Kynologická diskuse

- Kynologická diskuse - Odpovědět - Statistika - Registrace - Hledat -

Kynologická diskuse / Výchova a výcvik / Konec srandy - jak správně reagovat

Autor	Zpráva
Garfield Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 13:14 - Nahlásit Už jsem se tu nejednou zmiňovala, že Garfield nemá rád malé děti. Provokuje ho zřejmě jak jejich výška, tak i ťapitavý způsob chůze, tak i ječící hlásky. Soudím tak zejména proto, že má tendence startovat po malých dětech bez ohledu na to, jestli stojí, běží, křičí nebo jen tiše hovoří. Prostě uvidí dítě a se štěkotem by se za ním rozběhl, povalil na zem a zřejmě by na něj štěkal. Nevím, nezkoušela jsem to. Když to udělal 2x poprvé (což už je dlouho a byl mentálně jinde než teď), tak to dítě se štěkotem srazil k zemi a šel zpátky. Pak se to neopakovalo, neboť byl pes umístěn do vězení se zvýšenou ostrahou. Od té doby si jej hlídám a má samozřejmě pořád koš (což měl vždycky) a jakmile vidím dítě, tak si jej přivolám, resp. v místech, kde nevím, co je za rohem ho vedu u nohy a pustím, až mám přehled o okolí. A dnes jsem tak zase vycházela z firmy a on stál vedle mě na schodišti před domem (asi v 1. patře) a měl docela slušný rozhled na dění dole na ulici. Stálo tam malé batole oblečené do takové té kombinézy, že mu byl vidět jen obličej a prostě jen mlčky koukalo a vedle stála maminka a držela v ruce na šňůře saně. Co ten debil začal dělat... Držela jsem ho za obojek a pak připla na vodítko. Scházeli jsme ty schody, on zíral na to děcko, nepříčetně ječel a rval se a očividně z něj sršela touha to dítě honit, resp. se za ním prostě rozběhnout. Děcko nic, jen udiveně koukalo na toho zvláštního pejska nahoře, co tak nahlas štěká. Prosím Vás, jak mám v tu chvíli reagovat? Pokud jej seřvu a zadám mu třeba povely k noze a sedni, on to sice udělá, ale pořád čumí na to děcko a štěká a štěká a štěká. A je úplně hypnotizovanej tou dětskou postavičkou. Mám jej povalit na záda a vyřvat mu mozek z hlavy pro změnu já? Mám jej na vodítku jakoby pustit za povelu k noze a v momentě kdy se hne od nohy a vyrazí v před jej zřezat jak nezralý žito? Co mám proboha s tím psem dělat?
Jirikovo Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 13:16 - Nahlásit Garfield s Gafem ti neporadim, ale poradim tobe. neporizuj si deti nez to vyresis ....
Garfield Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 13:24 - Nahlásit Jirikovo Tak to jen doufám, že to by bylo něco jinýho. Kdyby znal mé vlastní dítě od miminka, se kterým v podstatě nepřijde do kontaktu a zvykal by si postupně na to, že se to miminko nějak projevuje, že vydává zvuky a leze a chodí a tak. Ale to těžko říct, to je úplně jiná situace, když vidí na ulici člověka přibilžně jeho vzrůstu, kterej na něj zírá a třeba utíká a řve... Ale tohle má svý základy úplně v začátcích, protože on byl jako štěně naprosto hodnej a s děckama až tak do kontaktu asi nikdy moc nepřišel a když ano, tak jen ve smyslu, že si ho pohladili, on je přivítal a tím to skončilo. A pak prostě najednou ze dne na den, jej takhle hladil můj malej bratranec a on mu štěkl do té hladící ruky. Nekousl. Necvakl. Prostě jen štěkl po ruce. Pak to udělal znovu v tramvaji na cizí dítě a pak srazil to dítě na ulici z rozběhu už z dálky, cíleně. Pak mu byl kontakt s dětmi přerušen.
