| Autor |
Zpráva |
martan
|
# Zasláno: 4 Lis 2005 08:53
- Nahlásit
Před nedávnem jsme si pořídili 14 měs.Labradora myslím si že se bez problému adaptoval na nové prostředí já ve snaze mu to usnadnit jsem se mu věnoval nejvíc,ne že bych rozmazloval,pes před tím nechodil u nohy a táhl i na stahováku nebyl schopen se soustředit na povel a když se na obzoru objevil jiný pes, nebo cokoli co ho zaujalo,má žena za nín doslova vlála.Tudiž jsem se snažil toto s ním zvládnout.vzlal jsem si dovolenou/spíš jsem musel žena odmítala venčit/a ze psem jsem se zavřel na zahrade a po par dnech si myslím že jsme ten to cvik zvládli kombinoval jsem z hrou atd.No abych přešel k věci stalo se to že pes mě pronásleduje po celém byte,naprosto ignoruje ženu a syna,na vodítku odmítá poslechnout a žena celkem pochopitelně je z toho smutna,že kde se hnu tam je pes a ji přehlíží.Chtěl se tím to podělit o problém a jestli mi někdo poradí budu rád,Díky Martin.
|
birma
Člen |
# Zasláno: 4 Lis 2005 08:55
- Nahlásit
martan
My máme doma to samý, ale nikomu to nevadí. Nedivte se, když jste se psovi věnoval vy a žena ne, pes čeká další péči od vás a ne od ní. Já bych chodila na společné procházky a nechala vaší paní psovi dávat povely a odměňovat ho za jejich plnění. Ale fakt nevím co jinak poradit, protože u nás jsem psa chtěla já, ták ho mám a nikdo jinej se o něj moc nestará
|
Kamca
Člen |
# Zasláno: 4 Lis 2005 08:58
- Nahlásit
někde jsem četla, že v takových případech je nejlepší, když se o psa naoko přestaneš na čas zajímat a budou se mu věnovat jen ti "ignorovaní" členové rodiny. A to hlavně při krmení - tzn. aby mu jídlo dávala jen tvá žena či syn, pamlsky musí taky dostávat jen od nich, hrát a venčit by měli taky jen oni,apod. Za čas by se to mělo upravit - pes zjistí, že mu nezbyde nic jiného, než vzít ostatní také na vědomí, když tys o něj "ztratil zájem".
|
Anonymní
|
# Zasláno: 4 Lis 2005 09:02
- Nahlásit
Kamčo, nesouhlasím tak docela. Pokud o psa jediná jeho jistota "ztratí zájem" může mu způsobit vážnou psychickou újmu a dost ho rozhodit. Přimlouvala bych se spíše za ty společné procházky jak doporučuje birma.
|
Kamca
Člen |
# Zasláno: 4 Lis 2005 09:09
- Nahlásit
Anonymní:
Jasně, možná to bude doopravdy lepší. Jen jsem napsala, co jsem si někde o tomto problému přečetla. Taky nejdřív můžou zkusit ty společné procházky a až kdyby to nepomáhalo, přistoupit k tomuto "tvrdšímu" opatření.
Martan:
Kdyby sis doopravdy ani za čas nevěděl rady, zkus se zeptat pana Desenského, ten má s takovýmto problémovým chováním hodně zkušeností a napravil už prý spoustu psů.
|
martan
|
# Zasláno: 4 Lis 2005 09:13
- Nahlásit
Díky za radu určitě,určitě vyzkoušíme vše,to víte dovolená se mi krátí a mi bylo žertem navrženo že si mám psa vzít sebou do práce a to by jaksi do pekárny nešlo.Martin.:
|
haha
|
# Zasláno: 4 Lis 2005 09:13
- Nahlásit
když jsem byla doma a nechodila do práce tak psi docela ignorovali mého přítele a pořád pronásledovali mě ,když jsem začala chodit do práce a on dlouhodobě marodil tudíž s nima byl doma a věnoval se jim tak začali chodit za ním, teď chodíme do práce oba a psi střídavě běhaj za tím kdo má čas se jim věnovat,chtělo by abys jim některé procházky se psem přenechal protože každej pes mám rád toho kdo s ním chodí ven,a taky aby si s pejskem často hráli,přsto že si třeba mí psi moc nevšímají mojí matky ,když vidí že bere do ruky vodítko a že by některý z nich mohl být ten šťastný tak se můžou přerazit.prostě si musíte s pejskem hodně hrát třeba ze začátku i společně a uvidíte že bude mít rád všechny.
