| Autor |
Zpráva |
mufomurka
Člen |
# Zasláno: 5 Čec 2014 12:25
- Nahlásit
Dobrý den, mám tříměsíční štěně křížence labradora a zlatého retrívra. Je úžasný, bezproblémový, rychle se učí, na svůj věk velmi šikovný. Jen s jednou věcí si nevím rady. Rád jde ven, ale zastaví se za venkovními dveřmi a nechce jít dál. Nemyslím si, že by to bylo tím, že se bojí, protože když už někde jsme, tak všude nadšeně běhá, očuchává, s ostatními psy i lidmi si hraje a je nebojácný. Ale jakmile pozná, že jsme kousek od domu, tak se rozeběhne domů, nechá mě na ulici, nereaguje, prostě peláší co nejrychleji. Poradili byste mi prosím, čím by to mohlo být a jak mu odcházení ulehčit?
|
Walda
Člen |
# Zasláno: 5 Čec 2014 21:18
- Nahlásit
mufomurka
Nemyslím si, že by to bylo tím, že se bojí
Já myslím, že ano. Jen, když má nějaké rozptýlení, tak na "problém" trochu pozapomene, jakmile si ho připomene, peláší domů.
První možnost - už v domě ho vzít na vodítko, otevřít dveře a jít, nejdřív pán a potom pes, nezastavovat se a jít dál a dál, on se za chvíli uklidní. Důležité je, že nesmí vybíhat dopředu ani do stran a na vodítku šílet, prostě jen následovat psovoda. A psovod musí být v naprostém klidu, nic neřešit, psa nekonejšit, jen jít kam se psovodovi zachce. Skvělé by bylo, kdyby na konci téhle psychorehabilitační seance mohla být pro psa úžasná odměna. Proběhání se psy v parku. vykoupání ve vodě (je to GR x LR, asi bude mít vodu rád) nebo tak něco.
Druhá možnost - to samé, jako v prvním případě, ale domů, na začátek procházky, by si pro vás přišel nějaký nebojácný psí kamarád, jehož páníček by byl ochoten vám věnovat pár desítek minut času. Z domu by vyšli před vámi a pak by jste šli vedle sebe, ideálně by si vzal oba psy vedle sebe bok po boku k jedné noze jeden psovod, štěně u psovoda, starší pes vně. Opět nic neřešit, jít a jít a na konci odměnit nějakou zábavou.
V obou případech odchod zpět domů opět na vodítku tak, že štěně nepoběží před člověkem, ale bude ho následovat, na vodítku. Cesta domů ve stejném klidu jako cesta ven.
A od teď až do dovolání aspoň začátky procházek na vodítku, aby se pes nemohl rozhodovat, jestli půjde nebo ne, a kam. Z vodítka dostane volno, až se uklidní a srovná. Pak posadit k noze, odepnout vodítko, počkat na uklidnění a "volno".
|
ssshhhhh
Člen |
# Zasláno: 5 Čec 2014 22:13
- Nahlásit
mufomurka
Nemyslím si, že by to bylo tím, že se bojí
Určitě se bojí, my jsme měli totéž, fenka totálně vyváděla když měla jít ven mimo zahradu, na vodítku se blokla tak jsem ji prostě vždy odnesla tak daleko aby neviděla na domov, v bezpečném prostředí pustila, pokud možno zaujmout nějakou zábavou a bylo to. Během měsíce jí to přešlo a pak se začala na vycházky těšit.
|
Xerxová
Člen |
# Zasláno: 6 Čec 2014 06:53
- Nahlásit
Trocha etologie... u vlčat existuje takzvané období strachu. Vymyšleno Matkou přírodou jako ochrana mrňat v době, kdy už matka se smečkou chodí na lov a štěníci se musí držet pouze v okolí "domova". Prostě pudově se nesmí vzdálit.
U řady štěňat se s tímto atavismem lze potkat - okolo třetího měsíce. Když nejsou poblíž "své nory" (výlet, odnesen v dál, ...) tak fungují normálně, ale jinak se snaží neodejít.
Během tak tří týdnů odezní samo. Je to nepříjemné - zažila jsem u tří ze čtyř našich štěníků (postupně - vždy jsem jednopsí) hlavně když to tříměsíční štěně má 29 kilo... Stopy to na nich ale nezanechalo - vždy z nich byly nakonec báječné, dobře socializované, pohodové dogy.
|
kachna_
Člen |
# Zasláno: 6 Čec 2014 08:27
- Nahlásit
Xerxová
ssshhhhh
No jo, teď jsi mi připomněla, jak jsme Milču na první procházky nosili  . Vždycky první den byla procházka v náručí, druhý den ten samý okruh po svých.