Anonymní	# Zasláno: 19 Pro 2005 13:29 - Nahlásit neco podobneho jsem vysvetloval uz tady pri privolami.dej psovi uzky stahovak tesne za usi a zajistiho,aby neklouzal dolu.nejlepsi je krouzek od klicu.dej psovi povel k noze a normalni jdi.voditko nech volne,nech psa vystartovat na cele voditko a pak prudce trhni.psa to zaboli a ty ho okrikni fuj,nesmis....potom mu dej k noze a az se priradi tak ho pekne pochval.nezapomen vzdycky potom co se hezky vrati ho pochvalit.musis se ovladat i kdyz je mi jasny,ze by si psa v tu chvili nejradeji naporcovala.takhle ho parkrat "nachytej"a pes si bude davat sakra pozor.dulezite je mit ten retizek tesne za usima! petr
Garfield Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 13:39 - Nahlásit Anonymní Děkuji Ti za radu. Je fakt, že většinou, jakmile vyrazil, tak jsem jej pak přitáhla a celou cestu skoro škrtila u nohy a vodítko jsem mu téměř nepropouštěla.
Jirikovo Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 13:40 - Nahlásit Garfield no a nebo to s vlastnim ditetem zkusit jako takovou terapii. blby bude, kdyz to nezacne fungovat. musela by ses rozhodnout, jestli pujde z domu pes nebo dite ...
Garfield Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 13:49 - Nahlásit Mě je úplně zle při představě, že bych jej vypustila na to schodiště a třeba s někým kecala nebo měla plný ruky a on si toho děcka všiml a slítl z těch schodů a vydal se za ním. Takový 35 kg prase, když to napálí do té malé postavičky, tak to by byla tragédie a vůbec nejde o to, že by asi nekousl (ani by kousnout nemohl). Fakt jsem nasrštvaná, protože jsem se od začátku snažila, aby z něho vyrostl normální společenskej dobře socializovanej pes. Od začátku měl korigovanej kontakt úplně se vším živým i neživým, nemá s dětmi jedinou špatnou zkušenost a stejně jsem úplně v prdeli a bezmocná.
Jirikovo Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 13:55 - Nahlásit Garfield a nemas treba nekoho znamyho, kdo ma psa, ktery s Gafem relativne kamaradi, a zaroven ma dite?? ze by to treba odkoukal od toho druhyho psa
Garfield Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 13:59 - Nahlásit Jirikovo O tom to není. On se tak chová i ke kamoščiné dceři. Kamošku má hrozně rád, jejich labradoří slečnu taky a na tu malou holku je zvyklej od mala a nechává ji být a nevšímá si jí. Je mu lhostejná, ale jakmile za ním sama přijde a chce ho hladit, tak na ni taky štěkne a jde pryč. To samý. Štekně jí po té hladící ruce (bez nejmenšího náznaku chňapnutí). A když třeba pes sedí se mnou a přijde ta holčička k nám, tak přede mnou se sice pes krotí, ale je vidět, jak se mu to nelíbí.
Jirikovo Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:12 - Nahlásit Garfield no mozna to nebudes chtit slyset, ale uz to tady padlo tenkrat jak jsi popisovala jak jsi ucila onoho chlapecka zbavit se strachu z krvelacne bestie a zaroven jak jsi chtela krvelacnou bestii zbavit sve krveziznivosti vuci malym detem: smir se s tim, ze tvuj pes proste nema male deti rad. chapu, ze je to o nervy, ze ve meste se s takovym psem skoro neda fungovat, ale pokud se ho to snazis odnaucit uz vic jak pul roku a nijak to nefunguje ...
Jirikovo Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:13 - Nahlásit a abys v tom nebyla sama. ja uz se taky smiril s tim, ze proste ta moje potvora bude v noci a nad ranem stekat na vsechny zvuky. proste jsem vyzkousel vsechny mozne i nemozne metody a nezabralo to. ted jen cekam, jestli se s tim smirili i sousedi ...
Hafina Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:15 - Nahlásit Já mám přátelský plemeno, welšpringři jsou k dětem zlatíčka (i k dospělím), ale stačilo blbejch 10 minut a je z něj to samý jako Garfield. Byl u nás na návštěvě syn od sousedky i s tatínkem. Myjí doma NO, tak jsem myslela, že se k pejskům umí chovat. Arisovi byli ani ne 4 měsíce. Ten malej parchant ho honil po celým pokoji a Aris dodnes prostě nesnáší děti tak do 6 let. Byla jsem blbá, že mi bylo hloupý toho spratka důrazněji okřiknout, když tam měla tatínka, teď už bych se chovala jinak, protože i když má Aris jen téměř 23 kg, tak mám někdy co dělat, abych ho udržela. A to se mnou dokonce byl i na dětským táboře. Tam ty měnší děti ignoroval, měla jsem ho pořád na očích, takže i když už ho fakt štvali a byl z toho nevrlej, tak jsem děti poslala radši pryč a psa okřikla, ale na ulici je jak divej. Když vidím dítě, jde hned na vodítko. Nic by mu asi neudělal, ale když na něj štěká asi z 10 cm tak se nedivím, že ty děti hystericky řvou (a to ho nutí ještě víc na ně štěkat). Okusila jsem to asi tak 2x a víckrát bych to zažít něchtěla.
