| Autor |
Zpráva |
Biiga
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 09:10
- Nahlásit
ahoj, prosím o radu - prolezla jsem diskuze, ale bohužel nenašla odpověď. Máme dva psy - dospěláka, 5 let, kříženec knírač/fousek+ labrador, od malička bezproblémový, výchova byla v pohodě (drobné delikty jsou ale samozřejmostí), nyní poslušný, klidný... K němu jsme si pořídili štěně, kříženec maď.ohař+retrívr. Oba dva máme doma (velkého jsme si tenkrát pořídili do bytu a všichni jsme si zvykli, že máme přerostlého gaučáka  ). Štěněti je teď 5 měsíců a ač jsme si mysleli, že výchovu zvládneme, když staršího jsme jako štěně zpacifikovali myslím na výbornou, tak se setkáváme s opakem a proto bych vás ráda poprosila o nějaké rady.
Ad1 - počůrávání - to jsme zvládli, sice když jsme v práci, tak občas louži udělá, ale halt je to furt štěně. Nicméně je problém v tom, že nám začal demolovat nábytek (gauč, postel...). A ve chvíli, kdy ho chceme za to nějakým způsobem pokárat (většinou ho k tomu vezmem a dostane novinama přes rypák a pak maže ven na zahradu na samotku), tak často zdrhne na další gauč. Ve chvíli, kdy se k němu přiblížíme (ať v dobrém nebo ve zlém), tak se počůrá, což je na gauči pecka. To samé se stane, pokud na tom gauči prostě jenom leží a my přijdeme a chceme, aby šel pryč - hned ho zkropí. Takže mu gauč zakazujeme úplně, prostě tam nesmí děj se co děj, ale to vždy neuhlídáme a problém je na světě. Trochu nás tadytím vydírá, což mi vadí. Nemáte nějaký nápad, jak ho odnaučit se počůrávat, když ho sprdnem nebo když prostě jenom chceme aby vypadl z gauče (zatím jediné, na co jsem přišla, je opatrný příchod, pokyn "Dolu" a pokud se do vteřiny nepohne, tak ho musím opravdu servat, aby se nestihl po....
Ad 2 demolice všeho - první dva měsíce byl opravdu milionovej, nic neničil atd.. teď ale cca měsíc devastuje všechno kolem. Přitom než jdeme do práce, má dlouhou prochajdu, blbnutí na zahradě, doma psího kamaráda, dvě kočky, ale stejně demoluje. Sprej proti kousání má efekt opačný, chutná mu pak ještě víc. Vždycky dostane a je vyloučen ze smečky, ale další den na novo. Bohužel první pes tohle nedělal, takže nemáme moc prověřené způsoby, jak tohle chování odstranit.
Nicméně to kousání všeho je menší problém než to, že neustále kropí a tím nás vydírá. Zatím jsme to nastavili tak, že se holt počůrá, ale výchova musí být, ale začíná to být neúnosné. Upozorňuji, že nikdy předtím nedostal natolik, aby měl být vyděšený (stašího jsem "lynčovala" mnohem víc, když štěně), zásadně jsme ho bili novinama, pantoflí... ne rukou, takže nevidím důvod, proč by tohle měl dělat. Jinak ostatní výchová jest taková, že základní povely (sedni, lehni, přivolání a dokonce i odvolání) zvládá na výbornou, často ho chválíme, atd.
A prosím, neříkejte mi, že pes patří ven, ne na gauč, každý to má jinak a my si to zvolili takhle. První pokus vyšel dobře, bohužel ten druhý se nějak seká... Díky za názory!
|
ssshhhhh
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 09:14
- Nahlásit
Určitě odpoví někdo jiný, já nemám slov.
|
aňoňouma
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 09:33 - Změnil/a: aňoňouma
- Nahlásit
Biiga
Ach jo... nemám slov 
Váš první pes byl extrémně "splachovací" typ, který se s vámi naučil fungovat i přes naprosto nesmyslné tresty.
Vaše štěně je citlivější (jinak řečeno, normální průměrné štěně) a BOJÍ SE VÁS! Proto se počůrává - říká se tomu submisivní močení. Ve smečce tím podřízený člen říká druhému "hele, já jsem malinké štěňátko, neubližuj mi". Takže žádné vydírání, naopak. A to, že takhle močí při každém vašem přiblížení k němu, naznačuje hodně o vašem vzájemném vztahu
Dokud nezměníte od základů svůj přístup a nenaučíte se se štěnětem jednat úplně bez zbytečného nátlaku a trestů (trest je pro psa i přísný pohled nebo zvýšený hlas!), tak to bude jen a jen horší.
