| Autor |
Zpráva |
irenaa
Člen |
# Zasláno: 7 Bře 2008 15:17
- Nahlásit
PetraK
Tak jsem se nespletla, liška obecná se střílí od 1.1. do 31.12.
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 10:13
- Nahlásit
irenaa
díky, žes to sem hodila za mě, já jsem dostala odpověď až včera a našla ji tudíž až dneska ráno. Takže jsi byla rychlejší.
Jak je fakt každej ten pes jinej. Sice to nedělám na výcvik, ale pro naši zábavu, ale i tak se snažím o to aby to bylo co nej (a jsem hrdá, že jsem si to tak sama jako dala z příruček dohromady.), ale jakmile bych u Ešus zkusila tohle, tak mám smolíka. Takže u nás je řešení, vodítko a smolíka má on. Pak už je to v pohodě. On to prostě čas od času zkouší. Jen si pořád říkám, že jim to za to stojí? Proč to dělají? Já pochopím, že pes "zazlobí" když třeba vidí háravku, ale proč zazlobí, když není žádný rušivý element a i ho to baví, to mi fakt hlava neveme.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 10:29
- Nahlásit
PetraK
že jim to za to stojí? Proč to dělají?
proč zazlobí, když není žádný rušivý element a i ho to baví,
Přece aby byla sranda 
Mě loni pes (tehdy 14 měs.) na zkouškách stál nad bažantem s výrazem: tady fakt nic není!! a když jsem trvala na tom, že aport, tak mi přinesl velký klacek.  Rozhodčí se samozřejmě váleli smíchy a já byla za blba, co leze na zkoušky s dalším blbem, co nic neumí.
Jsem zvědavá co bude vyvádět letos 
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 10:35
- Nahlásit
Ketrin
promiň
Hele ale víš co? Ten pes má smysl pro humor. A velikej. Já vím, že to v ten moment asi tak člověku nepřijde - zvlášť, když tam má takový "publikum". Ale to je taky věc - proč oni se k tomu musí stavět takhle? On sám každý má máslo na hlavě, protože neexistuje pes, který by si někdy "nezalaškoval" tak nechápu proč nahlížejí divně na člověka, kterýmu se pes nějakým způsobem šprajcne. Chtělo by to tolik nežrat
Nicméně - mám ráda humor, takže pesanovi posílám podrbání za obě uši.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 10:44
- Nahlásit
PetraK
promiň
nic se neděje  však mi taky nezbylo než se k tomu stavět takhle:
na těch zk. jsme samozřejmě neuspěli, ale zároveň mi tam vrchní rozhodčí řek že by ho bral všema deseti... je to super pes, otázka je jestli já si ním poradím
|
jana33
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 11:03
- Nahlásit
Ketrin
Hele nepomlouvej Borgouška,taky k tomu musíš napsat,kolik mu bylo a že to i rozhodčí uznali,že se není čemu divit,že se snaží obstarat zábavu
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 11:14
- Nahlásit
jana33
jaký pomlouvání, si nepoznala že se tu s nim bezuzdně chlubím?
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 11:49
- Nahlásit
Ketrin
však to říkám-super pesan. Pesana sice neznám - ani nevím, co máš za plemeno, ale líbí se mi, že situaci řešil. Že to nebylo o čistě neposlechnutí - i když to tam pochopitelně bylo - ale že prostě ten pes PŘEMÝŠLEL. Mám doma taky přemýšlivce, takže vím, co dokáží dát dohromady. Ještě štěstí, že my nezkouškujeme-to by byl pro porotu bonbónek
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 11:51
- Nahlásit
Ketrin
ano, ano, však se ale taky máš čím chlubit. Já vím, že to při zkouškách není asi to pravý ořechový, ale jak jsem psala, mně se moc líbí, když ten pes dokáže používat hlavu. Poslušnost pochopitelně po svém psu vyžaduju, cvičíme sami i na cvičáku, ale protože tohle u mě vždycky převáží, tak bychom nikdy žádnou zkoušku neudělali . Ne tedy vinou psa, ale mou.
