| Autor |
Zpráva |
wami
Člen |
# Zasláno: 8 Bře 2009 22:33 - Změnil/a: wami
- Nahlásit
Z ranního ticha se promočený travnatý plácek pomalu mění ve směsici deštivého randálu, prokřehlé pípání jarních ptáčat postupně přehlušuje štěkot a vytí psů, halekání lidí... Tiché i hlasité pozdravy a úsměvy, trocha obav z deště a bláta, vzrušená atmosféra plná očekávání. Během poledne halas zesílí, smečky cítí, že přichází jejich chvíle, poštěkávají na postroje, na sebe navzájem, vytím přivolávají nadcházející okamžiky. Nebe přestalo plakat a se zájmem sleduje dění na polích a kopcích pod sebou.
Nastartované psí motůrky se tůrují na maximum, než jsou konečně vypuštěny na trať. Pomalu se i já chystám na svou jízdu, plná obav, ale zároveň nedočkavá - atmosféra mnou prostupuje jako mlha březovým hájkem, a v ní se rozpouští pud sebezáchovy. Dopředu jsem si domluvila pomocníky, je toho třeba, vlkošed Lump - matador podobných akcí je do startu relativně klidný, ale jeho parťačka pro tento víkend, znakatá ovčačka Agátka, vypouští natlakovanou páru i ušima, hopsá, zmítá se, vyráží mi zuby, otlouká mi bradu, lovím ji a uzlím do kozelce, abych ji mohla dát postroj. Samou nedočkavostí připomíná vlasy Medůzy, chvílemi nerozeznám, kde má přední nohu a kde tlamu, ocas, zadní nožičky... nakonec se daří a zrzavoučké jojo hopsá pomocníkovi v ruce, zatímco já vedu šedivou atomovku před výbuchem a za sebou táhnu oranžový parostroj...
Prostor startu, zmítající se fáborky značící úsek startu, vše kolem se míhá v pestrobarevných šmouhách, psi vidí, slyší, že je řada na nich, nedočkavost a přemíra energie způsobují, že přiskakují další dva držiči a mají co dělat, startér hlásí půlminuty do startu a já ještě narychlovku zkracuju krční spojku, vracím se ke kolobce, jojo hopsá a Lump už potáhl všechno zase metr dopředu, 10 sekund do startu, Agátce se podařilo vyvlíct se z obojku,
5
držič lapá obojek
4
držič lapá jojo
3
držič polapil obojek i jojo
2
navlíkáme obojek na zrzavou šmouhu
1
všichni držiči odlítávají stranou, neboť zní
START!
MUSH GOOOOO, jedem jedem jedeééééééém!!!
Kolobka sebou trhne a mám pocit, že jsem zůstala viset na řídítkách a jen vlaju, svět ztratil obrysy a změnil se v zelenošedé šmouhy lesíka a okolních polí, zepředu vydává dvoutaktní lokomotivka pravidelné frkání a dusot osmi tlapek si nezadá se stádem koní... Dvě srdce bijí pravidelně pro rytmus života, pohybu, cvalu, pro který byli psi zrozeni, jen to třetí srdce, lidské, na chvíli zaskočí při spatření levotočivé zatáčky do pravého úhlu... Brzdy jsem docvakla až k řídítkům, ale co je to platné proti raketovému pohonu, tak aspoň volám, halekajíc jak indián: "le le le le leeeeeeft!"
Trať naštěstí psy vyvede sama, obloučkem jistím kolobku a funíme do mírného kopečka, zatím nestíhám psům pomáhat, noha na zemi je spíš brzdí. Další pravotočivou zatáčku vybírám už s větší jistotou, přece jde zatočit a nespadnout, hurá! ale to už za lesíkem drkotáme po okrajové cestě mezi lesíkem a polem, po dešti je to ovšem spíš bahenní lázeň, kolobce se zmítají kolečka a já využívám všechen smysl pro rovnováhu, který mi příroda nadělila, a vyrovnávám šílenou zmítající se oranžádu pod sebou, jak to jen jde. Před sebou vidím další zatáčku, leskne se jako zrcadlo, mít chvíli čas, pokochám se odrazem okolních jehličnanů, takhle mi ale během chvilky dochází, že po vodě chodit neumím, natož jezdit na kolobce, a v prudké svažující se zatáčce to nemůžu ustát...
