Kynologická diskuse

 - Kynologická diskuse - Odpovědět - Statistika - Registrace - Hledat -  


Kynologická diskuse / Výchova a výcvik / Mladá fena napadá starou
Autor Zpráva
Veronika86
Člen
# Zasláno: 25 Dub 2018 08:58
- Nahlásit


Dobrý den, máme problém s naší dvouletou fenkou amerického stafordšírského teriéra. Pořídili jsme si ji jako štěně k naší nyní jedenáctileté fence labradorky. Stafordka byla vždy hodně temperamentní, poněkud drsněji si hraje dodnes. Na základní povely celkem poslouchá, i když se nechá snadno rozptýlit a je dost tvrdohlavá. Ne s každým psem se přátelí, mám pocit, že má problém spíše s fenami. Asi před týdnem poprvé zcela bezdůvodně napadla naší labradorku, od té doby se to stalo ještě dvakrát. Poprvé jsem to od začátku neviděli, podruhé ano. Zkrátka vedle sebe stojí a stafordka najednou z ničeho nic zaútočí a jde po krku. Když na ni zařvu a vrhnu se k nim, tak okamžitě přestane a je vidět, že ví, že něco provedla. Labradorka to už dvakrát odnesla prokousnutým uchem. Vždy se oklepala a za chvilku byla ok, po třetím útoku už se ale stafordky viditelně bojí a vyhýbá se jí. Prosím, poraďte, jak situaci řešit. Děkuji.

worick
Člen
# Zasláno: 25 Dub 2018 11:54
- Nahlásit


Když už jste udělali takovou blbost, že jste ke staré feně vzali mladou, neřkuli tohoto plemene, tak vám nic jiného nezbyde, než feny oddělovat, nikdy nenechat o samotě. Také by se vám mohlo stát, že najdete labradorku mrtvou a nebyl by to první případ.

Fousisko
Člen
# Zasláno: 25 Dub 2018 13:08
- Nahlásit


Já bych to neřekla takto drsně jako worick, ale v podstatě musím souhlasit. Mám také zkušenost od známých a z okolí, že čubiny typu pitbul a stafford jsou ve vztahu k jiným fenám dost ostré a u té Vaší je to pravděpodobně o tom, že prostě dospěla a snaží se teď vůči té starší vymezit...cítí v ní slabý článek a chce být "tou první".
Takže "lékem" na Váš problém je cíleně trénovat se stafordicí poslušnost a ve Vaší přítomnosti jí zkrátka nedovolit jakékoli invektivy vůči labradorce. Vy musíte být respektovaným šéfem smečky, jehož podřízení si bez dovolení nebudou dělat, co chtějí.
Čímž však nemám na mysli, že byste měla stafordici trestat. Naopak, vy se musíte maximálně snažit těm potyčkám předcházet. Stafordice musí mít ve Vaší přítomnosti pořád co dělat, i když se jí zrovna v danou chvíli nevěnujete...(bude mít např. povel zůstaň na svém místě apod.) Labradorku nesmíte už dále zrazovat tím, že byste jí nedokázala ochránit. Ve výsledku to znamená, že obě feny ve Vaší nepřítomnosti opravdu nemohou být spolu, oddělení, pokud nejste doma, je jediný způsob, jak labradorku ochránit. A pokud doma jste, stafordice musí mít zaměstnanou hlavu i tělo, aby nevymýšlela "machrovací kraviny".

Fousisko
Člen
# Zasláno: 25 Dub 2018 13:20
- Nahlásit


Ještě si dovolím poznámku, že mezi psy a fenami jsou ty vztahy trošku jinačí. Zatímco chování psů - samců je hodně ritualizované, takže i rvačky mají určitá pravidla, které dobře socializovaný pes s dostatkem komunikačních zkušeností s jinými psy, zná a většinou dodržuje. Dost často se tedy zdá, že se psi rvou "na krev", ale oni si přitom ve skutečnosti jen tak "nadávají" a když se jim do toho lidi nemíchají, tak si ten konflikt dost často i vyřeší sami, aniž by se opravdu zranili. Tím ovšem nechci říci, že bychom měli nechat psy, ať si vše řeší sami!
Ovšem u fen když už dojde ke rvačce, tak je to většinou na vážno a bez pravidel. Ze svého okolí znám případ dvou fen, které spolu vyrůstaly odmalička a vycházely spolu skvěle. Pak se ale jen nepatrně změnila rodinná situace a čuby si vjely "do vlasů". Jedna skončila na šití jen s ukousnutým kusem ucha, ale druhá to málem nezvládla (prokousnutý krk a nemohla dýchat) Od té doby už pak nikdy nemohly zůstat spolu samy a majitelé museli rozdělit zahradu na dvě části plotem.