|
irenaa
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 12:40
- Nahlásit
Ketrin
Tak to jsi mě teda pobavila
Taky jsem zažila něco podobného na lesních zkouškách, pes je vášnivý aportér a při nácviku se mi ani jednou nestalo, že by něco nevzal. Vždycky přiběhne, ještě v letu to čapne a peláší zpátky. Na zkouškách pak předpisově dohledal a odevzdal bažanta, lišku a pak přišel zajíc. To už jsem si pískala, se zajícem nikdy nebyl problém. V mžiku byl u něho, zastavil se, stál, vrtěl ocasem a čuměl na mě a já na něho jako blázen. Nakonec na několikátý povel vzal a přinesl ho, těsně před tím, než mě trefilo. Dostala jsem 1 a díky průměru z přinášení jsem zůstala v I.ceně a po zbytek zkoušek pracoval naprosto bezchybně, i na všech dalších, ale tohle byl prostě nepochopitelný úlet, který do teďka nechápu.
|
irenaa
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 12:44
- Nahlásit
PetraK
Není zač.
Já taky psa nebiju, většinou si vystačím s hooodně hlasitým zařváním. Jenom velmi vyjímečně dostane jednu po zadku nebo ho potahám za ucho, ale jak už jsem psala, všimla jsem si, že je to mnohem víc řevu než bolesti. On už totiž ječí předem, potvora
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 13:10
- Nahlásit
irenaa
jooo, já to taky nebrala nijak, že by pes procházel torturou . Já tak můžu někomu něco radit, či komentovat . Ono je někdy toho důrazu zapotřebí, o tom bez debat. A že je u toho víc řevu než akce, tak to je taky bezpochyby, páč já to jako dítě praktikovala stejně jako oni. Řídila jsem se heslem, že řev je nejlepší prevence . To bylo zamyšlení nad tou stoletou pravdou, že na každýho psa se musí jinak. A platí navíc, že se to mění i v časovém horizontu. Jako štěně radostný učenlivec, tak tam pochopitelně nemusel být trest vůbec. No jo, on byl vlastně hroznej vzorňák, mi teď napadlo. Škoda, že mu to nezůstalo. V pubertě jsme přišli doslova o všechny povely a tady si myslím, že jsem občas chybovala, když jsem to ustála tisíckrát a po tisícíprvý už ne  a to jsem si říkala, jak mám nastudováno, jak to zmáknu. haha. Vytočit jsem se nechala, řvala jako šílená a pes si musel myslet, že jsem totální magor. Dneska jsem chytřejší-nebo možná taky chytrá jak zábradlí - a myslím, že už by mě nedokázal dohnat k slzám a prohlášení, že s tím šmejdem už nikdy ven nejdu . Dneska už jsme zaplaťpánbůh jinde, takže v případě potřeby vystačím s hrozivým syčením či zařváním - podle vzdálenosti a oblíbenou buzerací alá sestava pí. Čáslavské
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 13:12
- Nahlásit
irenaa
a ještě k těm zkouškám - fascinuje mě fakt, že pesan vždycky vyšplouchne na tom, co má v paži a v momentě, když už si člověk fouká, jak pohoda. Nikdy na tom, kde si člověk není jistej. jak to ti smraďoši dělají?
|
irenaa
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 20:29
- Nahlásit
PetraK
Tak my jsme pubertou prošli celkem v poklidu, jenom mírně se zhoršilo přivolání, ale to jsem doladila tím, že jsem místo piškotů začala nosit mnohem voňavější masíčko nebo sýr a návrat k poslušnosti byl téměř okamžitý.
Měl jen jedno takové krátké období, kdy vždycky, když jsem ho vypustila na louce, kam jsem jezdila, tak vzal čáru a třeba 15 minut nebyl. Vyřešila jsem to rychle a rázně. Pokaždé jsem počkala až přijde, žádný křik, nic, prostě nevšímačka. Pak jsem přivolala druhého, staršího psa, pohladila, odměnila, naložila do auta, mladého jsem nechala stát a čumět a jela jsem pryč. Podotýkám po polňačce, kde jsem věděla, že nic nemůže jet. Vždycky jsem ujela tak 20 metrů a pak jsem zastavila a naložila šťastného psa do auta. Udělala jsem to myslím 3 x a byl navždy vyléčen.