Xerxová
zažila jsem u tří ze čtyř našich štěníků
já jenom u toho minulého špice.
U tchýnina čínskýho chocholatýho jsme zažili jenom takové "zasekávání", kde fungovalo nezastavovat, poplácat na nohu a říct "pojď, jdeme"
Walda
už v domě ho vzít na vodítko, otevřít dveře a jít, nejdřív pán a potom pes, nezastavovat se a jít dál a dál, on se za chvíli uklidní
nejsem si jistá, jestli by se náš špic teda uklidnil
|
pitvora
Člen |
# Zasláno: 6 Čec 2014 08:31
- Nahlásit
Taky jsme tohle chování v tomto věku u jednoho štěnda měli - přesně jak píše Xerxová
|
Walda
Člen |
# Zasláno: 6 Čec 2014 09:36
- Nahlásit
kachna_
nejsem si jistá, jestli by se náš špic teda uklidnil
To závisí na psovodovi.
Pokud to nefunguje jen s člověkem, může pomoct jeden nebo víc vyrovnanejch psů.
|
kachna_
Člen |
# Zasláno: 6 Čec 2014 17:57
- Nahlásit
Walda
To závisí na psovodovi.
psovod zvolil takovou metodu, která vyhovovala oběma stranám a uklidňování se nebylo potřeba.
|
Walda
Člen |
# Zasláno: 6 Čec 2014 22:35
- Nahlásit
kachna_
psovod zvolil takovou metodu, která vyhovovala oběma stranám a uklidňování se nebylo potřeba
To je trochu úkrok stranou, o tom to nebylo. Já odpovídal na tvoje:nejsem si jistá, jestli by se náš špic teda uklidnil , což podle mě nezávisí na plemeni, ale na tom, jak se se psem pracuje. Smečkovej pohyb vpřed není nic specifickýho, to mají psi zadrátovaný v sobě.
|
Maya
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 08:41
- Nahlásit
Walda
což podle mě nezávisí na plemeni, ale na tom, jak se se psem pracuje
moc se mi nechce věřit, že úplně stejně by se chovalo nějaký klidný flegmatický plemeno a takovej hysterák jako špic
|
Walda
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 09:42
- Nahlásit
Maya
úplně stejně by se chovalo nějaký klidný flegmatický plemeno a takovej hysterák jako špic
Za prvé, nikde jsem nepsal, že by se chovali stejně, ale že smečkový pohyb vpřed má na všechny psy stejnej účinek.
Za druhé nevím, proič by jakýkoli plemeno muselo být hysterák. Různá úroveň energie, která se musí respektovat, to ano, hysterák ne.
|
Maya
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 09:53
- Nahlásit
Walda
proič by jakýkoli plemeno muselo být hysterák
asi nemuselo, ale co ti psi umí předvést jako hysterák vypadá a proto se to tak laicky označuje a všichni majitelé ví o co jde
chtěla jsem jen prostě reagovat na tvoje
Já odpovídal na tvoje:nejsem si jistá, jestli by se náš špic teda uklidnil , což podle mě nezávisí na plemeni, ale na tom, jak se se psem pracuje
že podle mě na plemeni a jeho povaze záleží naopak hodně
|
Walda
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 10:16
- Nahlásit
Maya
na plemeni a jeho povaze záleží naopak hodně
Když jde o to, jak řešit odcházení a stabilizaci psa na procházkách, tak ne.
Když jde o výběr psa k určité práci, tak ano.
|
Gerda
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 11:00
- Nahlásit
Walda
prosim tě psal jsi to ty, takže je to špatně, chápeš to už konečně? ))))
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 11:11
- Nahlásit
Xerxová
hezky napsaný
kachna_
nejsem si jistá, jestli by se náš špic teda uklidnil
a víš co by měl zajímalo? jak by teda mělo vypadat to důležité- že pes nesmí vybíhat ani dopředu, ani dozadu, ni do stran, když to štěně se prostě bojí a tomu vodítku se brání. Asi jako vyjdeme ven a hnedle od první vteřiny, bez ohledu na cokoliv jde s námi ten Japonec, co se jmenuje Vono Seto Samo a je to 
U nás jsme tohle zatím nikdy řešit nemuseli-zatím. Je možný že je tomu pomoženo i tím, že od bytu štěně přes dům díky schodům vynesu ven a tam ho kousek od domu položím, štěndo si vypustí stavědla a když chce mazat domů, tak maže, když chce jít kousek dál, jde. Přizpůsobuju to tomu, jak situaci vnímá. To rozšiřování pole působnosti přichází de-facto postupně s tím, jak se štěndo zabydluje. Štajn coby sebevědomej spratek se zabydlel hned . Ešátor měl jen jeden zásek při první velký procházce, páč zahoukala lokomotiva (od tý doby je neměl rád ) a hodlal prchnout domů, zabrala oblíbená metoda šup na bobek, zatleskat a hezky zavolat. CHvilku popřemýšlel a pak capkal s námi.
