| Autor |
Zpráva |
Anonymní
|
# Zasláno: 14 Čen 2005 11:30
- Nahlásit
čtu si toto forum,nečtu si kdo co psal....ale zaujal mě kousek článku -autorem je pan Desentský.
Ted prosím má osobní zkušenost......mám psa, co se nesnese s jinýma psíma chlapama............a snažím se to v něm potlačovat co to jde. Sami víte, že to je práce na dělší ,nebo dlouho trať. Navštívila jsem pár cvičáků, pár lidí co se psy pracují.....a skoro každej mi doporučil tvrdou ruku.....když píšu trvdou mylsím to vážně. Nejsem na to povaha......Navíc nemá problém s lidmi, dětmi,fenama a štěnaty.....nemá problém s malým zvířectvem........nemá problém ani s emnou jako s pánem....sáhnout mu můžu kam chci,kdy chci, do misky, pro kost......v pohodě. Aniž jsem to věděla, jen zkusila dělat předsně to,co tu asi myslel pan Desentský. Jen jsem prostě vypozorovala, že když mu nedovolím dívat se na nepřítele..odvedu jeho pozornost....začneme něco cvičit...a on to ustojí-následuje velká odměna. Nebude to asi nikdy pes, co se "hubičkuje" s větším psem,který by si třeba chtěl hrát....nevím....to ukáže čas......ale za tu dobu, co se snažíme tímto způsobem se zlepšil. Vidím to já, mí známí, jiní pejskaři .....
Asi ne pokaždé platí na hrubý pytel hrubá záplata....asi to chce trochu svého psa i znát....a reagovat na jeho reakce.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 14 Čen 2005 11:32
- Nahlásit
Mimochodem, proč těm lidem tady nenapíšeš třeba, že agrese u dominantních psů se má řešit klidem, rozvahou a třeba přimět psa sklonit hlavu do podřízené pozice, pohrozit mu očima a nakonec mu dát nějaký podřízenecký povel jako je lehni, aby pes věděl, že trest končí... (u submisivní agrese je to ovšem trochu jinak).
toto je ten kousek článku,o kterém jsem psala.....
|
Tchor
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 09:06
- Nahlásit
Mimochodem, proč těm lidem tady nenapíšeš třeba, že agrese u dominantních psů se má řešit klidem, rozvahou a třeba přimět psa sklonit hlavu do podřízené pozice, pohrozit mu očima a nakonec mu dát nějaký podřízenecký povel jako je lehni, aby pes věděl, že trest končí...
Sohlasim a nesouhlasim, u psu jez popisuje Sali je to obcas opravdu boj o pozice. Vysoce vytazeny sportak je ve vztahu k psovodovi umyslne tesne pod nim a psovod musi byt pripraven se o sve postaveni se psem "poprat" po psim, samozrejme v klidu (s nervama v kyblu vas ten pes akorat sejme) a taktez samozrejme je dobry po te co se pes vzda udelat par cviku poslusnosti za kterou nasleduje vyrazna odmena. Rikate se Sali v podstate to same, akorat kazdzy mluvite o jinem psovi. Ono je vse potreba prizpusobit okamzite situaci abzt pripraven tak aby clovek regoval podvedome nikoli dlouho premyslel nad tim co udela. Nad tim musi premyslet pred tim aby byl pripravenej.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 15 Čen 2005 10:56
- Nahlásit
Tchoři- já se Sali souhlasím,nebylo to nic proti ní,jen jsem to možná nenapsala uplně přesně. Jen jsem tím chtěla říct, že ne na každého psa platí stejná metoda a že se každá metoda nedá použít při "různých druzích dominance"..nebo jak to nazvat.
Nejsem žádný "tleskač" nikoho, a nebylo tomíněno ani proti ani pro nějakému přispívateli.
|
Julie.
|
# Zasláno: 15 Čen 2005 11:07
- Nahlásit
Tchor
Je pravda ze Sali s Artremisem mluví kazdý o jiném psovi. Sali mluví o Vysoce vytazenem sportakovi a Artemis i o psech, kteří zabili.... Nemám pocit, že mluví "jen" o rozmazleném labroušovi. Tuším že zrovna Artemis moc dobře ví, že musí být hodně vteřin v myšlení před psem, s takovým psem nemůže člověk myslet současně. Třeba i právě proto, aby mu ukázal o kolik je chytřejší než on, že než pes se rozmyslí, já už mu to dávno rozmluvím a až na tu myšlenku pes přijde, už jsme oba dál.
