| Autor |
Zpráva |
Miška2018
Člen |
# Zasláno: 6 Led 2018 18:04
- Nahlásit
Pěkný večer všem 
Ráda bych se zeptala na jednu důležitou věc ohledně štěněte. Čeká nás přírůstek začátkem dubna a počítám s tím, že budu mít deset dní dovču, abychom si na sebe všichni zvykli. Jenže potom už budu muset do práce a dělám klasické 8.5 h bez možnosti jet během dne domů. Na druhou stranu, máme rodinný dům se zahradou a štěně už od mala chceme učit na pobyt venku, boudu a aby bylo aspoň chvíli samo. Až budu v práci, malá bude mít vyhrazenou část zahrady, kde si bude moct hrát, bude tam mít svůj koutek a boudu + přístřešek. Nemám tedy stres z venčení, ale z krmení. Ráda bych znala váš názor na celou věc. Myslíte, že to štěně samo zvládne? Případně jak jste tyto situace vyřešili vy? Předem děkuji za odpovědi
|
Maya
Člen |
# Zasláno: 6 Led 2018 19:58
- Nahlásit
Miška2018
No tak já to dělala tak, že že jsem nakrmila hned jak vstanu, pak když odcházím mu nechám trochu jídla a dám něco na kousání, obvykle sušený maso a pak hned jak přijdu domů a pak večer před spaním, pár týdnů takto a pak už krmím jen 3x denně, nedávám tu ranní dávku při odchodu, jen něco na kousání, ale teda netuším jestli by to takhle mohlo fungovat třeba i u obřího plemene, ale u menších to není problém.
|
Xerxová
Člen |
# Zasláno: 6 Led 2018 19:58
- Nahlásit
přijde mi to hodně dlouhá samotka - a třeba pokud je to dvouměsíční štěně velkého plemene, tak si zaslouží krmení minimálně 4x za den... Nemůže se tam zastavit někdo z rodiny ?? Nebo nějaké zodpovědné dítko ze sousedsví ?? Alespoň dát misku s krmením a chvilku si pohrát ??
Existují i programovatelné zásobníky na krmení - nasypou granule v předepsaný čas... ale jestli je to řešení...
|
Maya
Člen |
# Zasláno: 6 Led 2018 19:59
- Nahlásit
Miška2018
A jinak samozřejmě doporučuju učit ten pobyt venku v tom výběhu už když budete doma, aby tam štěně bylo zvyklé a nemělo s tím moc problém. Krmit klidně i tam, zavírat ho tam po chvilkách a jít pryč.
|
Maya
Člen |
# Zasláno: 6 Led 2018 20:00
- Nahlásit
Xerxová
Ale takhle to má spousta lidí, většina lidí chodí do práce, to by nemohl mít psa skoro nikdo.
|
Xerxová
Člen |
# Zasláno: 6 Led 2018 20:09
- Nahlásit
Maya já vím - ale třeba u mamuta, jako mám já, si neumím představit, nedat mu pořádně nažrat (5x za den) v rozumných intervalech.
Řešení je i nepořídit si dvouměsíční štěně, ale o trochu starší, co už zvládne větší množství v delších intervalech...
|
Miška2018
Člen |
# Zasláno: 6 Led 2018 20:14 - Změnil/a: Miška2018
- Nahlásit
Děkuji za reakce, žádné obří plemeno nás nečeká, max 20 kg v dospělosti na druhou stranu si taky říkám, že by psa neměl nikdo, pokud by to nešlo. Koukala jsem i na žvýkací kosti a podobně, ale zase se bojím, že na to bude malá..
|
Xerxová
Člen |
# Zasláno: 6 Led 2018 20:24
- Nahlásit
u žvýkacích kostí raději s dozorem. Ty rozžužlaný pláty kůže (často chemicky upravené) se umí nalepit na patro či do krku... a občas je to o udušení psa. Od jisté doby nenechávám psům bez dozoru... Veliká syrová kost na okusování chrupavek je lepší (zase jen v době vos a sršňů ji chtějí se psam sdílet) a sušené maso je asi nejlepší varianta.
|
Maya
Člen |
# Zasláno: 6 Led 2018 22:24
- Nahlásit
Xerxová
Kost ale taky nenechávat bez dozoru, mě taky vždycky přišlo nejlepší to sušený maso, to může štěně ohlodat a sežrat bez nebezpečí, dá se koupit celá velká plastová piksla, kde je těch plátků docela dost, kupuju je psům pořád
|
corgi
Člen |
# Zasláno: 7 Led 2018 12:41
- Nahlásit
Miška2018
Koukala jsem i na žvýkací kosti a podobně
Určitě nenechávat s ničím takovým bez dozoru! A to ani s pamlsky typu sušená průdušnice, sušené ucho atd.