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 21:57
- Nahlásit
irenaa
Šťstná to žena!! Šťastná to žena!!! Ale já si o to řekla sama. Myslela jsem si načuřeně, jak jsem chytráá, jak mám naštudováno z chytrých knížek, háháhá! Jak byl jako štěndo a do roka byl vzornej, všichni mi ho záviděli, jako jediný na cvičáku jsme v tý době cvičili bez vodítka, tak se z něj stal takovej spratek, že zabít ho bylo málo! Moje kamarádka co má výmara jen tak jako kroutila hlavou. Fakt. A to jsem si myslela, že můj první pesan- teriér, mi dal jakous takous průpravu. No, houby s octíčkem. Nevšímačka taky zabírala + vykázání ode mne. Jenže to na něj zabralo na chvilku, kdy udělal smutný voči a jestli si dal svazáckej závazek, tak do druhýho dne o něm teda nevěděl. Pochopitelně nejlíp bylo, když jsem si dala závazek já, že se nenechám vytočit, že mě takový smrádě nedostane na kolena. Ale byla to fuška při mý choleře co mám. Je ale pravda, že mě naučil. Nicméně -u nikoho se tak neovládám jako u toho čokla
Zase na druhou stranu 15 minut nikdy Ešus nedal-abych k němu byla spravedlivá. On se vždycky držel u mě-ale povely,ty jako žádný neslyšel. Já měla na něj metodu zavřených dveří. Na chalupě, kde jsem chodila cvičit, že zvířata se nehoní, tak pokud okamžitě nereagoval, nasadila jsem 3. kosmickou, dolítla na zahradu, zalígrovala branku a šla za roh sbírat plíce. nechala jsem ho tam párkrát vycukat a to nám hodně pomohlo. Jen já jsem si uhnala svalovou horečku
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 22:40
- Nahlásit
irenaa
No tak tohle já zrovna řeším. Teda u nás to není 15 minut, ale tak 1-2 a hned se vrací, ale stejně mi to vadí. Jak chytne stopu, tak od určité vzdálenosti ode mne prostě už neposlechne. On tu zvěř vyhledá, zvedne a vrátí se. A jakmile mě vidí, tak zadaunuje.
Nechci aby to dělal, jednak chci mít i nadále dobré vztahy s myslivci, jednak je to problém na zkouškách. Myslíš, že ta tvá metoda - poodjet s autem atd.-by fungovala v místě, kde to pes zná? My totiž nikam venčit nejezdíme, neb bydlím v lesích, takže chodíme ven tady. Takže aby si zdrhač neřekl-klíďo jeď napřed, já si ještě zaslídím a pak přídu domu 
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 11 Bře 2008 22:48
- Nahlásit
Ketrin
No a když bude mít doma zavřeno? To by nezabralo?? Je mi jasný, že ne na každýho psa, ale pokud jsou k tomu podmínky, za zkoušku to stojí. Já to ještě vyšperkovala v době návštěvy známých a jejich psa o to, že se podávala zroovna psí večeře. psík návštěvník dostal a ten kdo se halt coural venku na to koukal přes plot
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 12 Bře 2008 07:22
- Nahlásit
PetraKTo by nezabralo??
No budu to muset nějak promyslet a vyzkoušet. Problém je hlavně v tom že já sice jsem docela důsledná, ale v tomdle jsem měkkouš takže jsem zatím neměla to srdce na nějakou tvrdou odmítačku. Holt je to moje mimííínko který mám od prvního nadechnutí a zločinec toho umí využít ale zas jinak je to závislák.