Jo a dodávám: věci kouše proto, že je ve stresu. Kousání uklidňuje. Z toho vyplývá, že trestat za kousání nemá smysl - tím ho jen víc stresujete a štěně má pak o to větší potřebu uklidňovat se. Pomůže vám jen to, když zklidníte svůj celý přístup ke štěněti, zamezíte mu ve vaší nepřítomnosti přístup ke zničitelným věcem a dáte mu něco, co kousat může.
|
Biiga
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 09:46
- Nahlásit
Když já právě nechápu, kde ten strach vznikl. Pokud je naděláno po našem příchodu domů, tak ho netrestáme, vypustíme je ven na zahradu, uklidíme to, jeden z nás je s nima venku, druhý uklízí, pak si hrajeme, venčíme, nevím co všechno. S tím gaučem - to první počůrání nebylo po žádném trestu - prostě tam ležel, my si chtěli sednout, tak jsme mu řekli "dolu", poklepali na zem a sobě na nohu (tak přichází i na "ke mě", že si klepeme na nohu), ale nahednou začal vrtět ocasem a počůral se. Za tohle jsme ho jenom seřvali a dali jsme ho ven (jako ostatně vždy, když se před náma doma počůral), nic velkého. Ale od té doby, když cokoliv udělá, tak tam prostě zdrhne, případně zdrhne do postele a zkropí to tam.
Dokážete mi poradit, jak to teda celé změnit? Fakt nejsme tyrani, co bychom ho mučili a týrali, ale ať zkouším co zkouším, furt to vypadá stejně. Jinak ho máme přímo od lidí od cca 7 týdne, kteří měli fenku vyrovnanou a suprovou, takže nepředopokládám, že si nese nějaké šrámy z prvního domova. Nemluvě ještě o tom, že co se týče vztahu štěně- dospělák, tak štěně je to, které je dominantní.
A k tomu kousání - má plnej barák hraček, dáváme mu i "extrovku" kterou jinak nemá, když jsme doma, aby jí měl jako vzácnost. A zamezit mu přístup k věcem je trochu problém - a to
z jednoho důvodu - máme druhého dospěláka, který byl zvyklý, že si duchní přes den v posteli a hrozně se bojím, jak by reagoval na to, že bychom je najednou měli třeba jenom v chodbě. Mám strach, aby v tom neviděl, že za to může "vetřelec" a ještě něco neprovel on - takže další otázkou je, jestli někdo nemáte tyhle zkušenosti taky. Osobně se fakt bojím do toho jít...
A to že nemáte slov - bohužel ne všichni víme všechno a pokud výchova u prvního zafungovala, tak opravdu nebyl důvod to dělat jinak u druhého, dokud jsme nenarazili a jelikož jsme narazili, tak jsem tady a ptám se, co dělat jinak a ráda bych právě nějakou radu, než pohoršování se nad tím, jak jsme hrozní
|
aňoňouma
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 09:55
- Nahlásit
Biiga
Když já právě nechápu, kde ten strach vznikl
A co třeba tady?
jsme ho jenom seřvali a dali jsme ho ven
zásadně jsme ho bili novinama, pantoflí...
většinou ho k tomu vezmem a dostane novinama přes rypák
ho sprdnem
Vždycky dostane a je vyloučen ze smečky
Pro štěně je tvrdý trest i jen přísný pohled! (což je zřejmě důvod, proč se na tom gauči počůral poprvé)
Tohle, co píšeš, už nejsou tresty, ale teror a šikana. A to prosím neber jako útok na vás, ale jako faktickou informaci.
Jak to změnit? Úplně odbourat veškeré tresty. Včetně těch přísných pohledů a zvýšeného hlasu. Místo trestání za to, že štěně něco udělalo špatně, se snažte ukazovat mu, jak je to dobře, a za to odměnit. Pokud se před vámi počůrá, tak to berte jen jako informaci, že jste to "přehnali". A naučte se číst i jiné jeho signály, abyste tuhle informaci měli ještě dřív, než bude nucený se počůrat. Hodně doporučuju knížku Konejšivé signály.