|
Niko
Člen |
# Zasláno: 4 Lis 2005 09:14
- Nahlásit
No, u nás to bylo ze začátku taky tak. Když jsme si pesana přivezli, tak jsem si dala dovču a byla s ním jen já a on si na mě víc zvykl, což je podle mě logický. Ale postupem času si zvykl na nás oba a nemůže se hnout ani od jednoho z nás... Vzniklo to tím, že když jsem byla v práci a přítel byl doma, protože měl odpolední a já ranní, tak byl pesan vlastně zase jen s ním... at tak si upevnili vztahy. Radila bych hlavně neignorovat!! Ale odejít nechat pesana s manželkou a dětma samotného. Aby se mu mohli věnovat hlavně zase oni a bylo to pro něj ze všech stran vyvážené.... Uvidíte, jak se to spraví!  S tím jídlem je to dobrej a účinnej nápad! Ať mu ho dává manželka, protože tím se na ní taky stane závislejším....
|
Meggi
Člen |
# Zasláno: 4 Lis 2005 09:24
- Nahlásit
martan
Naše labradorka je taky vázaná jen na svého pána, ale ne zas takovým způsobem, že by mě ignorovala! Její totální ignorace pouze v přítomnosti pána na společné procházce. To jí můžu dávat povely a přivolávat jí jak chci, nidky neposlechne. Prostě je tam její pán a tak bude poslouchat jen jeho
. Jiná situace je, když sní jdu na procházku sama, tak to poslouchá i mě na veškeré povely. Jediná věc ti poradit, dle mé zkušenosti a ignorace páníčka je, když si sní začnu hrát na zahradě, přetahovat se sní, "mučit" jí atd. To její veškerá poroznost je na mě. Zkus tedy, ať si sním žena začne hrát i v tvé přítomnosti, dělat sním věci, které má rád. Třeba pak pochopí, že i ostatní členové rodiny jsou dobrá hračka a je snimi sranda. A i to hraní a třeba krmení v tvé nepřítomnosti bude dobré, aby věděl, že, když ty nejsi doma, nemusí na tebe čekat a bude vědět, že je tam někdo jiný kdo ho má rád a bude se mu věnovat. Ale pes vždycky ví, kdo je jeho pán a ostatní členové se stím musí chtě nechtě smířit.
|
martan
|
# Zasláno: 4 Lis 2005 09:24
- Nahlásit
Myslím že na p.Desenského je dost času a taky by mi připadalo hloupé,/po přečteni článku z kousajícim labradorem/ho zatěžovat s takovym problémem.Přeji všem hezký den my jdem na zahradu dělat psí kusy.Martin
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 4 Lis 2005 09:33
- Nahlásit
Já to nevidím jako velký problém a otravovat s tím p.Desenského mi přijde trochu směšný, promiňte. Ten pes se chová vcelku přirozeně. Kdo chce aby ho pes měl rád, musí se mu pochopitelně věnovat. Získat si srdce labradora opravdu není těžké. Ignorace psa ze strany jeho milovaného pána by byla docela krutá, pes to nepochopí, bude si "myslet" že je trestán a nebude vědět proč.
Přimlouvám se za společné aktivity celé rodiny se psem.
|
Bora
Člen |
# Zasláno: 4 Lis 2005 09:41
- Nahlásit
Mám 3-letého ovčáka a i přesto, že žijeme ve společné domácnosti já, přítel, a babička tak pes je 100% závislák na mně. Přitom babi je většinu dne se psem (povídá si s ním  a krmí ho!  ) a přítel pracuje víceméně doma, takže psa také občas pomazlí a pohraje si s ním.
Já psa cvičím a venčím hraju si s ním, vymýšlím pro něj (pro nás) hry a zábavu, jsem ten kdo při výchově vyžaduje důslednost. Jakmile jsem doma já pes ze mně nespustí oči a to ani když jdu jen na záchod. Přítele poslouchá, miluje ho, rád si s ním hraje ale pokud by přítel psa třeba právě cvičil a já odešla z dohledu psa, tak pro psa to znamená konec soustředění na cviky a jasnou snahu dostat se za mnou.
