| Autor |
Zpráva |
Anonymní
|
# Zasláno: 26 Bře 2005 14:56
- Nahlásit
ahoj,chtěla jsem se zeptat mám rok a pul starou fenečku srnčího pinče a když byla ještě štěňátko tak měla špatný zážitek s lidmi a dodneška se jich přišerně bojí,nechce chodit ani na procházky vždycky si venku udělá svojí potřebu a už kouká aby byla co nejdřív doma i kdyby se měla na vodítku uškrtit.I když jí vezmu do ruky tak to nepomáhá začne sebou házet a utíká domu.Můžete mi poradit jak jí přesvědčit aby se nebála
|
Hanka
Člen |
# Zasláno: 26 Bře 2005 17:03
- Nahlásit
Ahojky,já si myslím,že se na ní musí hrozně pomalu a k ničemu jí nepřeplouvat,ten zážitek musel být otřesný.Já bych skusila kamarádky,kamarády a příbuzný,když k vám přijdou na návštěvu,tak si jí vzít na klín,hladit jí a uklidňovat.Nikam jí netlačit,když uvidí,že jí nikdo nic neděla tak si třeba pomaloučku zvykne.My máme podobný problém s naším psem,koupily jsme si jí ve 4měs. do té doby byla zavřená v kotcy,to už byla nedůvěřivá,ale nebála se.Jednou šel manžel otevřít vrata aby mohl vyjet s autem a ona mu utekla na silnici,on na ní zařval,protože jel náklaďák,utekla nám na pole kde jsme jí chytly a od tý doby,když vidí manžela,ale i jiný lidi tak se někam schová nebo je alespoň obchazí velikym obloukem.A nám poradily aby jsme jí braly co nejvíc mezi lidi(bydlíme v malé vesnici,takže problém),tak jí bereme do místní hospůdky kde nas všichni znaji a tam jí necháváme hladit,ikdyž se jí to nelíbí,ale musím říct,že je to lepší(ale manžela stále nesnáší).Chce to čas
|
Anonymní
|
# Zasláno: 26 Bře 2005 18:52
- Nahlásit
Nejdříve bych chtěla Hance poradit,ať přenechá veškerou starost o čubinu manželovi.Určitě by jí měl krmit,pokud se o ní bude starat,brzy mu začne důvěřovat. Fenečku pinče bych vzala do náruče(bezpečněji se možná bude cítit za bundou)a odnesla bych jí ven.Odneste jí kus od baráku,tam jí pusťte a nechte jí jít samotnou domů.Vzdálenosti prodlužujte a tempo určujte vy.Ideální by bylo,kdyby se seznámila s psíkem nějaké kamarádky,byla na něj z domova zvyklá a pomalu by si zvykala být venku v jeho přítomnosti.
|
míša
|
# Zasláno: 26 Bře 2005 19:59
- Nahlásit
Hanka
díky za radu,u mě to vzniklo tak že jsem jí měla doma dva dny a když jsem jí venčila přilítli malý děti a chtěli si jí všichni hladit já jsem jim to nedovolila protože nebyla ještě pořádně na mě zvyklá a bylo jich i moc.Tak jsem jim řekla že ne a oni asi aby se pomstily tak začaly bouchat klackama do země a do všeho okolo sebe a když videly že se jich začala malá bát tak ještě víc přidali na intenzitě a ona se mi vytrhla z ruky a utíkala pryč,no hledala jsem jí asi osm hodin bylo to v zimě takže jsem měla fakt strach že jí už najdu někde promrzlou a jelikož jí bylo 2měsíce tak jsem měla obavy aby to vubec přežila.Nakonec se zadařilo a našla jsem jí schoulenou v křoví byla hrozně vylekaná a od té doby jí toho nemůžu sbavit ať dělám co dělám i jí beru mezi lidi ale má svojí hlavu prostě se nenechá přemluvit a kouká na mě jestli to myslím opravdu vážně
|
Usanda
Člen |
# Zasláno: 26 Bře 2005 20:41
- Nahlásit
Já si naopak myslím,že tím,že ho ji vezme do náručí,ji nevědomky naznačuje, že je čeho se bát a proto ji ochraňuje.
