barbucha11
Člen |
# Zasláno: 11 Kvě 2014 13:24 - Změnil/a: barbucha11
- Nahlásit
Dobrý den,
prosím o radu a vaše zkušenosti.
Mám 4-5 let starého křížence (pravděpodobně nějakého teriéra), kterého jsem si před necelým rokem vzala z útulku. Je střední velikosti (cca 45 cm v kohoutku a 16 kg).
Problém: Jdeme na ulici na vycházku, můj pes uvidí cizího psa (popř. kočku) a začne velmi hlasitě a razantně štěkat, tahat a vzpouzet se na vodítku.
Mé dosavadní řešení:
Co nefungovalo: okřiknutí, cuknutí na stahováku, fyzický trest (seknutí rukou, "přiškrcení") - nikdy po tomto ani na chvilku nepřestal štěkat, abych ho mohla pochválit za správné (tiché) chování.
Co funguje, ale nedostatečně: Dám mu povel "k noze" - poslechne, sedí mi u nohy. Já ho neustále krmím pamlsky, které si bere, žere, polyká - nemá čas štěkat. Při tom na něho klidně mluvím, chválím. Takto čekám až cizí pes přejde. Problém je, že toto nefunguje 100 %. Někdy má den, že ho ani pamlsky nezajímají, nevezme si a jen štěká nebo se snaží pamlsky sežrat co nejrychleji, aby v pauze kdy sahám do kapsy pro další várku, znovu začal štěkat. Dále mi na tomto řešení vadí, že se jeho chování nevyvíjí k lepšímu. Je to taková z nouze ctnost. Zacpu mu "hubu" žrádlem - mlčí, ale za rohem potkáme dalšího psa a situace se opakuje. Nevím, přesně jak dlouho toto již praktikuju, ale měsíc, dva určitě. (Myslím důsledné používání pamlsků)
Pokud je majitel druhého psa odvážný a nevyděsí se hned při pohledu na mou "rozzuřenou šelmu", nechám svého psa k druhému čuchnout. Většinou ho jen očuchá, ještě jednou na něho štěkne a už ho nezajímá a jde si čuchat jinam.
Když má tento štěkací "záchvat" je jak v nějakém tranzu, moc mě nevnímá. Považuji za své vítězství, že se mi podaří upoutat na sebe na chvíli pozornost, kdy mu dám povel k noze a on poslechne.
Prosím o názor na můj postup a nápad jak ho vylepšit, co dělat jinak abych ho odnaučila na ulici na procházce štěkat. Nebo navrhněte jinou metodu, která se Vám osvědčila.
Dokonce jsem již začala přemýšlet o protištěkacím obojku (např. Dog trace d-mute light). Nikdy jsem si nemyslela, že bych něco takového na svého psa použila, ale situace mě nutí jeho chování nějak řešit, tak přemýšlím o každé možnosti. Prosím o váš názor a zkušenosti s těmito obojky. V čem vidím velké nebezpečí: Pokud dostane ránu od obojku, aby si toto nepříjemné nesprávně nespojil s procházejícím psem a ne se štěkáním a neobrátilo se to v agresi vůči ostatním psům. Aby pak nenastal problém ještě větší.
K ostatním psům se většinou chová přátelsky, ale někdy se také po některém ožene - to začal dělat od doby co ho na procházce ohrožoval na volno puštěný rotwailer. Pokud se cítí druhým psem ohrožen tak po něm vystartuje. Proto se bojím nežádoucího efektu použití protištěkacího obojku.
Děkuji za vaše rady a postřehy.
|
birma
Člen |
# Zasláno: 11 Kvě 2014 14:00
- Nahlásit
barbucha11
a je nějaká vzdálenost od psa na kterou ještě neštěká? Tam bych začala já - našla si místo, kde vidí na psy, ale zároveň je od nich tak daleko, že ještě neječí. Tam si s ním třeba sedla a odměňovala za to, že se na ně v klidu kouká.Vzdálenost bych postupně zmenšovala, ale vždycky tak, aby neječel. Pokud bychom ještě v nácviku potkali psa někde na procházce tak bych se ho snažila zaujmout a odměnit dřív, než ječet začne, pokud by to vůbec nešlo, tak bych prostě prošla (nebo zvětšila vzdálenost, pokud by to bylo jen trochu možné).
Když už štěká, tak bych mu rozhodně necpala dobroty, protože tím bych to štěkání akorát utvrdila.
A z protištěkacích obojků bych měla strach z naprosto stejného důvodu jako ty (a úplně stejně tak z fyzických trestů).
|
barbucha11
Člen |
# Zasláno: 26 Kvě 2014 17:35
- Nahlásit
Tak se ozývám se zprávou jak dále válčíme se štěkáním.
Začíná se to trochu zlepšovat. Možná mi i pomohlo se zde na diskuzi z toho vypsat a spadlo ze mě určité napětí, které jsem si asi moc nepřipouštěla, ale asi bylo ve mně. Protože každá vycházka pro mě byla utrpením a čekáním, kdy se to moje zlatíčko rozjede, já ho nebudu moci uklidnit a strhneme na sebe pozornost poloviny parku / ulice. Asi jsem se uklidnila a přestala to tolik řešit (v hlavě).