ola Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:15 - Nahlásit Garfield Řekla bych, že tohle je problém, kterej nemá "rychlý" řešení! Buď to odbouráš postupem času častým kontaktem s dětma např. spojeným s krmením psa z dětské dlaně (spojí si s tím malým, ohavným tvorem i něco příjemného) nebo tvrdou buzerací a vyřváním mozku Gafa při ataku na dítě (i to obafnutí hladící ruky). Všechno je ale na dlouho... Ovšem, tak jak to píšeš, to vypadá na časovanou bombu, kdy jednou nebude mít Gaf koš nebo ty budeš mít plné ruce anebo dítě vběhne nečekaně do dveří...
Anonymní	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:18 - Nahlásit Garfilde, tady je dobrá rada drahá............mě startoval pes po psech a poradili mi chodit kolem plotů a cvičit a cvičit a jak kouknul na "nepřítele",hned dostal sprdunk,že nesleduje mě. První dny jsem byla orosená až ..no všude,ale časem se to fakt zlepšilo... U tebe bych začala dělat totéž,ale u plotu mateřské školky, nebo školy...dělí vás plot, pes má náhubek a jak nebude dělat co má- hnedka cuk,fuj a povely.,rázně,žádně mazání..........až se toto trochu zlepší určitě bych vyhledávala místa,kde děti jsou, čím víc se budeš vyhýbat,tím hůř,ale chce to pevný nervy, pevný vodítko a svaly. žanda
Anonymní	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:19 - Nahlásit tedy máme taky svý mouchy,ne že ne......ale ještě že mám svého bojovníka, co děti ,když na něj spadnou,ještě podrží-uf. žanda
Garfield Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:19 - Nahlásit ola Že by neměl koš se stát opravdu nemůže. Dostává ho doma v předsíni a zas až tam je mu sundáván. Mnohem horší je to s tím, že venku chodí na volno. Sice mám oči jak ostříž a když se někde nějaký dítě vyrojí, tak ho připínám, ale to se uhlídat nedá. Je fakt, že 3 děti na procházce mu nevadí a nevšimne si jich a čtvrtý nemůže ani vystát. Nevím. Zoufalství. Nemám moc slov.
Lenny Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:20 - Změnil/a: Lenny - Nahlásit Ahoj, zrovna řeším takovej podobnej problém. Můj pes (BSP 8. měs.) začal vyjíždět na dvouleté dítě našich známých. Je to takový tyran co mu dřív neudělal nic dobrého. Když jsem nebyla doma a byl tam jen s našima tak ten malej mu strčil do pusy ruku a Montyho to asi zabolelo a od té doby ho nesnáší. Nenechá ho k sobě ani přiblížit ruku, hned vrčí nebo po něm vyjede. Zkoušela jsem ty dva dát dohromady ale neklaplo to. Jinak ostatní děti v pohodě. Neznáte nějaký fígl jak to v zlomit? Díky
Anonymní	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:24 - Nahlásit Lenny příště naplácat dítěti na zadek....
Garfield Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:27 - Nahlásit Taky si myslím, že izolace od dětí nic neřeší. Já nemůžu říct, že bych pracovala na odnaučení. Já od té doby předcházím setkáním s dětmi a dál se tím nezabývám. Už na to nemám nervy po těch pokusech s tím klukem. Jo až teď jsem potkala jeho sestru a ta mi řekla, ať si z těch jeho histerických scén nic nedělám, že ho kdysi pes ošklivě pokousal a od té doby je ze psů nepříčetnej. To by vysvětlovalo, proč na něj má Garfield vyloženě averzi. Ty 2 pokusy vystartování, byly vždycky jen na tohoto kluka. On se jej strašně bál už jako štěněte a když jsme šli ještě s malinkým neškodným plyšovým Garfílďátkem okolo toho chlapce, tak začal brečet a utíkal před náma a schovával se. No a pak najednou ho Gaf uviděl a už startoval. Ten kluk s ním taky udělal svý. No a analogicky Garfield s klukem totéž.