P. Desenského neznám, jen ho sleduji a metody jsou mi velice blízké. Mám 2 středoasity a svého času jsem vychovávala sama je a svoje dvě dvojčata. Rvát se s nimi (se psy) bylo to poslední co bych chtěla. Vzhledem k tomu, že vyrůstali s dětmi v jednom domě, machrování na kohokoliv muselo být úplně vytěsněno. V psí pubertě jsme se drobné výměně názorů, co ano a co ne, nevyhli. Samozřejmě.
Jelikož si spolu žijeme už 9 let, snad můžu říct, že metoda "rychlejší v přemýšlení vyhrává" se mi osvědčila před metodou "prát se o postaveni". U nás tohle musí být vyjasněné. V domě s dětmi se nemůžu rvát o postavení. To snad můžu udělat jednou když puberťákovi narostou ramena, ale pokud vyhraju, už pouze po dobrém "dokrmuju".
I když se k nám před rokem nastěhoval přítel s 2 dobrmany, jedeme stejně. Když pominu prvotní středoasiatí teritoriální hlídání, pár týdnů utvrzování, že tihle dva dobrmani k nám už patří a nikdo se nebude na nikoho prsit že je tam víc doma, nejsou žádné problémy.
Můj přítel je přesně ten nadšený sporťák co vy, ani nevím jaké zkoušky s nimi dělá , pro mě je totiž dost důležité co je doma. Doma se žije, kamarádí a prosím: bez hádek, jsou tu děti. I se čtyřmi psy to jde. A jestli je ten pes vybičovanej sporťák se zkouškama a medailema nebo "jen" hlídač je mi šumák. Je pravda, že pokud přítel marodí a sporťáci nedostanou "do těla", stoupá jejich nervozita, nepracovat jim nesvědčí. Ani když je proběhnu u kola, nejsou tak spokojení jako "zakousat si". Je to odlišným temperamentem dobrmanů, ale hlavně tím, že jsou od mládí zvyklí makat. Já sporťákem nikdy nebudu, nemusím to, nechápu to, ale dobrmánky to opravdu baví, jsou celý šílený štěstím když se jim to podaří a jsou pochválení, tak ať s přítelem sportují.
Nicméně, rvát se nebudeme, když se potřebujeme.... nebude provokovat ani šampion ani kocour. Tomu jedinýmu to toleruju, protože není pes a kočičí ješitný myšlení já nechápu 
Panu Desenskému držím palce, ono to jde opravdu i po dobrém (pro mě hlavně po dobrém) a jsou situace kdy to jinak ani nejde (s dětmi). Ale netvrdím, že psa lze vychovat jenom po dobrém, musí tam být lehce tvrdosti, ale pouze psí! A psi se za kůži na lících vzájemně netahají...
|
Tchor
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 11:53
- Nahlásit
Julie.
Sali mluví o Vysoce vytazenem sportakovi a Artemis i o psech, kteří zabili....
Jde o to jakym zpusobem zabili. Pracuju cas od casu se psy jez jsou schopni zabit opakovane - jsou uceni bojovat s clovekem tak aby to bylo ucinne. Mluvim o spickovych sluzebnich psech ktere cas od casu figuruji svym pratelum. Sami mam doma sportaky ovsem snazime se je pripravit tak aby snesli jakoukoli situaci.
Rvát se s nimi (se psy) bylo to poslední co bych chtěla. Vzhledem k tomu, že vyrůstali s dětmi v jednom domě, machrování na kohokoliv muselo být úplně vytěsněno.
Samozrejme,ale:
1) ne kazdeho psa ma clovek od stenete
2) Kazdy pes je jiny
3) Ne u kazdeho psa potrebuju aby byl schopen unest tlak a zastrasovani od ciziho cloveka.
Neni problem udrzet psa v hierarchii hluboko pod sebou a ostatnimi lidmi, problem je udrzet psa tesne pod sebou a tak aby byl presvedcen ze naprosto jakoukoli situaci zvladne a tudiz se ji nema cenu zabyvat dokud nenastane atd. nema cenu to dal rozebirat.
