| Autor |
Zpráva |
bozapi@volny.cz
|
# Zasláno: 25 Led 2005 20:17
- Nahlásit
Dobrý den.
Na žádost kamarádky prosím o radu.
Ona má doma fenu NO 3 r. starou. U chovatele byla odchována v kotci, kamarádka ji koupila ve 2 měsících. V této domácnosti
ještě žije sestra kamarádky, která má fenu NO 8 r., psa NO 13r.,
2 feny praž.krysaříka 4 a 2 r. a dvě koťata 1/2 r.¨
Fena o kterou se jedná měla odmalička problémy s krmením, špatně a málo žrala. Odčervována lx měsíčně do 1/2 r.
Od malička má velkou nedůvěru k majitelce. Ta se k feně chová opravdu slušně, neuplatňuje na ni žádnou formu násilí ani při výcviku. Fena se od malička nenechala pohladit, uhýbala před nataženou rukou a vůbec si nenechala sáhnout na hlavu. Odměna piškotem při přivolání vyvovála nepřiměřenou reakci - úskok stranou. Nyní pokud si majitelka sedne , fena jí dává většinou hlavu na klín, ale mazlit se nechce. Při náznaku pohlazení odejde. Výcvikově je ovladatelná, ale fyzický kontakt odmítá i při výcviku, kdy se nechá letmo a lehce pohladit jen po boku. Při snaze o větší pochvalu pohlazením, poplácáním, uhýbá.
Dalším problémem jsou koťata. Fena má snahu je neustále nosit za hlavu. Tímto způsobem si chtěla "hrát" i se štěňaty krysaříků.
A velký zájem o ně začala mít, když štěňata počala běhat.
Nevíme, jak si toto její chování míme vysvětlit.
Děkuji za odpověď a radu. Mirka
|
niniel
Člen |
# Zasláno: 25 Led 2005 22:18 - Změnil/a: niniel
- Nahlásit
Radila bych brat si fenku s sebou na cas do postele. Kamaradka si ujala fenky, se kterou bylo hodne spatne zachazeno a neskutecne se bala. brala si ji do postele a porad s ni byla, ted je to v naproste pohode. Nerikam, ze s fenkou muselo byt spatne zachazeno, ale je mozne, ze se ji ve stenecim veku neco stalo. At ji kamaradka nejdriv hladi pod tlamou, na hrudniku a to po nejaky cas. Pes by pak mel pochopit, ze mu nechcete ublizit.
Musim rict, ze mam doma kocku, ktera je nemazliva, nesnese kontakt s lidmi-obcas snese pohlazeni. Za ty ctyri roky, co ji mame, se nic nezmenilo a to se muzeme snazit sebevic. Proste nekdy je to v tech zviratech. Ale chapu, ze pokud je to pes, tak clovek chce, aby tu jeho lasku opetoval a ne se bal...
S nosenim psu vam moc nepomuzu, ja bych ji zakazovala nosit i ty kotata, protoze to zrejme bere jako totez.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 25 Led 2005 22:31
- Nahlásit
Pokud tu nedůvěru má už od malička, tak tři roky už je docela na pováženou. Moje feňule se tak, jak popisuješ bojí cizích lidí. Přijde k nim, když ji zavolaj, ale stojí metr nebo dva od nich a když natahnou ruku, tak uhne... Nikdo jí taky neublížil, prostě je nedůvěřivá, ale tolik nedůvěry k vlastnímu pánovi se mi nezdá, zkusila bych všemožně navazovat kontakt se psem, hodně si hrát atd. Pomalu ji zvykat na to, že pohlazení není nic špatnýho.