Jirikovo Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:31 - Nahlásit Garfield dobry je, ze zase vis pricinu a i kde to cely zacalo. je to lepsi nez to ani netusit. akorat pokud nemuzes pouzit toho kluka, jako ze nemuzes, tak bude asi tezky ho to odnaucit. asi si budes muset obstarat pevne nervy a zacit seznamovat a nevyhybat se kontaktu s detma. a pri kazdem jeho pritroublem pokusu o atak mu to razne vysvetlit ...
Anonymní	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:31 - Nahlásit Garfielde, jenže děti potkáš všude a nemůžeš svého mazlíka vždy prostě nějak odtáhnout. A jak píšeš, že je to převážně averze na kluka, co se bojí-pes pozná ,když má navrch, chce mu přesně ukázat,že šéf je on.......na tvém místě bych se nesnažila kamarádit děti a psa,ale psa bych mordovala,aby si jich nevšímal. Rád je mít nemusí,ale musí dělat,že jsou děti vzduch-alespoň. Pro začátek bych s tímto řešením byla spokojená. Nevíš, co mu kdy jaké dítě udělalo??? žanda
Garfield Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:36 - Změnil/a: Garfield - Nahlásit Neudělalo mu nikdy žádné nic Žando. Nikdy. Byla jsem s ním 24 hodin denně. Děti jej maximálně pohladili a řekli jé to je hezkej pejsek a tím celý kontakt skončil. V podstatě to začalo až tím vyděšeným klukem. Ten je ale opravdu zralej na počůrání strachy. To dítě je chudák. No a Garfield bydlel v jednom domě s dítětem, který se zoufale bálo jeho jakožto 2 měsíčního štěnda, natož teď když je pes vyšší jak kluk. Garfield se podle mě vyžívá v tyranizování toho děcka a zkouší to aplikovat na ostatní. A setkává se se strachem a respektem a tím se dokrmuje. Já ho jednou zmlátím, že bude modrej.
ola Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:39 - Nahlásit Garfield Každý pes je pověhově jiný, jako u lidí. Naše čuba je naprosto v pohodě-synátor (4) si hraje na doktora, čučí jí do uší, počitá drápy, kontroluje stav chrupu atd. a ona to trpělivě snáší. Nikdy jí ale nedělá nic, co by ji mohlo bolet. Na to už dohlížím já. Taky když vidím, že už ta doktořina trvá moc dlouho, tak to ukončím. Nikdy nenechávám čubinu s klukama samotnou, ikdyž si myslím, že by nic neudělala. Jenže člověk nikdy neví. Na druhou stranu, když čuba honí kluky, tahá je za punčocháče, jež jim vesele bimbají okolo nohou, snaží se je ulovit atd., tak jsem to taky já, kdo ukončuje tyhle hry. Pes musí vidět, že situaci řídí někdo jiný. Hru končím včas, než dojde k nějakému špatnému zážitku ať už na jedné nebo na druhé straně.
Jandula Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:43 - Nahlásit Garfield Zkoušela jsi napsat p. Desenskýmu? Já mám se Sárou opačnej problém, ta se vrhá na všechno živý i neživý s tím, že se chce mazlit... Ale taky to není každýmu po chuti...
Garfield Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:44 - Nahlásit Vážení, musím letět, ale moc prosím o Vaše názory, poznatky a zkušenosti, protože tohle opravdu není sranda a nikdy bych nevěřila, že se mi může stát, že mi ze psa vyroste zvíře, které budu mít strach pouštět. Zítra si to ráda přečtu. Mísí se ve mě zloba a bezmoc a plavu mezi nutkáním psa jednu chvíli strašně zbít a druhou chvíli ho ubuzerovat k smrti.
