Kynologická diskuse

 - Kynologická diskuse - Odpovědět - Statistika - Registrace - Hledat -  


Kynologická diskuse / Jak se stát vůdcem smečky... / Agrese vůči členovi domácnosti
. 1 . 2 . 3 . >>
Autor Zpráva
shee
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 10:19
- Nahlásit


Ahoj,

mám 15 měsíčního Ruského toye, kterého jsem si cca před třemi týdny přivezla domů od chovatele. Až dosud byl naprosto zlatý - hodný, šikovný, poslušný na vše si bez větších problémů zvykl. Je pravda, že je hodně bojácný... ale zdálo se mi, že se to pomalinku začíná zlepšovat.
Žije v bytě se mnou a mou matkou. Páneček a ten kdo se o něj komplet stará sem já. K matce moc nechodí, vždy byl ustrašený a snažil se před ní utéc (ne nikdy mu nic neudělala, reaguje tak na většinu lidí). Poslední dobou se mi zdálo, že se vztach mezi nimi zlepšil - vzal si pamlsek, nechal se pochovat atd. Ovšem teď po ní krátce po sobě dvakrát vyjel, když ho chtěla pohladit, případně na ni alespoň zavrčí. Mám docela strach, aby to nepřerostlo v permanentí agresivní chování vůči ní. Jeho přítomnost zde byla docela vybojovaná... takže pokousaná matka není zrovna krok tím správným směrem.
Nemáte někdo radu jak toto odbourat nebo co by mohlo být důvodem jeho chování, případně jak zlepšit jejich vztah.

Děkuji moc.

birma
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 10:41
- Nahlásit


shee
Tohle se bude těžko řešit přes počítač. Nejlépe, kdyby sis našla nějakého kvalitního výcvikáře v okolí a řešila to s ním.
Pokud je pejsek obecně ustrašený, startuje na víc lidí, než je tvoje matka, pak je u něj pravděpodobně zanedbaná socialiazace, nebo může mít i špatné zkušenosti s lidmi. Což se řeší zdlouhavě, těžko a nemusí se to povést odstranit úplně.
Podle mě je nejlepší ukázat pejskovi, že s tebou je v bezpečí, nikdo mu neublíží a nic se mu nestane, ale zase ho ve chvílích, kdy se bojí neutěšovat, protože to může brát jako pochvalu za své bojácné chování a to bys tím posílila, ani ho netrestat, protože bys tím narušila vztah mezi vámi, který potřebuješ vybudovat. Spíš ve stylu "Co blbneš? Nic se ti neděje". Hodně bych ho brala mezi lidi, aby viděl, že mu nikdo z nich neubližuje, ale musíš odhadnout míru, kdy ještě vnímá, pokud se bojí hodně, "přepne" mu v hlavě a už se není schopný z takové zkušenosti poučit. Takže přidávat zátěž postupně podle toho, jak bude zvládat.
Mamka ať si ho radši moc nevšímá a pohladí ho pokud přijde on k ní (může třeba někde poblíž sebe nasypat pamlsky, aby měl důvod přijít a spojil si její přítomnost s něčím příjemným). Hlavně pomalu, nechtít toho po něm moc. Ať se k němu moc nenatahuje, ruku mu napřed ukáže, dá očichat... pokud mu někdo někdy ublížil, může reagovat právě na napřáhnutí ruky shora k němu...

shee
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 11:04
- Nahlásit


birma

Děkuji moc za reakci.

On právě vyjel pouze po matce, jiných lidí se bojí, ale neprojevuje se agresivně. Ovšem nebojí se jen lidí, ale všeho... zvuku, stínu (i svého), trsu trávy, který před tím očuchal... Zvláštní je i to, že si téměř nehraje, a to chovatelka tvrdila, že je velký hračička.
Možná svou roli hraje i fakt, že můj vztah s matkou je většinu času velmi napjatý - nevím jestli je možné aby to pes vycítil?
S těmi pamlsky to zkusím (problém je, že matka příliš nespolupracuje).

Zřejmě budu muset zkusit toho výcvikáře...

davidkova renata
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 11:07
- Nahlásit


shee
matka příliš nespolupracuje).