|
Maya
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 11:21
- Nahlásit
PetraK
víš co by měl zajímalo? jak by teda mělo vypadat to důležité- že pes nesmí vybíhat ani dopředu, ani dozadu, ni do stran, když to štěně se prostě bojí a tomu vodítku se brání
tak to by mě zajímalo taky, navíc když štěně lehne, přicucne se k zemi a nic jiného ani ťuk, to by ho člověk musel vláčet za sebou
ale tak snad jsem to nedělala úplně blbě, když nakonec na ty procházky chodíme
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 11:31
- Nahlásit
Maya
navíc když štěně lehne, přicucne se k zemi a nic jiného ani ťuk, to by ho člověk musel vláčet za sebou
ano. Prostě jednou je psáno, že pes nesmí jít ani dozadu, ani dopředu, ani do stran. Natož aby si lehnul.
A proto, když už řeknu á měla bych říct také bé. Protože takto napsané to tomu, kdo se ptal, nebude vůůůbec ale vůůůbec k ničemu. Může to býti pro něj spíše zavádějící, neb coby začátečník se může chytit toho, že pes prostě za žádných okolností nesmí ani dopředu, ani dozadu, ani do stran, musí jít - asi hnedle jako, hnedle z první, volně podle psovoda. A von sice zadavatel neví, jak to má udělat, ale dozví se, že se to tak musí. A pak to bere ty pěkné konce.
nedělala úplně blbě, když nakonec na ty procházky chodíme
hele já bych se bála, že jo. Páč jsi asi psovod úplně na prt, když jsi to neřešila podle jedné, jediné šablony, která vypadá, že musí být univerzální bez ohledu na plemeno a jednotlivce. Vrať psí vočkovák, zahoď vodítka, psy někde udej.
|
Vero
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 12:09
- Nahlásit
Páč jsi asi psovod úplně na prt, když jsi to neřešila podle jedné, jediné šablony,
Walda přece nenapsal, že to jinak udělat nejde?
Ale taky mě napadla ta otázka, jak by se to mělo udělat, aby štěně prostě šlo, nevybočovalo atd, což si neumím představit, jak bych třeba já takhle mohla dokázat, pokud by nezabralo prostě to, že já klidně kráčím a neřeším..... a štěně by se bálo dál.
|
Walda
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 12:15
- Nahlásit
Aspoň se naučte číst.
Nepsal jsem, že to je jediná fungující "šablona", jak píšete, ale psal jsem, že to funguje u všech psů, protože je jim to nejpřirozenější. To je rozdíl.
Pak ne nesmí ani dopředu, ani dozadu, ani do stran, napsal jsem, že nesmí vybíhat dopředu a do stran, musí následovat, což za chvíli udělá.
Nějak už se svým sarkasmem nerozebíráte to nejdůležitější - klid a oporu od psovoda. Ono se do toho moc šťourat nedá, že? Buď je, nebo není.
Bez toho to bude vůůůbec ale vůůůbec k ničemu komukoli, pokud to ale kdokoli v sobě najde, bude mu to fungovat jak píšu.
A pokud vám opravdu tak leží na srdci blaho zadavatele, tak napište za sebe, co podle vás má udělat, případně nějak relevantně okomentujte, co jsem mu napsal já, ať si může vybrat, ale vaše sarkastické poznámky mu budou k ničemu každopádně, ať už to vyřeší jakkoli.
Vero
pokud by nezabralo prostě to, že já klidně kráčím a neřeším.....
Přesně. Pokud je tam dostatek asertivity, ono to zabere.
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 12:18 - Změnil/a: PetraK
- Nahlásit
Vero
že to jinak udělat nejde?
no psal, že to je úkrok stranou - tedy jakoby z té nejsprávnější cesty?