Anonymní	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:44 - Nahlásit garfielde, já nevím,jestli,když ho seřežeš, jestli to pomůže) předpokládám, že to říkáš, pro ulevu duše) za týden se jeho antipatie k dětem nezlepší,chce to prostě trénovat a trénovat. nezávidím ti to,ale přeju hodně zdaru. žanda
haha	# Zasláno: 19 Pro 2005 14:54 - Nahlásit Garfield asi jsem tu už dříve psala jak můj labropit vyjíždí po nezletilých chlapcích ,a že k tomu měl pádnej důvod jelikož to byl pes týranej,snažila jsem se ho to odnaučit všemi možnými i nemožnými způsoby ,nakonec jsem si zlomila nohu a jelikož představa mě o berlích držící na vodítku rozzuřený hovado se mi ani trošku nelíbila nasadila jsme mazánkovi ostňák stačilo párkrát škubnout a máme od tý doby pokoj, ne že by z něj byl mazlíček ,kdyby ho chtělo děcko pohladit kousl by ale už nevyjíždí sám od sebe když si ho nevšímají je sice ve střehu ale neútočí,meradím ti abys svému psovi hned nasadila ostňák ale každopádně bych mu za to pěkně seřezala prdel.
Evik Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 16:11 - Nahlásit náš kříženec z útulku měl zpočátku taky tendence vyjíždět po dětech a lidech obecně a trvalo skoro půl roku, než se naučil děti na procházkách ignorovat a projít kolem nich bez vrčení a "výhružných pohledů". U nás fungovaly jako trest klíče či řetízkový obojek. Jakmile pes vrknul či dal jakýmkoli způsobem najevo negativní emoce vůči dětem i dospělým, dostal řetízkem (hozen po něm) a nyní už stačí v případě potřeby jen zachřestit a už se mírní....Nevím, jak by tohle fungovalo na Garfielda, protože s ním nežiju, ale myslím, že pokud to na psa platí, tak je to určo lepší než psa válet po zemi.... Jak čtu, tak je Garfield asi nejspíš stejnej nervák jako náš Griffin, tak bych to válení po zemi viděla až jako fakt krajní řešení s tím, že by člověk věděl přesně jak na to...
Anonymní	# Zasláno: 19 Pro 2005 16:26 - Nahlásit no my jsem to teda neměly až tak rozjetý, malá se bála dětí co dělají prudší pohyby a štěkala na ně. rozhodně na ně neskákala nebo po nich nechmatala tlaminou. pomohla nám dovolená na Slovensku, kde v jednom penzionu měli i super zahrádku s vinárničkou, takže panička s paníčkem tam trávili poměrně dost večerníno času po náročném celodenním výšlapu v horách. na zahrádce byla vždycky i celkem početná skupina dítek, která rozhodně nebyla potichu. Verča tam ležela na zemi, vyčerpaná po tůře, přeběhlo malý dítě už se zvedala, v tu ránu šla hlava dolů se slovy "takhle teda ne, koukej ležet a klid" - třetí den si vzala od jednoho prcka sušenku a pozbytek dovolený tam mohly děcka běhat kolem ní a skákat a už to neřešila. říkám nebyla v takovým stádiu jako Gaf, ale nám ten kontakt s dětma hodně pomohl. Nemlátila sem jí, ani sem jí neotáčela na záda nebo něco podobnýho, akorát tam musela na tý zahrádce ležet a nevšímat si jich. akorát těch pražských dětí se mi teda bojí pořád, ne že by na ně štěkala, ale kdyby mohla tak mi vezme dráhu domu ( - takže mi teďka zase zkoušíme, aby se nechala v klidu pohladit - že z toho vlastně bude mít i nějakej profit a zrovna v sobotu se nám to na chviličku i povedlo .o)
shmoldie Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 16:28 - Nahlásit sem se zapomněla přihlásit ještě jsem chtěla napsat, že mi přišlo docela dobrý řešení s tím dětským hřištěm
Lenny Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 17:01 - Nahlásit Anonymní No to jsme taky udělali ale to neznáš jeho rodiče, pořád je jim to jedno, "to našemu psovi klidně dělá to i to" ale ten s ním vyrůstal. A teď když po něm vyjel tak máme strašně zlého psa, kterého by jsme měli dát pryč Hlavně k nám chodí velmi často
janina Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 17:49 - Nahlásit Lenny No když to dítě "nasralo" i berňáka, tak to už muselo být fakt moc Protože ti naši míšani si fakt nechají hodně líbit.
