| Autor |
Zpráva |
Osarian
Člen |
# Zasláno: 12 Říj 2015 10:31
- Nahlásit
Ahoj,
Mám nyní 6 měsíční štěně NO. Ďábel, jak jen takové štěně může být (a možná trochu víc).
Z neznámých důvodů je naprosto fascinované mou spolubydlící, se kterou sdílím pokoj. Vídá ji jen ráno a večer, ale kdykoliv se pohne, hned vystřelí a snaží se k ní dostat a doprovází to intenzivním zvukovým projevem. Má tendence okolo ní skákat a chňapat jí po rukách. Spolubydlící není zrovna psí člověk - psů se až trochu bojí (ale má je ráda), takže ji mé temperamentní štěně někdy trochu vadí/děsí.
Pokoj máme rozdělený barikádou (aby jí nelezla až do postele a podobně), chňapání řeší povel "vem se", načež si pes zacpe tlamu nějakou svojí hračkou. Celkově se ale jedná o neuspokojivý stav - chceme všichni spolu žít pod jednou střechou, ne se navzájem omezovat.
Chci, aby spolubydlící začala trochu se štěndem cvičit (sedni, místo... - provozní povely), aby měla mimo jiné i "zbraň", jak štěně umravnit.
Nějaké další tipy a postřehy? Jsem vděčná za rady 
Díky
|
Neumi
Člen |
# Zasláno: 12 Říj 2015 10:49
- Nahlásit
Osarian, tak v prvé řadě své štěně musíš učit a řešit ty, ne?! Ona pak může využívat povely, které ho ty naučíš (respektive už mělo umět, půlroční pes už je dost velký na to, aby fungoval jako neřízená střela)
|
zbrnd
Člen |
# Zasláno: 12 Říj 2015 13:15
- Nahlásit
Žere omítku? A kosti?
|
Osarian
Člen |
# Zasláno: 12 Říj 2015 15:05 - Změnil/a: Osarian
- Nahlásit
Neumi
Nikdo neřekl, že povely neumí. Umí a ne nijak špatně. Ale spolubydlící se psy neumí - neví jak dát povel, jak trvat na jeho splnění, jak odměnit (měla mezery - a stále má - i v obyčejném chování ke psům). Takže se to musí ona naučit - to je plán, aby ona začala se psem pod mým dozorem cvičit. Asi jsem se špatně vyjádřila, když z toho vyznělo, že mé štěně je výcvikem netknuté.
A jde mj. o to, že ne vždy jsem doma - nemohu psa tahat úplně všude, takže někdy je pes doma sám (se spolubydlící). Takže nemohu pořád stát psovi za zadkem a korigovat ho - musí se trochu zapojit ona (snažím se ji zapojit tak málo, jak to jen jde, vzhledem k tomu, že ona moc psí není)
zbrnd
Omítku nežere. Kosti jen když nějaké dám, což není často. Jak to souvisí?
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 12 Říj 2015 15:54
- Nahlásit
Osarian
se ji zapojit tak málo, jak to jen jde, vzhledem k tomu, že ona moc psí není)
no pak si může vystačit jen s povelm Místo! kdy tedy pes musí být naučen ji opravdu poslechnout a na místo jít, být odměněn a setrvat tam. Nic dalšího zvláštního z mýho pohledu není třeba, ale třeba se pletu.
ad ta fascinace. Myslím, že psi vycítí právě tyhle lidi. Máme kamaráda, se psy taky neumí, je to hodnej člověk. A všichni! naši psi, na něj byli, nebo jsou zaměření. Ač zrovna on o to moc nestojí  teď když u nás byl naposledy na chalupě a v těžký životní situace, tak ten malej zrzavej had, co ho máme doma se na něj nalípnul jak bodlák na fleesovou mikinu a oblažoval ho svou neutuchající energií a všehomíra láskou, že jsem kamaráda po hodně dlouhý době slyšela se smát. Někteří psi to mají tak, že ač o ně ten člověk nebude stát, o to víc se ho snaží přesvědčit, že je PROSTĚ MUSÍ MÍT RÁD, dali si to jako stranickej úkol
|
Osarian
Člen |
# Zasláno: 12 Říj 2015 16:06
- Nahlásit
PetraK
Spolubydlící má právě někdy náladu, že se s ní hrozně ráda mazlí (což štěněti velmi vyhovuje) a pak zase týden o psa absolutně nestojí. Určitě místo a sedni (aby se mohly 100% bezpečně přivítat) chci spolubydlící naučit.
Hlavně nás rozčiluje, že ona se (třeba v 6 ráno) pohne a pes vystřelí k barikádě s hračkou v hubě (což je správně) a začne přes zacpanou tlamu pískavě hučet (nevím, jak líp to popsat) a do barikády naráží a bubnuje ocasem. Vzhůru jsme rázem obě.
Nějaké rady jak tohle odbourat?
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 12 Říj 2015 16:12
- Nahlásit
Osarian
hm, to je blbý, když je to takhle nevyvážení, jednou jo, jednou ne. Lepší by bylo, kdyby dodržela tedy stálý odstup, pokud jí to otravuje. Psu to těžko vysvětlit a má v tom bordel. Pochopila by tohle?