Zamezit přístup do postele můžete i jen štěněti. Třeba ohrádkou - tak bude v kontaktu se starším psem a přitom nebude moci do postele. A na kousání to chce něco lákavějšího než jen hračku. Ideální je velká hovězí kloubová kost.
|
aňoňouma
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 09:57
- Nahlásit
A ještě bych doporučila knížku Svého psa nestřílejte.
|
Biiga
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 10:05
- Nahlásit
Asi máte pravdu, ale jak říkám, u staršího psa to prostě pomáhalo a pes je nyní v pohodě, takže jsme neměli důvod to dělat jinak. Jako určitě zkusím se na to dívat trochu jinak a pokusit se ty tresty odbourat, ale palice mi furt nebere, jak to to štěně pochopí. Ale zkusím a uvidíme a díky za radu! Poradíte mi nějaký "první krok"?
Jj, kost právě má, sice trnu hrůzou, aby jí nerozkousl a nesežral ty ostré kusy, ale zatím se to nestalo a když hrozí rozkousnutí, tak jí vyměnim az novou.
Teď ještě čtu Desenskýho, jestli tam něco nenajdu.
A ké ohrádce - nechci uplně hledat důvody, proč to neudělat, ale štěně je v kohoutku asi tak o 10 cm nižší, než velkej, takže bych tím zabila přístup i velkému ale zkusím něco vymyslet, jak to udělat....
|
kachna_
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 10:11
- Nahlásit
Biiga
já bych ještě doporučila nepromokavý podložky na gauč i do postele, než se všechno znormalizuje k vaší spokojenosti. Snižuje to vztek z pročůraného gauče
|
aňoňouma
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 10:12
- Nahlásit
Biiga
u staršího psa to prostě pomáhalo a pes je nyní v pohodě
On je v pohodě ne proto, že jste ho vychovávali takto, ale navzdory tomu.
Teď ještě čtu Desenskýho
Desenskýho prosímtě nečti. Rovnou ho vyhoď. Znám několik citlivých psů, kteří mu prošli rukama (třeba i jen na půlhodinovou konzultaci) - udělal z nich trosky, majitelé je horko těžko dávali dohromady.
palice mi furt nebere, jak to to štěně pochopí
Jasně, chápu - člověk má nějaký svůj zažitý způsob a je těžké ho od základů překopat. Ale vždycky se dá vymyslet způsob, jak štěněti vysvětlit, co po něm chceš - tak, abys mu nemusela vysvětlovat, co po něm nechceš  A štěně navíc pochopí o hodně snáz, když mu ukážeš, co MÁ dělat, než co dělat NEMÁ. Na tohle je právě super ta knížka Svého psa nestřílejte.
A ké ohrádce - nechci uplně hledat důvody, proč to neudělat, ale štěně je v kohoutku asi tak o 10 cm nižší, než velkej, takže bych tím zabila přístup i velkému
Já měla na mysli dát štěndo do ohrádky a velkého nechat volně v bytě. Podmínkou je samozřejmě utahané štěně, aby si tam spokojeně lehlo a chrnělo.
|
aňoňouma
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 10:21 - Změnil/a: aňoňouma
- Nahlásit
Biiga
Poradíte mi nějaký "první krok"?