Na poslední chvíli se rozhodnu strhnout řízení co nejvíce ke kraji, řvu na psy "stůůůůj!", ale zpomalí jen nepatrně, nicméně mi to dá šanci opět nabrat rovnováhu a jásám v duchu radostí, že jsme neuklouzli, když v tom mne nepřátelský keř švihá větvemi do obličeje, instinktivně zavírám oči a skláním hlavu, nastavují větévkám helmu, psi opět zrychlují a já mám obavu se podívat dopředu, hlavou mi prokmitne, že se řítíme někam do lesa a před námi jistojistě budou stromy, jedu přece naslepo...
Naštěstí rychlé tlapky dorovnávají šílenou jízdu na střed teď už lesní cesty, zase stíhám nabrat dech a podívat se okolo, předjarní lesík a mírný sklon ovšem vyzývá vlčí duše v mých psech o závod s větrem, se stromy, s veverkami poskakujícími kdesi v nitru lesíka a rozhořčenými nad rušením jejich klidu takovým cirkusem na kolečkách. Úprk lesem bezpečnou cestou mi dovoluje prožívat vzrušení z rychlého běhu spolu s mými tahouny, pobízím je k ještě větší rychlosti neboť před námi je rovná cesta, kousek zpevněné skoro asfaltky a kolobka téměř letí nad zemí, přijíždíme na otevřená pole a na horizontu vidím závodnici, co startovala před námi. Psi ji vidí taky a opřou se do postraňků s obnovenou silou, nastává honička, spřežení před námi ale taky není nejpomalejší. Po několika zatáčkách vidíme soupeře už jen malý kus před námi, trať nás ale vede po hrbolaté mezi do kopce, šedivý i zrzavá zpomalují, funí, ale stále jsou zaměřeni na barevné postavičky před námi, pomáhám jim, aspoň si to myslím, funím do kopce jako lokomotiva, spíš utíkám vedle kolobky, než abych se zkoušela odrážet. Vyhýbáme se pichlavým šípkům a při přejezdu z meze na pole spřežení konečně míjíme, psi jenom otočí po haskounech hlavy a já poděkuju soupeřce za uvolnění cesty, pobízím psy, volám, ale dochází dech, naštěstí se cesta chviličku znovu svažuje a tak naberou dech tahouni i já, vracíme se zpátky do lesíka. Předjíždíme další dva týmy, funí a uhýbají nám z cesty, psi ani neotočí hlavy, vpřed, jen vpřed!
Psům se trochu zkracuje dech, ale bojovnost v jejich srdcích jim nedá, stále drží cvalový krok, přehoupneme se přes terénní vlnu a čeká nás prudké stoupání do kopce. Je mi jasné, že tam mě ani moji věrní nevytáhnou, seskakuju z kolobky a zkouším utíkat s nimi, ale zvetšelé tělo po zimě reaguje ztuha, a i když nožičky se postupně zdvíhají, psi přechází do drobného klusu a já dávám všechen dech do nohou, abych své dva kožichy nezradila. Další ubožák sípe před námi do prudkého kopce, psi by i přidali, ale pytel písku, co se teď vleče sotva se držíc řídítek, jim to neumožní, nakonec však těsně před vrcholem kopce postavičku doženeme, psi se ňufnutím pozdraví se svým známým a já soutrpitelce zaprskám místo pozdravu nějakou nadávku ohledně své blbosti a prudkých kopců...
Pár metrů před vrcholem už se mi pletou nožičky, psi cítí, že umírám a nechtějí mne uvláčet k smrti, závodnice za námi nás začne dojíždět... Nechci absolvovat několikeré předjíždění, tak vyškrábnu poslední zbytky vzduchu z plic, pověsím se na kolobce přes řídítka a zasípu: "TŘI! DVA! JEDNA! MUSH GOOOO!", tahouni zpočátku nevěřícně, ale přidávají, trať se opět svažuje a miláčci nabrali druhý dech, já svůj sotva popadla a tak pomáhám jen hlasem, halekám na celé okolní lesy naše "jdi jdi jdi jdi jdiiiiiii", přecházející v "aji aji ajíííí". Svět se opět stává rozmazanou šmouhou, zatáčky okolo skalky už vybírám s naprostou jistotou a už nám zbývá do cíle jen pár metrů, už slyšíme štěkot psů na stakeoutech, halasení lidí, míjíme cíl a psi míří rovnou k autu, chlemtají vodu, lehají si u toho, vyběhaní, takže spokojení...