Můj přítel je přesně ten nadšený sporťák co vy, ani nevím jaké zkoušky s nimi dělá , pro mě je totiž dost důležité co je doma. Doma se žije, kamarádí a prosím: bez hádek
Mame doma se Sali svejch psu (teda 7 fen a 1 pes) 8 taky bez hadek, ale cas od casu tam taky mame psa kteryho si knam nekdo odlozi nebo ho nekde najdem apod. A zarazeni do smecky nekdy trva dyl nekdy je kratsi a naformatovat psa tak aby jeho chovani nebylo nebezpecne okoli taky u nekterych zkazenych psu chvily trva a bez obcasneho "boje" se to neobejde.
Panu Desenskému držím palce
Ale to mi taky cinnost kterou dela je zcela jiste zasluzna a je velmi potreba, ale je to zcela jina cast kynologie nez u nas
A psi se za kůži na lících vzájemně netahají
Tak to se pletete psi se za lice chytaji docela bezne, krome toho je to jedine misto kde psa udrzite tak aby vas nemohl kousnou. Mimochodem klasicky chyt pod krkem primo ohrozuje zivot psa neni moc velky problem rukama rozdrtit citlive casti krku takze bych to moc jlidem nedoporucoval pokud presne nevi jak chytit..
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 12:01
- Nahlásit
Julie,kdo je ten váš přítel,jakáý má pesany? ono moc lidí co sportovně magoří s pinzetama zas tolik není,to se budem jistě znát...jinak vaše postřehy o potřebě zaměstnat sportaky a o narustaici nervosite jsou velmi presne...sakra nejak se mio prepinaji kalvesnice tajnym hmatem ktery nedokazu objevit....
|
Tchor
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 12:05
- Nahlásit
Julie.
Aby nedoslo zase k nejakemu nedorozumeni, ja s vama v podstate ve vsem souhlasim jen to nevidim tak jednoznacne, tech psu mi proslo rukama asi vic nez vam a ty rozdily jsou ohromne. na nektereho psa se staci krive podivat a na druhem jsem lezel pres hodinu nez se vzdal odporu.
|
Ghianika
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 12:21
- Nahlásit
Julie, napsala jste to hezky, v lecčems máte pravdu, hlavně máte pohled z obou stran, teda jak z pohledu domácích psů (jestli to tak můžu napsat) i z těch sporťáků.
A psi se za kůži na lících vzájemně netahají..
s tímhle ale souhlasit nemůžu, je to asi tak tři dny co moje čuba udělala mladšímu psu piercing na tváři, a pokaždé když dělá něco nepatřičného, nebo se jí něco nelíbí tak ho bere za tvář a on jí taky
|
Tchor
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 12:40
- Nahlásit
Artemis
Mimochodem, proč těm lidem tady nenapíšeš třeba, že agrese u dominantních psů se má řešit klidem, rozvahou a třeba přimět psa sklonit hlavu do podřízené pozice, pohrozit mu očima a nakonec mu dát nějaký podřízenecký povel jako je lehni, aby pes věděl, že trest končí... (u submisivní agrese je to ovšem trochu jinak
nenapíšu,protože to bude fungovat jen u některých zvířat...jen u těch,která se nestaví NAD toho,co se je snaží srovnat do provozního stavu....na to není jednotný recept,ale v zásadě je třeba psa oslovit tím,na co slyší on a jak on se chová ke svým podřízeným
Pro tz cleny fora,co nectou presne dany text/vsichni si rozumime,vse je prisne individualni kus od kusu,jednotny recept neexistuje,vse ma zpetnou vazbu na daneho psa....
|
Ebony
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 14:37
- Nahlásit
Ghianika
to je totiž jak píšou v těch "výchovnejch" knížkách, že psí máma trestá štěňata vytřepáním za kůži na krku. Já tedy odchovala pár vrhů a u žádný z fen jsem tohle neviděla, ba naopak, trest přišel vždy jako slabší, či silnější uchopení za čumák, i u dospělých psů, co mám doma. Moje maliňačka zásadně chytá našeho jezevčíka za tváře z boku, když jí naštve.
|
Ghianika
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 17:16
- Nahlásit
Ebony
dík žes to napsala, už sem si říkala že mám nenormální psy: Teda oni nenormální samozřejmě jsou, ale tak nějak jinak 
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 19:59
- Nahlásit
Tak jsem si tohle fórum konečně přečetla celé.