Lenny Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 19:49 - Nahlásit janina No právě To je takový to dítě, že nezná malá a všechny tluče, řve a naskakuje na ně, Monťákovi se vůbec nedivím, ale je to pes. Seřezala jsem ho jen mimo dosah jeho rodičů, ale před nima to je děs, říkala jsem jim to pořád, nenechávejte ho to dělat, ať si k němu nelehá a tak. Ale co teď dnes jsem to zkoušela pomocí piškotů a chválení ale stejně na potřetí vystartoval. A teď je i blbý že "tyran" se ho už taky bojí, tak na něj nechce ani šáhnout nebo ucukává a to je taky špatný...
janina Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 19:56 - Nahlásit Lenny No díkybohu, že já jsem zatím narazila jen na samé fajné děcka. Sice se k nám taky seběhnou, když nás vidí jít, ale v pohodě, bez řvaní, jen Sama hladí a ten je ve svém živlu. Většinou se hodí na záda a nechá si drbat břicho Doufám, že nezačne vyblbovat, protože s ním zrovna mlátí puberta a zkouší na mě finty, že zapomněl povely na první pokus, někdy i na druhý
Lenny Člen	# Zasláno: 19 Pro 2005 20:09 - Nahlásit janina to se srovná! To víš puberťák Jemu taky ostatní děti nevadí, hrají si s ním drbou ho, uvidíme když tyrana zmizím ze světa
Anonymní	# Zasláno: 20 Pro 2005 12:36 - Nahlásit muj pes je cvicenej,ze kazdy cizi clovek je pro neho potrava,tak vsem konfliktum predchazim.kdyz se k nekomu blizim,tak si ho dam duraznym povelem k noze.pokud se snazi nekoho sezrat,tak mu dam trochu poradovky,abych ho upoutal na sebe a mam klid.kazdy kdo si ho chce pohladit,tak mu vysvetlim,ze to nejde(takovych je malo)a mam klid.dulezite je mit se psem dobrou poslusnost.ted uz pes pochopil,ze ma napadat lidi jen na povel a nemam s nim problem. petr
Garfield Člen	# Zasláno: 20 Pro 2005 14:10 - Nahlásit Do práce k nám chodí paní pošťačka. Vždycky čeká ve vstupní hale a zavolají mě k ní telefonem, abych podepsala věci do vlastních rukou. Tak za ní jdu i s Garfieldem, ten ji miluje, ona jeho taky a tak já podepisuji a oni se miláčkují. Pozor změna! Dnes jsem asi nebrala telefon či co a paní pošťačka se vydala sama od sebe za mnou do mé kanceláře. Jak tak přistoupila k zavřeným proskleným dveřím, pes vylítl, ve vteřině byl u dveří a skákal proti sklu, štěkal, vrčel, dorážel, plival plameny a drápama rval plovoucí podlahu. Paní pošťačka se za dveřma usmívala "jako co ten blbeček hraje divadýlko" a klidně sáhla na kliku a vešla. Pes po ní skočil, ale jen tlapama bez jakéhokoliv použití tlamy či zubů. A ona se smála a hladila ho a nadávala mu, že je pitomec a že na i to neplatí, že zná horší. Okamžitě se s ní začal mazlit, tak jak to dělá ve vstupní hale. Blb.
Jirikovo Člen	# Zasláno: 20 Pro 2005 14:17 - Nahlásit Garfield uprimne receno, otazkou zustava jestli je v dane situaci vetsi blb Garfield nebo postacka ... hele a vy ve firme nerazite politiku otevrenych dveri?
Garfield Člen	# Zasláno: 20 Pro 2005 14:18 - Nahlásit Jirikovo Co je politika otevřených dveří? 1. Dveře jsou otevřeny a slova a záležitosti jednoho jsou slovy a záležitostmi všech. 2. Každý je vítán 3. Dveře se nezavírají neboť, když někoho pořádně nakopu do zadku, musí mít prostor kudy vyletí ven.
Jirikovo Člen	# Zasláno: 20 Pro 2005 14:30 - Nahlásit Garfield Politika otevrenych dveri znamena to, ze dvere do vsech kancelari jsou stale otevrene, nebot za prvy nemas prece co skryvat a za druhy davas tim kolegum najevo, ze jejich rady, dotazy a pripominky jsou vitane. Nicmene vetsina z nas by to nejradeji pouzila pro tvou treti variantu. Akorat nase firemni kultura zasla trochu dal a financni reditel vcera vyhrozoval jednomu svemu podrizenemu, ze ho kopne nikoliv do zadku, ale ve stejne urovni z jineho smeru ....
Garfield Člen	# Zasláno: 20 Pro 2005 14:33 - Nahlásit Jirikovo ...hm...by mě zajímala ta slovní formulace... Je spousta způsobů, jak tento záměr sdělit ústně.