A nejhorší je že si za to můžu sama - on to nedělal - jenže já jsem si usmyslela s ním udělat barvářský zkoušky, podle řádu kde pes musí nahánět. A protože jsem tak nějak tušila, že by se mu to mohlo zalíbit, tak jsem to s ním vůbec necvičila, jen jednou - poslal jsem ho do houštiny a začala počítat, abych tak zhruba odhadla čas, jak dlouho tam vydrží bez vybíhání. No a nenapočítala jsem ani do 60 a on už mi naháněl srnce přímo na mě. nemělo smysl přivolávat, neposlechl by v tu chvíli byl uplně mimo, takže oběhli takové kolečko a asi za půl minuty ho znovu hnal přímo na mě. no a to už jsem ho upískala a uřvala, takže přišel.
No a od té doby když přijde na stopu zvěře tak občas se zachová tak jak píšu výše
|
irenaa
Člen |
# Zasláno: 12 Bře 2008 08:30
- Nahlásit
Ketrin
A ty máš slídiče?Nebo teriéra? Já bych mu neodcházela domů, dokud se nevrátí, spíš bych počkala až přijde a pak těžká nevšímačka a šla bych si směrem k domovu a pokud to není nebezpečné (třeba cesta), nechala bych ho klidně před vrátkama, ať se šťaví. Jinak můj je pes je taky můj miláček a bylo to strašné, když jsem mu vždycky tím autem ujížděla. Je to už celkem dlouho, ale vždycky si vzpomenu na ten jeho pohled, když běžel za autem. Hrozné. Od té doby vždycky říkám, že nechápu, jak může někdo vyhodit psa a odjet, já jsem ujížděla pár metrů a věděla jsem, že ho hned zase vyzvednu a i tak mi ho bylo neskutečně líto.Jinak pro něho to bylo taky známe prostředí, jezdila jsem tam každý den, než mi místní důchodce, kterému se nelíbilo, že tam venčím psa, objel klíčem celé auto. Takže než aby mi příště propíchl gumy, změnila jsem místo.
PetraK
Nic si z toho nedělej, já s ním zase řeším jiné věci, nemá rád jiné psy, což mě hrozně mrzí, protože socializace proběhla na 1000% a je mi to vcelku na houby. A tohle mě třeba neskutečně štve, je to hrozně nepříjemné.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 12 Bře 2008 08:49
- Nahlásit
irenaa
A ty máš slídiče?Nebo teriéra?
Labradora
Já neodcházím než se nevrátí - to je jasné, vždyť píšu že se vrací prakticky hned - 1-2 minuty. Ale vím že když to nebudu řešit tak se ten čas může prodlužovat.... a může začít tu zvěř honit, což zatím nedělá.
Můžu ho nechat před vrátkama, není to nebezpečné, tady projedou denně tak 2 auta a 3 traktory
Asi se k tomu odhodlám. Dík
dík i PetraK za ten nápad s psí večeří - psí návštěvy jsou tu každou chvíli, takže to taky využiju
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 12 Bře 2008 08:52
- Nahlásit
Ketrin
Já si myslím, že by to zabrat mohlo, ale musíš to dát, nesmíš povolit. Ešus nejdřív smutně čuměl a pak hrozně naříkal. Uši mi to rvalo, osrdí mi to rvalo, ale říkala jsem si, že to musím vydržet. On pak začal obíhat v zoufalství celý pozemek - a že si teda štrejchnul , bylo mi ho fakt líto. Ale zase než aby se mu něco stalo, tak ať radši chvilku "trpí" bezbolestně takhle. Já ho nemusela potrestat jinak. Ale musíš se domů dostat aspoň o fous dřív než on. Já fakt byla uštvaná jak ta srna, jak jsem lítala. Protože to se nikdy pochopitelně nestalo kousek od chalupy, vždycky na poli dole v tom nejnižším bodu a já to rvala do toho kopce jak šílená. Když tam tehdy byli kamarádi, vzali s na tu podívanou i dalkohled, šmejdi .