1) sorry, že jsem nesmázla hned první či druhou str. jak jste chtěli, ale to co z toho vzniklo bylo zajímavé 
2) Sali
Taky jsem moc ráda, že tu píšeš. Ale musíš být připravena, že někdo Tvůj styl vyjadřování prostě neskousne, chce to trochu zvyk a nadhled, takže neupadej do skepse nad námi
3) SALI
Je obrovský rozdíl mezi sporťáky a "psy". Tady asi většina (včetně mně) bude pro "psy". Nebo něco mezi tím. Tak i proto kladem důraz na něco jiného než Ty - proto tak zdůrazňujem "vztah, důvěru" a pana Desenského 
Neznamená to, že Ty je nemáš, ale že to celý prostě berem jinak. Mít sporťáka jako máš Ty, jdu do kytiček i se psem.
Odhadlas mě na bílého švýcara a potulky v horách. No doufám, že když bílou změním na uhel a místo obran zkusím "zachraňovat" co se dá, pak se budu mít dobře.
Ale nebýt Tvých (a jiných) názorů, možná bych smýšlela jinak. Takže dík
|
Julie.
|
# Zasláno: 16 Čen 2005 14:26
- Nahlásit
Abych uvedla některé věci na pravou míru:
Když jsem psala: A psi se za kůži na lících vzájemně netahají... myslela jsem tím: já po něm hmátnu za kůži pod uchama na tvářích obouruč,vyvěsím si ho před obličej jak psala Sali.
Mluvila jsem o té jedné větě Sali, kterou jsem možná vzala příliš dogmaticky, ale mí psi si nic podobného navzájem nedělají.
Předpokládala jsem, že trestání vytřepání štěněte za kůži na krku (mmch. jak uvedla Ebony, poslední dobou velice diskutované, jestli to náhodou není jeden velký omyl, a podle mě dost pitomá rada pro začínající pejskaře, kteří pak třepou za každou hňupinu i 7měsíčního trpasličího psa, kterej je už v tomto věku v těžké pubertě (trpasličí plemena) a je to pro něj leda tak projev agrese) ale hlavně ťuknutí do čumáku, při důraznějším "potrestání" uchopení čumáku shora se sklopením hlavy psa příp. lehkým tlakem, jsou "tresty" které tady nemusíme probírat.
Sali
Jsem pracovně v Praze, žijeme v Heidelbergu a přítel je Švéd. Takže na české scéně ho neuvidíte, zatím.
Tchor
S vámi souhlasím, až na poslední věc:krome toho je to jedine misto kde psa udrzite tak aby vas nemohl kousnou. Mimochodem klasicky chyt pod krkem primo ohrozuje zivot psa neni moc velky problem rukama rozdrtit citlive casti krku takze bych to moc jlidem nedoporucoval pokud presne nevi jak chytit..
Což je samozřejmě pravda, ale pak je asi nutné ho zvednout právě do výšky, překvapit ho tím a "znehybnit" mu tím alespoň přední končetiny. Já ale zásadně do výšky psy netahám. Fakt to nemám ráda- to zaprvé a zadruhé vážím padesát kilo a tahat jednoho z mých asiatů do výšky bych ani nemohla a zatřetí si nedokážu představit, co by mí psi museli udělat, abych je takto trestala. V tom je rozdíl mezi náma, vy asi i převychováváte psy, možná tvrdé psy, s tím já zkušenost nemám. Můj Jef je dominátor, má k tomu sklony, ale řeším to opravdu metodou: vidíš že to umím vymyslet dřív a líp, tak mlč.
Je to ale můj pes od štěněte, takže znám jeho reakce a stačí mi jeden pohled a vím co udělá příští vteřinu, tzn. rozmluvím mu to po dobrém. Jelikož je chytrý a ví to, že přeze mě se nedostane, nezkouší to.... kruh se uzavřel.
BTW. on ví, že jsem dobrá, jelikož jim každé ráno, ale hlavně večer, ulovím něco dobrého k jídlu. Už tohle je pro ně trumf a utvrzovat je přes jídlo, že na to mám, je pro mě jedno velké plus. A to jídlo jim můžu taky vzít, když se mi u toho budou hádat. Když se dva perou, třetí se směje
K těm hmatům. Ještě je jeden hmat: chytnout za kůži mezi ušima a druhou rukou nad ocasem. Nemusím ho nikam tahat a v případě potřeby se dá i zakleknout. Předesílám: u svým psů jsem tohle nikdy nepoužila. Použila jsem to jednou v případě opravdu nezvládnutého psa, křížence NO, který se rozhodl rdousit mého Mufiho-skotského teriéra, kterého jsem měla jako dědouška, když u mě skončili trošku omylem dva středoasiatí kluci. Za ten omyl nyní děkuji.
na nektereho psa se staci krive podivat a na druhem jsem lezel pres hodinu nez se vzdal odporu.