Zřejmě budu muset zkusit toho výcvikáře...

birma to popsala výborně dle mne,akorát bych dodala,že pokud matka nebude spolupracovat,výcvikář ti úplně nepomůže,leda bys našla jednoho i pro ní))..neni možné bohužel "měnit" chování psa bez zpětné vazby od dotyčného

birma
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 12:05
- Nahlásit


shee
On právě vyjel pouze po matce, jiných lidí se bojí, ale neprojevuje se agresivně.
a dostává se s dalšími lidmi do stejných situací? sahají na něj, nabízejí mu něco..? Pokud ne, tak ona prostě překročila vzdálenost, ve které on už cizí nesnese a reaguje preventivně agresí.
Ovšem nebojí se jen lidí, ale všeho... zvuku, stínu (i svého), trsu trávy, který před tím očuchal...
Tohle už mi přijde hodně divné. Chovatelku znáš blíž, nebo jsi tam byla jen jednou a rovnou si ho odvezla? Kolik má psů? Chodí s nimi vůbec ven?
S takhle bojácným psem zkušenosti nemám, ale řešila bych to asi tak, že bych koupila takovou tu tašku na psa, navykla ho tam, že je tam v bezpečí a s ní pak vyrážela ven. Sedla bych si na lavičku, psa dala na vodítko (kdyby se něčeho lekl, tak aby neutekl), nechala ho v tašce a četla bych si. Ať se prcek rozhlíží po světě, zjišťuje, že v listí šumí vítr, že okolo chodí lidi, běhají psi... (obojí napřed míň, postupně přidávat na rušnosti lokality) aby viděl, že ho nic z toho neohrožuje, kdyby chtěl, tak bych ho podpořila v tom, že se podíváme po okolí, ale až ve chvíli, kdy bych viděla, že to jeho samotného zajímá a že tam chce. Postupně bych ho na místa, kde si už zvykl brala bez tašky (úkrytu) a stále přidávala ta rušnější s taškou. A stále všechno v klidu, bez utěšování a trestů, jen s klidnou podporou, když se chová správně (tedy ne v tašce, ale když zkoumá, tak klidným hlasem něco jako "hmmm, travička a támhle je strom, vidíš ho? půjdeme tam?") Ale fakt to může být úplná hovadina, co píšu...
Možná svou roli hraje i fakt, že můj vztah s matkou je většinu času velmi napjatý - nevím jestli je možné aby to pes vycítil?
To pes vycítí určitě, je otázka, nakolik na tebe může být za tři týdny fixován, podle mě by to nemělo tyto situace ovlivnit. To spíš, pokud jste obě napjaté ve chvíli, kdy on je s ní v kontaktu.
Zřejmě budu muset zkusit toho výcvikáře...
to udělej, už jen protože ty si musíš být jistá, že tvé reakce jsou správné, že jednáš správně a že to půjde. Ve chvíli, kdy budeš nejistá (nebo nedejbože budeš zmatkovat) nebude pravděpodobně fungovat ani to, co by jinak fungovalo. Ty si musíš být jistá, že to zvládáš, že máš situaci pod kontrolou, pak to půjde.
davidkova renata
děkuju
neni možné bohužel "měnit" chování psa bez zpětné vazby od dotyčného
pokud je to "jen" strachová reakce, mohlo by se to časem podle mě změnit i bez spolupráce matky, nemyslíš?

davidkova renata
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 13:08
- Nahlásit


birma
pokud je to "jen" strachová reakce, mohlo by se to časem podle mě změnit i bez spolupráce matky, nemyslíš?
nevim,no.. moc nevěřim na převýchovy bez spolupráce majitelů či ostatních členů rodiny,ale vyloučit to nemůžu..pokud z ní má "jen" strach a ona své chování nezmění,strach nezmizí tim pádem myslim

birma
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 13:14
- Nahlásit


davidkova renata
pokud z ní má "jen" strach a ona své chování nezmění,strach nezmizí tim pádem myslim
jenže pokud mu nikdy nic neudělala a on má strach ze všech lidí a zjistí, že nemusí na základě zkušenosti (nebude mu nikdo ubližovat a otrká se někde mimo domov), tak by tu nabytou důvěru mohl vztáhnout podle mě i na ni...

shee
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 14:27
- Nahlásit


Nj, ale v jedné domácnosti je s ní něco kolem tří týdnů... a stále si na ni nezvykl? Dřív se od ní nechal pohladit, pochovat, vzal si pamlsek... až teď se objevila agrese.

