| Autor |
Zpráva |
Anonymní
|
# Zasláno: 28 Čec 2005 08:24
- Nahlásit
můj pejsa poslouchá dobře, ale za nic na světě ho nemůžu naučit odložení. Dám lehni a snažím se o 1 krok poodstoupit, koukám psovi do očí a rukou ukazuji na místo kde leží, jenže jak ten krok udělám, pes se okamžitě posune zase ke mě. Vpodstatě dělá těžko postřehnutelný pohyb, ale hned je zase u mě. Přečetla jsem tu příspěvky o odložení od Evičky, dobře napsané,ale my to prostě takhle nezvládnem Tenhle cvik nepotřebujeme nijak nutně, ale občas přeci jen chci,aby pes počkal (z dohledu bych ho nikdy nikde nenechala) a nemusela jsem ho uvazovat. pejsovi je necelý 1,5 roku a je závislák.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2005 08:28
- Nahlásit
Třeba na to prostě ještě není zralej. Já jsem to čubu spolehlivě naučila až okolo 2 let, kdy už to potřebovala na barvářské zkoušky. Je temperamentní a do té doby to prostě nějak nešlo.
Asi vám to bude dýl trvat, ale myslím že se to je schopen naučit každý pes.
|
Martina
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2005 08:38
- Nahlásit
Anonymní
Taky jsem si myslela, že tenhle povel prostě umět nebude. Ne, že by ho teď uměla dokonale, ale už jenom to, že přijdeme ke dveřím bytu, dám povel lehni, zůstaň a můžu si vklidu donést dovnitř tašky, najít hadr na packy, popř. napustit vodu na umytí, to už je u nás úspěch. Dřív se mi drala do dveří se špinavejma packama, tak jsem ji uvazovala u schodů k zábradlí, pár dní tam kvičela, tahala, potom jen stála a teď už počká za dveřma vpohodě vleže bez vodítka. Dokonce i když na ní děti zevnitř dělají opičky, tak prostě zůstane ležet. A to je u nás úspěch. Před obchodem nebo tak bych si to prostě nedovolila, jak je okolo moc rušivých elementů tak ji to dělá problémy. Ale věřím tomu, že to někdy taky přijde. Určitě to nevzdávej. U mě zabralo to vodítko přivázat a nic jinýho ji nezbylo. Radila mi to známá, která to takhle naučila svoji čubu.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 28 Čec 2005 08:48
- Nahlásit
dík za podporu, určitě to nevzdám a budu trpělivě čekat, že to jednou pochopí, jiné cviky zvládá hravě, ale tohle je vážně oříšek a znejistěla jsem, že něco dělám špatně.Nerada bych na ní páchala nějaké zlo, ona je taková éterická bytost
|
Martina
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2005 08:59
- Nahlásit
Anonymní
Ještě jedna technická k tomu. Dělala jsem to s piškotem. Věděla, že když zůstane ležet, tak že se vrátím a dostane dobrůtku. Nejdřív jsem se vracela skoro hned a intervaly jsem pak prodlužovala. Dneska už se vracím bez piškotu jenom ji hodně pochválím a taky zůstane.
|
maja
|
# Zasláno: 28 Čec 2005 09:15
- Nahlásit
Anonymní
Já tedy nejsem žádný zkušený kynolog, se psy teprve začínám, ale zkus tenthle cvik dělat po pořádné vycházce, až bude prostě hodně utahaná a vlastně bude ráda, že leží. A nebo, sice jsem nečetla, jak to radila Ebička, ale když jí položíš a dáš zůstaň a rukou jí máchneš před čumákem, tak tu ruku tam zpočátku zkus nechávat, krok udělej v předklonu s tím, že tu ruku bude mít pořd před čumáčkem. Třeba by to mohlo pomoci. Až tohle zvládnete, tak to zkoušej bez ponechání té ruky před čumáčkem, jen ten jeden krok, pak prodlužovat, atd., atd.....
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2005 09:28
- Nahlásit
Anonymní
U těch závisláků je to trochu těžší. Já jsem se psem (16 měs.)-taky závislákem- teď zatím v tom stádiu, že když mě vidí, tak v odložení vydrží i při rušivých momentech. Ale jakmile mě nevidí, tak se po krátké chvíli vydá za mnou. Ale tenhle cvik opravdu není záležitost týdne. Pes musí nabýt zkušenosti, že se k němu vždycky vrátíš a móóóc ho pochválíš, jak byl hóóódnej a šikovnej.
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2005 09:33
- Nahlásit
Anonymní
My cvičili "odložení" nejprve v sedě, to se naučil sedět a čekat na další povel, když jsem se vzdalovala. Jinak z leže by mi vstal a čuměl co a jak. A když to spolehlivě zvládl (tj. i bez mé přítomnosti), tak jsme cvičili totéž s lehni....
A samozřejmě i u sedni nejprv krok, dva, pár kroků a hrooozně velká odměna. Jakmile jsem viděla, že už se napružil aby přišel, tak jsem to ukončila, přišla k němu a chválila...
|
Anonymní
|
# Zasláno: 28 Čec 2005 10:39
- Nahlásit
Maja
Dělám to přesně podle Evičky - ruku mám před čumákem, v dlani schovanou odměnu (na tu v tu chvíli kašle), ona stejně tu ruku nějak obejde - obleze, podleze, bez pohnutí se mi přemístí k noze  , neudržím ji od sebe dál než 10 cm i kdybych se na hlavu postavila. Doufám, že když to budeme opakovat do zblbnutí, tak nezblbnu a ona to konečně pochopí, ale podezřívám ji, že chápe, co chci, ale je jí proti mysli to vykonat.
|