Samozřejmě. Trestat podle jednotného návodu proboha to ne. Co dominantnímu psu přijde jako šťouchanec z hecu, může submisivniho bázlivého psa totálně psychicky vydeptat až zlomit.
Proto považuji rady po internetu bez znalosti dotyčného psa, ale hlavně dotyčného člověka!! (jestli je schopen vstřebat, správně pochopit a dobře provést) za velice nebezpečné. A rada to může být jakkoliv vynikající, ale nikdy nevím kdo je na druhé straně.
Vedu v Heidelbegru psí školičku, je to jen taková sranda pro štěňata, sporťáci zamachrují štěňata se pomuchlují. Jsou tam různí psi a různí majitelé. A někomu ani face to face nevysvětlím spoustu věcí, protože někteří lidi pro to nemají cit a spoustu věcí dělají mechanicky a já pak hledám nové pánečky pro 14ti měsíčního RR, který není agresivní, ale je rozhozený a zmatený, protože neví co se po něm chce.
Vyslovte směrem k takovému člověku větu Sali a ten člověk ji bezpečně vytrhne z celého kontextu a bez myšlenek zkusí, při první příležitosti v úplně jiné situaci, třeba úplně banální.
Ale slovíčkaříme, já jsem se jen původně chtěla ohradit, že nejsem úplný idiot, abych nevěděla jak trestá fena štěňata. Rozhodně bych nevytřepávala Podle mě na to my lidi totiž už nemáme. Ta vzdálenost od fenky v pár dnech k naší ruce v pár měsících, je znatelná a rozhodující, a já vytřepávání nedoporučuju.
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 16 Čen 2005 17:19
- Nahlásit
Julie.
zase rozumnej člověk,co ví co dělá.Ráda Tě čtu.
Já těch hmatů mám dost,ten meziucho-ocasovej je na Bobulku,malinu-malignu,čistě pracovní krev,neskutečnej drajv a neskutečnej temperament,ale současně křehká čubí dušička,a když někoho rube,neb se usnesla už v 16 měsících být Alfa,a skoro tříletá fena dobrmana,k nám svěřená na pobyt,to nechtěla akceptovat,tak jediná cesta jak jí sundat a zároveň si jí nepřevěsit na sebe je tenhle hmat....jo a ty slova Prober se a koukej,držím tě já...
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 16 Čen 2005 17:27
- Nahlásit
Terri
Julie.
já neumím nic jiného než žít se sporťáky a cvičit se sporťáky,mám zkušenosti jen s asi dvaceti zvířaty,osobně držím nebo jsem měla NO,Dob a Mal,jo a jednoho MK,
takže se nemůžu vyjadřovat k jinému okruhu lidí než k lidem stejně uzaměřeným.
Společný cíl-vysoko vytažený rozumně ovladatelný sporťák,schopný závodů i klidného života v domácí smečce důchodců a pracovně aktivních psů dvou aktivně cvičících členů rodiny,bez nutnosti kotcovat jinak než z důvodu hárání,a s vytvořením tolika smeček,kolik je potřeba...u nás jsou smečky dvě,z toho jen jedna fena nechce členy smečky druhé....takže 3+4 se pplynule mění na 7+1.
Kdo má jiný cíl,nemůže se mnou nechat inspirovat.
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 16 Čen 2005 17:32
- Nahlásit
Julie.
ještě jedna věc-nikdo nikdy snad ani nemůže tvrdit,že si musíme hrát na novodobé lykantropy a mluvit se psem jen a jen jeho řečí...vždyť je to nonsens,pes se od mala formátuje na mě stejně jako já se formátuju na něj,a máme řeč společnou,on čte mě a já jeho...jaký hmat já používám na podržení a fixaci zvířete,co mi hne žlučí,je věc moje,nikoli rádobyetologa,který bude analyzovat,jak napodobit trestající fenu....na to já si nehraju,chci jedno-zvíře bezbolestně srovnat do latě,a jak to fyzicky vyhovuje lidským rukám,kterých si u sebe dost cením....takže si je rozhodně nenechám zase z blbosti ožvejkat.
