| Autor |
Zpráva |
Hell
|
# Zasláno: 15 Čec 2014 11:28
- Nahlásit
Dobrý den, mám z útulku asi 4letého křížence labradora a vlčáka. Zjistilo se, že je to epileptik. Bereme tedy prášky. Nyní s přítelem jsme přemýšleli, že by jsme chtěli ještě nějakého pejska. Jen nevíme, zda je to k epileptikovi vhodné? . . . (někdo mi říkal, že pes vycítil, že ten druhý je nemocný a ublížil mu). Podotýkám, že si chceme pořídit Staforda. Děkuji za odpověď ;)
|
Fajka
Člen |
# Zasláno: 15 Čec 2014 11:42
- Nahlásit
Pokud máte málo starostí, hodně volného času, dostatek peněz na veterinu (at už řešení epilepsie nebo eventulních možných zranění) a chuť řešit možné konflikty mezi jedincema(předpokládám že chcete dalšího psa kluka) eventuelně možnost jak je v případě svárů rozdělit tak do toho klidně jděte 
Já ani kdybych měla dostatek všeho výše zmiňovaného bych do toho nešla. Jsem preventista a obávala bych se že v 90% těchto případů vznikne nějaký problém... těch 10 % dávám na to že nemusí jistě jsou vyjímky a nebo jste natolik dobří že to zvládnete svojí autoritou a šikovností (tomu ale moc nevěřim protože takový člověk většinou nepokládá výše uvedené dotazy do veřejné diskuze...
Ale nic ve zlém  jen přímá odpověď
|
Hell
|
# Zasláno: 15 Čec 2014 11:47
- Nahlásit
Ujistím Vás, že pokud by jsme neměli s pejskama zkušenost, jistě by jsme neuvažovali o pořízení dalšího a právě tohoto plemena. Pokládám ten dotaz do veřejné diskuze proto, protože si jen nejsme jisti, jestli je pro psa epileptika dobré mít kamaráda či nikoli a nesouvisí to s tím zda autoritu k psům máme či nikoli.
|
Hell
|
# Zasláno: 15 Čec 2014 11:48
- Nahlásit
Kdybych byla preventista jako vy, tak si pejska s epilepsií nevezmu!
|
Fajka
Člen |
# Zasláno: 15 Čec 2014 11:53 - Změnil/a: Fajka
- Nahlásit
Hell
Kdybych byla preventista jako vy, tak si pejska s epilepsií nevezmu!
aha já sem to chápala tak že se zjistila epi až po tom co už jste si ho vzali a měli doma...
že pokud by jsme neměli s pejskama zkušenost, jistě by jsme neuvažovali o pořízení dalšího a právě tohoto plemena. Pokládám ten dotaz do veřejné diskuze proto, protože si jen nejsme jisti, jestli je pro psa epileptika dobré mít kamaráda či nikoli a nesouvisí to s tím zda autoritu k psům máme či nikoli.
to je sice možné ale na todle vám sotva kdo dá pravdivou a správnou odpověď jestli příchod dalšího psa bude problém nebo nebude...
jednak nevíte jak se bude chovat a jak to snese epileptik (ani kdyby jste ho měi odmala tak to nebudete větdět) a ani nevíte jakou povahu bude mít novej pes (štěně).
Je to prostě buď a nebo proto píšu viz první příspěvek pokuď máte dost všeho výše uvedeného tak do toho s klidem jděte
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 15 Čec 2014 12:22
- Nahlásit
Hell
zeptám se na jednu - z mýho pohledu nejdůležitější věc:
máte možnost mít psy odděleně, když jste pryč?
ono bez toho, jestlil tam epilepsie je, nebo není, může dojít k tomu, že si prostě nesednou, až mlaďoch dospěje- tipuju, že půjdete do štěněte, asi , že? A ani nemusí jít o dva jedince stejného pohlaví. Zrovna nedávno se hledal domov pro mladého pita, protože ač měli fenu a psa, nesedlo si to. Máte tolik času a prostoru, že se můžete věnovat oběma odděleně? Když si to nesedne a budete je mít odděleně, budou to slušný nervy a pak si myslím, že pro psa, který je epileptik to bude třeba spouštěč záchvatů (píšu třeba, nejsem odborník, ale myslím, že stres bude záchvaty asi zvyšovat).
Mám starou fenku z útulku, mám jí teď rok, nečekaně mi před vánoci odešel můj dospělý pes, zvažovala jsem hodně moc, jestli štěně ano, protože fenka je stará i když hodně aktivní, ale proč to píšu - rozhodně jsem nešla do toho, že bych si pořídila fenku. Počítám s tím, že tu s námi bábule bude snad ještě dlouho a nechtěla jsem, až by mladá fenka dorostla, aby jí na starý kolena stresovala tím, že si na ní bude chtít budovat sebevědomí. Ač bych to nedopustila, pochopitelně, a ač bych oddělovala, věřím, že by to pro starého a nebo nemocného psa byl stres, kdyby měl - ač odděleně - žít s tím, že k tomu konfliktu dojít může.