S jinými lidmi přišel do styku, byl se mnou v práci, v kavárně, v hospodě, jel se mnou v tramvaji... Byl ustrašený, ale nikdy po nikom nevyjel, spíš měl tendenci se schovat a vždy se tedy tváří jako by ho mučili, ale pak si zvykne a chrní.
Kolegyně jeho bojácnost řešila tak, že jej prostě drapla a posadila na klín... tvářil se nešťastně, ale pak si od ní klidně vzal i pamlsek, nechal se drbat na břiše a když se vzdálila, tak ho dokonce velmi zajímalo, kam že to ta paní jde.
Nikdy si nemůžu být jistá tím, co ho vyděsí a co ne.

Chovatelku neznám, byla jsem u ní pouze pro prcka. V bytě bylo cca 10 Moskeváčků a myslím, že se k nim chová hezky... ven určitě chodil, na vodítku umí. Ostatní pejsani rozhodně nebyli bojácní, naopak někteří mi po dosednutí okamžitě přistáli na klíně a chtěli se kamošit.
Říkám si, jestli chudák nebyl ve skupině nějak utlačovaný

Nebo je to jen tou změnou... přece jen roční pes je roční pes.
Řekla bych, že na mě si zvykl velmi rychle a velmi dobře - je to teď takový můj malý stín... i poslouchá, když mu dám povel.

Možná to chce jen čas a velkou dávku trpělivosti... a nechat ho ať sám dojde na to, že mu nikdo nic neudělá a nedělá. A zřejmě pokárat, když zavrčí nebo bude chtít kousnout? Zatím jsem totiž byla vždy z jeho reakce příliš překvapená, než abych stihla reagovat. Je to moc hodný pes, tak nevím co má toto znamenat.

Fifi
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 14:37
- Nahlásit


shee
Hele, zkus se mrknout na videa tady: http://www.vimevic.cz/zajmy/pes.html - nerikam, ze tam najdes uplne presny priklad toho, co se deje u vas, ale treba tam najdes inspiraci na klidny vyreseni vasi situace. Treba ta Talulah nebo ten jork - proste to skoukni a uvidis...

jindra 22
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 17:45 - Změnil/a: jindra 22
- Nahlásit


shee
Zvláštní je i to, že si téměř nehraje, a to chovatelka tvrdila, že je velký hračička.

Chovatelka tvrdila... Chovatelka chtěla prodat psa. Jediný, komu nesmíš věřit, je chovatel, který ti psa prodává...

Fifi
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 17:50
- Nahlásit


jindra 22
Jediný, komu nesmíš věřit, je chovatel, který ti psa prodává...
Jindro, mas co poradit zadavatelce? Krome ublizeneckyho plku zase? Asi ne, vid.. Tak to neres, neprepinej.

jindra 22
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 17:59
- Nahlásit


To není ublíženecký plk. To je cenná rada pro ty, kdo se chystají koupit psa. Je ale fakt, že zadavatelce dotazu to už nepomůže...

jindra 22
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 18:19
- Nahlásit


Ba právě, že dostaneme. Až lidé přestanou bezhlavě věřit podnikatelům v oboru kynologie. Ať už "bez PP", nebo "s PP".

davidkova renata
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 18:30
- Nahlásit


ronysek
Psíčku???

jindra 22
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 18:34
- Nahlásit


ronysek

Lidé nemají věřit nikomu. A ničemu. V krajním případě sobě.

Maya
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 19:20
- Nahlásit


shee
Teda neznám situaci u vás, ale jsi si stoprocentně jistá, že matka mu nic neudělala v době, kdy byli spolu sami? Ono o takhle bojácného psa stačí i jen seřvání nebo třepnutí, který by většina psů nijak neřešila. Jinak mám taky psa, co byl jako štěně bojácný a v podstatě bych radila, aby matka si ho nebrala na klín a nehladila ho po hlavě, může mu dávat mlsky a když ho bude chtít pohladit, tak mu to dát nejdřív najevo a pak ho pohladit po zádech a když se v pohodě nechá, tak zase pamlsek atd. My měli doma stabilně v obýváku misku s mlskama, ideální jsou ty játrový bonbonky, psi je milujou a nijak nesmrdí a každou chvíli psovi někdo dal, za čásek už si sám skákal na klín, aby dostal bonbonek. Chce to čas a matka by neměla psovi dát žádnou záminku, aby se jí bál.