Veronika86
Člen
# Zasláno: 26 Dub 2018 12:23
- Nahlásit


Moc díky za názory, podobně nám radila i naše veterinářka, už jsme udělali několik opatření. Pracuji doma, tak je mám stále pod kontrolou, snad se mi povede stafordku trochu usměrnit.

cernej caj
Člen
# Zasláno: 26 Dub 2018 12:33
- Nahlásit


Napadla me jeste jedna vec - nechte fenu labradorky vysetrit, zda je zdrava. Existuji pripady, kdy takoveto chovani od mladsiho zdatneho psa mohou znacit nemoc u stareho + samozrejme co psali holky.

Neumi
Člen
# Zasláno: 26 Dub 2018 13:03
- Nahlásit


Napadla me jeste jedna vec - nechte fenu labradorky vysetrit, zda je zdrava.
no to by mohla být úvaha i ohledně amstafky (i když zde je předpoklad dán plemenem)

snad se mi povede stafordku trochu usměrnit.
ale ono nejde jen o usměrnění někdy, ale obecně o režim, já říkám "buzerační" - ale nikoliv ve špatném slova smyslu ale tak, že amstafka (vlastně i labradorka) bude velmi velmi a velmi zaměstnána a s trochou nadsázky pořád pod povelem.....a prosím po dobrém

Veronika86
Člen
# Zasláno: 27 Dub 2018 11:58
- Nahlásit


Dekuji. Praktikuji na ne ted metodu uprednostnovani labradorky - prvni jde do dveri, prvni dostava nazrat, prvni jde do auta. Plus jsem zacala vice sekyrovat stafordku a zahrnovat ji povely. A vypada to, ze se to zlepsilo, uz nekolik dni jsou bez konfliktu. Navic je stale nenapadne drzim od sebe (a vypada to, ze ani ony najednou vzajemnou pritomnost moc nevyhledavaji) a kdyz jedu pryc, jednu mam v dome a druhou na zahrade. Diky za vaše rady, snad se s nimi naucim pracovT a bude to fungovat.

Fousisko
Člen
# Zasláno: 10 Kvě 2018 15:18
- Nahlásit


Veronika86

Já tedy nevím, jak s tím upřednostňováním jedné z fen oproti druhé...zda je to správné...
Já tedy neměla nikdy čubiny, vždy jen psy, ale zažila jsem dvě odlišné situace.
1. starý knírač a štěně choďáka - choďáček po příchodu ke starému knírovi automaticky přijal podřízenou roli a jako svého nadřízeného kníra respektoval až do jeho smrti, kdy chodínovi byly dva roky. U těchto dvou jsem nikdy neřešila žádné šarvátky o post ve smečce, nikdy k žádné nedošlo. Oba psi respektovali jako nadřízeného smečka mě, ale zároveň dodržovali i hierarchii mezi sebou.

2. velký kříženec HW a NO a choďák - choďák ještě nebyl mentálně dospělý, když jsme mu pořídili kamaráda z útulku. Oba psi se velmi rychle spřátelili a hezky si spolu hráli. Zpočátku to vypadalo, že mladší choďák respektuje jako "vedoucího" křížence. Pak ale choďák dospěl a začal - nejdříve občas, pak častěji - křížence trochu prudit. Nikdy ale žádná rvačka, spíš to jen choďák zkoušel a vycházelo mu to, protože kříženec se s ním dohadovat nechtěl. Já ale každý takový pokus hned vždycky utnula, protože pro mě byli oba psi na jedné pozici a žádné, byť jen náznaky potyček jsem nehodlala tolerovat. Nakonec to ale stejně dopadlo tak, že velký kříženec zcela dobrovolně ustupoval v jakékoli situaci, kdy choďák něco chtěl...stačil pak i nepatrný náznak choďáka bez jakékoli viditelné agrese a kříženec mu udělal prostor ....

Prostě mí psi si to nakonec vždy zcela nenásilně vyjasnili mezi sebou sami, ale já fungovala jako takový mediátor v době, kdy to jasno ještě neměli.

Ono tohle je ale něco úplně jiného, než mít třeba smečku psů, kteří mají svého vedoucího, kterého respektují, tak pak by i člověk měl toto nastavení respektovat, jakože ten psí šéf, je "těsně pode mnou" a pak teprve ti ostatní. Nicméně hierarchie v každé smečce se vyvíjí a člověk to musí sledovat a rozumět svým psům, aby jim nedělal v hlavě guláš...
A to vůbec není tak snadné, to uznávám a už vůbec si neodvažuji tvrdit, že já bych uměla řídit velkou smečku...

Vaše odpověď

          vypnout *Co to je?

 » Uživatelské jméno:   Heslo:   (Zapomenuté heslo?) 
 

Zobrazit smajlíky ;-) Vypnout smajlíky
 


miniBB forum software © 2001-2018

Zásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2001 - 2014 [ Cz-pes.cz ]. Všechna práva vyhrazena.
E-mail: pes@cz-pes.cz, Web: http://www.cz-pes.cz
RSS kanál.
Přidejte si stránky k oblíbeným!
Vyhledávání