Kynologická diskuse

- Kynologická diskuse - Odpovědět - Statistika - Registrace - Hledat -

Kynologická diskuse / Výchova a výcvik / zl.retriever-neposlušnost, tvrdohlavost

Autor	Zpráva
Jitule Člen	# Zasláno: 13 Zář 2005 10:59 - Změnil/a: Jitule - Nahlásit Dobrý den, před půl rokem jsme si koupili zl. retrievra, vybrali jsme si toto plemeno na doporuceni snadné výchovy a inteligenci psa. Bohužel mám pocit, že přestáváme zvládat jeho výchovu. Pes je od začátku jen na zahradě a občas ho pustíme na chvíli za námi do domku.Není uvázaný ani nikde zavřený, může se pohybovat naprosto volně každý den.Povel sedni, lehni zvládá, ale bohužel nemůžeme docílit toho, aby přišel na zavolání nebo zůstal na povel.Když prostě nechce tak ani žádný trest nepomůže.Taky si nám na procházkách lehá a odmítá jít dál a to tak,že ho nemůžeme dostat třeba 15minut z místa. První měsíce byly lepší, řekla bych, že se vše zhoršuje.Přes léto jsme s ním byli často na zahradě a teď když jsme doma se na nás třeba hodinu dobívá a štěká, mám strach z toho až přijde zima. Prosím poraďte, kde děláme chybu a jestli je něco z jeho chování vzhledem k jeho věku normální. Jitka
Ketrin Člen	# Zasláno: 13 Zář 2005 11:07 - Nahlásit Chyba je především v tom, že pes je většinu času sám. Toto plemeno (retrívři obecně) je silně vázáno na svého pána a chovat jej tímto způsobem není vhodné. Pes a štěně obzvlášť potřebuje maximum kontaktu se svými lidmi a vhodné zaměstnání. Pak vám bude viset na očích a pokud pochopí, co po něm chcete, splní to. Povely žádný pes neumí sám od sebe, ale musíte ho to naučit, což jste pravděpodobně zatím nezvládli. je to na dlouhé povídání a lépe na nápravu pod dohledem někoho zkušeného. napište odkud jste, možná vám budu moci poradit retrívří cvičák v blízkosti.
Suzi Člen	# Zasláno: 13 Zář 2005 11:24 - Nahlásit Když prostě nechce tak ani žádný trest nepomůže. Retrívři jsou hodně citliví, ale pokud máte problém s přivoláním (ať už u retrívra nebo jakéhokoliv plemene), na tresty zapomeňte, pes pak rychle pochopí, že když nepřijde, tak na něj nemůžete a prostě se na vás vybodne. Váš pes (jestli je mu půl roku) přichází do puberty (resp. v ní je), proto První měsíce byly lepší, řekla bych, že se vše zhoršuje., je ale nejvyšší čas s jeho neposlušností začít něco dělat, protože, jestli to teď zanedbáte, budete i s učenlivým a lehce cvičitelným retrívrem mít zaděláno na velký problém. Doporučuju navštívit jakýkoliv cvičák v blízkosti, tam vám poradí. Pokud jste začátečníci, je lepší mít nad sebou dozor někoho zkušenějšího.
Ketrin Člen	# Zasláno: 13 Zář 2005 11:34 - Nahlásit "..doporučuji navštívit jakýkoli cvičák.." Ano-lépe jakýkoli (i klasický "ovčácký") než žádný. Hlavně se snažte se psem navázat pevný vztah. Přimlouvám se, aby s vámi trávil čas kdy jste doma, v bytě. Tím se mnoho věcí naučí jaksi nenásillně, mimochodem. Jakmile navážete kontakt, jsem přesvědčena že 50% vašich problémů zmizí. Normálně je retrívr závislák a daleko větší práci dá dostat ho od nohy než přivolat.