Maya
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 19:27
- Nahlásit


shee
Jo a ještě dodám, ideální by bylo, kdyby matka víc spolupracovala a krmila ho ona a taky s ním chodila na procházky, alespoň občas.

helps
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 22:48
- Nahlásit


no sice tu jindra není populární, ale má pravdu..... nikdo z nás neví, co to bylo za chovatele, ale pokud je to zviřátko takhle vyplašený i ze stínů a prostě všeho, tak ta socializace byla buď hodně mizerná nebo vůbec neproběhla.

jinak souhlas s birmou..... teď to chce trpělivost, poprosit třeba známé, aby ti pomohli a tak postupně zvykat psa na lidi. chce to odhanout míru a netlačit na něj příliš. co se týče mámy, tak pokud je pes v podstatě proti její vůli, tak bych taky nesázela na to, že s ním jedná jako v peřince a takovýmu vyplašenýmu puberťákovi stačí málo. pokud seženeš někoho, kdo by ti byl ochotnej pomoct se psem (matka, známej), tak to chce postupovat v klidu a pomalu, klidně i přeš ty pamlsky.... neměli by po psovi zírat, natahovat k němu ruce atd. spíš tak nenuceně stát a nechat se očuchat, pak třeba hodit před sebe pamlsek. to sem BTW, četla hezkej příklad v jedný knize...... autorka řešila to samé co ty - pes se hrozně bál lidí, vyjížděl a řval po všech. Našli pár dobrovolníků a ačkoliv všem bylo zdůrazněno, že na psa nemají mluvit, natahovat se k němu a nutit mu pamlsek a čumět na něj, ale stranou, tak všichni byli jak mimoni a sotva se pes přiblížil už na něj šišlali a natahovali se no nic..... jen mě to napadlo, docela mě to rozesmálo, jak to máme naprogramovaný, že se hned na psa chceme vrhat a utěšovat ho, v lepším případě na něj žvatláme nebo vejráme v dobré víře, že ho to uklidní. Autorka vtipně popisovala, jak se zkrátka nikdo nebyl schopnej řídit jednoduchýma instrukcema. Možná na takové problémy se svými dobrovolníky taky narazíš

jindra 22
Člen
# Zasláno: 15 Čec 2012 23:16
- Nahlásit


helps
no sice tu jindra není populární, ale má pravdu.....

No právě proto Jindra není populární. Jinak dík.

Gi a smečka
Člen
# Zasláno: 16 Čec 2012 00:20
- Nahlásit


helps
no sice tu jindra není populární, ale má pravdu.....
vs.
Jediný, komu nesmíš věřit, je chovatel, který ti psa prodává...
V kontextu, v jakém to Jindra podal, čili že nesmíš nikdy za žádnou cenu věřit žádnému chovateli, si opravdu myslíš, že má pravdu? Ale no tak...

helps
Člen
# Zasláno: 16 Čec 2012 05:09 - Změnil/a: helps
- Nahlásit


Gi a smečka

no vím na co asi narážíš, ale moc sem se nezajímala (ani nezajímám) o to, co je mezi jindrou, bajkonůrovou a chovatelkou běloušků... jen jsem z rychlíku zahlídla nějakou výměnu názorů ale jasné, já to nemyslím jako všeobecnou pravdu, ale v tomhle případě s ním souhlasím a chybu vidím na straně chovatele.

moll
Člen
# Zasláno: 16 Čec 2012 08:07
- Nahlásit


shee
pesan asi projevuje majetnický pud - hodně často se řeší u těchto malinkých parchantíků - chce mít paničku a vše jen pro sebe - koukněte na videa s viktorii stilwellovou, tam se to dost často řeší. metodou je pevná, leč laskavá mysl a ruka paničky, která pesovi vysvětlí, žře maminka taky patří do smečky a má nárok sedět na kanapi a pohybovat se po bytě.

jindra 22
Člen
# Zasláno: 16 Čec 2012 08:17
- Nahlásit


Gi a smečka
V kontextu, v jakém to Jindra podal, čili že nesmíš nikdy za žádnou cenu věřit žádnému chovateli, si opravdu myslíš, že má pravdu? Ale no tak...