Ještě mě napadá jedna technika, kterou jsem kdesi četla. Odpočítej na den dejme tomu padesát pamlsků (nebo klidně i sto), hrstku si z nich všichni vezměte k ruce (do kapsy, na stůl před sebe apod.) a vždycky, když štěně samo od sebe udělá něco, co se někomu líbí, tak ten člověk řekne nějaké pochvalné slovo (vždycky stejné - určete si nějaké konkrétní slovo) a odmění. Cílem je za den těch padesát (nebo lépe sto) pamlsků spotřebovat. To, co budete odměňovat, záleží víceméně na vás - můžeš si to představit jako fotoalbum, kdy každý odměněný moment je jedna fotka a je jen na vašem zvážení, jak to fotoalbum bude vypadat. Ale hodně doporučuju odměňovat momenty, kdy štěně klidně leží na pelechu, nežebrá u jídla, vítá bez skákání, venku samo od sebe přiběhne, v klidu projde kolem něčeho rušivého (jiný pes, zvířata za plotem)... Lidi mají sklon ignorovat psy, když "nezlobí", ale ty přece chceš mít ve svém fotoalbu spoustu fotek hodného nezlobivého štěňátka
|
Biiga
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 10:34
- Nahlásit
S těma pamlskama je to super nápad! Díky za něj myslím, že i dospělej to uvítá, neb se je snažíme oba dva dávat na stejnou úroveň a neupřednostňovat jednoho z nich. Ale fakt díky, to mi už palice pobrala trochu lépe
Já měla na mysli dát štěndo do ohrádky - to mi přijde brutální, ne? To mi přijde snad ještě horší, než ho střískat - ta izolace musí být šílená, ne? Jako nechám si to v rezervě, ale teda to by nešlo přes pysk mě zase
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 10:36
- Nahlásit
Biiga
máš psa, kde se potkaly dvě aktivní plemena a zároveň je nutno si uvědomit, že maďar je poměrně citlivá duše - mám teď třetího, to co třeba výmar spláchne (a není to o tom, že by to tak ale mělo probíhat!!), tak maďar nevydejchá. Je nutno být důsledný, ale LASKAVĚ důsledný. mám teď šesti měsíční štěně, úplně naprosto odlišný od toho prvního. O tom jaká je fenka (taky maďar) pomlčím  - a ne vlastně ne, možná bude lepší pro názornost to trochu zmíňit. Místa, kde jsme se se psem -samcem dohodli raz dva, páč se houklo a on fungoval dál (hovořím teď o DOSPĚLÉM jedinci, který věděla a znal, jen chtěl nedbat , tak pokud bych tohle předvedla s fenkou, tak ona mi zamrzne a "Zmizí", neboli se vypne a předstírá, že ona tam vůbec není. Není to neposlušnost, to že třeba nepřijde, ona tak řeší pro ní nepříjemný problém. Je to její způsob, jak situaci zpracovat. Tam kde pes si řekl, jo aha, sem přestřelil a následně mazal splnit povel, tak ona předvede tohle. Nevím co má za sebou, zda to je vrozené a nebo získané od předchozího majitele, je z útulku. Ale je nutné s tím prostě počítat. Nebrat to jako odboj, schválnost. Prostě tak řeší pro ní nepříjemnou situaci.
To že váš první pes ustál, to co ustál - je díky jeho povaze, dokáže unést víc, než současné štěně (taky je tam ten knírač s fouskem, oba pevní chlapíci) a současné štěně to neustojí, to není jeho chyba, ale vaše. Takhle se pes nevychovává. Spíš než zmíněného Desenského si přečtěte knížku co tu někdo zmínil Svého psa nestřílejte a ještě dodám tohle je taky dobré čtení:
http://im9.cz/iR/importprodukt-orig/21b/21b93f0f4e 48f902dcbbbcae671da199.jpg
[i]Pokud se před vámi počůrá, tak to berte jen jako informaci, že jste to "přehnali[b][/b]". A naučte se číst i jiné jeho signály, abyste tuhle informaci měli ještě dřív, než bude nucený se počůrat. Hodně doporučuju knížku Konejšivé signály. [/i]
tohle celý ale hlavně ten podtržený začátek - to je to nejdůležitější, co si, prosím zapamatujte. stejně tak jako byste netrestali malé batole za to, že já nevím- rozmatlá snídani po gauči, neřešte tak tvrdě to co řešíte. Vždy je to naše chyba. Jedná se o štěně, neumí a nezná nic, vy jste ti, kdo jej to mají naučit. UVědomte si, že pro něj je náš svět naprosto, naprosto odlišný, to co vám přijde jako běžná věc, je pro něj nepochopitelný, nechápe proč by nemohl kousat do nohy od stolu, stejně jako venku kousal třeba do polínka. Pro něj to není stůl, je to něco, do čeho může hlodat. To jaký bude pes, je ve vašich rukou - naštěstí dneska už se doba posunula a to jak něco psa naučit se dá opravdu,tak aby vás to oba bavilo,
|
aňoňouma
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 10:40 - Změnil/a: aňoňouma
- Nahlásit
Biiga
Já měla na mysli dát štěndo do ohrádky - to mi přijde brutální, ne? To mi přijde snad ještě horší, než ho střískat - ta izolace musí být šílená, ne?
