| Autor |
Zpráva |
edna
Člen |
# Zasláno: 29 Kvě 2006 21:20
- Nahlásit
Jak poznám, jestli můj 2 měsíční štěník kouše ze hry a nebo, ptž je už navztekaný a rozdováděný, tak kouše ze vzteku? Já ho za neúnosné kousání napomínám, ale zase ho nechci napomínat, když je to jen hra. Ale on někdy kouše tak fest, že ani nestíhám se mu uhýbat. A nejsem schopná poznat, jestli je to v dobrém, nebo ve zlém. Poraďte mi prosím. Píšu sem už asi pátý dotaz a ještě tisíc jich asi napíšu, ale je to mé první štěndo, tak jsem z něj celá vykulená.
|
verry
Člen |
# Zasláno: 29 Kvě 2006 22:18
- Nahlásit
myslím si, že když je kousání ne ze hry (kouše hodně - při hře jen tak trochu ohryzává), tak by se měl říct povel něco jako že to nesmí dělat...(např. ,,Nesmíš" ; ,,Fuj" ; ,,Ne") a páníček by měl dát jasně najevo že se mu to rozhodně nelíbí. Určitě by neměl být ,,bezradný,, nebo se štěníka bát, protože by se to takhle naučil a používal by toho v dospělosti jako získání autority nad páníčkem...
|
verry
Člen |
# Zasláno: 29 Kvě 2006 22:20
- Nahlásit
takhle to mám pochytaný z knih, netu ale taky ze svý zkušenosti (hodně pejsků v mém okolí - příbuzní, přátelé a my sami jsme měli pejska)
|
Tonda
Člen |
# Zasláno: 30 Kvě 2006 07:00
- Nahlásit
To je uplne jedno jestli je to kousani takove nebo makove,kousat do rukou nebo nohou,tahat nohavice atd. mu zakazuj vzdy.Ani zadne "jemne" pokusovani.Kdyz se chce hrat a kousat,tak vem nejakou jeho hracku a at kouse do ni.Kdyz se Ti dostane pres hracku na ruce,opet zakaz.
Je to jako se skakanim.Zakazovat od mala a nebudes toho pak litovat az vyroste.
|
Kalliope
Člen |
# Zasláno: 30 Kvě 2006 08:39
- Nahlásit
edna
jo, ale zase tím, že si štěně bude takhle normálně hrát a ožužlávat, pozná hranici, kdy to toho jeho člověka bolí. Prostě u nás jakmile mi psí mimino provedlo něco bolestivého, zařvala jsem ÁÁÁuuuu (trochu jsem i přehrávala, dělala jsem to vážnější než to bylo, ale to ničemu neuškodí), no a přestala jsem si ho na chvíli všímat, koušeš tak, že to bolí? Fajn, já si potom s tebou ale nebudu hrát a k další hře jsem ho třeba po 15 minutách vyzvala sama, jakmile opět bolestivě kousl, zase to příšerný áááááááu a konec hry, za 14 dní už se štěndo zhruba naučilo odhadovat kam až může a kam už ne, samozřejmě se ještě stala občas nehoda, ale to už bylo spíš v tom zápalu hry než-li schválně.
|
Kalliope
Člen |
# Zasláno: 30 Kvě 2006 08:40 - Změnil/a: Kalliope
- Nahlásit
samozřejmostí ale bylo, že jsem začala používat povel DOST, čili když už jsem si nechtěla hrát, nebo byl Píďa už moc rozdováděnej, řekla jsem dost a to znamenalo absolutní konec hry.
|
Tonda
Člen |
# Zasláno: 30 Kvě 2006 09:10 - Změnil/a: Tonda
- Nahlásit
Ono je smutne,kdyz se decka prestanou chodit hrat za vlastnim stenatkem,protoze to na jejich rukou a nohou poznava hranici jejich bolestivosti,taha je za nohavice a skace na ne,takze jsou decka vic na zemi nez na nohou.
A ty same decka se hodi hrat s mim stenetem hovawarta,protoze ten vi,ze je kousat a skakat na ne nesmi.
|
brut
Člen |
# Zasláno: 30 Kvě 2006 09:39
- Nahlásit
edna
Já stejně jako Kalliope učila Bruta. Dneska ( 11 měsíců) ví, co si může dovolit a nestane se, že by kousl víc. Při hře jen tak "oštipuje". Používala jsem povel "dost" a taky Auuuuuuuu.
|
edna
Člen |
# Zasláno: 30 Kvě 2006 10:09
- Nahlásit
No, skákání je další věc....to mi vadí hodně, nejen kvuli oblečení, ale třeba i kvůli babičce, která chudák sama sotva stojí a když se do ní matouš opře, tak má co dělat, aby neupadla. A problém je, že ona sama si neumí zjednat respekt. On totiž psík zatím neposlouchá ani mě, když mu to zakážu. Asi jsem málo důrazná. Navíc nedávno, když pes opravdu hodně zlobil a pořád jsem na něj hulákala a dostal i přes zadek, tak se pak asi nějak vynervoval a čůral o sto šest...každých deset minut. Tak mi ho zase na druhou stranu bylo líto, že jsem ho tak vybláznila.
|
brut
Člen |
# Zasláno: 30 Kvě 2006 12:07
- Nahlásit
edna
Brut taky ze začátku skákal. V tomhle jsem byla ale důsledná hned. Když skočil, tak dostal povel "nesmíš" a byl prudce odstrčen směrem dolů. Chvíli to trvalo, ale naučil se, že nesmí neustále skákat. Při hře je to o něčem jiném. Občas skáče na uvítanou, ale to nám stačí zopakovat "nesmíš" a je klid.
|
abby
Člen |
# Zasláno: 30 Kvě 2006 14:57
- Nahlásit
Souhlasím s Brutem.Člověk musí být důrazný.Na cvičáku nás učili,že klidně psovi nastrčit koleno,aby neskočil přímo a i tak pochopí,že to nesmí.Ale "okřikovat" by ho měl ten,na koho skáče a ne ty jako majitel.
|
RoSa
Člen |
# Zasláno: 30 Kvě 2006 15:38
- Nahlásit
S kousáním to pěkně popsala Kalliope: nechat kousat do té doby, kdy je to pro Tebe únosné - ty si určuješ hranici. Ukončit povelem a chvíli si pejska nevšímat. Další hru iniciovat sama - nenechat štěně zahajovat hru.
Se skákáním jsem to odnaučila tak, že jsem předsunula/napnula před sebe ruku, dlaní k psovi. S tím kolenem to jde taky, ale ruka se mi zdála méně brutální (když mi Sára vlítla plnou parou hrudníkem na koleno, bylo mi jí líto). Taky někdo doporučuje vodní pistoli a stříknout do ksichtíku, ale kdo jí má tahat stále sebou, že  ? Je fakt, že si ten zákaz pes vztáhne vždy k té konkrétní osobě. Např. na mě přestala skákat velmi brzo, ale na mou matku do dneška při vítání skáče (Sáře je 5 let!) - ta jí to totiž nikdy nezakazovala ani neznepříjemňovala. Někde jsem četla o případu, kdy naučili svou dogu neskákat na vizuální podnět: dokud měl páníček na sobě kravatu, tak neskočila - takže se svlékal postupně z business-obleku tak, že mu zůstaly jen trenky a kravata, a jakmile sundal tu kravatu, doga zahájila uvítací skákání 
|
