K tomu, aby pes hlásil nebo oznámil - dle toho, byl-li cvičen jako hlasič nebo oznamovač - různé v přírodě nalezené, nápadné věci, které z jakékoliv příčiny přinésti nemůže, lze ho obyčejně, má-li dobrý základ, lehce přiměti.

Pes se odloží, cvičitel zajde mu z očí zpočátku blízko a pověsí na keř nebo spodní kloník stromu ručnici, tlumok, brašnu, kabát nebo jiný svůj předmět dobře viditelný tak, aby pes ani skokem ho dosáhnouti nemohl. Na to se obloukem vrátí k psu, a jedná jako při ztraceném předmětu, poručí však: "Ztratil - ukaž" nebo "Ztratil - hrej", naváděje psa k provedení tohoto úkolu. Zajímavo je, že mnohý oznamovač, až dosud němý, při tomto cvičení občas vydává, sváděn jsa as chtivostí předmět uchopiti a pánu přinésti a zvláště chtivý přinášeč se častým cvikem, rozumným drážděním a pobízením vyvine v hlásícího oznamovače.

Pes takto zdokonalený přivede svého pána k zvěři, která mu při přinášení, jak se již zmínka stala, zapadne do míst, kam za ní nemůže, ku příkladu při přeskakování hustých překážek, nebo při trénování pozemků do úzkých, hlubokých příkopů, také ho zavede ke zvěři v okách nebo zakotvených v železech uvázlé, náhodou při nadhánění nalezeným, třeba i jen zbytkům zvěře vysoké a různým jiným mnohým zajímavým předmětům. Pronásledoval-li pes škodnou, která zajede před ním do nory, pod můstek, což i raněný zajíc rád učiní, nebo zahřaduje, jistě nepovolí, až pána tam přivede nebo přivolá, potvrzuje tak oprávněnost názvu „ohař všestranný".

Pes, který se zdarem prošel touto školou, jest nejen chloubou myslivce, ale i cenným a platným tvorem, který si, až bude více u nás rozšířen a znám, dobude patřičného místa jako ne právě nepatrná složka našeho národního hospodářství, která místo nesnesitelného zdanění najde svou důležitostí, i se stanoviska morálního, podpory na kompetentních místech tak, jako jiná hospodářství důležitá zvířata.