No když už vás vzbudí, tak jedině povel místo a chrápej, důsledně jí učit, že ne! místo. Je to prtě, ono si to srovná v hlavě časem.
|
Osarian
Člen |
# Zasláno: 12 Říj 2015 18:37
- Nahlásit
PetraK
Prý ji má hrozně ráda, jen na ní občas nemá náladu (z mého hlediska v 90% případů, ale co já vím, jak se s ní ne/mazlí, když nejsem doma). Já se jí snažím vysvětlit, aby i když nemá náladu, tak psa za správné chování (hračku v hubě a klidné, ideálně sedící vítání) párkrát pohladila, neboť to je od ní pro to štěně obří odměna. A pak ať se rozhodne, jestli se chce mazlit víc nebo ne. Přijde mi to takové přijatelné pro obě, malý kompromis.
S tím tedy, že občas kňučí a hučí i při jejím (a jen jejím) příchodu dom, takže to má spolubydla nařízenou ignoraci (protože jsem nepřišla na jiný způsob, jak to odnaučit/omezit s tím, že i tak je to běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem).
Dobře, díky za uklidnění a radu.
|
zbrnd
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2015 00:22
- Nahlásit
Osarian
Omítku nežere. Kosti jen když nějaké dám, což není často. Jak to souvisí? Kosti s omítkou? Poměrně vzdáleně. Nicméně je fajn, že nežere omítku, byt se aspoň tak rychle nevybydlí. Také je fajn, že nežere kosti, když ji je nedáte, z toho vyplývá, že má režim a nemůže si dělat, co si zamane, což je správně.
|
Neumi
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2015 06:12
- Nahlásit
Osarian, když nechceš, aby pes něco dělal, tak mu řekni(nauč) co má místo toho dělat, aby to bylo dobře. Toť veškerá věda.
|
Osarian
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2015 08:32
- Nahlásit
zbrnd
Ok
Neumi
Chvilku jsem chtěla napsat něco sarkastického, ale místo toho děkuji za radu. A máš ještě nějaké tipy ohledně toho, jak umírnit tu fascinovanost mou spolubydlící? Byla bych ti moc vděčná...
|
Neumi
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2015 09:02
- Nahlásit
A máš ještě nějaké tipy ohledně toho, jak umírnit tu fascinovanost mou spolubydlící?
Ano - uprav chování psa.
|
Osarian
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2015 09:24
- Nahlásit
Neumi
Konkrétněji, prosím?
S kousáním rukou jsem si poradila - naučila "vem se". Od PetraK jsem dostala konkrétní radu na to ranní "uáá, pohla se".
Měla bys něco podobného na tu fascinaci, ocáskovitost? (dochází mi, že až toho bude mít spolubydla dost, vždy může psa odkázat na místo) Nebo jak ty bys trochu umírnila psovy emoce?
"uprav chování psa" je totiž trochu abstraktní rada - to postupně dělám od té doby, co ji mám. Ale u tohohle chování prostě konkrétní nápady (krom toho, naučit spolubydlící pár povelů) nemám....
|
zbrnd
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2015 12:43
- Nahlásit
Osarian"uprav chování psa" je totiž trochu abstraktní rada - to postupně dělám od té doby, co ji mám. Ale u tohohle chování prostě konkrétní nápady (krom toho, naučit spolubydlící pár povelů) nemám....
nebojte, konkretnich napadu na velkokynologickych forech dostanete spousty..problem je trosicku v tom, ze jsou z valne vetsiny naprd. neb jak tak asi muze nekdo konkretne radit, kdyz nezna konkretne tu situaci? To, co zde muzete popsat vubec nestaci k jednoznacnemu stanovisku. Navic spousta velkokynologu rozumi psum asi stejne jako Vy zmenam klimatu na Alpha centauri.
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2015 15:20
- Nahlásit
zbrnd
m asi stejne jako Vy zmenam klimatu na Alpha centauri.
aby ses blbě neseknul, co když tomu Osarian rozumí? He? 
Osarian
já nevím, přemýšlím nad tím, zatím se mi to nestalo tak mě nic konkrétního nenapadá. Jen podobná situace s naší sousedkou - všichni naši psi jí naprosto milují, ldyž se potkají na chodbě,je to něco, jako když dětem přijede milovaná babička. I vzhledem k tomu, že sousedka teď - ač velmipsíčlověk - psa mít nemůže, tak já tomu nebráním, protože si tu přepadovku užívají všichni. Takže jak zmírnit fascinaci, na to návod nemám. Můžete si pomoci poslušností, ale vlídnou poslušností, nebo jak to říct, když budete tlačit na pilu, otočí se to proti vám. Taky psy nenechám Danušku přepadnout, když jdou z venku, protože ona si je naučila (no, kdo chce kam, pomožme mu tam ), že na ní skákat můžou, ale jinak protože vím, že kontakt je vítán oboustranně, neřeším to.
|
Osarian
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2015 16:39
- Nahlásit
zbrnd
Není potřeba radit naprosto na míru. Stačí mi nějaký konkrétnější nápad a věřím, že si z něj dokážu něco vzít. Zajímají mě zkušenosti ostatních s podobným problémem (u předchozích psů jsem takovouhle fascinaci nikdy nezaznamenala), co třeba jim pomohlo...