Pro život je výhodnější být paranoidní a nevěřit nikomu, než být přehnaně důvěřivý a naletět každému. To jsou slova renomovaného psychiatra. Já si myslím, že má pravdu. Především z hlediska dnešní doby.

Gi a smečka
Člen
# Zasláno: 16 Čec 2012 08:24
- Nahlásit


helps
ale v tomhle případě s ním souhlasím a chybu vidím na straně chovatele.
No tak to si myslím taky.

Co je mezi Baico a Jindrou je vcelku jejich věc, ale divný je, že Jindra to hlásá jako svatou pravdu - že jsou všichni chovatelé s*ině, který koukaj jen a jen na peníze a jak člověka okrást. Což samozřejmě pravda není a jsem ráda, že jsme si to vyjasnili.

jindra 22
Člen
# Zasláno: 16 Čec 2012 09:12
- Nahlásit


Já to nehlásám jako svatou pravdu, jen vyjadřuju svůj názor. A nemyslím si, že všichni chovatelé jsou svině. Jen vybízím k předběžné opatrnosti.

solanka
Člen
# Zasláno: 16 Čec 2012 09:43
- Nahlásit


moll
Myslím, že majetnický pud to rozhodně není - podle dalších bázlivých projevů pejska. Prostě mu kontakt od ostatních není příjemný tak zkouší, co by mu od toho mohlo pomoct. Hodně takhle bázlivých pejsků se časem ,,přepne´´dle hesla: nejlepší obrana je útok a je pravda, že často jde právě o ty mrňouse. A to má zase vysvětlení v tom, co psala:
helps
- jednak málokdo bude šišlat na bázlivou dogu, a tenhle přístup je přesně to, co pejska v jeho očích ohrožuje. U bázlivé fenky se mi nejvíc osvědčilo chodit v hustém provozu po ulici bez toho, aby si jí někdo všímal,po čase jí někdo občas mohl,, jen tak mimochodem ´´pohladit a zároveň zaměstnat poslušností - chůze u nohy s odměnama, přivolávat / i když je na vodítku / odměňovat prostě nenechat ho ,,hledat bubáky´´ ale soustředit se na paničku. Tohle praktikovat i v blízkosti matky - čím víc se pejsek bude soustředit na majitelku, tím míň bude řešit ostatní.
Ad přístup matky - lidi to mají různě:
bázlivou fenku jsem po dobu mé nepřítomnosti doma nechávala v přepravce, aby neutekla při běžném provozu v domě / tchýně, malý syn / fenka tchýni nesnášela a bála se jí. Po čase mi tchýně řekla:,,jak jsi jí nechávala zavřenou...tak ona mi jednou z bedničky utekla /?/ a schovala se pod gauč, ale nic se nestalo, já jí vyhnala smetákem a ona tam vlezla zpátky.....takže tak.´´
Jo a ještě k té hravosti - chovatelka nemusela vůbec kecat, ale pokud je pejsek ještě nejistý v novém prostředí a bojí se - hrát si nebude, má prostě,,jiné starosti´´ - hraje si jen spokojený, uvolněný pes.

PetraK
Člen
# Zasláno: 16 Čec 2012 09:49
- Nahlásit


shee

ještě mě napadá - jestli máma moc netlačí na ten kontakt? POkud ano, může to být prostě psu nepříjemné, je toho na něj jako na nerváčka moc.
Co zkusit naopak nevšímavost ze strany mámy? Pokud by tedy byla ochotná ke spolupráci - vysvětlit jí, že je to dočasné, pouze v rámci toho, aby se pes srovnal. Prostě by si ho spíš nevšímala. Mohla by si třeba sednou na zem, vzít do ruky něco moc dobrýho a výjimečnýho, co jindy prostě nedostane /já oblibuju špek, psům hodně voní/ . A s přístupem jen si tak sedím a čtu si tady ten časák se špekem v ruce nedělat v podstatě nic a psa si doopravdy nevšímat, on třeba za párkrát příjde sám. A v ten moment bych se sebrala a odešla, jako kdyby tam žádnej pes vůbec nikdy nebyl. Prostě mu tu pozornost upřít,ať se jí naopak sám časem dožaduje. ROzhodně se mu nevnucovat.