Odpřahám ty dva, doširoka vytlemené ksichtíky funí jak kovářské měchy, a smějí se, jsou šťastní, spokojení, v žilách jim koluje vroucí krev pradávných předků a vzrušení z pohybu jim ještě kmitá zornicemi jantarových a hnědých očí. Je mi jedno, jak moc jsem unavená, za tyhle ksichtíky to stálo, za tu divokou krev, za její tepot ve spáncích, za každý ztajený nádech v ostré zatáčce a syčivý výdech, když jsme ji zvládli... Stálo mi to za bláto v očích, klepající se nohy, kapičky u nosních dírek i za komplet problácené oblečení. Každá vtěřina toho běhu stála za život.
Díky, šediváku, díky zrzečko...
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 8 Bře 2009 23:06
- Nahlásit
wami
Kdybych sem mohla přehrát tu husinu, co mi naskočila, udělám to, takhle mi nezbývá než 
|
mac1
Člen |
# Zasláno: 8 Bře 2009 23:07
- Nahlásit
krááásné  , asi bych se bála a především bych byla silnou brzdou pro psa, běžet a ještě k tomu do kopce, to by byla moje smrt , ale čte se to krásně a umím si tu nádheru představit, mám slušnou fantazii
|
Radka
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 07:39
- Nahlásit
Wami to je paráda !!! Musí to být skvělý adrenalín . Máš můj obdiv, já bych zdochla v první zatáčce 
|
brut
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 09:51
- Nahlásit
wami
... po přečtení krásně popsaného mně mrzí, že jsem nemohla přijet, tak snad příště....
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 10:02
- Nahlásit
wami
HURÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ TAK TI MŮŽU POGRATULÍROVÁÁÁT!!! PSALA MI PEŤA, JAK JSTE VŠICHNI DOBŘE DOPADLI. JSTE KLASA
|
borderojd
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 11:38
- Nahlásit
AHoj moc hezky se to četlo. en víc takových pěkných přízpěvků. Rozhodně gratuluju ste pašáci.
|
worick
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 14:01
- Nahlásit
wami
Moc hezké, mám samojeda, tak tomu rozumím, té psí radosti z pohybu. A gratuluju pejskům k výsledkům a obětavé paničce!
|
Smecka
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 14:41
- Nahlásit
wami
Moc pěkný. A jak jste dopadli?
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 15:10
- Nahlásit
Smecka
se ani neptej!! ZLATÝÝÝÝ BYLI ZLATÝÝÝÝÝÝ
|
wami
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 15:32
- Nahlásit
svoje fotky snad stáhnu a začnu upravovat dneska, nicméně mám foto od pořadatelů, snad ten článek hezky dokreslí... 
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 15:36
- Nahlásit
wami
pani- vy ste magor a ti vaši čoklové sou super magoři
|
Fifi
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 15:38
- Nahlásit
wami
Parada, krasny cteni a dajli i zlatou medajli, GRATULACE!!!!!
|
worick
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 15:49 - Změnil/a: worick
- Nahlásit
wami
A ještě jste i vyhráli!!! Tak to je paráda, to chápu to rozpoložení, to se pak člověk musí fakt tetelit blahem. Já jsem 2 dny šťastná už jenom když se pořádně proběhnem lesem. A co teprva psiska!
|
Smecka
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 15:52
- Nahlásit
wami
No tak to gratuluju!
|
Smecka
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 15:53
- Nahlásit
wami
Zrzečka je ten Ebony cvok?
|
wami
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 16:12
- Nahlásit
kuji fšem...  (pro dokreslení: měli jsme na trati za oba dny průměrnou rychlost 20,6 km/h, trať byla sprintová (5800m) a celkově to byl pátý nejrychlejší čas ze všech...  )
Smecka
Zrzečka je ten Ebony cvok?
jj, to je Agátka...
|
Ebony
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 16:27
- Nahlásit
PetraK
hele pani, a máte to u mně, že jste mě taky nepozdravovala skrz Peťku 
Smecka
a Ebony cvok běžela s jinou zrzečkou 
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 16:29
- Nahlásit
Ebony
hele pani, a máte to u mně, že jste mě taky nepozdravovala skrz Peťku
žjo! a můžu já asik vědět, že se baby fšecky znáte??? Tak já jí jdu napsat dodatečně
a pani vy ste byla kolikátá- tuším, že......... stříbrnáá?? Tuším dobřeeee????