Proč, proboha? Jaká izolace? Nebudeš ho přece zavírat potmě na záchod. Přes pletivo bude s druhým psem úplně normálně v kontaktu. Vše, co se bude v bytě dít, může vidět, slyšet i cítit. Pes nevnímá mříže jako vězení, je to pro něj prostě vymezený prostor, který je jen jeho, má tam své bezpečí. Hlavně vůči psu je mnohem víc fér neumožnit mu nežádoucí chování, než mu ho umožnit a pak být na něj naštvaný. A řekněme si to na rovinu, i když člověk sebevíc chce zůstat v klidu, tak ve chvíli, kdy přijde do zdevastovaného bytu, prostě naštvaný je, tomu se zabránit nedá. A štěně to cítí - psi vnímají naše pocity a nálady extrémně citlivě, i když se sebevíc snažíme nedávat je najevo. Naštvaný majitel je pro citlivé štěně daleko brutálnější záležitost, než ohrádka.
Doma po bytě mám několik klecí a přepravek (teď už permanentně otevřených) a psi se mi skoro hádají o to, který bude ve které spát. Psi uzavřené prostory milují. A navíc se to hodí, když člověk někam jede - může vzít psovo "doupě" s sebou a pes má kdekoliv klidné známé místečko k odpočinku.
|
aňoňouma
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 10:48
- Nahlásit
Abychom nebyli jen negativní: takhle citlivý a vnímavý pes je vlastně obrovská výhoda. Pokud se s ním naučíte správně komunikovat, tak budete mít psa, který bude fungovat skoro jen na myšlenku.
|
Biiga
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 11:07
- Nahlásit
Mě ta klec přijde jako hrůza, ale asi máš pravdu, jestli máš tu zkušenost, ale já se na to dívám z pohledu člověka, mě by jeblo :-D
|
aňoňouma
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 11:11
- Nahlásit
Biiga
Pes není člověk. Jasně že člověka by jeblo, ale psi mají naopak geneticky zakódované spaní v malých "norách" Každý, kdo se psama trošku jezdí po akcích, výcvikových seminářích, závodech apod. ti řekne, že bez klece či přepravky se to v podstatě nedá, protože jen ve vlastním uzavřeném pelechu si pes mezi výcvikem odpočine.
Samozřejmě je potřeba štěndo nejdřív na ohrádku/klec trošku navyknout, ne ho tam násilím šoupnout a jít pryč - tam by zafungoval strach z neznámého.
|
Biiga
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 11:11
- Nahlásit
no to je jasný, že ho tam strčit a odejít by asi neklaplo. Zkusíme, no...
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 11:24
- Nahlásit
Biiga
není žádný rozdíl, mezi boudičkou, co mají třeba k dispozici moji psi v předsíni v paneláku
 (až štěndo dospěje, dojde k rekonstukci ), aby právě měli svůj osobní uzavřený prostor a klecí, která se tedy dá někdy i zavřít. Důležité je psa na to místo navyknout, aby ho bral jako svůj pelíšek, pokud přes tu klec hodíš deku, je to dokonalá nora.
Moji psi se handrkujou, kdo bude úplně vetnitř (páč domek byl dimenzován na jeden psí kousek, ne na dva, takže jeden vždy spí na pelíšku vedle domku, ale dovnitř chtějí oba.)
|
aňoňouma
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 11:47
- Nahlásit
PetraK
Podobnej pelech máme v ložnici pod psacím stolem - mimo přepravek je to další oblíbená "zašívárna"
|
aňoňouma
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 11:58 - Změnil/a: aňoňouma
- Nahlásit
Biiga
Ještě mě napadla jedna věc - jak jsem tu psala o těch padesáti pamlscích, tak pokud budete takhle odměňovat oba psy (což samozřejmě jen doporučuju), musíte jim odlišit, kdy je odměněný který z nich. Jinak v tom budou mít bordel - může se stát, že byste pochválili a chtěli odměnit jednoho, druhý by v tu chvíli dělal zrovna nějakou neplechu a myslel by si, že je za ni odměněný, páč by v tu chvíli uslyšel pochvalu. Ideální by myslím bylo použít jako to "označovací" slůvko místo nějaké pochvaly prostě jméno každého psa. Ale v tom případě si musíte dávat hodně velký pozor, abyste to jméno nikdy nepoužili jako pokárání, jméno musí mít jen pozitivní význam.