"Uprav chování", no, nějak mi došlo, že štrykování nepomůže.
PetraK
Právě, poslušnost je jediné, co mě napadlo (a co když má někdo ještě nějaký lepší tip?)
Bez obav, tlačit na pilu a jít na to nátlakem nehodlám - jednak se to většinou někde nehezky vrátí, ale hlavně to není potřeba (to psisko je sakra chytré a pro odměnu a člověka se přetrhne)
A na Alpha Centuri bohužel odborník nejsem, ač jsem viděla celkem dost vážně zajímavých dokumentů.
|
birma
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2015 17:04
- Nahlásit
Osarian
já jsem si fascinaci určitou osobou zažila u psa po té, co jsem si ho vzala z útulku. Situace byla jiná, neb to byla naše trenérka, takže velmi psí člověk. Byl to fakt extrém, visel na ní očima, neustále s ní chtěl plodit potomky, nedokázal se od ní odtrhnout... Dokonce jsme jednu dobu odměňovali přivolání ke mě tím, že mohl jít k ní, protože nic v tu chvíli nebylo pro něj důležitější.
Celý se to spravilo ve chvíli, kdy se navázal na mě. Dneska ji rád pozdraví (na táboře si nevzpomněl ani na to, bylo tam příliš zajímavějších věcí), ale to je všechno. Takže moje rada je, co nejvíc se prckovi věnovat a co nejvíc ho fixovat na sebe.
A závěrem jedna fotka na téma "milujuKatkuachcisijivzítzaženu"
|
Osarian
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2015 17:14
- Nahlásit
birma
Řekla bych, že v (ne)navázanosti na mě problém není. Štěně na mně visí očima, pravidelně mě chodí (v bytě i venku) kontrolovat, nejraději spí s hlavou na mé noze...nechá se mnou od spolubydly odvolat. Jen ve "volném čase" je z ní paf...
Jsem samojediná, kdo se psisku věnuje, a rozhodně ji nezanedbávám.
Ale děkuju moc za postřeh.
|
zbrnd
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2015 18:28 - Změnil/a: zbrnd
- Nahlásit
PetraK
y ses blbě neseknul, co když tomu Osarian rozumí? He?
To by nejspíš znamenalo, že není člověk.
Osarian
Není potřeba radit naprosto na míru. Stačí mi nějaký konkrétnější nápad a věřím, že si z něj dokážu něco vzít. Zajímají mě zkušenosti ostatních s podobným problémem (u předchozích psů jsem takovouhle fascinaci nikdy nezaznamenala), co třeba jim pomohlo...
Tak ja nevim, ale mam na to takovy jednoduchy obecny recept.
Pokud bude pesina ovladatelná , poslušná, tak ta její fascinace nemůže přeci vadit ne? Když její chování nebude žádáné, chtěné zrovna, tak se přivolá, odvolá, posadí apod a je hotovo....nebo v čem by měl být problém s tou fascinací spolubydlící?
Jen ve "volném čase" je z ní paf...
aha takhle...tak to mi přijde.. ze proste je z ni paf, protoze je to pro ni zabava a nikdo ji nevysvetlil pro ni pochopitelne/adekvatne, ze toto neni zadouci.
To jsem uz videl tenhle scenar, je pomerne obvyklej ...dotycny psa nauci blbnout, neumi mi sdelit, ze nyni ne a pak se divi, ze pes se bavi po svym jak byl naucen a misto vysvetleni si to se psem psovi "drzi" a dozaduje se "napravy" u majitele psa.
|
Osarian
Člen |
# Zasláno: 14 Říj 2015 19:43
- Nahlásit
zbrnd
No, spolubydlící je trošku složitější povaha. Představuje si to celkově jako Hurvínek válku - něco jako že ten pes magicky (či maximálně po jednom slově) pozná, že dnes na něj nemá absolutně náladu a nechce, aby k ní vůbec chodil (a ideálně aby ona nemusela přemýšlet, co má dělat či říct). Asi tak...
Poslušnost to asi z většiny vyřeší (akorát to ranní buzení nevypadá slibně....)
Ono, není to tak, že by se štěndem blbla (to vůbec, ona tak pohladit a dobrý...jak říkám, psů se trochu bojí). Jedno tedy štěně nechtěně naučila - jako tříměsíční šlo po botách a ona před ním couvala (místo toho, aby se sehla, štěně odstrčila a nabídla mu místo toho jednu ze spousty hraček, co byly okolo - což jsem spolubydle také říkala a snažila se vytrvale vysvětlit a naučit), takže to bere jako hroznou švandu a jí jako jediné po těch botách ještě tu a tam jde. Ale jinak se ničeho "zábavného" nedopustila a jejich kontakt je doopravdy jen "vem se, já tě párkrát pohladím a běž pryč".
|