irenaa
Fuj, to muselo být hrozný. Mně takhle nebylo nic moc, když tam naříkal za plotem, ale tohle muselo být echtovní. David párkrát navrhoval v dobrým úmyslu, že cestou na chalupu - jsme na totál samotě, příjezdová cesta úvozem - můžeme Ešusa vysadit, že se jako proběhne za námi, za autem. Nikdy jsem mu to nedovolila, protože si dovedu přesně představit, jak by se cítil. A jak bych se cítila já, takže Ti rozumím, jak Ti asi bylo. Nicméně - co s ním jinýho se smraďochem neposlušným, když si neváží dobrýho bydla. Tohle je bezbolestná cesta, která ho poučí, bez nátlaku co ano a co ne. Jen panička u toho trpí 40x víc než ten čokl neposlušnej, což? Kurkní co všechno člověk pro ty bestie nevydrží
S tou socializací Ti ale taky rozumím. My měli nasocializováno až do alélujáá. do tý doby, než mi ho rozhodil RR a pit. to jsme dosocializovali. Takže jedeme zase od začátku a teď se raduju, že máme 4 kámoše na který je vyloženě natěšenej. Ovšem RR a veškeré skrčené čumáčstvo už nebrat. toho se bojí a hučí.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 12 Bře 2008 09:00
- Nahlásit
musíš se domů dostat aspoň o fous dřív než on.
no to problém nebude, on je zvyklej že do vrátek až po mně takže mu je přibouchnu před nosem (a pudu za roh slzet )
bezbolestná cesta, která ho poučí, bez nátlaku
to se mi na tom právě líbí
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 12 Bře 2008 09:04
- Nahlásit
Ketrin
Hele ale musíš se snažit mu utéct, i kdybys měla běžet sto jarník kiláků, ten pes musí vědět, žes naštvaná, že ho k sobě nechceš. Jestli to dobře vysvětluju teda.
|
jana33
Člen |
# Zasláno: 12 Bře 2008 09:30
- Nahlásit
Ketrin
Nám takhle cca před rokem (bylo to poprvé a naposled) Sam s Rozárkou prohnali srnky,resp. šli po jejich stopě. Vrátili se taky cca za 2 minuty a my jsme je "vyloučili" ze smečky. Normálně jsme je od sebe odháněli,když se přiblížili,tak jsme po nich házeli šišky,drny trávy a řvali na ně,ať zmizí. K dokonání všeho jsme si pak sedli na lavičku a cpali ferdovi piškoty a zase když se přiblížili,tak jsme je zaháněli. No měli z toho fakt trauma,na konci cesty už na nich bylo vidět,že si nejsou jistí vůbec ničím. A k autu se plížili s výrazem,oni nás tu fakt nechaj. Nevím,jestli to zabralo,ale už takhle nezdrhli. I když je fakt,že to byla spíš výjimka,protože oni zvěř nehoní a i když jim před očima projde stádo srnek,tak nemají tendence jít za nima,spíš se vracet na místo odkud vyšli a pak je hezky stopovat. Ale jsou u toho odvolatelný
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 12 Bře 2008 10:00
- Nahlásit
jana33
Tohle odhánění se mi osvědčilo jako trest i když mě Ešus neposlechl v průběhu tý puberty - tedy s tím vyprchávajícím efektem. Že pro ten den jako jooo, to se stal jakož takož "hodným", ale do druhýho dne mu to z tý jeho dutý mozkkovny zase vyšumělo a lítali jsme v tom nanovo.
Mimochodem on je ukázkovým případem toho, že velký psi opravdu dospívají hodně pozdě. Až teď se dokáže soustředit, až teď ho vyloženě cvičení začalo bavit a těší se na to, že půjdeme spolu sami a budeme něco dělat. Ty kámošky taky jako joo, ale pak už je radši, když se jako mu panička věnuje. Takže kdyby s ním člověk něco dělal, tak by musel počkat až doteď asi. Je potrhlý a navíc jak já jsem laik, tak to k tomu taky přispívá.