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 16 Čen 2005 20:58
- Nahlásit
Sali
má jiný cíl,nemůže se mnou nechat inspirovat.
Ale jo , třeba tím, co to "Tvé" obnáší.
Ráda Tě někdy v tichosti a tajnosti uvidím v akci 
Tož - jaktože ne vytřepat? Ale chytnout za krk snad jo, ne? Vy ste mi ale jedni. Dovedete zmást. Jdu si to teda celý přečíst znovu 
|
Ebony
Člen |
# Zasláno: 16 Čen 2005 21:24
- Nahlásit
Terri
ale nesmíš to tak brát, já to psala jen proto, že se hlásají bludy a tvrdí se, že to pochází ze psího chování, taky svý psy občas vytřepnu za krk, chytnu za ucho, je to tak, jak píše Sali, psi s námi žijí už tak dlouho, že musí taky už trochu myslet po lidsku. Obvzláště ti, co s námi žijí, pracují a jedí u jednoho stolu a spí v jedné posteli
|
Ebony
Člen |
# Zasláno: 16 Čen 2005 21:26
- Nahlásit
Terri
protože to by jsme jim pak nemohli ani dávat slovní povely, neboť jsou lidskou řečí - tudíž nepsí, a oni na ně kupodivu slyší, že
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 16 Čen 2005 21:31
- Nahlásit
Ebony
Máš recht. No, ale je fakt, že mi "psí" poznatky prostě pomohly. Nemám smečku a odkoukat to sama, tak pořád brousím do "lidska". Ale i on - by se nesmál ne? (cení zuby )
Jak já se těším na štěndo...
|
Happina
Člen |
# Zasláno: 16 Čen 2005 21:39
- Nahlásit
Nechci se tu pouštět do odborných diskusí na téma výcvik a trestání psa. Terri nás správně rozdělila na skupiny "sporťáci" a "psi". Připadá mi, že když se sporťák podívá na psa, vidí prostředek k dosažení svých cílů a ambicí, "pes" vidí kamaráda, společníka. První skupina hodnotí psa podle toho, jestli maká nebo ne, k čemu se hodí a tak. V mnoha případech psa, který nemaká nebo se nehodí "pošle dál" jako věc a opatří si jiného, se kterým má blíž splnění svých cílů. Skupina "psi" by ve většině případů (lidé jsou různé), toto nedokázala. Proto si dobrých lidí z druhé skupiny vážím a sama k ní patřím.
Sali používá ve svých příspěvcích jazyk skupiny sporťáků, kterému valná většina nás ostatních nerozumí a tyto termíny si může vysvětlit špatně. Navíc některé rady jsou pro naši druhou skupinu nepoužitelné. Tón těch příspěvkůmi mi připadá velice ostrý a shora dolů. Nabyla jsem z nich dojmu, že pokud nemám se psem "sportovní" ambice a jsem "pes" méně zkušený, jsem něco méně.
Z praxe vím, že Artemis dokáže vysvětlit srozumitelně práci se psem staré dámě pudlíkem zrovna jako "sporťákovi" s ovčákem, pražandě z kanceláře zrovna jako dělníkovi. A odcházíte od něho s informacemi a hlavně s pocitem, že si váží vaší snahy lépe rozumět svému psovi a lépe s ním pracovat.
|
Ebony
Člen |
# Zasláno: 16 Čen 2005 22:22
- Nahlásit
Happina
tak si budeš muset asi zavést třetí skupinu, neboť já mám taky sporťáky, ale mám doma spoustu psů, co z nějakého důvodu "nemakají" (a myslím, že Sali zrovna tak) a rozhodně jsem nikdy neprodala žádnýho psa, co k nám přišel a našel tu domov, ještě jsem se ujmula pár nechtěných. Ale snažím se s každým psem dělat podle jeho možností a hlavně to, co ho baví, psi by měli něco dělat, jedno co, jsou to úžasná, pohyblivá zvířata, plná energie. A hlavně jsou to moji kámoši, akorát já se kamarádím se sportovcema, většinou i lidskýma. Bohužel někteří lidé to nechápou a dělají z nich líná tlustá nervní individua, jako jsou sami.
Já si vážím zase spousty lidí z první skupiny, znám naopak spoustu lidí ze skupiny "psi", kterým nepatří do ruky ani houpací kůň.