Saita
Člen
# Zasláno: 16 Čec 2012 12:28
- Nahlásit


S problémem neporadím ale chci upozoronit. Občas hlídávám známým pejsky a někteří z nich zpočátku trpí určitým stresem. Bojí se věcí které by kdyby byli se svým majitelem ani neřešili, nechtějí si hrát atd. Po nějaké době(záleží na psovi a jeho povaze) se uklidní, přestanou se bát a začnou být veselí a uvolnění. Proto je možné že se časem chování pejska změní(co se týče té přílišné bojácnosti).

shee
Člen
# Zasláno: 16 Čec 2012 14:41 - Změnil/a: shee
- Nahlásit


Asi je to všechno dohromady... Taky mi bylo řečeno, že zřejmě zkouší pozici vůdce ve smečce. A že jako vůdce si brání svou smečku (tedy mě) před ostatními a je potřeba mu pokáráním dokázat, že on není jednička a že tahle smečka má tři členy a on je tím posledním. Takže jako první je asi potřeba vyžadovat poslušnost k plnění povelu a v případě agresivního projevu mu dát najevo, že takhle, ne!

Je pravda, že mi teď přišlo, že se trošinku otrkal a zkouší co může. Například venku se vydá jiným směrem než jdu já a peláší si to panička nepanička... ale na povel ke mně zase zareaguje. Někdy musím volat dvakrát a přičupnout, ale přiběhne. Nebo se snaží odplížit z pelíšku, kam sem mu nakázala jít a zůstat. Takže ho tam ženu třeba 4x než tam opravdu zůstane... atd.


PetraK
Mluví na něj pohladí ho, občas si ho vezme na klín, nechá se od ní podrbat, pamlsek si vezme. Je fakt, že po tom pokusu o sežrání, kontakt s ním omezila. Na radu co zde zazněla kolem ní sypu pamlsky nebo třeba mu misku s jídlem dá ona... Doufám, že tyto pokusy pomůžou.


S tou bázlivostí to asi bude složitý... doma se mu snažím věc, které se lekne ukázat, ale ani tak nevěří... venku to moc nejde.

Každopádně děkuji všem za rady a odkazy... budu zkoušet všechno co se dá.

Saita
zřejmě i v tom co píšeš bude kus pravdy... jak jsem psala, začíná se trošinku otrkávat... dokonce už neutekl před dvěma pejsanama, ale zablafal na ně... jen jestli to není právě projev agrese ze strachu...

PetraK
Člen
# Zasláno: 16 Čec 2012 14:46
- Nahlásit


shee

hele - je tak mě napadá, jestli je takhle bázlivý - necháváš ho venku běhat jen tak? bez pojistky nějjaký? Nebojíš se, že se něčeho lekne, vezme čáru a něco se mu stane?

kontakt s ním omezila. .

no já bych se mu nevnucovala, vnucovat by se měl prostě on. na jejím místě bych si ho prostě nevšímala, leč udělala bych se pro něj zajímavou. Když mu dává to žrádlo, probíhá to jak? dá mu ho o on hned mastí jíst? Možná by se hodilo, aby dala misku na zem a on k misce šel až po povelu, po malé chvilce klidu.

. 1 . 2 . 3 . >>
Vaše odpověď

          vypnout *Co to je?

 » Uživatelské jméno:   Heslo:   (Zapomenuté heslo?) 
 

Zobrazit smajlíky ;-) Vypnout smajlíky
 


miniBB forum software © 2001-2017

Zásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2001 - 2014 [ Cz-pes.cz ]. Všechna práva vyhrazena.
E-mail: pes@cz-pes.cz, Web: http://www.cz-pes.cz
RSS kanál.
Přidejte si stránky k oblíbeným!
Vyhledávání