Bude to na delší čas, ale chtělo by to od vás maximální dávku sebevědomí, venku s ní být úplně v klidu,nedat na sobě zdát rozrušení. Když se začne bát, tak ji neuklidňovat a nebrat do náruče, ale veselým tonem jí říct, co děláš, vždyt je všechno v pohodě, usmát se, smát se, jako by ten její problém byl úplně malicherný. Ona zjistí,že vy jste v pohodě a máte za to,že se nic neděje a třeba ji to uklidní. Samozřejmě postupně,nelámat to přes koleno. Nesouhlasím s radou nechat ji jít samotnou domů- pokud máte vystresovaného psa, tak nikdy! nevíte přesně,co od něho čekat, může se stát cokoliv- někde se vyřítí dítě, bouchne petarda, zatroubí auto a psa máte v trapu a to už je nebezpečný. Dokud se nezklidní, měla by být na vodítku, opravdu.
Já mám středního pinče z útulku a ve měste se bál i vlastního stínu, hlavně za šera nebo ve tmě............pustit ho by bylo hrozný!!!! Až si zvykl a důvěřoval mi v tom,že všechno za něj venku vyřeším já, pak ho šlo pustit. Dřív kdyby se lekl,tak zdrhá pryč a je v nenávratnu, takového psa nechytíte (byl odchycen policii . Ted když se lekne poodběhne ke mě, když vidí,že já nic,tak jde v pohodě dál. Kdybych ho vzala do náruče, tak mu ten jeho problém nevyřeším,ale ujistím ho v tom,že se o problém opravdu jedná.
Její problém vyřešíte jedině tím,že jí ukážete,jak se venku správně chovat. Pokud má ve vás pevnou důvěru,mělo by to jít přenést snadněji.
Hlavně nechlácholit
|
míša
|
# Zasláno: 26 Bře 2005 21:18
- Nahlásit
já nemůžu říct že by se bála za tmy venku to bych spíš řekla že je frajerka,to až někdy nechce jít domů.A když jdeme na vodítku třeba po sídlišti tak jak vidí někoho před sebou tak se zastaví a nehnu s ni ani kdybych se zbláznila,až se jí fakt někdy směju ale ona v tu chvíli ani nevnímá že tam jsem kouká jenom na ty lidi,ani když zavolám její jméno tak nereaguje a přitom doma jí mám stále pod nohama,takže ani nemužu říct že by ve mě neměla důveru
|
Anonymní
|
# Zasláno: 26 Bře 2005 21:30
- Nahlásit
Vy jste to tu popsala tak,jako by fenka ani na vodítku po sídlišti nechodila.Tak v tom případě souhlasím s předchozím příspěvkem,chce to čas a ukázat jí,jak se venku chovat.To ale neznamená smát se jí,ale uklidnit jí,sehnout se k ní a dodat jí odvahu,povzbudit jí když se něčeho bojí.A myslím si,že by ve vás měla mít takovou důvěru,že u vás v náruči vydrží a nebude se cukat.Chce to budovat důvěru mezi vámi,aby pro ní nebyl útočištěm byt ale vy.Samozřejmě ji z vodítka nepustíte do té doby,než si budete jistá přivoláním.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 29 Bře 2005 07:35
- Nahlásit
Anonymní
To ale neznamená smát se jí,ale uklidnit jí,sehnout se k ní a dodat jí odvahu,povzbudit jí když se něčeho bojí
dodat odvahu a uklidnit ano, ale rozhodně ne chlácholením - žádné "to bude dobré, neboj se", ale klidným a povzbudivým hlasem např. "no co blbneš, vždyť se nic neděje....koukni co mám, hele....!" Na něco čubinku navnadit (žrádlo, hračka...) a když se zklidní, hodně chválit....tím braním do náruče se jí akorát vážně dá najevo, že je čeho se bát ...
|