Co se týká vaší manželky, chápu, že je jí líto, že pes v tuto chvíli vidí hlavní autoritu a pána ve vás, ale myslím si, že nemusí být těžké to změnit. Pokud je pes v pohodě, a nesnaží se projevovat nadřazeně vůči ostatní členům rodiny, tak bych zkusila komunikace zlepšit hrou, přetahováním o míčky (nejlépe na provázku, aby se dal od psa získat zpět), třeba hrou na schovávanou nebo na honěnou s tím že když mně pes najde nebo dohoní, dostane odměnu (lze hrát i doma), zkusila bych mu dávat povely a odměňovala pamĺskem, ale spíš stylem "jestli chceš pamlsek, musíš si sednout" a pejskovi do cviku jen lehce pomoci ne ho hned z kraje nutit násilím. Snažila bych se tyhle hry a cviky provozovat v době, kdy páníček jde nakoupit, nebo do práce a kdy já se psem zůstanu sama. Ty společné vycházky jsou taky prima. Jinak pokud bych psa cvičila v přítomnosti partnera, kterého poslouchá více, pak bych se snažila, aby při vydávání povelu partner stál někde blízko mne, nebo za mnou tak, aby se pes po něm neotáčel, ale vlastně ho v prvních fázích výcviku viděl za mnou. U nás stačí když přítel psa cvičí a pes a já prijdu do místnosti (pes se začne otáčet po mně a je po soustředění a po cvičení) Pokud potřebuji získat pozornost psa, zkraje to raději zkusím nějakým pamlskem nebo hračkou, než řvaním. Důležitá je trpělivost a odhodlání psa získat. I když to zkraje člověku přijde líto, že se psu věnuje, stará se a pes miluje víc druhého partnera, neberte to tragicky ale s úsměvem. Trpělivost přináší růže!
|
Martina
Člen |
# Zasláno: 4 Lis 2005 09:50
- Nahlásit
Já si zase myslím, že to není o tom, kdo se psovi věnuje více.
Třeba u nás je to tak, že já dávám fence baštit, češu ji, takové ty běžné procedury dělám všechny já. Poslouchá mě, ale manžela prostě miluje. Někdy mi to připadá jako s dětma, já s nima byla celé dny doma, starala se, ale přesto visely na tátovi.
|
Petra
Člen |
# Zasláno: 4 Lis 2005 10:47
- Nahlásit
Moje psy to dělají taky, prostě chtějí jen mě. Můj otec i mamka jsou doma-důchodci, takže jsou s nimi pořád, je vše v pořádku poslouchají je, ale jen dorazím domů já, tak se mě vždycky příjdou na všechno zeptat-psy. Na slovo poslechnou mě a mého 5letého syna. Stejné je to i s kobylkou, měla jsem kobylku pony a byla taky hrozný závyslák na mě i syna. Myslím že je to normální
|
evina
Člen |
# Zasláno: 4 Lis 2005 10:55
- Nahlásit
Já mám zkušenost jako Bora.Táta byl pořád doma,máma psy krmila ale já cvičila.Pokud je měli poslechnout,tak s naprostým znechucenímTeď mám štěníka a ten je opět závislák na mě.Ovšem já to vidím jako výhodu,alespoň někoho trochu posloucháTřeba když má kost,na všechny vrčí a pokouší se i vyjet.Když sáhnu na kost já,tak bez řečí pustí.Nijak si tím hlavu nezatěžuju,jen psa usměrňuju aby si příliš nedovoloval na děti...a jestli sežere manžela,to je mi celkem fuk
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 4 Lis 2005 11:27
- Nahlásit
To znám. Mému psovi doma přezdívají stíhačka. Chodí za mnou i na záchod a v podstatě je ohrožen na životě, protože kdykoliv leží u mě a spí a já vstanu, tak vyskočí a jde na kontrolu. Nikomu to ale nevadí. Všichni ví, že se psem trávím 24 hodin denně a z toho 15 jen my dva bez ostatních.