Jandula Člen	# Zasláno: 13 Zář 2005 11:44 - Nahlásit Ketrin Normálně je retrívr závislák a daleko větší práci dá dostat ho od nohy než přivolat. To sice potvrdit nemůžu, protože Sára je závislák na lidským kontaktu, ale s kýmkoliv. Lákají ji všichni psi a ostatní lidi, teď se mi konečně povedlo vybudovat přivolání, ale musela jsem začít od začátku, kolem půl roku až osmi měsíců jsem měla pocit, že se mi to všechno vymyká kontrole... Pomohl cvičák a dělání blázna sama ze sebe, radostné výkřiky, volání spojené s blbnutím a mácháním oblíbenou hračkou, ale hlavně jsme začaly učit přivolání tím, že stojím 30 cm od ní a říkám ke mně, pamlsek a vzdálenost postupně prodlužuji... Neříkám, že přijde na 100 procent, ale úspěch tam je a teď to jen a jen posilovat. Ale Sára je všeobecně netypickej retriever - dodneška jsem jí nenaučila aportovat, o míček má zájem jen do té chvíle než jí ho hodím, většinou i vyběhne a pak si s ním sama hraje, ale aby přišla... A má zájem tak pětkrát, víc ani ťuk...
Ketrin Člen	# Zasláno: 13 Zář 2005 11:53 - Nahlásit Je to všechno o vztahu, nemůžu si pomoct... o tom nepokazit si to, co si pes přinesl po předcích na svět. I když si se štěnětem "jen" hraju, tak vždy tak, abych posilovala jeho vztah ke mně a vazbu na mne. A pak nemám problém ani s nejtemperamentnějším "torpédem".
Jitule Člen	# Zasláno: 13 Zář 2005 13:53 - Nahlásit Pravda je, že jsme cvičák zkoušeli, když mu byly asi 3 měsíce, ale protože byli všichni pejsci starší, zdálo se nám, že to k ničemu nevede. Navíc musím přiznat, že jsme měli zřejmě málo trpělivosti a bláhově jsme si s manželem mysleli, že to zvládneme s potřebnou literaturou i sami. Pro Ketrin jsme z Pardubic. Pejska bychom nechali klidně doma, ale je pak jak urvaný ze řetězu a většinou začne okamžitě dělat psí věci. Povel místo mu totiž taky nic neříká.
Niko Člen	# Zasláno: 13 Zář 2005 14:06 - Nahlásit Jitule Já mám štěně a předtím jsem žádnýho psa neměla...takže nemám potřebné zkušenosti. Ale myslím si, že je to tím, že jste se mu jako malému štěňátku moc nevěnovali. Já mám 12 týdení štěndo a všechen svůj volný čas věnuju jemu. Je to znát - už tak malé umí povely sedni, lehni, zůstaň, místo, přines a samozřejmě přivolání - mi místo k noze říkáme pojď sem, protože k noze mi nešlo jak se říká z pusy . Opravdu to chce se mu věnovat. Jak píše Ketrin - je to všechno o vztahu. Když ho máte na zahradě, tak to nic nemění. Většinu času mělo být od malička s vámi a po chvílích být samo venku.... Tak by si na vás zvyklo, upevňoval by se váš vztah a asi by takhle nevyvádělo. Ohledně toho cvičáku - základ byste mu měli dát především vy a poté, až byste chodili na cvičák by se základní poveli utužovali a přidávali se další a další. Teď bych hlavně skočila na cvičák a poradila se co dál...
Kalliope Člen	# Zasláno: 13 Zář 2005 14:14 - Nahlásit No hlavně to chce trpělivost, ono vzdát to třeba po měsíci, kdy nejsou vidět pokroky.....nevim, ale není to o tom jenom docházet na cvičák, to byste pak byli docela zklamaní. Je to o tom, že se tomu pejskovi věnujete i ve svém volném čase a na cvičák docházíte spíše pro rady jak na to, co zlepši a co je dobrý. Takže se prosím nenechte odradit počátečními neúspěchy, já např. mýho 8 měsíčího rotvíka učím už tři měsíce aport a pořád nic, ale zkouším to dál. Takže hlavně důslednost a trpělivost.