Jirikovo Člen	# Zasláno: 20 Pro 2005 14:37 - Nahlásit Garfield kick your balls to bylo .... je z toho ted novy firemni hit
Janka	# Zasláno: 21 Pro 2005 15:16 - Nahlásit Garfielde, to chování určitě musel spustit ten bojácný kluk! Vždyť se přece říká, že když se člověk bojí, tak uvolňuje nějaké hormony, a pes je ve vzduchu cítí, jenomže nerozpozná, jestli je to strach nebo agrese, a tak ho to přirozeně startuje, aby se bránil...Takže si to haf mohl spojit i s ostatníma dětma; ale třeba to je jen takové období, které za čas přejde samo... Já mám labradora (rok a půl) a taky není na děti zvyklý z domova... ale když už s nima přijde do styku, bere je jako parťáky pro hru, což ale znamená, že je taky někdy porazí a začne třeba olizovat, jenže oni většinou hrozně řvou, což ho provokuje k tomu, aby se s nima ještě víc kočkoval, takže jeden kluk už z toho taky byl pěkně vykulenej. Můj pesan je takovej hrrr a na děti trochu těžkopádnej, takže to taky nevidím nejradši....a ty děti si nedají říct...čím víc běhají a řvou, tím víc po nich jde!!
Bora Člen	# Zasláno: 22 Pro 2005 11:20 - Nahlásit Garfield Garfilde, můj pes vůči dětem nikdy veřejně nevystartoval, doma za plotem je vítací, ale asi před rokem a 1/2 mi přítel (pracuje většinou doma) říkal, že hodně zle vrčí na malé děti. Jednou u nás byli známí s 2-letým chlapcem. Pes se tomu chlapci hodně líbil, chtěl si ho pohladit. Dasty se nechoval špatně, já ho držela za obojek, ale když ho ten chlapeček opatrně zkoušel pohladit (přišlo mi že se kluk trochu bojí velkého psa) tak taky štěknul. Bylo to takové vysoké zaštěknutí, normálně takhle neštěká. Venku si dětí ani jiných lidí nevšímá, ale myslím, že kdybych ho nutila ke kontaktu s dětmi ve snaze seznámit je po dobrém, tak by to pes nepochopil. I k dospělým je venku celkem nekontaktní, na mně je dost závislák. Smířila jsem se s tím, že si ho musím pohlídat, ale do kontaktu ho nenutím. Jsem si jistá, že s mými dětmi (až budou) nebude mít problém. Já bych se prostě smířila s tím že tvůj Gaf děti nemusí, nicméně bych mu zakázala děti strašit, určitě bych co nejvíce pilovala přivolání na první povel a bez zaváhání (s ohromnou pochvalou) a odložení za pochodu v leže, jakmile tento povel vyslovím. Já jsem tyhle povely pilovala už od mala, používám je, když potřebuju psa přivolat, nebo znehybnit na místě (pokud jde kolem pes, jede auto apod.) Za obojí je vždy pochvala. Při kontaktu s dětmi bych asi se psem necukala do výšky (zvedání za obojek), ale jen cukla směrem k sobě, ulovila za kůži za krkem, slovně a posunky v obličeji vynadala tak, aby pes pochopil, že pokud to zopakuje tak končí legrace. Můj pes je 3-letý, rozumně sebevědomý, ale vůči mně spíše submisivní, pokud mu slovně pohrozím ze zlým výrazem ve tváři, je mu jasné, že další krok bude horší. Ostatní děti bych nenechala hladit psa a i domácím návštěvá s dětmi bych jasně vysvětlila, že psa nebude nikdo otravovat, pro psa platí to samé vůči dětem. Veškeré situace bych se snažila řešit v klidu já, s tím že si musím být jistá, že zvládnu jak psa tak i děti. Známým které si pozvu do bytu s dětmi bych důvody mého počínání snadno vysvětlila. Z pohledu mého psa je pro něj hodně důležité, když ví, že nedostane šanci o mých příkazech pochybovat, a cítí, že si věřím a ví že situaci mám pod kontrolou já a já jedná ji budu řešit. Mně tohle celkem dost pomohlo při styku se psy, kdy zkoušel napadat.
Garfield Člen	# Zasláno: 22 Pro 2005 11:24 - Nahlásit Bora Že děkujeme.