Podle mě těch cest je habakůk a nejde zevšeobecňovat. Toť podle mě cesta k nám do pekel. , zvlášť pokud se toho chytí někdo, kdo opradu neví, a pojede si to, že se to tak musí. Nejhorší je myslet si, že se to tak musí, to se pak psi povalujou, sahá se jim furt do miky, protože tak se to má.... atd.
jak bych třeba já takhle mohla dokázat, pokud by nezabralo prostě to, že já klidně kráčím a neřeším..... a štěně by se bálo dál.
tak hlavně i štěně, které se nebojí, se jaksi na tom vodítku musí nejdřívějš naučit, aby netahalo páč pochopitelně pro štěně zvídavé jest vlevo zajímavý motejl, vpředu leží pohozenej papírovej kapesník, támhle jde nějaká pani, co jí vlaje sukně...... a psovod jde a jde a vedle moudře kráčí tříměsíční štěně, který vůbec nehází šíbru za čmelákem.
|
Vero
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 12:30
- Nahlásit
Walda
Přesně. Pokud je tam dostatek asertivity, ono to zabere.
No nad tím právě přemýšlím,..... takže tvůj názor je, že psovod, když má talent, tak prostě přenese své rozpoložení na psa a funguje to?
Tak s tím nemůžu polemizovat, bez zkušeností s věcí, jen mě napadá, že i kdyby to tak bylo, tak je fůra lidí, kteří toho teda schopní nejsou, ale nějak potřebují tu situaci i přesto zvládnout (a ne vrátit štěně) a ne se frustrovat, že asi jsou neschopnými psovody?
Třeba já se přiznám, že mě kdysi strašně frustrovalo, když zkušení tvrdili, jak to a ono prostě má fungovat takhle a takhle a já propadala marnosti nad svou kynologickou neschopností... pak jsem viděla, že touže neschopností teda oplývá většina lidí .... no a jak pak s takovými radami vlastně správně naložit?
Esi mi rozumíš.
Druhá věc pak je, že žádný štěně moc na vodítku chodit neumí, ani když se nebojí, a vybíhá rozjíveně - to taky by měl psovod zvládnout jen skrze působení svou oporou? a když to nedovede?
(Nereju, přemýšlím. Včetně rizika rad, který běžní lidi vesměs nejsou schopní aplikovat, i kdyby fungovaly.)
PetraK
no psal, že to je úkrok stranou - tedy jakoby z té nejsprávnější cesty?
Tak já to pochopila jako úkrok ve smyslu o koze a o voze, od jádra sdělení v diskusi.
Já - samozřejmě - na šablony taky nevěřím.
|
Maya
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 12:44 - Změnil/a: Maya
- Nahlásit
Walda
já neštourám, mě by fakt zajímaly dvě věcí - co teda dělat, pokud štěně lehne a odmítá dál jít, majitel i druhej domácí pes vedle jsou mu u zadku a je schopný tam takhle ležet do aleluja,
přesně to vypadá takhle http://assil.sweb.cz/fotky-Dori/DORIgalerie4/photo 1.jpg
tohle dělá když se jde směrem od domu, kde je návrat zpátky směrem k domu, tak hlavně když už je na dohled bez vodítka zdrhne domu, na vodítku tahá směrem domů a je tak malý, že chůzi na vodítku bez tahání a na povel ještě neumí, tak to je ta druhá věc co jako dělat?
jak zařídit, aby tak malý štěně v podstatě neodcházelo od nohy si nedovedu představit stejně jako Vero a PetraK, ale to už se radši neptám
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 12:46
- Nahlásit
Vero
jak bych třeba já takhle mohla dokázat, pokud by nezabralo prostě to, že já klidně kráčím a neřeším..... a štěně by se bálo dál.
ano a přesně o tom mluvím. Proto, když je řečenoi á, mělo by být řečeno i bé. Klid a asertivita jsou pochopitelně nutný, nicméně prostě ke všemu je nutno se propracovat, nic nejde hned z první - myšleno z první minuty. Ať už jde o bojsu, který se bojí a nebo o nebojsu, který musí nutně zkoumat. Kdyby to tak s těma bojsama bylo, že to jde hned od první minuty, tak by to tak fungovalo i zvířecím mámám, které se rozhodně chovají přirozeněji než i nejlepčejší z nejlepčejších dvounožců. A i ony musí lecky u některých přistoupit k určitému "přesvědčování".
oporou
no v podstatě jo, páč se musíš do toho vodítka opřít . No ne, tam je to z mýho pohledu o důslednosti, že prostě to tahání nepodporuju. (např. Štanidlo pěkně zvládá vodítko v přírodě, sám. Musíme doučit s Bubicí v sídlišti. A především s můrama na plácku za barákem )
|
Walda
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 12:56
- Nahlásit
Vero
prostě přenese své rozpoložení na psa a funguje to?
Ano. Bavíme se přeci o práci s psíma emocema a instinktama, tak přece musíme fungovat v téhle rovině i my.
je fůra lidí, kteří toho teda schopní nejsou, ale nějak potřebují tu situaci i přesto zvládnout
Ano. Těm tu apriory radí ostatní. Já se snažím nejdřív razit tu přirozenější cestu a teprve pokud to nesepne, tak tu klasickou technickou.
jak pak s takovými radami vlastně správně naložit?
