| Autor |
Zpráva |
Mika
Člen |
# Zasláno: 10 Bře 2008 21:37
- Nahlásit
Vyše mesiaca máme doma šteňa zlatého retrievra (má 11 týždňov). Od začiatku ho učíme na vykonávanie potreby vonku, noviny u nás vôbec nefungovali tak sme ich pomerne skoro zrušili. Problém je, že havko ani po mesiaci intenzívneho pobiehania dolu na trávu a späť á 2 hodiny nemá jasno v tom, čo sa patrí. Keď si ho odsledujem, tak s ním stíham vyjsť vonku, ale keď zaváham, tak mám proste smolu (momentálna bilancia je tak mláčka a kôpka denne, ktorá mu "ujde", čo je na môj vkus dosť). Niekedy má svetlú chvíľku a pribehne k vchodovým dverám a pozrie na mňa (zakaždým keď zamieri k dverám bežím za ním), kým sa však obujem, kľukne si a hodí ukážkový bobek. Niekedy si proste zabehne do chodby a vyčúra sa bez varovania. Začnem ho kárať a on sa na mňa pozerá tými hnedými očkami a veselo čúra ďalej. Najviac ma serú všetci tí psíčkari, ktorých psíkovia sa "vonku pýtali už vo dvoch mesiacoch" a "kôpku doma nikdy neurobili" a pozerajú na mňa ako na neschopáka no a pes je samozrejme mentálne zaostalý keď toto robí. Na budúci týždeň idem domov k rodičom a keď im urobí mláčku na plávajúcu podlahu, asi chytia hysterický záchvat (moja mama ma na ICQ permanentne vytáča otázkou, či mi v byte nesmrdí, keď toľko čúra a kaká). Robím niekde chybu? Alebo to chce len čas?
A ešte jedna otázka: mám s ním chodiť vonku aj v noci? So železnou pravidelnosťou nachádzam ráno na chodbe kôpku, v noci ma budí (neviem či je to preto, že mu treba na záchod, alebo sa chce hrať), ale na druhej strane sa bojím, že si v noci zvykne na pozornosť a už sa toho nezbavím.
Možno tak ani nepotrebujem radu ako povzbudenie  ) Dúfam že sa to nezvrtne na stretnutie všetkým majiteľov psíkov géniov, ktorí od malička posielali svojim majiteľom kolkovanú žiadosť, že im treba cikať )
|
sarax
Člen |
# Zasláno: 10 Bře 2008 21:44
- Nahlásit
Mika
tí psíčkari, ktorých psíkovia sa "vonku pýtali už vo dvoch mesiacoch" a "kôpku doma nikdy neurobili"
no bylo to tu milionkrát opravdu..je ještě malej a jste celkem úspěšný..ale ve 2 měsícíhc takovejch psů moc neznám...to se prostě poddá
já teda co 2 hodiny chodila ve dne v noci měla jsem na to čas a kolem 4 měsíců jsme byli bez nehod i když někdy to ujelo
|
Jimmi
Člen |
# Zasláno: 10 Bře 2008 21:53
- Nahlásit
Mika
Je to kus od kusu, mám pejska 5 měsíců a loužičky doma dělá taky. Hodně, opravdu hodně ho venku pochval a klidně mu dej nějaký pamlsek, stačí kousek a doma netrestat, spíš hlasem mu dát najevo, že se to nedělá, jinak je ještě malinkej a určitě se to časem vylepší. Kup si savé plenky, třeba si zvykne chodit tam. No a jinak se musí uklízet a uklízet. Uvidíš, že se tomu za pár měsíců budeš jenom usmívat.
|
pigie
Člen |
# Zasláno: 10 Bře 2008 21:55
- Nahlásit
pripajam sa k sarax. Chodili sme von furt, ci den, ci noc. S dovrsenim stvrteho mesiaca sme uz nehodu nemali. Dovtedy sa proste obcas podarilo. Akurat nam zvacsa len mlacky usli, kopky len ked bola hnacka.