S těma koťama nebo i štěňatama mi to nepřijde jako hraní, ale jako starost o ně, bere je jako mláďata ve smečce a snaží se o ně starat a tak je nosí atd.
|
Evička
|
# Zasláno: 26 Led 2005 08:20
- Nahlásit
Asi v období, kdy malinké štěně poznává člověka, takzvaná fáze vtiskávací, byla poznamenáma buď absolutním nezájmem chovatele nebo ještě něco horšího a fenka si tohle trauma nese do dalšího života.Vzhledem k tomu, že už je vážně dost stará, musí se vyvinout hodně trpělivosti a přesvědčit fenku, že jste její nejlepší přítel, od kterého nehrozí žádné nebezpečí. Zkuste s ní mít co nejtěsnější tělesný kontakt, třeba to vzájemné spaní u sebe je dobré řešení a nehlaďte ji po hlavě. To, že jí šaháte na hlavu je projev vaší dominance a to v tuhle chvíli není zapotřebí. Nějlepší je hladit ji po krku, plecích, hodně na ni mluvit tichým,klidným hlasem. Důvěra se bude budovat velmi pomalu a možná to nikdy nebude na 100%. Takže trpělivost.
|
moll
|
# Zasláno: 26 Led 2005 08:53
- Nahlásit
Taky by bylo dobré se podívat, jak si vede ve smečce s ostatními psi a fenami, pokud žijí pohromadě. Má-li ve smečce vybudované pevné místo, může jí vyhovovat psí společnost, je na lidech vcelku nezávislá a jen snáší výcvik a péči (jako následek odchovu v kotci). Pokud je ve smečce poslední, tak se kvůli tomu může chovat odtažitě i k paničce, protože ta je nejvyšší vůdce a je třeba jí mizet z cesty, aby nebyl průšvih. Těsný kontakt bych jí nenutila, jen se pomaloučku polehoučku snažila navazovat kontakt - třeba jakože náhodné dotyky a pod. Hlazení po hlavě a pod bradou může fenka chápat jako ohrožování životně důležitých míst svého těla - já bych zkusila sahat jen na boky. Je fakt, že u tříletého psa se už asi moc nesvede, ale každý pokrok potěší. držím palce.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 26 Led 2005 10:11
- Nahlásit
je to moc smutný případ, ale nic není ztraceno, fenka je pořád ještě dost mladá, aby blízkému kontaktu s člověkem přivykla. Podle mě jí ale nějaký člověk ještě jako štěňátku musel ublížit - nenapadá mě jiný důvod, proč by se pak k lidem chovala tak odtažitě.
Znám psa, který byl od malička zavřen jen v kotci a kontakt s člověkem neměl takřka žádný. Když jeho "pán" umřel, vzali si psa jeho příbuzní i přesto, že byl agresívní a kontakt s člověkem zcela odmítal, bál se i vyjít ven z kotce....Trpělivostí a láskou malé dcerky těch příbuzných, která ke psu přistupovala bez bázně, zcela bezprostředně se pes po dlouhé době "duševně uzdravil" a dnes je rodiným mazlem. Fakt je že na sebe nenechá sáhnout od nikoho jiného než od členů rodiny a absolutní paničkou je pro něho v současné době dvanáctileté děvče....
Tímto příběhem jsem jen chtěla říci, že opravdu nic není ztraceno - pes, kterého si ti lidé brali měl cca 4 roky..........
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 26 Led 2005 10:45
- Nahlásit
pro bozapi....
teď mě napadlo, víš co by bylo pro tu fenečku, která odmítá lidský dotek nejlepší? NAVŠTIVTE S NÍ PANA RUDOLFA DESENSKÉHO má webové stránky artemis.erbak.com
JE TO OPRAVDU ODBORNÍK PŘES PSÍ DUŠI A POMOHL UŽ MNOHA PROBLÉMOVÝM PSŮM SOCIALIZOVAT SE A LIDEM POROZUMĚT JEJICH PSŮM!
|
bozapi
|
# Zasláno: 26 Led 2005 22:19
- Nahlásit
Odmítání dotyku.
Všem děkuji za rady.
Jeden z příspěvků mě přivedl na myšlenku, že ¨s něčím podobným už jsem se setkala. Jedna fenka byla také odchovávána v poměrně velké smečce psů a odmítala chodit na výcvik. Stále při výcviku utíkala zpět ke kotcům a k ostatním psům ve smečce. Také lidskou smečku nevyhledávala. Měla tu svou psí.
Děkuji. Mirka
|
