
- Nahlásit
Já si nemyslím, že by labrador měl být nevyhovující ke straším lidem, ono totiš hodně záleží jak si ho vychovají. Pro srovnání, my doma máme absolutního trotlíka hyperaktivu. To co má Tarina za fyzičku nemá ani NO. Je prostě k neulítání. No a náš kamarád má stejně starého labíka, ale psa jenže od malička je tak nějak vychovávaný k lenosti. Páníček si nejdříve myslel, že nedojde na hřiště na pivko Bertík pěšky cca 0,5km, tak ho nosil v náručí. No Bertík trošku povyrostl, tak už tam došel, ale jakmile tam dorazí, tak sebou švihne o zem a leží . Když se Bertíkovi i dneska nechce zvedou (necelá 2 roky) a to by měl ujít jen 5m, tak ho páníček musí domů donést  . Prostě si ho takhle vychoval sám, na jednu stranu je to neštěstí, by se dalo říct, ale ten pes je naprosto spokojenej. Těch pár metrů mu k denní procházce prostě stačí. Ale 8 nedělní štěně bych pro starší lidičky stejně nedoporučovala, je to přeci jen hodně velká starost o mimina. Je lepší už nějaký starší půl roku a více.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 11 Lis 2005 12:21
- Nahlásit
no labradora ke starým lidem....podle mě tento pes potřebuje hodně pohybu a navíc má sklony k obezitě, takže pokud Vaše bab. s dědou patří k lidem, kteří by ho krmili zbytkama, jak to vidím u většiny starších lidí vidím, tak by se ten pes jen trápil.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 29 Lis 2005 19:08
- Nahlásit
kilo[b][/b]
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 30 Lis 2005 08:09
- Nahlásit
moje teta je už v důchodovém věku. Strejda je v invalidním důchodu... Přesto si pořídili labradora ačkoli jim to kdekdo rozmlouval......Nyní to vypadá tak, že labíkovi jsou 4 nebo 5 let a má 60 kg! Na procházky s ním chodí teta, ale to je tak obejít blok a šlus, nedejbože, když pes uvidí kočku a vystřelí za ní.....teta letí za ním i s vodítkem (ačkoli má sama metrák).......takže já jsem taky proto, aby si staří lidé pořizovali jen takového psa, na kterého budou fyzicky stačit....
|