|
bullvnouzi
Člen |
# Zasláno: 10 Bře 2008 21:55
- Nahlásit
Mika
No já to řeším od malička tak, prostě co dvě tři hodiny do náručí (zpravidla tě nepočůraj) a šup na dvůr. Když začala čůrat, tak jsem opakovala "vyčurat, vyčurat" a chválila. Myslím, že to pochopila vcelku rychle. Máme tři měsíce a uteče jí to vyjímečně v práci, když se zaseknu u práce a zapomenu s ní vyběhnout nahoru. V noci spí většinou na mojí hlavě a když se vzbudí, vzbudím se i já, drapnu ji pod paži, ani neotevřu oči a jdem na dvůr. Vyčurá se a pokračujeme ve spánku. Ze začátku, asi první týden, jsem si teda točila budíka po třech hodinách, páč jsem si nebyla jsitá, jestli se jejím vrtěním vzbudím.
Jinak jako říct si neumí, no. Čas hlídám já. Ale věřím tomu, že jí to takhle jednou dojde. 
|
Dasha
Člen |
# Zasláno: 10 Bře 2008 22:04
- Nahlásit
Mika
já teda patřím k těm majitelům genitálních psů, vepřadorek pochopil hoooodně brzo. S tím venčením v noci bych se nebála, já s ním vyběhla vždycky v pyžamu před barák, co 2-3 hodiny, po hraní, pití, baštění, spaní, prostě pořád. A chválit a chválit. Plus já k tomu přidala "Čůrej, Lenny, čůůůůůrej!" A i teď, když měl třeba průjem, se nejspíš pokoušel dostat ven, protože "hromádka" byla u vchodovejch dveří.
|
Meta
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 07:08
- Nahlásit
Mika
Chybu jste udělali hned na začátku venčením na noviny. Pejsek pak nepochopí, proč se jednou doma venčit smí a podruhý ne.
Další chybu děláte, že s ním nelítáte i v noci - zase pes nechápe, proč v noci se venčit doma smí a přes den ne. Je lepší lítat jak blázen sem tam každé dvě hodiny i v noci a mít psa čistotného do týdne, než se týrat měsíce a doufat, že to psovi dojde. Začněte od začátku a uvědomte si, že když se pes vyvenčí doma, je to vaše chyba a příště musíte být pozornější.
Zaveďte povel na venčení, pobízejte jím štěně venku a po činu pejska vždy NADŠENĚ chvalte a ODMĚŇTE! Doma, když to zase neuhlídáte, žbrblejte vzteklým hlasem a ihned leťte se štěnětem ven, pokud psa při činu ani nevidíte, tak mlčky ukliďte.
|
argosek
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 07:49
- Nahlásit
jestli je pes normalni, vubec bych se kvuli temhle vecem netrapil. kamaradka tohleto resi po svem - stenata od malicka nechava celou noc doma a rano jen uklidi louzicky a hovinka. zatim se ji nestalo, ze by stene ve veku, kdy je schpno stolici i moc udrzet, pokracovalo ve znecistovani. clovek ma pocit, jak neco psa nenaucil a on se to hajzlik nauci i bez nej.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 08:55
- Nahlásit
Mika
Cha, buď v klidu, já mám fenku zítra čtyřměsíční a taky se ještě nehoda přihodí, resp.musím na to myslet většinou já, protože ona je tak akční, že nestíhá "myslet" na to že se jí chce, když je zaujatá něčím jiným což většinou je - zlobením - málokdy si sama "řekne". 1x za noc vstávám a chodím venčit, to se vždy hned vyčůrá i vykadí, povel "čůrí kakí" celkem funguje, ale kdybych zaspala tak to ještě nevydrží.
Protože to není můj první pes, tak to nijak nehrotím, neb vím, že to jednou půjde a jestli to bude za měsíc nebo za dva, to je z hlediska celého dalšího psího života vlastně celkem fuk
|
EngieB
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 13:37
- Nahlásit
argosek
Souhlasím Mě se vyplatilo říkat znechuceně "ale co je to tady", jinak jsem neřešila a do čtyř měsiců se vyřešilo samo. Dneska udělá vše proto, aby mě vzbudil, když musí A obešlo se to bez nadávání, trestání apod. Akorát venku ho chválím, když dělá potřebu na SPRÁVNÉM místě (např. v lese a na poli, nikoliv před sousedovic barákem Jo, to mi nefunguje, protože v lese se hážou klacky, na poli se hážou balonky a až teprve na ulici má klid
|