Nevím, čím se chystáte krmit, ale problém dlouhé prodlevy se dá hezky řešit na syrové stravě - ráno se podává porce kostí, aby to pes trávil delší dobu. Při krmení granulemi se nedá nic dělat, bude mít hlad. Pokud uvidíte, že mu to vyloženě nesvědčí (zvrací žaludeční šťávy, než dorazíte domů), tak by stálo za to někoho naverbovat, aby mu šel hrstku granulí dát...
|
Fousisko
Člen |
# Zasláno: 10 Led 2018 11:39
- Nahlásit
Souhlasím...kosti nikdy bez dozoru...ono v zásadě by člověk neměl od psa odejít, dokud cokoli žere, protože stát se může leccos...Moje fousisko např. jako asi půlroční štěně hlodalo syrové kuřecí křídlo a drobný úštěpek kosti se mu zasekl mezi stoličkami...pes se furt olizoval a divně mlaskal, tak jsem mu do tlamy koukla a viděla to...Sám by se toho býval nezbavil, musela jsem to vyndat pinzetou...Ale stalo se to jen jednou, ale od té doby nikdy neodcházím z domu, dokud pes žere něco, co má kosti... Když potřebuju ráno rychle vypadnout a psa pouštím ven současně s tím, že mu dám ven i misku z baštou, vždy je to něco, co kosti nemá.
Jinak já se toho ve štěněcím věku taky bála, jak to zvládneme, když mám taky 8,5 hod. pracovní dobu a zvíře po dobu mé nepřítomnosti na zahradě samo. Ale ukázalo se, že ta 14denní "psí mateřská" úplně stačila na to, aby fousisko pochopilo určitá pravidla stran ochodů a příchodů páníčků...trénovala jsem to cíleně hned odpočátku..po chviličkách, postupně prodlužovala...A dobrý. Někteří výcvikáři říkají, že když pes zvládne bez problémů zůstat sám doma kolem 30 min., že už pak zvládne i delší časový úsek. Tuto zkušenost tedy za sebe musím potvrdit. U mého psa to tak skutečně bylo.
A s krmením jsem to konkrétně řešila s chovatelkou a ta říkala, že když mu dám kvalitní základ ráno, že do odpoledne vydrží a pak dostane ještě jednou později večer... Takže zhruba od nějakého 2,5 měsíce mělo moje (dnes 20kg) fousisko v pracovních dnech stravu jen 3x denně, když jsem byla doma, tak měl i tu 4. svačinku v mezičase, ale po většinu fakt jen 3x a od půl roka už jen 2x a myslím, že je úplně v pohodě.
Chápu, že velká až obří plemena potřebují jiný režim, to chce mnohem častěji a menších dávkách - jasné...
Ale věřím, že štěně, z něhož v dospělosti nebude více než 20kilový pes, má-li kvalitní krmení, bude i při nižší frekvenci krmení v pohodě a nepoznamená ho to na správném růstu. Přes ten den, kdy páníček nebude doma, pes stejně po většinu času bude nejspíš chrnět.
Představy, že si pes bude sám se sebou hrát, jsou obvykle mylné. Moje fousisko jako štěně, bylo-li samo doma, maximálně tak něco rozhlodalo...Po příchodu domů jsem nacházela všude třísky z klacíčků, okousané kytky apod. Ale to se z přezubením srovnalo tak nějak samo. Dostával dostatek hlodacích hraček (ne buvolí kostičky), hlavně polínka. Vždycky nějaké to polínko "skartoval" a to byla (i dle slov mé babičky, co ho pozorovala z okna) většinou jeho jediná - krom hlídání - aktivita v době mé nepřítomnosti. 
|