|
Meta
|
# Zasláno: 4 Lis 2005 12:08
- Nahlásit
Jsem pořídila manželovi štěně k 40. narozeninám. Celé roky našeho soužití básnil o velkém hlídacím psovi. Tak jsem mu chtěla splnit životní sen. Jenže, štěně jsem (si) vybrala já, strávila s ním psí mateřskou, vychovávám, krmím a cvičím)) Chodí za mnou jako ocásek. No, ještě že aspoň páníčka vítá, když přijde domů. Jinak, když si s ním páníček hraje, nesmím se ani pohnout, protože pes by jinak pánečkovi pozornost nevěnoval. Tak nevím, nevím, čí je ten dáreček V očích manžela musím být mazaná mrcha
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 4 Lis 2005 12:14
- Nahlásit
Meta
I ty jedna. To dělávala moje sestra v pubertě, že mámě koupila k vánocům to, co si sama přála, no a hádej kdo to nakonec měl. 
|
Meta
|
# Zasláno: 4 Lis 2005 12:20
- Nahlásit
Ketrin
Jsem to ale (původně) myslela upřímě! smirk: Copak za to můžu, že si pesák vybere páníčka SÁM?
|
martan
|
# Zasláno: 4 Lis 2005 13:36
- Nahlásit
Myslím si taky že,to chce trpělivost,vite moje žena,než jsme se poznali měla labrošku a tragicky oni přišla,byl to její miláček a ted si celkem logicki vytvářela pouto k psovi,ještě než jsme ho vubec měli.To víte že je mi to příjemné,když jdu na záchod a pes čeká u dveří,pozoruji ho když s někým mluvím a pes odpočívá,jak straží slechy a vnímá muj hlas.Jsem trochu asi ješita,ale je mi jasné že to tak nejde.Ono nejde tak ani o to ignorování i když to určitě s tim souvisí,jde nám o to aby žena mohla pohodlně psa vyvenčit a zajít na procházku,bez vykloubeného ramene/Máme zkusit Halti?/Taky vím že pes u prvních majitelu byl,jen málo zaměstnáný a panička to s malým miminem v kočárku nestíhala,sama na to upozornovala,že pes potřebuje pevnou ruku,že je nevychovaný.Tak jsem myslel že jsou mu procházky vzácné a za každou cenu se chce vyřádit a užít volnosti.On spíš lépe reagoval na přivolání a ostatní povely,když byl na volno.Na obojku ho nic nezajímalo,jen táhnout.Jinak dnes jsme si hodně hráli a žena mu házela zamilovaný aport ale pes ho nosil mi,do zblbnutí ho zkoušela vodit u nohy,pes se za každou cenu snažil dostat ke mě,nepomohlo ani 20dkg salámu v kapse.Určité zlepšení jsem ale viděl,chce to opravdu trpělivost.Martin.
|
Bora
Člen |
# Zasláno: 4 Lis 2005 13:54 - Změnil/a: Bora
- Nahlásit
Martine, když mu aport hází ona a nosí ho tobě, tak bych ho v rámci výchovy jasným povelem, posunkem a tónem hlasu "odehnala pryč" a jasně mu dávala pro tu chvíli najevo svůj nezájem o jeho náklonnost (sedla bych do křesla a třeba četla noviny). Jde třeba jen o chvíli, nedělala bych to pořád, to určitě ne. Jen bych psovi i v tomhle stanovila hranice a manželce tím umožnila, aby si pes měl šanci soustředit svou pozornost na ni. Tím že psa bude tahat u nohy do zblbnutí ho spíš otráví. Jde o to, přelstit psa a spojit mu její přítomnost s příjemnými pocity. můj pes je 3-letý a spolehlivě u nohy taky nechodí. Nic nejde lámat přes koleno a chce to čas, halti bych určitě vyzkoušela. jinak u toho cvičení chůze u nohy bych si být tebou taky psa nevšímala, aby ho to nelákalo soustředit se na tebe. Zkusila bych to třeba tak, že bych mu nechala připnuté vodítko (po celou dobu) ale k chůzi u nohy bych ho spíš lákala (než tahala). Pokud by odběhl k tobě tak bych vodítko pustila, nepřetahovala bych se s ním. Když ty si psa nebudeš všímat, tak by pro manželku neměl být problém, ho znovu k sobě nalákat na salám, zvlášť když bude hladovější. Pak by ho za připnuté vodítko mohla usměrňovat, ale spíš méně násilně (nepřetahovat se) ale spíš ho lákat na ty dobroty, pokud bude chtít odejít, vodítko bych pro začátek zase pustila. Podle mně je to lepší než psa otrávit. Jinak chápu tvé libé pocity, když vidíš, že tě pes bere za pána, ale asi bych je v tuhle chvíli trochu potlačila a snažila bych se dát víc prostoru psovi a manželce. Držím vám palečky, jistě to zvládnete. 