Anonymní	# Zasláno: 13 Zář 2005 14:15 - Nahlásit Máme pejska sice poprvé, ale nemyslím si, že s ním jsme málo. V domě bydlíme 3 dospělí lidé, takže má vždy někdo čas, první měsíc, když byl v domě jsem byla pořád s ním. O víkendech jsme s ním celý den, ve všední den je to horší, ale 5 hodin denně jsme s ním venku určitě. Prostě nevím, jak přinutit, když neuposlechne povel a navíc je strašně paličatej.
Anonymní	# Zasláno: 13 Zář 2005 14:18 - Nahlásit Jitule
Jitule Člen	# Zasláno: 13 Zář 2005 14:20 - Nahlásit Ta zpráva před tím je také ode mě, nějak se vloudila chybička, omlouvám se. Děkuju za rady a jsem ráda, že nejsem sama s tímto problémem.
Niko Člen	# Zasláno: 13 Zář 2005 14:28 - Nahlásit Musíte ho postupně každý den pár minut učit. Udělejte z toho pro něj zábavu, štěně je do všeho nadchnuté a opravdu rychle chápe a učí se... Já když ho učím, tak si přitom s ním vlastně hraju a hlavně ho odměňuju! Můj miluje piškoty a třeba ten váš taky...nebo jinou dobrůtku a nebo mu stačí hlasitá pochvala! Se štěnětem se všechno musí brát jako hra. Když jsem ho učila přivolání - což by měl být první "povel", které by štěně mělo zvládnout, tak jsem ho zavolala jménem, aby zbystřil a zpozornil a dodala pojď sem /nadšeným a vyzývavým hlasem/. Když nepřiběhl, tak jsem to zopakovala a nalákala ho na ten piškot. Když přiběhl, tak následovala hlasitá a nadšená pochvala, že je šíleně hodný a zase piškot. Takhle jsem to opakovala třeba 6x. Pak jsem mu dala oddych, protože štěndo neudrží pozornost a pohrála jsem si s ním a pak zase. No, a tak to zkoušet každý den a s novými a novými povely a určitě se dostaví výsledek! Hlavně ho nejdřív pořádně naučit jeden povel - abyste měla jistotu, že ho opravdu zvládne a pak další.... hodně štěstíčka a moc trpělivosti. Já jsem taky byla zoufalá, když kousal do jedné a té samé stokrát zakazované věci a ne a ne pochopi, že to kousat nebude!!!! Pak jsem, ale přišla jak na něj a už dělá pokroky a já mám veeelkou radost!! Na každé štěně platí prostě něco jiného.
Jandula Člen	# Zasláno: 13 Zář 2005 15:22 - Nahlásit Jitule Nevěště hlavu, štěndo je ještě ve věku, kdy se toho dá spousta zvládnout a to co bylo pokaženo napravit. Já začala chodit do kurzů pro začátečníky od 6 měsíce věku psa. Do tý doby znala jen pár věcí, přivolání bylo prakticky nulový. A teprve po dvou měsících bylo vidět, že se něco naučila. Hlavně to nevzdat při prvním neúspěchu, když nepřišla, měla jsem ze začátku vztek jak... a chuť jí vypráskat kožich. Ale takhle to nejde. Je to taky retriever, za každý hrubší slovo by se zhroutila... Takže nepanikař, nevztekej se, nepomůžeš tím ani sobě ani jemu... Když nechce přijít, radši ho preventivně voď na stopovačce (10m dlouhý vodítko) a lákej ho, pamlsky, míček, slova, utíkej před ním atd... A mně pomohlo to co jsem psala v prvním příspěvku, nejdřív si jen stoupnout před psa a říct ke mně, hned odměna, poté trošku poodstoupit a zase... a takhle dokolečka, do zblbnutí... Dodneška musím občas v lese dělat ze sebe blázna, vytahuju hračku o kterou se přetahujeme. Hlavně za každý, byť sebemenší úspěch chválit... To s tím barákem a zahradou, tak ho domů vem hned jak se vrátíte z procházky, bude vyblbnutý a unavený... Snažte se ho uklidnit, ne s ním blbnout, sednout si k němu na zem a hladit ho... Každý štěně je jak torpédo a jestli vám záleží na narovnaným koberci a vyleštěný podlaze, tak se to asi fakt neslučuje s tím mít psa v baráku...
