Opět jsme navštívili světovou výstavu, tentokráte v německém Dortmundu. Brzy po ránu jsme vyrazili na výstavu, která byla něčím zvláštní, než ty běžné mezinárodní, byla světová. Dortmund se probouzel do slunečného, pozdně jarního dne a nálada byla plná očekávání.

Se svými dvěma fenami ( matkou s dcerou) jsme pospíchali k zadní bráně Westfalenhallen, kde se měl, dle vstupního listu, nacházet náš kruh.

Annie Chaloupecké skalky  a Bessy Ensson Bohemia

S netrpělivostí jsme listovali v katalogu a obhlíželi konkurenci. Bylo přihlášeno 144 leonbergerů a rozděleny do třech výstavních kruhů. Nás posuzoval italský rozhodčí dr Guido Perosino, dospělé psy dělal Gerhard Zerle, předseda německého klubu chovatelů leonbergerů a veškerou mládež Willi Gullix, hlavní speciální rozhodčí pro plemeno leonberger. Bessy Ensson Bohemia nastupovala v třídě šampionů se špičkou leonbergeřích dam z celé Evropy a skončila druhá. Její matka Annie Chaloupecké skalky byla přihlášena do třídy Ehren ( třída přístupná psům pouze s titulem Interšampion ) tuto třídu vyhrála a za ní skončila Addy Ensson Bohemia majitelky D. Kučerové. Z této třídy se o titul světového vítěze nenastupuje. Nastal boj o titul nejvyšší. Ten byl zadán švédské šampionce Remrďs Moya Magnifica, majitel E. Zedig a rozhodčí Gerhard Zerle rozhodl, že dostala i BOB. Pro fenu je to veliký úspěch. Hned za ní skončila Bessy a získala titul Vice Weltsiegerin Dortmund 2003. Ostatní tituly byly rozděleny takto: FCI - Weltsieger Huzsar v.Sissi - Haus, majtel L. Strasser, pes maďarského původu, Vice Weltsieger italský pes Berljon Ulisse Ueberall, majitel S. Ermini. Dále FCI - Weltjugendsieger Toledo Lovengarten, mladý německý pes, majitel S.Hofmann, FCI - Weltjugendsiegerin, mladá italská fenka Elin del Sambro, majitel M. Lombardi, jejímž otcem je také leonberger z českého chovu.( Bobby Ensson Bohemia ) Mám pocit, že na tuto výstavu byli přihlášeni pouze nadprůměrní jedinci, přesto i v třídách šampionů padlo několik védéček. Pes, který v loňském roce sbíral vavříny na všech prestižních evropských výstavách dostal VD a nebyl sám. V třídách otevřených a mladých bylo několik dobrých. Rozhodčí hodnotili psy velice přísně ale objektivně. Přivézt si z této výstavy výbornou bylo velikým úspěchem. Ceny byly rozdány, naše výprava třech leonbergeřích dam se vrátila domů se třemi poháry a spokojená, neboť český leonberger se v zemi původu rasy neztratil, ba naopak, dalo by se říci, že tito leoni dokázali, že jsou srovnatelní se světovou špičkou.

Vrátíme - li se trochu do historie světových výstav a úspěchů českých leonbergerů na nich, tak na SV v Kodani v roce 1989 titul Weltjugendsieger získal mladý pes z českého chovu, prodaný do Dánska, Artuš Od Kunratického potoka. V roce 1990 se konala SV v Brně, kde zabodoval Arny Z Třebońských rybníků, majitele A. Beneše, který získal titul světového vítěze a titul světového vítěze mladých dostal Elien Al Ben, majitelky A. Benkovské. Posuzovala je p. B. Sochorová a titul BOB byl zadám německé feně Peggy v. d. Romelinde. Z českých fen výbornou dostala pouze Bessy Z Třeboňských rybníků, majitelky J. Gallatové. O rok později na SV Dortmundu získal Arny V4. V roce 1996 se SV v Budapeštii zůčastnila fena Ingi Zručská blata, majitele ing. J. Slapničky a byla hodnocena V4, další fenkou byla Annie Chaloupecké skalky a to v Miláně v roce 2000 a skončila V3. Loni v Amsterdamu získala Addy Ensson Bohemia titul Vice Weltsiegerin Amstrodam 2002. Za celou dobu chovu lenbergerů u nás ( letos jsme oslavili patnáct let trvání klubu ) to není moc přihlášených psů, o to více těší každý úspěch. Proto doufám, že v roce 2006, kdy bude opět výstava v Evropě a to v Poznani, nás, tento svátek celé kynologické veřejnosti navštíví daleko více, abychom i na výstavách tohoto typu, mohli české leonbergery prezentovat co nejvíce.

Závěrem si k letošní světovce neodpustím jednu perličku. S fenkou jsem šla ven z výstavního areálu a pořadatel mi dal na ruku razítko abych se mohla vrátit, tentýž pořadatel zpět pustil pouze mě a fenku ne, neboť neměla očkovací průkaz. Bylo marné vysvětlování, že jsme již jednou veterinární kontrolou prošli. Fenu jsem nechala pořadateli a běžela ke kruhu pro očkovací průkaz, aby nás veterinář mohl znovu zkontrolovat. Prostě, německá preciznost. Je pravdou, že pořadatelé museli zvládnout devatenáct tisíc vystavovaných psů, čehož se zhostili perfektně. Výstavní kruhy byly i mimo haly na volném prostranství, takže i my s leonbergery jsme si užili hodně sluníčka, s čímž jsme museli počítat, neboť již ve vstupních listech jsme na to byli upozorněni. Světová výstava je za námi, příští rok bude náročnější, protože za ní budeme muset cestovat až do Rio de Janeira.