|
Ebony
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 16:34
- Nahlásit
PetraK
ne, já byla jen v neděli mimo závod....když jsem tedy svou hlavní běhací hvězdu půjčila koloběžkový hvězdě Wami
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 16:42
- Nahlásit
Ebony
ahá a já myslela, jak se předvedu jako věštkyně, páč mi Peťa psala o tom, že někdo další šel původně jako na prochajdu a skončil 2. tak jsem si myslela, žes to byla Ty.
|
wami
Člen |
# Zasláno: 9 Bře 2009 23:03
- Nahlásit
tak, chcete-li se pokochat ještě i fotkami ze závodů v Cakově, u mě na kečupu už jsou fotky...
a další najdete v galerii pořadatelky a Hanáckého mushers klubu: sobota a neděle
a ještě na http://jimicek.rajce.idnes.cz/
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 10 Bře 2009 00:27
- Nahlásit
wami
přidávám se ke gratulaci fotky jsou parádní
|
AlenaD
Člen |
# Zasláno: 10 Bře 2009 10:03
- Nahlásit
wami
Včera v noci jsem to jedním dechem přečetla a teď znova, úplně mě to dostalo, moc gratuluju, je to krásně napsané, je z toho cítit ta atmosféra a fotky jsou nádherné!
|
Bela
Člen |
# Zasláno: 10 Bře 2009 10:52
- Nahlásit
wamikuji fšem... (pro dokreslení: měli jsme na trati za oba dny průměrnou rychlost 20,6 km/h, trať byla sprintová (5800m) a celkově to byl pátý nejrychlejší čas ze všech... )
tak to je parada, spica bomba! moc blahozelam k vitazstvu!!!
super clanocek, super fotky
Co to tam bolo a tymi samikmi? nejako sa sprajcli, co co?
|
davidkova renata
Člen |
# Zasláno: 10 Bře 2009 13:42 - Změnil/a: davidkova renata
- Nahlásit
wami
úpa OT,ale nevi kde tě načapat...jak jsi tuhle dávala na inzerci tu fenu asi čsv tady z SOS pes,našla jsem tohle
Zuzana Holubová
Na začátku zimi se ztratila překrásná kříženka československého ovčáka, skoro dvouletá Zara.Stalo se tak na Konopišti.Svěřila jsem ji na hlídání kamarádce, protože jsem musela odjet do zahraničí. Dnes jsem se vrátila a dozvěděla se, že Zara je pryč. Prosím velmi, kdo by ji někdy, někde zahlédl, cokoli o ní věděl, at´ se mi ozve na tel : 608873856. Je plachá a bojácná,velmi chytrá a žívé bytosti neublíží. Děkuji
Nemůže to být ona???
je to z 29.1.
|
Denisa
Člen |
# Zasláno: 10 Bře 2009 13:55
- Nahlásit
wami
bombááá! taky moc gratulujeme!!! jste pašáci!!!
|
wami
Člen |
# Zasláno: 10 Bře 2009 15:36
- Nahlásit
hele lidi, ale to není mistrovství světa, to jsou akorát jedny pouťáky, i když suprový... a špička mushingu v ČR tam prej nechce jezdit, protože je na ně trať moc nebezpečná, takže jsem akorát mezi jednookými králem - i když mě to těší! a moc díky všem za gratulace a podporu...
Bela
no, samíci se šprajcovali obě jízdy, a co si je pamatuju na podzim, tak už tehdy taky  přístup mushera se mi teda moc nezdá, i když nechci nikoho soudit, ale podle mě jestli je ten problém tak dlouhodobý, asi leader nějaké problémy má, co já vím... 
na druhou stranu to byl vítězný tým, tak jsou asi zvyklí takhle fungovat... 
davidkova renata
můžu jí poslat sms s odkazem na stránky, ale pak už si bude muset poradit sama... mohlo by bejt, kdybys jí psala, dej mi vědět, já se k tomu dostanu až večer, tak ať jí to nepíšem 2x, ju?
|
worick
Člen |
# Zasláno: 10 Bře 2009 15:48
- Nahlásit
wami
Jenom se chci ubezpečit než přijdu se svým poznatkem - mluvíte tu o samíkách Lněničky? Oni vyhráli?
|
wami
Člen |
# Zasláno: 10 Bře 2009 15:53
- Nahlásit
worick
mluvíte tu o samíkách Lněničky? Oni vyhráli?
ano, v jejich kategorii (B2) jeli dvoji samíci (midová trať, celkem 2x 12100m), vyhrál Lněnička Pavel (prům. rychlost 13,98 km/h) před Jiřím Lexmanem (prům. rychlost 12,26 km/h).
|
