| Autor |
Zpráva |
Horida
Člen |
# Zasláno: 13 Dub 2014 13:38
- Nahlásit
Dobrý den,
v posledních dvou letech se vášnivě zajímám o kynologii a rád bych si koupil štěně s PP, aby to byl pes se vším všudy (výstavy, cvičák, snad i chov).... ALE! Máme doma 3 roky starou fenku pražského krysaříká bez PP, kterou dostala maminka k narozeninám, když byla nemocná.. aby nebyla doma sama. Fenka byla s maminkou nepřetržitě 3 roky doma, takže je na ní velmi upjatá ---> neuvěřitelně žárlivá na kohokoliv a cokoliv. Mám strach, že fenka bude šikanovat štěně, prosím, nemáte s tím někdo zkušenosti?
Jinak možná plemena... bostonský teriér/fr. buldoček/čínský chocholatý pes/italský chrtík/český strakatý pes.... které z nich nejlíp vychází s ostatními zvířaty? Odbornou literaturu jsem četl- chci znát názory/zkušenosti chovatelů.. děkuji!
|
iva
Člen |
# Zasláno: 10 Čec 2014 20:26
- Nahlásit
Ze jmenovaných plemen bych podle vašich požadavků brala nejvíc čínského chocholatého psa, pak buldočka,chrtíka, strakáče. Boston je teriér, bývá méně snášenlivý k ostatním psům a trochu tvrdý na výchovu. U buldočka pozor na chov - často rodí císařským řezem. Ten číňánek je dobrá volba, zvláště osrstěná varianta, která je odolnější (a podle mého osobního názoru líbivější), plemeno je také celkem zdravé. U buldočků je potřeba dobře vybírat, mívají zdravotní problémy, ale někteří jsou i výborní sportovci. Chrtík je poněkud citlivější pejsek, jak fyzicky, ale hlavně psychicky, alespoň těch několik, které jsem poznala. Většinou se boj každého šustnutí a jsou dost "křehcí". Strakáč je prima plemeno, jen ještě dost nevyrovnané exteriérem i povahou, někteří jsou naprosto v pohodě, jiní nerváci. Přeji šťastnou ruku při výběru.
|
corgi
Člen |
# Zasláno: 10 Čec 2014 20:32
- Nahlásit
A čí tedy ta fenka PK je? Respektive koho ona vnímá jako autoritu? Pokud nikoho, bude dělat problémy, pokud maminku, budete muset zapojit ji. V ideálním případě by fenka měla pochopit, že Vy jste ten, kdo rozhoduje o tom, koho přivedete domů, ne ona. Připravte se na dozor - jednak dozírat na fenku a nedovolit nepřiměřené útoky, ale zároveň nedovolit štěněti nepřiměřené otravování fenky, která o to nebude stát. V ideálním případě by měli oba pejsci mít své místo, svůj pelíšek, svůj prostor, který bude pro toho druhého zakázaná zóna. I malému štěněti toto lze vysvětlit.
Nebo se stane zázrak a nic z toho nebude potřeba  Každopádně štěně nemůžete přivést do prostředí, kde o něj budete mít neustále strach, jak píšete Mám strach, že fenka bude šikanovat štěně. Vezměte situaci pevně do svých rukou...
|