Jak říkala birma - odměňovat pokud je cizí pes daleko, můj ho vidí, ale něštěká - to jsme dělali již původně. Ale moc děkuji za radu, abych ho neodměňovala když štěká - neucpávala mu tlamu pamlskama, aby neměl šanci štěkat. Nyní, pokud se k nám blíží pes, uhnu s mým kousek stranou, dám mu povel "k noze a sedni", pokud sedí v klidu a něštěká - dostává pamlsky. Interval mezi podáváním jednotlivých pamlsků se snažím postupně prodlužovat. Občas se nám již podaří, že kolem nás pes projde a ten můj ani nehlesne. Občas potkáme "stojícího psa" (paní sedí na lavičce a pes je u ní) a my kolem něho procházíme. Dám mu povel "k noze", snažím se pohled svého psa fixovat na sebe a míjíme druhého psa. Pokud neštěkne, je velká pochvala a pamlsek. Nejhorší co může nastat a co nám pořád nejde, je když se máme minout s cizím psem v pohybu (on jde proti nám a my proti němu). To je nějak víc nabuzenej na štěkání a já se mohu stavět na hlavu a nic s ním neudělám. Proto se těmto situacím zatím snažím vyhýbat a mám v plánu je začít trénovat později, až bude perfektně klidný v sedě.
Mám už vytypovaných několik psů za plotem, kteří jsou klidní, jen se koukají a moc neštěkají - perfektní tréninkový materiál pro nás. Když jdem kolem, dám mu sedni a nechám ho aby se na psa koukal - pokud neřve, dostane pamlsek.
A co se týče situací, kdy to nejde podle plánu a on štěkne: okřiknu ho "FUJ" a dám mu nějaký povel (sedni, lehni), pokud poslechne a je zticha dostává pamlsek. Někdy se však stane, že řve a řve, nevnímá mě, nereaguje na povely. To jsem v koncích a řeším to tak, že ho z inkriminovaného místa prostě odvleču pryč, do větší vzdálenosti, kde se uklidní a začne opět vnímat.
Musím ale říct, že se nám začínají množit případy, kdy je zticha. Někdy máme samozřejmě lepší, jindy horší den, ale myslím, že se to začíná pomalu lepšit a vysvitla malá naděje, že možná z něho někdy bude aspoň trochu normální pes.
Baggie: co se týče jeho zájmů na procházce, tak to je čuchání, cizí psy a kočky. Zkoušela jsem mu házet aporty, nebo se sním přetahovat o peška, ale on nechce. Maximálně 1x přinese aport a pak už jen čuchá (popř žere co vyčuchá). Nebo je ještě schopen se podrobit mému "výcviku": k noze, sedni, lehni, zůstaň - ale za pamlsky, ne za hračky.
Co se týče těch psů: pokud potkáme ty, které má rád, samozřejmě ho nechám aby si s nimi pohrál. Jednou jsme se potkaly s mladou fenkou větší velikosti, očuchali se, vypadalo to dobře, že se mu líbí. Po domluvě s majitelkou fenky jsme je pustily, ať se proběhnou a pohrajou. Fenka před ním tancovala, on udělal nějaký dva výpady tlapu (jako hra, ne útok) a pak už ho nezajímala a šel si po svym čuchání. Pak máme jednoho jack teriéra, s kterym se po teriéřim způsobu kočkujou, honěj a hrajou do doby než jeden z nich kousne víc než měl. To se pak ozve takové to vrčení a cvakání zubů, ale najednou není bitka, ale oba jdou od sebe a už si jeden druhého nevšímá. Potkáme ho za dva dny znovu a scénář se opakuje prakticky stejně. (pravda, někdy si tu bitku na konci odpustěj)
Hlavní problém je, že nikdy nevím, jak na daného konkrétního psa zareaguje. Někdy ho jen očuchá, dál ho nezajímá; s jiným si chce hrát a po dalším se klidně ožene. Nikdy to dopředu na něm nepoznám, co se bude dít. Vždy se chová stejně: chce jít ke psovi (většinou u toho strašně štěká), pak ho očuchá a pak následuje jedna ze tří možností: nezájem - hra - bitka
Po psu se téměř vždy ožene, pokud se na něho ten druhý povyšuje - chce si ho podřídit - naskakuje na něho. Myslela jsem si, že se třeba druhým psem cítil být ohrožen (druhý pes byl o dost vyšší a byl hrr na seznamování), tak se ohnal, ale již se stalo, že si čuchal k menšímu psu, ten nic nedělal a můj se po něm z ničeho nic ohnal. Nevím proč.
Naštěstí se nikdy zatím nestalo (a doufám ani nestane), že by šel do druhého psa "na tvrdo". Vždy jen tak chňapne, ožene se a to ho už já na vodítku od psa strhnu pryč.
Ještě by mě zajímal Váš názor na situaci: Potkáme psa, můj štěká, chce jít k cizímu psu a očuchat si ho. Mám mu to dovolit? Neměl by to mít pouze za odměnu, když na druhého neštěká, tak teprve pak si ho může očuchat a hrát si?
Snažím se ho k ostatním psů pouštět jen když neštěká. Když řve, snažím se ho uklidnit např. nějakým povelem, který on vykoná a pak teprve může jít ke psu.
|