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 12:13 - Změnil/a: PetraK
- Nahlásit
aňoňouma
a nebo se smířit s tím, že ten co je šplhnou a šprt, jako u nás Bubi, bude vždy stát v dosahu odměny
Podobnej pelech máme v ložnici pod psacím stolem
mě mrzí, že nemáme prostory na dvě budky
|
Biiga
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 12:16
- Nahlásit
Ty jo, co já se nedozvím dámy a pánové moc díky za názory, určitě se to celé pokusíme trochu přehodnotit!
A jasan, že je budem chválit spravedlivě a tak ale myslím, že šplhounství je neodvratitelné
|
aňoňouma
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 12:17
- Nahlásit
PetraK
Když bude stát v dosahu odměny, nemůže dělat neplechu
Ne, já myslím, že pro Biiga bude nejlepší, když se od začátku bude snažit udělat to těm psům co nejjednoznačnější. Zvlášť vzhledem k tomu, že je to pro ni (i pro ty psy) něco úplně nového. Až se v tom trošku zajede a rodina i psi budou vědět, wo co gou, může si teprve dovolit malinko chaosu
|
aňoňouma
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 12:23 - Změnil/a: aňoňouma
- Nahlásit
PetraK
mě mrzí, že nemáme prostory na dvě budky
My bydlíme v 2+kk Když to sečtu: jedna velká látková bouda v obýváku, vrch slouží jako odkládací prostor. Jedna menší boudička vedle postele, vrch slouží jako noční stolek (a do skříně holt lezeme přes boudu jako akrobati ) Ještě bývala jedna klec v ložnici, tu máme momentálně složenou (pes nám z ní stejně vyrostl). Pelech v ložnici pod stolem, pelech v ložnici vedle stolu - ten není tak oblíbený, není "zašívací". Ani vlastně nevím, kde bydlíme my
edit: a zapomněla jsem na pelech v kuchyňském koutě! Dokud čubina ničila, tak tam byla ohrádka 120x120, teď už je tam jen pelech této velikosti. Oblíbené místo, kam se psi zašijou a "dělají vzorné", když vařím
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 13:39 - Změnil/a: PetraK
- Nahlásit
aňoňouma
může si teprve dovolit malinko chaosu
to jasně. Já to měla ulehčený tím, že Bubi přišla a jako dospělá se učila od Ešusa a on akceptoval, protože to byl moudrý psí pán, že teď probíhá třeba výcvik její, a nemotal se do toho. Ona se rozhodla, že je ten nehodnější pejsek a že vůbec není marný se pohybovat všude tam, kde jsem já, páč tam jsou ty dobroty, takže já prostě vím, že bude vždycky u mně , páč čeká to odměnění, neplecha se nekoná a navíc ona rychle zjistila, že mám oči všude a zpravidla si fakt dokážu ošéfovat oba. No a teď to má tak, že připísknu Štajnidlo a první je u mě ona , dám sedni a ona sedí první, leží první - je to šprtka, takže prostě jakmile je povel, ona ho plní, tak se mi nemůže tím pádem stát, že bych odměnila u ní něco špatně. Je to zvláštní pejsek, je to hrozná vzorňucha.
Tak tedy v počtu budek a pelíšků, jasně vedete. Moji psi jsou socky - dva pelíšky v předsíni, z toho jeden přenosnej pro případ, že se jeden z nich rozhodne, že dneska nechce s tím druhým být na jednom pelíšku v kuchyni. A fertig. Jinak se musej poskládat, jak je napadne. Jsou socky i v oblasti obojků. Každej má jeden a plus jeden je putovní, když je náhodou jeden z ních - zpravidla Štajnidlo - za prasáka. Vodítko na provoz máme jen jedno. jsme socky , ale Bubi vodítko .nepotřebuje. Pak ještě flexinu na učení.
zapomněla jsem na pelech v kuchyňském koutě! Dokud čubina ničila, tak tam byla ohrádka 120x120, teď už je tam jen pelech této velikosti. Oblíbené místo, kam se psi zašijou a "dělají vzorné", když vařím
jojojo pelíšek kuchyňský je velmi v kurzu, páč to je v blízkosti linky, může něco od paničky přilítnout...