Ale opravdu není nejlepší házet lidi ani psy do škatulek, obvzláště, když je neznám
|
Artemis
|
# Zasláno: 17 Čen 2005 06:07
- Nahlásit
řekla Ebony:
Já si vážím zase spousty lidí z první skupiny, znám naopak spoustu lidí ze skupiny "psi", kterým nepatří do ruky ani houpací kůň.
Máš pravdu, také si vážím mnoha lidí ze skupiny sporťáků. Mimo jiné jsem do té skupiny zpočátku patřil také a od starých profíků jsem se hodně naučil a vyzkoušel si od ZedVéček po záchranařinu, co šlo, abych si našel vlastní směr. Dodnes s některými z nich spolupracuji. Po převratu se však cvičáky začali rozpadat a nás ubývalo. V té době jsem dělal hromady pracantů. Většinou k nám někdo dovedl takové psy z ulice, a když se k němu nikdo nehlásil, začalo se s nimi cvičit, aby šli později dál. Ale každý pes se na práci u ozbrojených složek nehodil, ať už pro nápřah nebo střelbu. Tito psi mě začali bavit mnohem víc, dokáži se totiž vžít do jejich pocitů. Detaily tu rozebírat nebudu, ty si můžete přečíst na mých stránkách. Prostě se už moc dlouho zabývám psy, kteří člověku nevěří nebo mu nerozumí.
Většina těchto psů se rovněž neuměla chovat ani k jiným psům. Buď ze strachu druhé psy napadali, nebo se je rovnou pokusili bezhlavě zabít (odstranit zdroj svého strachu). Několik lidí se psy týdně mi sem chodí s podobným problémem, že jejich pes napadá jiné psy. Ridgebacků nebo psů z útulků mi sem chodí tolik, že vím předem, jak se každý z nich bude chovat ještě dřív, než ho vyvedou z auta a dojdou k naší bráně, jelikož to se zájmem sleduji a jen si tipuji, co přijde. Proto jsem nemohl skousnout moudra Sali o tlaku na psa Magdy. Tím by totiž páník-ochránce smečky podrazil psu nohy. Než u nás pes dojde do zdejší smečky mezi asi dvanáct volně puštěných převychovaných psů, dostane páník základní pokyn, který je universální pro všechny, a tím je udržet psa na kratším, ale volném vodítku. pokud pes za vodítko zatáhne, neptáme se psa na důvod proč. Prostě pána manipuluje, tak se vodítkem prudce trhne, pán se mu podívá do očí a v klidu se ho zeptá. Na typu otázky nezáleží, jen na tom tónu. Ten musí znít klidně a vyrovnaně, více méně nadřazeně s podtónem kárání. Když je třeba, stoupnu psu nenápadně do cesty, aby neměl prostor na útok. Jde o to, aby se pes nechal manipulovat a nepokoušel se o akce on sám. Následné postupy jsou zcela individuální podle rozsahu škod na psu napáchaných, ale hlavně klid a udržet vnímání psa na nás a ne tolik na psy. Brzy získá důvěru a ví, že chráníme jak jeho, tak i smečku před ním samým.
Vidíte, žádné tahání za líce, kousání, chytání psa pod krkem ani jiné zbytečnosti. Prostě v klidu a hlavně udržet psa v bdělosti vůči komunikaci se svým pánem.
Když takový pes odsud odchází, obvykle si oddychne, avšak při další návštěvě se na naše psy spíše těší, než aby je napadal.
Sali, víš kde je problém v napadání jiných psů u ridgebacků? V jejich ridge-pruhu na zádech. Každý pes, který je nezná se na ně vždy dívá s respektem nebo rovnou strachem a ten RR to cítí až v kostech, proto se druhých psů bojí a jen se brání, i když třeba útokem. A myslíš, že by mu prospělo do něho v tu chvíli tvrdě sáhnout?
Neučím lidi, jak si mnozí tady myslí, kousat do psů nebo je chytat pod krkem, ale vcítit se do nich a přijít na příčinu problému, kterou společně odstraníme.
... a hlavně s úsměvem
přeji hezký den
Rudolf Desenský
|
Artemis
|
# Zasláno: 17 Čen 2005 06:54
- Nahlásit
Víte lidi, nemám dobrý pocit z toho, že se tu hádáme. Je tu spousta tazatelů, kteří skutečně nevědí, jak zvládnout svého psa a myslím, že by bylo pro všechny strany pohodovější, kdybychom jim s tím společně pomohli. Možná máte pocit, že stojíme každý na jiné straně, ale to si nemyslím. Viděl jsem stránky Sali a Tchoře, který mimo jiné svou fotkou se psy na mých stránkách "prásknul", co jste zač. Myslím, že jsme tady všichni trochu "postižení" láskou ke psům a prací s nimi. Jen jsme si na tom každý našel něco trochu jiného. Někdo rád se psy cvičí a je rád, když má výkonostní úspěchy, jinému zase jen stačí setkání s přáteli s jinými psy někde v parku nebo v přírodě.