Jsem preventista stejně jako Fajfka. Toho co zmiňujete bych se právě bála a bála bych se toho, že stresem psovi spustím větší četnost záchvatů.
|
birma
Člen |
# Zasláno: 15 Čec 2014 13:34
- Nahlásit
Hell
kamarádka má doma 5 psů z toho jedna fena je epileptička a asi jí to bordel ve smečce nedělá.
Já bych si to nelajzla, pokud bych neměla možnost psy ve své nepřítomnosti striktně oddělovat, protože bych se bála, že epi záchvat může druhé zvíře vystresovat natolik, že nemocnému fakt ublíží.
|
ssshhhhh
Člen |
# Zasláno: 15 Čec 2014 17:45
- Nahlásit
Hell
Tak já nevidím vůbec žádný důvod, proč by měl mladý zdravý staford (nebo jakýkoliv pes samec) dělat kamaráda staršímu nemocnému psovi taky samcovi. I kdyby tam nebyla ta epilepsie tak ty procenta bych viděla spíš na to, že na 99% to nedopadne pohádkově. S vašimi teda zkušenostmi se třeba úplně nesežerou, ale s kamarádstvím bych moc nepočítala.
Teď jde o to, jestli si chcete vy pořídit psa přesně tohohle plemene a pohlaví, nebo jestli chcete pořídit současnému psovi kámoše. Pokud jde o to druhé, což doufám, pak tedy jiné plemeno, nebo fenu.
Jinak epileptičku fenu jsme měli, její dcera epi neměla, na máminy záchvaty převážně nereagovala vůbec a když, tak spíš konejšivě.
PetraKKdyž si to nesedne a budete je mít odděleně, budou to slušný nervy a pak si myslím, že pro psa, který je epileptik to bude třeba spouštěč záchvatů
taky myslím
Počítám s tím, že tu s námi bábule bude snad ještě dlouho a nechtěla jsem, až by mladá fenka dorostla, aby jí na starý kolena stresovala tím, že si na ní bude chtít budovat sebevědomí. Ač bych to nedopustila, pochopitelně, a ač bych oddělovala, věřím, že by to pro starého a nebo nemocného psa byl stres, kdyby měl - ač odděleně - žít s tím, že k tomu konfliktu dojít může.
přesně tak.
|
Fifi
Člen |
# Zasláno: 15 Čec 2014 17:56
- Nahlásit
ssshhhhh
OT - Jinak epileptičku fenu jsme měli, její dcera epi neměla,
Jste kryli epilepticku nebo se epi objevila az pozdeji?
Znama mela fenu epilepticku, musela ji dat pryc coby jedinacka, zbytek smecky by ji doslova roztrhal.
Jinak souhlas s vyse napsanym.
|
ssshhhhh
Člen |
# Zasláno: 15 Čec 2014 18:08
- Nahlásit
Fifi
no právě až pár měsíců po porodu, hele být to na mě, nekryla bych nepapíráka vůbec, a papíráka jen pokud by to bylo málopočetné plemeno a dobrej "kus", ale byla trochu jiná doba, já byla malá holka a naši tenkrát věřili, že fena mít jednou štěňata musí. Díky bohu se narodili jen tři a měli jsme je předem zadané.
Dnes už to mají v hlavě taky srovnaný jinak a doma dva pséky z útulku
|
ssshhhhh
Člen |
# Zasláno: 15 Čec 2014 18:11
- Nahlásit
Hell
Já bych taky ráda fenu kavkazáka, ale prostě si jí nepořídím, protože vím, že pokud by moje stávající feny nesežrala až by vyrostla, minimálně by je její přítomnost dost stresovala.
Holt počkám doufám že hodně hodně dlouho až nebudou a pán bůh ví, co pak bude, třeba to bude vše úplně jinak a já si pořídím bišonka 
|
Fifi
Člen |
# Zasláno: 15 Čec 2014 18:19
- Nahlásit
ssshhhhh
já byla malá holka a naši tenkrát věřili, že fena mít jednou štěňata musí.
Jasny. Bohuzel tenhle mytus je stale mezi lidmi popularni. 
Konec OT.
|
Nicky
Člen |
# Zasláno: 16 Čec 2014 16:40
- Nahlásit
nesouvisí to s tím zda autoritu k psům máme či nikoli.
To právě hodně souvisí. Nemocný pes = nebezpečí pro smečku, a proto je třeba ho zlikvidovat. (nemocný pes toto ví) To velí psovi pud přežití. A pokud nejste silnější než tento pud, zvítězí příroda.
Jak se asi bude cítit pes, který ví, že by měl být zlikvidován, v psí smečce?
Ještě můžete pořešit tu epilepsii jako takovou, může se to vyléčit. Je jednodušší dát prášky, než zkoumat, zda je pes skutečně nemocný.
|