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 4 Lis 2005 14:25
- Nahlásit
martan
Myslím že se na koukáš rozumně a jistě to zvládnete. Píšeš, že ho máte krátce - nic nejde hned. Labrouš je závislák, ale není to pes jednoho pána.
Já mám tři LR a za dveřmi záchodu na mě čekají všichni
|
Eda
Člen |
# Zasláno: 4 Lis 2005 20:53
- Nahlásit
Ketrin
To je úžasný, že máš tři LR !!! A máš 3 různý barvy? To si dost dobře nedokážu představit, mít v domě hned 3 kousky... Naše hnědka mi dává dost zabrat... Napiš mi o nich něco...
|
Břetislava
|
# Zasláno: 5 Lis 2005 12:19
- Nahlásit
Labrouši jsou fakt šílení závisláci. Náš černoch mě úplně miluje. Když byl s přítelem měsíc sám, myslela jsem, že už na mě přestane být tak závislý, ale vůbec nic se nezměnilo. Není problém, aby ho venčil nebo hlídal kdokoliv jiný, ale pokud jsem tam já, ten druhý nemá šanci Přítel trošku žárlí a říká, že za mnou psík pořád chodí, jak kdybych měla u zadku klobásku
Jo, taky jsem někdě četla, že psi spíš inklinují k ženským a fenky zase k chlapům, ale nevím, co je na tom pravdy.
|
nels
Člen |
# Zasláno: 5 Lis 2005 13:17
- Nahlásit
u nás je to taky podobně. s malým jsem zůstala hned od začátku doma já, chodím s ním na procházky a cvičím ho zase pouze já. přítele má rád,hodně si spolu doma zablbnou,ale když se třeba přítel vrací z práce pozdě večer a otvíraj se dveře,tak nelson dál leží u mně a spí, maximálně začne trochu vrtět ocáskem.přítele to celkem štve,že ho pes moc nevítá.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 7 Lis 2005 07:01
- Nahlásit
Eda
No já tady o nich píšu dost často...Mám černou starou fenu (skoro 10 let) a pak žluťáky - matku se synem. Viz www.calenzana.wz.cz, bohužel to teď vůbec není aktuální, ale syn už na tom pracuje-brzy tam přibyde spousta fotek a letošní novinky, jak se mladému dařilo letos na zkouškách a výstavách.
Břetislava
Přesně tak. Naši psi například s různými příbuznými a návštěvami, co jsou u nás, klidně jdou na dlouhou procházku, ale jen pokud nejsem doma. Když jsem doma, jdou s nimi k lesu (cca 100 metrů od domu) a vrátí se. A těm dotyčným, např.mojí ségře, je to hrozně líto. Beze mě prostě neeee.
|
Eda
Člen |
# Zasláno: 7 Lis 2005 10:54
- Nahlásit
Ketrin
už se moc těším na další fotky a novinky!!!!
|
martan
|
# Zasláno: 8 Lis 2005 21:15
- Nahlásit
Ahoj,manzel mi koupil pro naseho Labrouse HALTI,takze uz zvladam prochazky.Ale te cokolady,co to stoji
|
birma
Člen |
# Zasláno: 8 Lis 2005 21:43
- Nahlásit
martan
čokolády???
|
wami
Člen |
# Zasláno: 9 Lis 2005 07:50
- Nahlásit
martan
cokolada je pro psy jedovata!!!
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 9 Lis 2005 09:21
- Nahlásit
birma
wami
Možná martan myslí psí čokoládu... (kterou jednou můj syn omylem psům snědl a jen podotkl, že byla "ňáká divná")
|