Ti co mě neznají, se mylně domnívají, že jsem nějaký drsoň, který hned škrtí psy a válí se po nich na zemi. Tchořova fotka mi jasně prozradila, že jsme v mnohém naprosto stejní. Psi můžou k nám do postele, když se usmívají máme z toho upřímnou radost a věnujeme se jim, co nám síly a čas stačí.
Docela se těším, až se někdy sejdeme, zakopeme válečnou sekeru nedorozumění a probereme spolu, co nám který pes v životě nejlepšího provedl.
Víte co mě při práci se psy nejvíce baví? Pustit je volně a jen se s povzdálí dívat, jak si spolu neřízeně a svobodně hrají a dokonalou výhrou pro mne je, jestliže mě sami do své hry "přizvou", zvláště když nemusí a ještě před měsícem se mě báli víc než bývalého pána.
R.D.
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 17 Čen 2005 07:50
- Nahlásit
Myslím, že jsme tady všichni trochu "postižení" láskou ke psům a prací s nimi.
Díky za Vaše pěkná slova
A přesně proto chodím na tyto (a Vaše) stránky. A právě proto mi také vadí zde poslední dobou rozjitřené "anonymní" šílenství. Ale oproti přínosu stránek jsou to pouhé maličkosti a i já se těším, až vás všechny jednou někde potkám
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 17 Čen 2005 07:51
- Nahlásit
problém v napadání jiných psů u ridgebacků? V jejich ridge-pruhu na zádech. Každý pes, který je nezná se na ně vždy dívá s respektem nebo rovnou strachem a ten RR to cítí až v kostech
Tomu nerozumím - pes se na ně dívá se strachem kvůli ridge ?
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 17 Čen 2005 07:58
- Nahlásit
Pane Desenský, to co tady od Vás čtu se mi velice líbí a působíte na mne sympaticky a rozumně. Bohužel musím konstatovat, že TV Nova a články v časopisech Vám spíše uškodily, protože tam Vás prezentovali, nezlobte se na mne, skoro jako magora.
|
Artemis
|
# Zasláno: 17 Čen 2005 10:08
- Nahlásit
Ketrin máš pravdu, jsem magor a jsem na to dokonce hrdý. Neznám moc lidí, kteří by kvůli získání důvěry psa lezli po břiše a snažili se s nimi domluvit nejdříve po jejich, než je postupem času naučím po našem. Ale je fakt, že to před webkou nebo na veřejnosti raději nepraktikuji, jelikož to mnozí nepochopí. Ale ti psi jo a dá to s nimi rozhodně méně práce, než když začnu hned po našem.
Omyl z médií je totiž v tom, že umím jen pokousat agresivní psy. Daleko víc mě baví zvedat sebevědomí zrazeným vyplašenkám a psům, kteří lidem vůbec nevěří. Jenže média tohle příliš nezajímá, protože to nepovažují za materiál ke zvýšení sledovanosti.
Jen moji známí vědí, že mám svou smečku ve skutečnosti děsně rozmazlenou a umí jedině přijít na první povel za každých okolností. Snad jen dva psi tady umí sedni nebo lehni, ty ostatní tímto neobtěžuji, jen je učím spolupracovat a věřit lidem, než půjdou do nového, jelikož nikdo dopředu nevíme, kam to bude.
|
Artemis
|
# Zasláno: 17 Čen 2005 10:13
- Nahlásit
Terri řekla:
Tomu nerozumím - pes se na ně dívá se strachem kvůli ridge ?
Věř tomu. Pro normálního neznalého psa je RR pes, který prostě vyhrožuje a oni z toho logicky nemají dobrý pocit. Moje čévéčka dlouho nechápali, že to nejsou zákeřní útočníci, ale jen prostě vypadají "divně".
Dokonce znám jednoho křížence s RR a ten je věčně napadán druhými psy na ulici, proto jsem doporučil k nápravě jediné: stříhací mašinku a už je klid.
|
