younglady
Člen |
# Zasláno: 29 Kvě 2008 00:16
- Nahlásit
Nevíte někdo, kdo by si mohl vzít k sobě temperamentní štěně teriéra???
Dobrý den.
Měla bych velikou prosbu. Potřebuji najít nový domov pro 6-7 měsíčního křížence teriéra. Má dost smutný příběh. Vlastně jsme ho zabavili příbuzným, kteří ho neuvěřitelně zanedbávali a podle jeho chování i týrali. Už před vánoci, když jsme k nim přijeli na návštěvu, viděli jsme u nich dvouměsíční štěňátko, jak se krčilo na schodech a evidentně bylo dost vystrašené. Prý ho tam někdo vyhodil z auta, se slovy: tady se budeš mít dobře. Příbuzní ho snad i znají, a prý se byl i podívat, jestli se má opravdu dobře. Po několika našich návštěvách u příbuzných jsme ho zkrátka museli vzít k nám. Pejsek byl nafouknutý se zakrvácenou a zhnisanou ránou na hlavě. Viděla jsem , že měl pelíšek v přepravce od okurek (budiž), ale hozený v rozkopané mrazivé chodbě, kde nebylo ani světlo. Nebyl ani moc venčený. Vypadá to, že poznal, co to jsou kopance, vedle sebe měl misku se studenou polévkou po lidech, plavaly v ní kusy cibule a brambor. Prý ho pokousal pes na hlavě, a když jsem se ptala, jestli ho viděl veterinář, co tam jezdí ošetřovat dobytek, tak prý ano.
Později, když jsme ho vezli od nich právě na ošetření k tomuto veterináři, tak ten ho v životě neviděl,a nedali ho ani očkovat. No, prostě, není to vlčák ani dojnice, tak co by se starali.
Člověk ani nemůže nic oznámit, protože jsou to příbuzní a ostatní zvířata u nich jsou v pořádku. Od 6.1. byl prostě náš.
S teriéry nemám žádnou zkušenost a začíná to být, bohužel, i vidět. Vypadalo to, že nám při výchově pomůže náš dvouletý ovčák, ale to je málo. Štěně Ferda, jak jsme mu začali říkat, se počůrával a naříkal pokaždé, když udělal manžel prudčí pohyb nebo ho chtěl pohladit, nebo snad odnést na loužičku ven.
Na každého příchozího vrčel, jen s naším psem, kočkou a dokonce i s dětmi byl v naprosté pohodě. Mě a ostatní ženy také bral s klidem.
Tak jsme spolu začali žít, snažím se ho cvičit, ale objevil se dost zásadní problém a abych řekla pravdu, zřejmě nebude v mých silách to zvládnout. Ferda se začal dostávat pod plotem ven. To by nebylo tak hrozné, netoulá se a vrací se domů. Jenže je to dost ostrý hlídač, a když se dostane ven, tak "hlídá svou cestu " před domem. Cení zuby a zle vrčí na kolemjdoucí. To je nebezpečné obzvlášť pro děti, které se ho samozřejmě hodně bojí a normální reakce psa je, že když cítí adrenalín, tak ještě přidá. Jsou to boje, kdo z koho, jestli mi dostatečně zajístíme zahradu, nebo na nás ten lišák něco vymyslí a musím, bohužel přiznat, že vede. Nemáme ani kotec, protože náš ovčák to nepotřebuje, je to pohodový pes, no a finance na kotec taky ne. To už jsme Ferdu zkusili přivázat i na řetěz, no vydržela jsem to půl hodiny. Je to hrozné vázat ho na řetěz, je to štěně a rozhodně to není moc výchovné. To nám už i veterinář radil elektrický obojek. Mě to přijde jako velké trápení, které stejně nikam nepovede, až by Ferdovi doklaplo, že to dělá ten obojek, a jen někdy, určitě bychom byli zase na začátku a pes by měl o nějaký ten šok navíc.
Jediné, co si myslím, že potřebuje, je důsledný a láskyplný člověk, který by s ním mohl trávit celý den. Protože, když jsem s Ferdou, je to skvělý společník, je mazlivý, poslechne, přiběhne na zavolání, sedne si. Hřeje mi večer u televize nohy, s dětmi si hraje, když jsem na zahradě, tak sleduje, co dělám, i ze záhonku se dá docela lehce vyhnat, líp, než ten náš velký hafan. 
Nemá asi rád nepřítomnost svých lidí, proto se baví překonáváním plotu a strašením cizích lidí. Teď je mu 7 měsíců a je nejvyšší čas s ním něco dělat. Musím, přiznat, že mi mu asi nemůžeme nabídnout, to co by tenhle pejsek potřeboval - pečlivou výchovu a stálou společnost. Chodíme do práce, kam s námi pes nemůže. Nechci ho dávat do útulku, to by mu ublížilo. Ferdu jsme dali jakž takž do pořádku, ale pořád se bojí neznámých věcí, nechceme ho taky nechat jen tak růst, mohl by zněj být nezvladatelný trhač. Byla by to škoda, je to krásný a zdravý pes, a i když má problémy, má v sobě i spoustu oddanosti a chce mít někoho pro sebe.
|
