Nastává čas honů a Státní veterinární správa

Tularémie je akutní či chronické bakteriální onemocnění zajíců a hlodavců a dalších volně žijících zvířat. Ohrožený je i člověk. Tato nemoc se vyznačuje příznačnou přírodní ohniskovostí. Původce cirkuluje v prostředí nezávisle na člověku mezi volně žijícími obratlovci a členovci. Nemoc se šíří prostřednictvím klíšťat, mezi jednotlivými druhy. Ročně je hlášeno asi 100 případů onemocnění lidí. Nemoc se u zvířat projevuje malátností, ztrátou plachosti se záněty uzlin. Příznaky u lidí se vyznačují slabostí a horečkami. Může se vyskytnout ve formě kožní, zánětu mízních uzlin, plicní formy, střevní formy či zánětu spojivky.

Státní veterinární správa monitoruje výskyt tularémie. Nákaza je přítomna například v Jihomoravském, Plzeňském, Středočeském, Libereckém nebo Jihočeském kraji. Při potvrzení výskytu, vydává veterinární správa mimořádná veterinární opatření na stanovené období. Následují další vyšetření ulovených a uhynulých zajíců. Dle schválené metodiky vyšetřování se vyšetří necelých 2 tis. zajíců z celého území ČR. Během roku se stále vyšetřují uhynulí zajíci a zvláště v čase podzimních honů se vyšetří všechna podezřelá zvířata, a to hlavně v místech s výskytem tohoto onemocnění.

Je na místě dbát doporučení a vyhnout se kontaktu s uhynulými zvířaty, a to i přejetými. Dodržovat zvýšenou hygienu a pít pouze prověřenou vodu. Zvláště lovci by měli dbát zvýšené opatrnosti, při stahování zajíců, aby nedošlo k poranění. Tímto způsobem vnikne nákaza do krevního oběhu. Nakazit se je možné i přes spojivku či vdechnutím kontaminovaného prachu, třeba při nocování venku v blízkosti stohů, kde je možný výsky nakažených hlodavců. 

Tularémie se u nás významně projevila v šedesátých letech minulého století, kdy bylo možné mluvit o epizoocii. Stavy zajíců a králíků se poté dlouho vzpamatovávaly.

Z tiskové zprávy Státní veterinární správy vydané 4. listopadu 2014