Esi mi rozumíš.
No jasně. Rozdíl je v tom, že já vycházím z toho, že to půjde. Když jdu něco dělat se psem, mám v hlavě, že to uděláme.
Hodně lidí ale vychází z toho, "co když to nepůjde" a ono jim to nezafunguje, čím si potvrdí správnost svého přístupu.
žádný štěně moc na vodítku chodit neumí.. to taky by měl psovod zvládnout jen skrze působení svou oporou?
Skrze emotivní a instinktivní stránky. Emorivní - asertivita psovoda. Instinktivní - vrozená tendence psa jít se smečkou vpřed. A jak jsem původně psal, je výborná možnost, pokud se to dá podpořit ještě dalšíma psama u nohy.
|
Fajka
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 13:12
- Nahlásit
Maya
co teda dělat, pokud štěně lehne a odmítá dál jít, majitel i druhej domácí pes vedle jsou mu u zadku a je schopný tam takhle ležet do aleluja,
jo tak Fajka byla nemlich to stejný, (asi nějaká špicoidní úchylka)když byla štěnidlo tak to bylo příšerný a byla schopná setrvat na místě i hodiny a člověk s ní prostě nehnul. A nebylo to jen mnou ale ani autoritativní číf mnoho nezmohl, tak nějak věkem to postupně vyšumělo, ale i v dospělosti mělo občas tiky, tady si sednu a ani se nehnu. (občas pomohlo jí asertivně naznačit že jdeme, občas nalákat na něco dobrého a občas prostě ukecat
Je pravda že s příchodem jelita tento dřív častej jev téměř vymizel, a praktikuje ho tak maximálně jednou dvakrát do roka. Prostě konkurence, která je ochotná radostně jít se mnou všude, vždy za všech okolností ji naučila, že nechce bejt pozadu
|
Vero
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 13:32 - Změnil/a: Vero
- Nahlásit
Walda
Díky za vyjasnění.
Když jdu něco dělat se psem, mám v hlavě, že to uděláme.
Musím uznat, že je pravdou, že hlavně pokud jde o emocionální věci, jak si člověk připouští, že to nezvládne, je to špatně.
Jenže stejně se musím ještě zeptat na praxi - předpokládám, že hodně lidí takhle poradíš - v té instinktivní rovině atd - a máš dojem, že to teda většině funguje? nebo nějaké části?
jakej tam máš poměr těch, kdo musí jít "technickou" cestou?
edit:
Já jsem taky asi ne optimista, ale skeptik, kterej se obává, že většina majitelů psa si větu
Důležité je, že nesmí
interpretuje tak, že psa za sebou klidně povleče, aby dělal, co musí, ... nějaký ty hlubší aspekty vnitřní opory jim ujdou zcela.
Takže jsou na internetu asi docela bezpečnější ty klasický "technický" rady.
Ale jsem si vědomá námitek, který se proti tomuto náhledu dají napsat, třeba že takoví lidi stejně pokazí všecko atd....
Je to těžký.
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 13:37
- Nahlásit
Fajka
Jojo vzpomněla jsem si, že jedna z fenek redaktorky Zvířetníku měla svoje řešení, jak se s některýma situacema vypořádat. Prostě je - vyseděla . Žádná panika nic, prostě si sedla a chvíli mudrovala co jak s tím. Panička s ní asertivně počkala, až si domudrovala a šlo se. Prostě někdo to má tak a někdo jinak. To, co zmínila Xerxová je myslím celkem důležitý - aby si zadavatel/ka uvědomil/a z čeho to vychází a že to není nic neřešitelnýho.
|
Vero
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 13:39
- Nahlásit
PetraK
Prostě je - vyseděla . Žádná panika nic, prostě si sedla a chvíli mudrovala co jak s tím. Panička s ní asertivně počkala, až si domudrovala a šlo se
ale to je moc pěkný
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 13:44
- Nahlásit
Vero
ale to je moc pěkný
jo mně to taky tak přišlo . Prostě malá badatelka . Žádný nejdřív jednám a pak se teprv podívám, jestli mám mozek, jak znám já Určitě je to úlevnější, než být pořád ve střehu s jedincem, kde pud sebezáchovy na takový úrovni jako má asi tak hopík odražený do prostoru
|
Vero
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2014 13:44
- Nahlásit
PetraK
Žádný nejdřív jednám a pak se teprv podívám, jestli mám mozek, jak znám já
vod sebe????
|