|
aňoňouma
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 13:40 - Změnil/a: aňoňouma
- Nahlásit
Biiga
A jasan, že je budem chválit spravedlivě a tak
Nejde ani tak o spravedlivost, jako o srozumitelnost pro psa. To slůvko pochvaly (či jméno), o kterém jsem psala, tam má vlastně stejnou roli, jako spoušť foťáku. Abychom teda pokračovali v analogii s imaginárním fotoalbem hodného štěňátka Jinak řečeno, říká psu: PŘESNĚ TEĎ to děláš dobře, odměna bude následovat. Páč pokud byste jen odměňovali, tak pes může blbě pochopit, za co to vlastně bylo. Když dám příklad: představ si, že chceš odměnit psa za to, že si lehl na pelech. Vezmeš pamlsek, vstaneš, dojdeš ke psu... a on mezitím stihl vstát, přejít o kus dál a podrbat se za uchem. Jak pes pozná, že chceš odměnit ležení na pelechu? Velmi pravděpodobně si z toho vezme spíš to, že jsi odměnila podrbání za uchem.
|
aňoňouma
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 13:45 - Změnil/a: aňoňouma
- Nahlásit
PetraK
Socky Nojo, obojků máme taky kotel - oba psi jsou šílené blátotlačky a zmáchají se na každé procházce. Mlaďoch je extrém, ten je schopnej najít smradlavou louži, i když dva měsíce nezapršelo. Takže furt dokola peru, suším, suším, peru...
pelíšek kuchyňský je velmi v kurzu, páč to je v blízkosti linky, může něco od paničky přilítnout...
aňoaňo, aspoň mrkvičku, paničko! A kdo neleží na pelechu se soustředěným výrazem, nedostane nic
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 14:00 - Změnil/a: PetraK
- Nahlásit
aňoňouma
no já mám výhodu s Bubicí , jako jsem měla s Ešusem- že není problém, když jde ven "nahatá" - bez občanky, když je nejhůř. Ona spešl se fakt ode mne nehne, musím jí "odhánět" . Ale mlaďoch je právě taky prasca a tak občas zaskočí obojek, který jsem si ze sentimentu nechala po čubině, kterou jsme kdysi adoptovali a byla pak u ségry. Jinak prostě musej vystačit s tím co mají. Např. náhubek tetkon mají dokonce i putovní Mlaďocha na něj učím a tak pužívm ten co jsem pořídila Bubitce, páč se mi z lenosti nechtělo nic někde kupvat. Nesnásim nakupování. A tak jsme socky
edit - ehm a mělas vidět s jakým pelíškem jednu dobu jezdíval Ešátor - páč ho rozdrbali spolu se zdejší Fajfkou na táboře v Pecce a já sem řekla, že když jsou voba takhle pitomý, tak mu další nekoupim! ať si to vyřídí s Fajfkou -dvounohou, páč to vona ho ponoukala, von byl do tý doby moudrej pán. Nikdá nic nezničil, hračky měl roky. Než poznal jí. Aby se jí zavděčil zdemolovat a rozcupoval si cestovní pelech, a hned následně se pustil do krysy, z který vyrobil přejetýho krtka!
|
Biiga
Člen |
# Zasláno: 13 Říj 2014 15:55
- Nahlásit
aňoňoumajasan, díky za osvětlení
|
Biiga
Člen |
# Zasláno: 15 Říj 2014 12:43
- Nahlásit
Ahoj, všem vám chci moc poděkovat za nápady, zejm. aňoňouma - s těma pamlskama je to pecka. Sice si říkám, že to je spíš náhoda, ale dva dny to praktikujeme a snažíme se důsledně a musím říct, že oba dva jsou takový vděčnější a veselejší a mě to taky víc baví. Sice jsem musela hodně "rozvíjet svou karmu", když jsme včera přišli domů a dveře do ložnice rozvalený (starší si umí otevřít a zjistili jsme, že ani otočená klika nepomůže) a postele totálně rozežraný, abych ho nezabila, ale ustáli jsme to a mám takový lepší pocit štěně je hrozně chytrý, takže na slovo "šikovný" se naučil neskutečně rychle a když mu to řeknu občas i bez pamlsku, tak je uplně štěstím bez sebe.
Takže ještě jednou velký dík a budu se chlubit dalšími pokroky, aby případní další páníčkové v nesnázích měli nějaké zkušenosti
|