Ketrin Člen	# Zasláno: 14 Zář 2005 06:36 - Nahlásit Jitule: Z Pardubic do Prahy není tak daleko a v Praze je specializované retrívří cvičiště. Vřele doporučuju ho aspoň párkrát navštívit a nechat si poradit. I tady jste dostali dobré rady, ale je to všechno příliš obecné, jak ani jinak po netu to být nemůže. Máte-li zájem, napište mi na e-mail Ketrin2000@seznam.cz a já vám pošlu kontakt na lidi, co to tam vedou. Všechny je znám a mohu doporučit.
cherry	# Zasláno: 14 Zář 2005 10:45 - Nahlásit My máme LR, bude mu rok. Bývá na zahradě a bereme ho i domů. V noci spí doma. Je fakt, že se mu musíme i doma věnovat, protože jeho zábavou je něco "ukrást" nejlépe ponožky a chce se honit. Ale snažíme se být s ním co nejvíce i když je to časově náročné, ale vyplatí se to. Učíme pomocí pamlsků, tresty moc nepomáhají.
Jumi Člen	# Zasláno: 14 Zář 2005 13:46 - Nahlásit Jitule: Také mám zlaťáka na zahradě, ale když jsme doma je s námi v domě, v noci spí venku. Můj pes je taky pěkný divous a zlobivák ale vše se dá zvládnout a nikdy není pozdě. Akorát si myslím, že je nutné si uvědomit, že když je doma tak i tam je pejsek živý a divoký a nebude prostě ležet na místě a koukat jak chodíte kolem, je třeba ho prostě usměrnit. Vzít ho domů po procházce, tahat se s ním o hračku... Dále bych se přidala k Jandule a opravdu pořídila stopovačku, našemu psovi moc pomohla. Pomocí ní vyřešíte i ten problém s tím, že se nechce na prochajdě hnout z místa, prostě psa necháte tam kde si lehnul a odejdete pryč, nebo se mu někam schováte a uvidíte, jak za vámi bude pelášit. U mého psa jsem si opravdu ověřila jednu věc, žádný pes nemá nejmenší zájem se svému pánovi ztratit, takže když se schováte začne vás hledat, hned jak zjistí, že jste zmizeli. K tomu je také si uvědomit, že pes zas až tak dobře nevidí, takže, když vás půlka vyčuhuje z trávy nebo z poza stromu, ale nehejbete se tak vás nevidí a hledá.
Ketrin Člen	# Zasláno: 14 Zář 2005 13:55 - Nahlásit Časově náročné to vůbec není. Jde o váš společný život. Příklad: žehlím, štěně jako správný závislák se motá kolem mě, popř.má snahu okusovat šňůru od žehličky. Vydám zákazový povel (např.NE!) a dám mu kousat něco dovoleného. Když se opět vrhá na šňůru, vše se opakuje. Třeba třikrát. Když to nepochopí, trochu ho přitisknu k zemi, chvíli podržím, opakuju mu že šňůra je NE!, znovu dám hračku. Úspěch se musí dostavit. Pochválím, odměním. Žehlím a při tom na něj mluvím. Když se chová správně, tak mazlivě, když vidím že se chystá k něčemu nekalému, změním tón. Atd. Na chvíli přeruším práci, přivolám si ho k sobě, pohraju si s ním, potahám se s ním o něco, hodím mu míček atd.atd. Totéž při vaření, při uklízení,... Dovolím štěněti, aby mi při tom všem "asistovalo", zároveň se při tom spoustu věcí naučí. Když máte psa v bytě, tak ho nenásilně takto po chvilkách vychováváte vlastně pořád. Když je sám venku, pochopitelně štěká a dobývá se na vás-chce být se svou smečkou a nechápe, proč byl vyobcován ven. Tresty u štěněte nejsou vůbec potřeba, stejně je většinou nepochopí. Jde o to, nastrojit situaci vždy tak, abyste měli důvod co nejvíc chválit a odměňovat.