|
jana33
Člen |
# Zasláno: 12 Bře 2008 10:07
- Nahlásit
PetraK
U nás tohle funguje na všechno s výjimkou požírání hnusů. Když jsme to zkoušeli praktikovat na jejich čuňáctví,tak jsme docílili jen toho,že pes něco zblajznul a jak zmerčil,že ho vidím,tak se už sám od sebe plazil za náma tak deset metrů a nepřibližoval se,no hromádka neštěstí,jenže bohužel to byl veškerej efekt,páč labradoří popelnice mají nějaký zkraty v mozku a jak jde o žrádlo,tak je prostě zatemníno. Ale jinak to funguje spolehlivě,labrošové jsou závisláci. Ale zkusit to na našeho teriéra,tak řekne - polibte si prdel,když mě nechcete,tak jdu jinam,mě bude všude dobře,mě má každej rááád
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 12 Bře 2008 10:44
- Nahlásit
jana33
jak výstižný . tohle je přesný teriéři popis
Můj první pes byl tak terča, tohle když jsem mu udělala (tehdy naprosto instinktivně, páč už mi došla trpělivost s tím jeho "zlodušením") na Letný, tak si sednul do stínu stromu a pozoroval jak odcházím a odcházím....... až jsem se stala malilinkatou tečkou . Udělala jsem tehdy potupný kolečko, vynořila se nečekaně naprosto jinde a čokl se ke mě připojil s výrazem :"Tobě to trvá, než si zjistíš co potřebuješ, už mám z toho čekání zadel dřevěnou." a bylo vymalováno
|
jana33
Člen |
# Zasláno: 12 Bře 2008 10:50
- Nahlásit
PetraK
My máme křížence jagteriéra nalezence. Když se ke mě nastěhoval přítel,tak se rozhodl,že ho vychová. Tak jsem se zasmála a dala mu čtvrt roku. Po čtvrt roce teriér Karlovi zdrhl u auta,nechtěl prostě po procházce ještě domů,ale oběhnout si místní ulice,domky,prostě zjistit,co kde nového. Přítel to zkoušel po dobrém,po zlém,nic. Tak naložil labradory, nasedl do auta,nastartoval. Zpoza rohu vykoukla teriéří hlava a se zájmem sledoval,copak se to děje. Karel začal pomalu popojíždět a sledoval Ferdu - ten seděl,hlavičku na stranu a ve chvíli,kdy Karlovi došla trpělivost a přidal,tak se Ferda zvedl a svýrazem - tak nashle- odběhl do boční ulice ještě ten den Karel vytáhl čtvrt roku uklizenou flexu a tuhle historku dává k dobru na všech srazech,když někdo tvrdí,že jeho labrador neposlouchá a je s ním těžký pořízení
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 12 Bře 2008 12:28
- Nahlásit
jana33
Tož na co si já u toho svýho pomatence stěžuju????? Jagouši se mi líbí, ale dobrovolně nikdy, nikdy. Na to bych totiž neměla. Myslím výchovně, toho bych fakt nezvládla. Alespoň tedy bráno podle toho co jsem si načetla a v porovnání s mými schopnostmi. Obdivuju vaši nervovou soustavu, že to ustojíte.
|
jana33
Člen |
# Zasláno: 12 Bře 2008 13:00
- Nahlásit
PetraK
No já bych si to dobrovolně taky nepořídila,ale když to najdeš,ještě s vykloubenou nohou a pokousaný od potkana,resp. najde ti to tvůj labrador a je to štěněcí střapatý a víš,že v útulku by si to s těma nákladama za léčení nikdo nevzal,tak co můžeš dělat. Tak se teď střídavě s labrošem obviňujeme,kdo za to může,jestli on,že Ferdu našel nebo já,že jsem se ho okamžitě nezbavila vždycky říkám,že to jsem dostala seslané shora,abych si o sobě moc nemyslela,když všichni dosavadní psi pojem vodítko neznali a poslouchali tak nějak sami od sebe Ale abych ho zas jen nepomlouvala,doma je to největší mazlíček,nejpokornější psíček,jen se nesmí dostat ven a taky ho páník nesmí provokovat hrou na hudební nástroje,to v něm vyvolává agonii
|
